7 C 37/2025

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 77 775 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok 18,69 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrok 23,19 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem ze dne , datum, domáhá, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku , částka, s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tak, že dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , tj. celkem , částka, v 78týdenních splátkách po , částka, . Poslední splátka byla splatná , datum, . Žalovaný na svůj závazek uhradil celkem , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nereagoval. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet, na základě vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Uvedené informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného.

2. Dále žalobkyně uvedla, že dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta finanční hotovost ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , tj. celkem , částka, v 21měsíčních splátkách po , částka, . Poslední splátka byla splatná , datum, . Žalovaný uhradil celkem , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nereagoval. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet, na základě vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. Uvedené informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze dne , datum, , ve kterém uvedl, že je v současné době ve výkonu trestu, a že mu není jasné, o co se jedná.

4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

5. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a shodnému závěru o skutkovém stavu:

6. Ze zákaznické karty - žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši , částka, , uvedl adresu trvalého pobytu shodnou se žalobou, dále adresu pro výběr , adresa, . Druh bydlení označil žalovaný jako nájemník, dosažené vzdělání – učňovské, rodinný stav – rozvedený. Počet vyživovaných osob je uveden 0. Dále žadatel uvedl, že nevlastní automobil. Co se týká zdrojů příjmů – finančních prostředků uvedl žadatel, že je podnikatel v oboru Taxi služba s příjmem , částka, čistého měsíčně. Další čisté příjmy domácnosti jsou uvedeny ve výši , částka, bez další specifikace. Příjem žadatele byl osvědčen pracovní smlouvou a daňovým přiznáním za rok 2019. Běžné měsíční výdaje žadatele jsou stanoveny jako interní splátky PF ve výši , částka, a odhadované měsíční výdaje žadatele ve výši , částka, . Dle zákaznické karty měl žadatel bankovní účet. K ověření výdajů nebylo poskytovatelem ničeho požadováno.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, dne , datum, . Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni dlužnou částku s poplatkem ve výši , částka, , spočívajícím v úroku ve výši , částka, , částce za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a částce za rozšířenou doplňkovou službu komfortního flexibilního splácení ve výši , částka, . Dále se žalovaný zavázal k úhradě částky , částka, jako pojistného. Celkovou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal splácet formou 21 splátek po , částka, měsíčně.

8. Ze smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že upravují další podmínky poskytovaného úvěru výslovně neupravené smlouvou.

9. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo , hodnota, vyhotovené dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, byl čerpán úvěr ve výši , částka, . První splátka byla žalovaným zaplacena dne , datum, ve výši , částka, , za červen 2021 zaplatil žalovaný celkem , částka, , následně hradil žalovaný splátky devět měsíců vždy v nižší než sjednané výši. Od února 2022 pak následovalo prodlení s úhradou trvající tři měsíce a další prodlení trvající čtyři měsíce, poslední splátku zaplatil žalovaný v březnu 2023. Celkem zaplatil žalovaný na dluh ze smlouvy číslo , hodnota, částku , částka, .

10. Ze zákaznické karty - žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši , částka, , uvedl adresu trvalého pobytu shodnou se žalobou, dále adresu pro výběr , adresa, . Druh bydlení označil žalovaný jako nájemník, dosažené vzdělání – učňovské, rodinný stav – rozvedený. Počet vyživovaných osob je uveden 0. Dále žadatel uvedl, že nevlastní automobil. Co se týká zdrojů příjmů – finančních prostředků uvedl žadatel, že je podnikatel v oboru Taxi služba s příjmem , částka, čistého měsíčně. Další čisté příjmy domácnosti jsou uvedeny ve výši , částka, bez další specifikace. Příjem žadatele byl osvědčen pracovní smlouvou a daňovým přiznáním za rok 2019. Běžné měsíční výdaje žadatele jsou stanoveny jako odhadované měsíční výdaje žadatele ve výši , částka, . Externí splátky a interní splátky jsou uvedeny ve výši , částka, . Dle zákaznické karty neměl žadatel bankovní účet. K ověření výdajů nebylo poskytovatelem ničeho požadováno.

11. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, dne , datum, . Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni dlužnou částku s poplatkem ve výši , částka, spočívajícím v úroku ve výši , částka, , částce za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši , částka, a částce za rozšířenou doplňkovou službu komfortního flexibilního splácení ve výši , částka, . Celkovou částku ve výši , částka, se žalovaný zavázal splácet formu 78 splátek po , částka, týdně.

12. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo , hodnota, vyhotovené dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, byl čerpán úvěr ve výši , částka, . Na dluh byla zaplacena dne , datum, splátka ve výši , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, , dne , datum, částka , částka, . Následně hradil žalovaný týdenní splátky šest měsíců, avšak nedodržoval sjednanou výši splátek, přičemž ve většině případů hradil méně. Poslední splátka byla zaplacena dne , datum, . Celkem žalovaný zaplatil částku , částka, .

13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník dne , datum, . Dle přílohy této smlouvy byly postoupeny pohledávky za žalovaným ze smlouvy číslo , hodnota, a číslo , hodnota, (řádek 15 a 49 strana 1/22). Postoupení pohledávek z obou smluv bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne , datum, , jež byl žalovanému zaslán doporučenou poštou dne , datum, .

14. Dne , datum, sepsala žalobkyně výzvu k plnění předcházející žalobě a zaslala ji žalovanému doporučenou poštou dne , datum, .

15. Z lustrace žalovaného v centrální evidenci obyvatel soud zjistil, že v době sjednávání obou předmětných spotřebitelských úvěrů měl žalovaný evidován rodinný stav – rozvedený a měl jedno dítě ročník 2014. Dále měl od , datum, evidovánu adresu pobytu na úřední adrese.

16. Z evidence soudních řízení Okresního soudu ve Vyškově soud zjistil, že v letech 2001 až 2018 bylo proti žalovanému zahájeno 24 exekučních řízení.

17. Smluvní vztahy založené smlouvami o úvěru uzavřenými mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne , datum, a dne , datum, se řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění ke dni uzavření smlouvy.

18. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

19. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

20. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. S ohledem na již ustálenou judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18: Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů – dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

22. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne , datum, a dne , datum, smlouvy o zápůjčkách, jako spotřebitelské smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně mohl poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

23. Soud posoudil úvěruschopnost žalovaného ke dni uzavření konkrétní smlouvy dle shora zjištěných informací a v souvislostech poskytnutého úvěru a dospěl k závěru, že v obou případech žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla spotřebitelský úvěr, ačkoli nebyly řádně prověřeny příjmy a výdaje žadatele.

24. Poskytovatel úvěru v obou případech vycházel jednak z výše příjmu žadatele z pracovního poměru, přestože žadatel deklaroval, že je OSVČ, dále také z dalších příjmů domácnosti, které však nejsou nijak specifikovány ani doloženy. Co se týká výdajů jsou tyto v obou případech smluv v kartě zákazníka uvedeny jako „odhadované“. Žalovaný bydlel v nájmu, poskytovatelem úvěru nebylo požadováno ničeho k doložení skutečných výdajů na bydlení, přestože náklady na bydlení jsou zpravidla největší výdajovou položkou rozpočtu. Žalobkyně neuvedla ani nedoložila, jak si výši výdajů ověřila, z čehož lze usuzovat, že se spoléhala čistě na tvrzení žadatele o úvěr a dle závěru soudu se jedná o zmechanizovaný systém vyjádření jakýchsi fiktivních nákladů oprávněnou zřejmě předpokládaných u průměrného žadatele o úvěr (více viz Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2020, č. j. 12 Co 309/2020-140).

25. Jestliže měl žalovaný bankovní účet (jak je uvedeno v zákaznické kartě ze dne , datum, ), bylo dostupnou možností poskytovatele úvěru, jak ověřit výdaje žalovaného právě z výpisů z bankovního účtu za posledních 3 až 6 měsíců, což však poskytovatel úvěru neučinil. Z výpisu z bankovního účtu bylo také možné zjistit, že žalovaný splácí další závazky, případně exekuční srážky. Poskytovatel úvěru nijak neověřoval předchozí dluhové zatížení žadatele, například lustrací v registru SOLUS nebo v centrální evidenci exekucí, což s ohledem na počet zjištěných zahájených exekučních řízení proti žadateli považuje soud za účelové jednání.

26. Soud nepřehlédl, že v obou případech žádal žadatel o poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč, přesto mu byl poskytnut úvěr 23 000 Kč resp. 30 000 Kč. Soud uvedené jednání poskytovatele úvěru hodnotí jako jednání v rozporu s povinností stanovenou mu ustanovením § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy povinnost jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele.

27. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

28. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jako poskytovatel spotřebitelského úvěru neposoudila úvěruschopnost žadatele jako spotřebitele, když v daném případě nijak nezkoumala pravidelné a nezbytné výdaje žalované na bydlení, na dopravu do zaměstnání, na úhradu dalších závazků a vycházela toliko ze zjištění pravidelného příjmu ze mzdy. Žalobkyně se stran výdajů spokojila toliko s informacemi od žadatele, které však nijak nezkoumala ani neověřovala.

29. Soud vyhodnotil postup žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žadatele jako ryze formální. Soudu není zřejmé, na základě jakých úvah si poskytovatel úvěru učinil závěr, že je žadatel dostatečně solventní, aby byl schopen poskytovaný úvěr řádně splácet, pokud neměl jakýkoli podložený přehled o jeho výdajích. Nesolventnost žadatele o úvěr se ostatně následně potvrdila tím, že byl schopen na svůj dluh zaplatit toliko několik splátek a následně se dostal do prodlení.

30. S ohledem na uvedený závěr soud posoudil smlouvy číslo , hodnota, ze dne , datum, a číslo , hodnota, ze dne , datum, jako neplatné a v důsledku toho je žalovaný povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

31. Na základě neplatných smluv bylo žalovanému poskytnuto plnění celkem , částka, . Žalovaný podle tvrzení žalobkyně uhradil celkem , částka, . Žalovaný toto tvrzení nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, a soud jej k zaplacení této částky zavázal, ve zbylé části žalobu zamítl.

32. Při určení doby plnění přiměřené možnostem spotřebitele podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud v souladu s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 25. 7. 2023, č. j. 28 Co 50/2022-195, konstatuje, že mezi účastníky není spor o přiměřené době plnění. V posuzované věci nebyl v řízení před soudem prvního stupně ani v době před zahájením řízení mezi účastníky nastolen spor o to, jaká je doba přiměřená možnostem žalovaného jako spotřebitele k vrácení jistiny. Soud proto stanovil splatnost v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

33. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 12 640 Kč soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaný se dosud nedostal do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a žalobkyni proto dosud nevznikl nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Soud proto požadovaný nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení zamítl.

34. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně požadovala zaplacení částky , částka, na jistině + na kapitalizovaném příslušenství částky , částka, , tj. celkem , částka, , přičemž úspěšná byla co do částky , částka, , tj. v rozsahu , právnická osoba, %, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 87,8 %. V dané věci náhrada nákladů řízení náleží žalovanému.

35. Dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Uvedeným právním předpisem je vyhláška číslo 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud žalovanému přiznal náhradu hotových výdajů ve výši , částka, za 1 úkon dle §2, odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky 254/2015 Sb., a to vyjádření ve věci).

36. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.