7 C 60/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr Ilonou Láníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem titul . et titul . jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 4.500 Kč s příslušenstvím <b>I. Návrh, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 4.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4.500 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnosti zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 4.500 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že mezi žalovanou a [právnická osoba] [anonymizováno] byla uzavřela smlouva o dodávce služeb [číslo] na základě které bylo žalované pronajato zařízení, které byla po ukončení smlouvy povinna vrátit. Jelikož žalovaná po skončení smlouvy zařízení nevrátila, vznikl žalobkyni (resp. jejímu právnímu předchůdci) nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4.500 Kč, na základě ujednání ve Všeobecných obchodních podmínkách a ve výši dle ceníku. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení smluvní pokuty dne [datum]. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná.

3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Podle ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu, v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Na základě předložených důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se domáhá zaplacení smluvní pokuty 4.500 Kč za prodlení s vrácením pronajatého telekomunikačního zařízení. Nárok na zaplacení smluvní pokuty dovozuje žalobkyně z Všeobecných podmínek poskytování služeb [anonymizováno]. Podle článku 7.4 podmínek je zákazník povinen satelitní přijímač vrátit do 15 dnů od ukončení smlouvy. V případě, že satelitní přijímač není vrácen, může poskytovatel služeb naúčtovat smluvní pokutu podle ceníku. Všeobecné podmínky poskytování služeb nejsou na listině opatřené podpisem žalované. V ceníku [anonymizováno] [číslo] je upravena smluvní pokuta za nevrácení satelitního přijímače ve výši 1.875 Kč pro standartní rozlišení SD, ve výši 2.250 Kč pro vysoké rozlišení HD bez VR a ve výši 5.000 Kč pro DVR. Listina není opatřena podpisem žalované. Žalované bylo dne [datum] zasláno oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni a současně předžalobní výzva k úhradě dluhu., s upozorněním na možné soudní vymáhání.

6. Dle ustanovení § 2193 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.

7. Dle ustanovení § 2048, občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle ustanovení § 1815 občanského zákoníku, k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. Žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty. Ujednání o smluvní pokutě je upraveno v článku 7.4 Všeobecných podmínek, tedy na listině, která není podepsána žalovanou. Výše smluvních pokut pro jednotlivé varianty nevrácení zařízení je pak upravena v ceníku, na listině, která není podepsána žalovanou.

12. Smluvní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je vztahem ze spotřebitelské smlouvy, na který je nutno aplikovat všechny specifické nástroje ochrany vztažené ke spotřebitelům. Obecně platí, že smluvní strany mohou dohodnout obsah práv a povinností, kterými se budou navzájem řídit. Sjednaná práva a povinnosti jsou obvykle obsažena přímo ve smlouvě, nicméně tím není vyloučena aplikace všeobecných či jiných obchodních podmínek, na něž smlouva může odkazovat. Uplatnění obchodních podmínek však není neomezené. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Za takové ustanovení se mimo jiné považuje i ujednání, s nimiž se spotřebitel neměl možnost seznámit před podpisem smlouvy, což jsou typicky právě obchodní podmínky, s nimiž se spotřebitel před podpisem smlouvy neměl možnost seznámit. Nadto je nutné dodat, že ochrana spotřebitele spadá mezi jednu ze sdílených politik Evropské unie, proto je nutno na věc pohlížet také pohledem unijního práva. Ochrana spotřebitele se promítá například do podoby vyšší informační povinnosti dodavatele, do podoby zákazu některých ujednání ve spotřebitelských smlouvách, či do podoby příkazu v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv vykládat pro spotřebitele příznivěji. Ve spotřebitelském právu je totiž dodavatel ve fakticky výhodnějším postavení, neboť má odbornou převahu nad spotřebiteli, kterým své služby poskytuje. Proto text spotřebitelské smlouvy, obzvláště, jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti, než okolní text. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek, které nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu (srovnej např. Nález Ústavního soudu České republiky I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. 1. 2017, sp. zn. 19 C 344/2016).

13. Na rámec uvedeného závěru pak soud konstatuje, že smluvní pokutu za nevrácení zařízení ve výši 4.500 Kč předložený ceník neupravuje.

14. S ohledem na nálezovou judikaturu, dospěl soud k závěru, že požadovanou smluvní pokutu žalobkyni přiznat nelze, neboť ujednání o ní je neplatné a soud k němu nepřihlíží v souladu s ustanovením § 1815 občanského zákoníku. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. Zde byla zcela úspěšná žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly.