7 C 397/2021
č. j. 7 C 397/2021-15
V PLATNOSTIOkresní soud ve Vyškově rozhodl ve věci o nároku na zaplacení částky 400 Kč za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla. Soud uznal žalobkyni vinnou z nedovoleného parkování a potvrdil její nárok na náhradu nákladů za montáž a demontáž technického prostředku. Přiznal jí zákonné úroky z prodlení ve výši 8,5 % ročně od doby vzniku pohledávky. Náhradu nákladů řízení přiznal v celkové výši 1 200 Kč, z toho 200 Kč za výdaje a 1 000 Kč za soudní poplatek.
Plný text
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 400 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 400 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 1.200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou ze dne datum se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 400 Kč, z titulu nákladů za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Podle ust. § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Dle ustanovení § 17b odst. 1 písm. a) zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, strážník je oprávněn použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, které bylo ponecháno na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla.
6. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
7. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu:
8. Dne datum ponechal žalovaný vozidlo registrační značka na místě, kde to nebylo povoleno a na vozidlo byl namontován technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla (dále jen„ TPZOV) z důvodu spáchání přestupku. Dle nařízení žalobce číslo z datum činí cena za přiložení a odstranění TPZOV částku 400 Kč. Žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích v souvislosti s nedovolením parkováním vozidla dne datum. Žalovaný byl žalobcem vyzván k plnění předžalobní upomínkou ze dne datum.
9. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný a žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovaný zaparkoval dne datum vozidlo na místě, kde to není dovoleno a na vozidlo byl žalobcem namontován technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Následně byl žalovaný za toto jednání uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení ceny za montáž a demontáž TPZOV ve výši 400 Kč. Žalobci bylo rovněž přiznáno i příslušenství pohledávky, tj. zákonné úroky z prodlení, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a dle návrhu žalobce.
10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně zcela úspěšná. Dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Uvedeným právním předpisem je vyhláška číslo 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč, a to za návrh ve věci samé a dále náhradu za zaplacený soudní poplatek 1.000 Kč.
11. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.