7 C 331/2015

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalovaného, žalobce a původní účastnice , zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2) celé jméno žalovaného , datum narození , bytem adresa žalovaného, žalobce a původní účastnice , oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vypořádání společného jmění manželů <b>I. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa žalovaného, žalobce a původní účastnice], přikazuje pozemek parc. [číslo], (nové [číslo]) zapsaný u katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec] v ceně 1.780 Kč.</b> <b>II. Výlučným vlastníkem členského podílu v bytovém družstvu [anonymizováno], stavební bytové družstvo, [IČO], sídlem [adresa] [anonymizováno] v domě [adresa], na ulici [ulice], [PSČ] [obec] je žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], [anonymizováno] [adresa žalovaného, žalobce a původní účastnice].</b> <b>III. Žalobce je povinen uhradit [celé jméno původní účastnice], zemřelé dne [datum] z titulu vypořádacího podílu ze zaniklého společného jmění manželů do jednoho měsíce od právní moci rozsudku částku 2.400.890 Kč, která po právní moci tohoto rozsudku bude zahrnuta do aktiv dědického řízení vedeného notářem v [obec], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] po zemřelé [celé jméno původní účastnice].</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 14. 12. 2015, domáhal se žalobce, aby soud vypořádal společné jmění manželů. Svůj návrh odůvodnil tím, že manželství účastníků zaniklo dnem [datum] rozvodem. Za dobu trvání manželství si účastníci pořídili movité i nemovité věci.

2. Žalovaná v písemném vyjádření ze dne [datum] rovněž navrhla vypořádání SJM s tím, že hlavně specifikovala značnou masu věcí movitých.

3. Žalovaná [celé jméno původní účastnice] zemřela dne [datum] a právními nástupci se stali žalovaní 1/ a 2/, tj. děti žalobce a zemřelé.

4. Soud nařídil jednání dne [datum], u kterého začal zjišťovat masu SJM, avšak následně ze spisu o rozvod manželství zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] Dohodu o vypořádání společného jmění manželů, o úpravě práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu s ověřenými podpisy obou účastníků. Skutečnost, že se soud v rámci řízení začal zabývat masou SJM nemá na platnost této dohody žádný vliv.

5. Soud provedl důkazy spisem zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], Dohodou o vypořádání společného jmění manželů, výpisy z katastru nemovitostí, úmrtním listem původní žalované, smlouvou o uzavření budoucí smlouvy kupní ze dne [datum], znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], zápisem o předání majetku, přípisy právního zástupce žalobce žalované [celé jméno původní účastnice].

6. Z těchto důkazů dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu:

7. Manželství účastníků, které bylo uzavřeno dne [datum], bylo pravomocně rozvedeno dnem [datum] rozsudkem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne 14. 10. 2014.

8. Účastníci uzavřeli dne [datum] Dohodu o vypořádání společného jmění manželů, o úpravě práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu, která je opatřena ověřenými podpisy obou účastníků nezbytnými pro platnost takové dohody. Tato dohoda nabyla účinnosti dnem právní moci rozsudku, jímž bylo manželství účastníků rozvedeno, tedy dnem [datum].

9. Dle ujednání pod bodem III. předmětné dohody, účastníci smlouvy výslovně prohlásili, že vypořádáním souboru movitých věcí a závazků, finančním dorovnáním, jakož i vyřešením práva bydlení, bylo jejich společné jmění manželů beze zbytku vypořádáno a veškeré jejich nároky z titulu společného jmění manželů jsou zcela vyrovnány. Z tohoto důvodu a titulu již vůči sobě nebudou v budoucnu činit a vznášet jakékoliv další nároky. Rovněž účastníci prohlásili, že výlučným vlastníkem věcí v této smlouvě výslovně neuvedených se stává ten z účastníků, který je bude mít v den, kdy nabude právní moci rozsudek příslušného soudu o rozvodu manželství, u sebe. Dále účastníci výslovně prohlásili, že výlučným vlastníkem věci (věcí), které v době mezi podpisem této smlouvy a nabytím právní moci rozsudku příslušného soudu o rozvodu manželství nabydou do společného jmění manželů, se stává ten z účastníků, který učiní právní úkon vedoucí k nabytí takové věci (věcí). Totéž platí obdobně v případě nabytí práv a závazků kteroukoliv ze stran.

10. V předmětné dohodě není výslovně uvedeno, že by byla sjednána výlučně pro rozvod dle ustanovení § 757 občanského zákoníku. Pokud tam toto ujednání absentuje, je dohoda o vypořádání zaniklého společného jmění platná a takto je na ni třeba pohlížet.

11. Soud má za zjištěné, že ve smyslu ujednání dohody účastníci také aktivně jednali, jak dokladuje stav katastru nemovitostí [katastrální uzemí], kde je jako výlučný vlastník pozemků parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rod. dům a dále pozemků parc. [číslo] zahrada, parc. [číslo] ostatní plocha, parc. [číslo] orná půda a parc. [číslo] orná půda veden žalobce – [celé jméno žalobce], a to na základě Smlouvy (dohody) o vypořádání SJM ze dne [datum]. Právní účinky zápisu nastaly k okamžiku [datum]. Zápis proveden dne [datum]. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] [katastrální uzemí] byly dříve označeny parc. čísly [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo].

12. V nevypořádaném společném jmění manželů tedy zůstal pouze pozemek parc. [číslo] orná půda, nyní označený jako parc. [číslo] v katastrálním území Otnice, zapsaný na listu vlastnictví [číslo]. Znaleckým posudkem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] byl předmětný pozemek oceněn částkou 1.780 Kč.

13. V intencích uzavřené dohody ze dne [datum] jsou i přípisy, které zaslal zástupce žalobce původní žalované – prostřednictvím jejího právního zástupce.

14. Dne [datum] odstěhoval žalobce původní žalovanou do bytu 3+1 v [anonymizováno] u [adresa], včetně movitého majetku, o čemž je vyhotoven zápis, potvrzený svědkem [jméno] [příjmení], který žalobci se stěhováním pomáhal.

15. Účastníci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jako budoucí prodávající a [celé jméno původní účastnice] jako budoucí kupující uzavřeli dne [datum] Smlouvu o uzavření budoucí smlouvy kupní a převodu vlastnictví bytové jednotky a pozemků, jejímž předmětem bude jednotka – byt čp/ [číslo] nacházející se v 1. nadzemním podlaží domu [adresa], stojícím na pozemku [číslo] v části [územní celek] a k výše uvedené bytové jednotce přináležející spoluvlastnický podíl na společných částech domu a pozemku za kupní cenu 2.300.000 Kč Smlouvu o smlouvě budoucí uzavřel (podepsal) také žalobce [celé jméno žalobce], který měl dle ujednání smlouvy koupi bytu financovat, jak vyplývá z ujednání v čl. II. bod A – Nemovitý majetek. Kupní smlouva na předmětný byt měla být uzavřena do [datum]. Do tohoto data měl mít žalobce zajištěny finanční prostředky na úhradu kupní ceny. K uzavření předvídané kupní smlouvy nedošlo. V této části (pořízení bytu v hodnotě 2.300.000 Kč pro [jméno] [celé jméno původní účastnice]) tak zůstala dohoda o vypořádání společného jmění manželů nenaplněna.

16. V souladu s ustanovením § 708 občanského zákoníku, to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

17. Od 1. 1. 2014 je třeba i na vztahy vzniklé před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) aplikovat i § 2 odst. 3 občanského zákoníku, který zakotvuje zásadu dobrých mravů jako obecný princip, ovládající výklad i aplikaci občanskoprávních norem, tedy jdoucí nad rámec § 3 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (viz Usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 10. 12. 2014, sp. zn. 22 Cdo 2371/2014).

18. Ustanovení § 2 občanského zákoníku sleduje dvojí účel. Předně se hlásí k trvale platné Celsově myšlence Scire leges non hoc est verba eorum tenere, sed vim ac potestatem (znát zákony neznamená držet se jejich slov, ale pochopit jejich účinnost a sílu). Vzhledem k tomu se stanoví, že právo není samoúčelné a že se připíná k určité hodnotové soustavě, vyjádřené ve shodě s naším ústavním pořádkem právě a především zásadami práva přirozeného. Základní smysl je v pojetí, že přirozená práva člověka představují limit pro zákon, a nikoli naopak. Třetí odstavec je jakousi brzdou a konkrétní pojistkou, je možno jej chápat tak, že v konkrétním případě se může ukázat nezbytné, aby všechna ostatní generální výkladová pravidla byla přebita hlediskem dobrých mravů. Jsou stanoveny určité hranice výkladu, který za žádných okolností a při použití jakýchkoli výkladových kritérií nesmí odporovat dobrým mravům a vést ke krutosti nebo bezohlednosti. (viz důvodová zpráva nového občanského zákoníku – prof. JUDr. Irena Pelikánová, DrSc., JUDr. Robert Pelikán, Ph.D.).

19. Jak vyplývá z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 9. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2127/2013, v občanském právu se uplatňuje zásada„ pacta sunt servanda“ (smlouvy se musí dodržovat), která bývá považována za nejvyšší zásadu právní, resp. za nejvyšší přirozenoprávní normu, od které je odvozeno veškeré právo. Tato zásada se týká smluv, které již nabyly účinnosti, ovšem uplatní se i tam, kde věcně právní účinky smlouvy doposud nenastaly, protože strany doposud nepodaly návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Dále je třeba vyjít ze zásady, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny (§ 3 odst. 2 písm. d/ občanského zákoníku), a že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal, nebo nad kterým má kontrolu (§ 6 občanského zákoníku).

20. Dle ustanovení § 739 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, společné členství manželů zaniká vypořádáním společného jmění manželů nebo marným uplynutím lhůty pro jeho vypořádání podle občanského zákoníku.

21. Dle ustanovení § 737 odst. 2 zákona o obchodních korporacích, družstevní podíl, který byl ve společném jmění manželů, přechází na pozůstalého manžela; k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví.

22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k tomuto právnímu závěru:

23. Společné jmění účastníků vzniklo dnem 18. 12. 1982 a zaniklo rozvodem dne 26. 11. 2014. Mezi účastníky byla dne 9. 1. 2014 uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů. Žalobce sám tvrdí, že smlouva byla uzavřena řádně, svobodně a vážně. Ve smlouvě nebyl vypořádán pouze jeden pozemek a není určité ujednání ve věci členského podílu v bytovém družstvu [anonymizováno].

24. S ohledem na shora uvedené právní posouzení, dospěl soud k závěru, že je nutné ctít Dohodu o vypořádání společného jmění manželů, o úpravě a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu, uzavřenou mezi účastníky dne [datum], co do jejího obsahu a smyslu, jako projevu vůle manželů směřujícího k vypořádání jejich společného jmění pro případ, že dojde k zániku společného jmění manželů. Dohoda nabyla účinnosti dnem [datum], žalobce platnost této dohody nenamítá a oba účastníci v souladu s touto dohodou také jednali ve vztahu k vypořádávaným nemovitým věcem, když podali návrhu na vklad výlučného vlastnického práva žalobce do katastru nemovitosti (v souladu s § 741 občanského zákoníku).

25. Nevypořádán zůstal (do dohody nebyl zahrnut) pozemek parc. [číslo] nyní v katastru nemovitostí označený jako parc. [číslo] jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec]. Z koncepce vlastního vypořádání SJM účastníků řízení prezentovaného předmětnou dohodou dospěl soud k závěru, že úmyslem účastníků bylo přikázat všechny nemovité věci do vlastnictví manžela (nyní žalobce) a manželce [celé jméno původní účastnice] v rámci vypořádání pořídit byt. S ohledem na uvedený závěr proto soud přikázal pozemek parc.č [číslo] v katastrálním [obec] do výlučného vlastnictví manžela, tedy žalobce. Cena pozemku byla stanovena znaleckým posudkem ve výši 1.780 Kč. S ohledem na uvedené proto žalovaným náleží na vypořádání pozemku částka 890 Kč odpovídající polovině hodnoty tohoto nevypořádaného pozemku.

26. Dle ujednání Dohody čl. II. bod A – nemovitý majetek, si účastníci zcela jasně a srozumitelně sjednali, že budou prodána členská práva v bytovém družstvu [anonymizováno], stavební bytové družstvo, [IČO], se sídlem [adresa], spočívající v nájmu bytu [číslo] na ulici [adresa] v [obec] s tím, že k získané kupní ceně dodá žalobce z vlastního úvěru částku cca 800.000 Kč a za cenu 2.300.000 Kč bude zakoupen do výlučného vlastnictví manželky [celé jméno původní účastnice] byt 3+1 v [anonymizováno] u [adresa] v budově [adresa], na pozemku p. [číslo] způsob využití – byl, zapsána na [list vlastnictví] pro okres [okres], obec a k.ú. [obec], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce] a spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] na pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] na společných částech domu – budovy [obec], č.-p. [číslo], stojící na pozemku p. [číslo] způsob využití – rodinný dům, to vše zapsáno na [list vlastnictví] pro okres [okres], obec a k.ú. [obec], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce].

27. Jak již bylo uvedeno, v této části zůstala uzavřená dohoda nenaplněna i přesto, že došlo k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní jako prvního kroku. Do výlučného majetku paní [celé jméno původní účastnice] tedy v rámci vypořádání SJM nepřibyla majetková hodnota odpovídající ekvivalentu kupní ceny bytu tj. částky 2.300.000 Kč. Ode dne [datum] užívala paní [celé jméno původní účastnice] byt 3+1 v [anonymizováno] u [adresa], kam se odstěhovala i včetně movitých věcí z bytu v [obec]. Dne [datum] měla být uzavřena kupní smlouva, na základě které se [celé jméno původní účastnice] měla stát výlučnou vlastnicí této bytové jednotky s podílem na společných prostorách a pozemku. Od [datum] do dne úmrtí paní [celé jméno původní účastnice] tak nastal stav v rozporu s dohodou účastníků o vypořádání SJM, v důsledku kterého paní [celé jméno původní účastnice] nenabyla do svého vlastnictví předmětný byt v [anonymizováno] a bydlela tedy v nájmu, soud tento stav posoudil jako újmu k tíži žalobce, kterou v rámci vypořádání SJM zhodnotil částkou 100.000 Kč, stanovenou dle volné úvahy soudu, na základě soudu známých cen nájemného srovnatelného bytu v místě i čase za dobu od [datum] do [datum].

28. Vzhledem k tomu, že k prodeji členských práv a povinností v bytovém družstvu [anonymizováno] nedošlo, soud pouze konstatoval, že výlučným vlastníkem členského podílu je žalobce a to s ohledem na §737 odst. 2 ZOK.

29. Aby však byla spravedlivě naplněna uzavřená dohoda účastníků v duchu zmíněné ochrany dobrých mravů a zásady nezbytného dodržování uzavřených smluv, je nutné se vypořádat s nevykonanou částí dohody, dle které měla [celé jméno původní účastnice] do svého výlučného vlastnictví v rámci vypořádání SJM získat byt v [obec], přičemž kupní cena bytu měla být financována z prodeje členských práv a povinností v bytovém družstvu [anonymizováno] s tím, že žalobce měl z vlastních prostředků (úvěru) zaplatit částku cca 800.000 Kč, aby mohla být uhrazena sjednaná kupní cena ve výši 2.300.000 Kč. Soud proto dospěl k závěru, aby byla spravedlivě naplněna dohoda účastníků o vypořádání SJM, musí vypořádací podíl z hodnoty bytu, který je povinen žalobce uhradit, vycházet právě z částky 2.300.000 Kč.

30. Vypořádací podíl tak celkem činí částku 2.400.890 Kč (2.300.000 Kč hodnota bytu + 100.000 Kč kompenzace obvyklého nájemného + 890 Kč hodnota pozemku) Vzhledem k tomu, že [celé jméno původní účastnice] zemřela, rozhodl soud, že žalobce je povinen uhradit vypořádací podíl do aktiv dědického řízení po zemřelé [celé jméno původní účastnice].

31. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že žalobce a zemřelá [celé jméno původní účastnice] uzavřeli Dohodu o vypořádání společného jmění manželů, tuto dohodu respektovali jako platnou a podle této dohody jednali.

32. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že uzavřená dohoda musí být ctěna, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích rozsudku.

33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na předmět sporu, kdy podíly obou účastníků jsou stejné.

34. Lhůta k placení je v souladu s ustanovením § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu s ohledem na výši vypořádacího podílu.