7 C 40/2026

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci osvojitele: Jméno osvojitele A , narozený dne Datum narození osvojitele A bytem Adresa osvojitele A za účasti manželky osvojitele Jméno osvojitele B , narozená dne Datum narození osvojitele B bytem Adresa osvojitele B a osvojenkyně: Jméno osvojenkyně , narozená dne Datum narození osvojenkyně bytem Adresa osvojenkyně o osvojení zletilé

I. Zletilá , Jméno osvojenkyně, , rozená , jméno FO, , narozená , rodné přijmení, , Datum narození osvojenkyně, , dcera matky , jméno FO, , rozené , rodné přijmení, , narozené , rodné přijmení, , Datum narození osvojitele B, a otce , jméno FO, , narozeného dne , datum, , zemřelého dne , datum, , se od právní moci tohoto rozsudku stává osvojenkyní osvojitele , Jméno osvojitele A, , narozeného dne , Datum narození osvojitele A, , bytem , adresa, .

II. Osvojitel , Jméno osvojitele A, , narozený , Datum narození osvojitele A, , syn , jméno FO, a , jméno FO, , rozené , rodné přijmení, , se zapíše v knize narození matričního úřadu v , Anonymizováno, , ve svazku , Anonymizováno, , ročník , Anonymizováno, , na straně 106, pod číslem řadovým 8, místo otce osvojenkyně , jméno FO, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Návrhem podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne , datum, domáhal se osvojitel, aby soud rozhodl, že zletilá , Jméno osvojenkyně, , rozená , jméno FO, , se od právní moci tohoto rozsudku stává osvojenkyní , Jméno osvojitele A, . Návrh odůvodnil tím, že dne , datum, uzavřel manželství s , jméno FO, , rozenou Denemarkovou, matkou osvojenkyně. Od čtyř let věku žila osvojenkyně s osvojitelem a svojí matkou ve společné domácnosti a osvojitel se podílel na její výchově. Osvojitel a matka osvojenkyně žili ve společné domácnosti již od roku 1986. Osvojenkyně považuje za svého otce osvojitele. S biologickým otcem se nikdy nestýkala a ten před 20 lety zemřel. Osvojitel má s matkou osvojenkyně biologického syna , jméno FO, , narozeného , datum, a obě děti vychovával jako vlastní.

2. Matka osvojenkyně vyslovila u jednání dne , datum, s osvojením své dcery souhlas.

3. Osvojenkyně je , právnická osoba, , jméno FO, , který zemřel dne , datum, .

4. V souladu s ustanovením § 846 občanského zákoníku, zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Dle ustanovení § 847 odstavec 1, písmeno c) a d) občanského zákoníku, zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.

5. Podle ustanovení § 846 odstavec 2 občanského zákoníku, zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že osvojitel , Jméno osvojitele A, pečoval o osvojenkyni již od jejích čtyř let. Z výpovědí osvojenkyně i osvojitele zjistil soud, že již od roku 1986 žijí všichni ve společné domácnosti a osvojenkyně oslovuje osvojitele „tati“. S biologickým otcem se nestýkala, tento již zemřel.

7. Soud dospěl k závěru, že jsou splněny všechny podmínky pro osvojení, neboť je dán důvod osvojení (§ 846 odstavec 1 písmeno c) a d) občanského zákoníku), osvojenkyně vyslovila s osvojením souhlas, osvojení je v souladu s dobrými mravy a biologický otec již zemřel. Existuje přiměřený věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojenkyní a je dána vazba mezi nimi, kteří se k sobě chovají jako otec a dcera. Soud proto návrhu zcela vyhověl.

8. Pokud v návaznosti na ustanovení § 846 odst. 2 občanského zákoníku měl soud vážit, zda by v daném případě osvojení nebylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevního rodiče, pak podrobeno testu proporcionality (tedy které ze dvou navzájem si konkurujících subjektivních práv převažuje), dospěl jednoznačně k závěru. Biologická matka je manželkou osvojitele a biologický otec zemřel. Soud dospěl k závěru, že osvojení je v návaznosti na ustanovení § 846 občanského zákoníku plně v souladu s dobrými mravy.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 150 občanského soudního řádu, s ohledem na předmět sporu, když žádný z účastníků své náklady výslovně nežádal.