7 C 61/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr Ilonou Láníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalovaného, žalobkyně a žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1) celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem trvale adresa žalovaného, žalobkyně a žalované 2) celé jméno žalovaného (dříve příjmení ), narozená dne datum bytem trvale adresa žalovaného, žalobkyně a žalované o zaplacení částky 27.327,39 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 8.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.500 Kč od [datum] do zaplacení, částku 1.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.900 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 428,27 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Návrh, aby byli žalovaní 1) a 2) povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 3.610 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3.610 Kč od [datum] do zaplacení, smluvní úrok z prodlení ve výši 7.875,84 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 5.013,28 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaným 1) a 2) se náhrada nákladů řízení nepřiznává.</b> 1. Žalobou podanou u Okresního soudu ve Vyškově dne 12. 3. 2020 se žalobkyně domáhá po žalovaných zaplacení částky 27.327,39 Kč s příslušenstvím, která představuje 14.010 Kč jako dlužné nájemné a částku 13.317,39 Kč jako penále z dlužné částky. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne 1. 7. 2017 uzavřela se žalovaným 1 a žalovanou 2 smlouvu o nájmu bytu [číslo] v domě [ulice] [adresa], ve [obec], ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] a dodatku [číslo] ze dne [datum]. Byt byl žalovaným předán protokolem ze dne [datum] Smlouva o nájmu byla ukončena výpovědí ze dne [datum] ke dni [datum]. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanými 1) a 2) uzavřena nová smlouvu o nájmu k témuž bytu. Tato smlouva byla ukončena ke dni [datum]. Dne [datum] žalobkyně vyúčtovala služby s nájmem spojené, a to ve výši 9.900 Kč. Žalovaní na tento dluh zaplatili téhož dne částku 8.000 Kč a nadále tak dluží 1.900 Kč. Dále žalovaní neuhradili nájemné za měsíc září 2019 ve výši 12.100 Kč. Žalobkyně žalobou požaduje zaplacení penále z prodlení ve výši 2,5 promile s úhradou dluhu za služby s nájmem spojené výši 1.900 Kč od [datum] do [datum] (113 dní, 4,75 Kč za den) tj. 537 Kč a dlužného nájemného za září 2019 ve výši 12.110 Kč od [datum] do [datum] (162 dní) tj. 4.904,55 Kč a dále zákonného úroku z prodlení z dluhu za nájem a služby za rok 2017 ve výši 752,95 Kč, z dluhu za nájem a služby za rok 2018 ve výši 327,52 Kč a z dluhu za nájem a služby za rok 2019 ve výši 6.795,37 Kč. Žalobkyně vyzvala žalované 1) a 2) k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum].

2. Žalovaní 1) a 2) se na výzvu soudu, uloženou usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 5. 2020, číslo jednací 7 C 61/2020-35 ve věci nevyjádřili.

3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a občanského soudního řádu, soud usnesením ze dne 27. 5. 2020, číslo jednací 7 C 61/2020-36 vyzval žalobkyni a žalované 1) a 2), aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas v podání ze dne [datum]. Žalovaní se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odstavec 4 občanského soudního řádu, bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti (a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu):

5. Ze smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanými 1) a 2) dne 6. 12. 2017. Předmětem smlouvy byl nájem bytu [číslo] v budově [adresa] [obec]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 6.550 Kč měsíčně, splatné ke každému 15. dni v měsíci, za který je nájemné placeno. Smlouvou byla sjednána povinnost žalovaných platit žalobkyni zálohu na služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu ve výši 3.350 Kč měsíčně, jedná se o zálohu na úhradu vodného a stočného, dodávku el. energie, vytápění, odvoz odpadků a úklid společných prostor. Vyúčtování záloh provede žalobkyně jednou ročně, dle skutečné spotřeby. V případě prodlení jsou žalovaní povinni platit zákonný úrok z prodlení. Dodatkem č. 1 uzavřeným dne [datum] byla s účinností od [datum] sjednána výše nájemného 7.205 Kč a výše záloh na služby 3.610 Kč. Dodatkem č. 2 uzavřeným dne [datum] byla s účinností od [datum] sjednána výše nájemného 8.500 Kč. Výše záloh na služby zůstala nezměněna 3.610 Kč.

6. Byt č. 2 byl žalovaným předán k užívání předávacím protokolem ze dne [datum].

7. Přípisem ze dne [datum] byla smlouva o nájmu vypovězena z důvodu dlužného nájemného za měsíce únor, březen a duben 2019 a dlužných záloh na služby za shodné období. Uvedený přípis převzali žalovaní osobně dne 16. 3. 2019.

8. Ze smlouvy o nájmu bytu zjistil soud, že dne 22. 3. 2019 uzavřeli žalovaní se žalobkyní novou smlouvu o nájmu bytu číslo 2 v budově [adresa] [obec]. V článku I. úvodní ustanovení odst. 2 smlouvy o nájmu žalobkyně i žalovaní shodně označili za nesporné ukončení předchozí nájemní smlouvy výpovědí ze dne 16. 3. 2019. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Nájemné bylo sjednáno ve výši 8.500 Kč měsíčně, splatné ke každému 15. dni předcházejícího měsíce v hotovosti v kanceláři žalobkyně. Smlouvou byla sjednána povinnost žalovaných platit žalobkyni zálohu na služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu ve výši 3.350 Kč měsíčně, jedná se o zálohu na úhradu dodávky studené vody, osvětlení společných prostor, dodávku el. energie, vytápění, likvidaci komunálního odpadu. Vyúčtování záloh provede žalobkyně jednou ročně, dle skutečné spotřeby. Přeplatek nebo nedoplatek záloh je splatný do 15 dnů od doručení vyúčtování služeb. Smlouvou je dále sjednán pro případ prodlení smluvní úrok z prodlení ve výši ve výši 2,5 promile z dlužné částky denně.

9. Z předávacího protokolu ze dne 30. 9. 2019 soud zjistil, že uvedeného dne byl v souvislosti s ukončením nájemního vztahu předán předmětný byt pronajímateli tj. žalobkyni. V předávacím protokolu jsou mimo jiné uvedeny stavy elektroměru a vodoměru. Protokol je podepsán žalobkyní a žalovanými 1) a 2).

10. Z vyúčtování služeb nájmu bytu 2 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala ke dni skončení nájmu, tj. ke dni [datum] zálohy za služby spojené s nájmem. Za období od [datum] do [datum] vyúčtovala nedoplatek ve výši 9.900 Kč. Vyúčtování převzali žalovaní 1) a 2) osobně dne [datum] podpisem na protokolu. Současně je na protokolu uvedeno, že byla dne [datum] provedena částečná úhrada nedoplatku ve výši 8.000 Kč.

11. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 5. 2. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované 1) a 2) každého samostatným přípisem, k zaplacení dluhu vzniklého ze smluv nájmu a to částky 1.900 Kč za nedoplatek na vyúčtování služeb spojených s nájmem a dále částky 12.110 Kč jako nájemné za měsíc září 2019. Dále byli žalovaní přípisem vyzváni k zaplacení penále z prodlení z obou smluv o nájmu ve výši 13.317,39 Kč. Přípisem byli žalovaní vyzváni k zaplacení ve lhůtě 10 dnů od 5. 2. 2020. Přípisy byly žalovaným 1) a 2) zaslány na jejich adresy uvedené ve smlouvě o nájmu.

12. Oba závazkové vztahy vzniklé mezi žalobkyní a žalovanými ze smluv o nájmu ze dne 1. 1. 2017 a ze dne 22. 3. 2019 se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (vždy ve znění ke dni uzavření smlouvy). <i>13. Dle ustanovení § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>14. Dle ustanovení § 2246, odstavec 1 občanského zákoníku, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.</i> <i>15. Dle ustanovení § 2247, odstavec 1 a 4 občanského zákoníku, strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.</i> <i>16. Dle ustanovení § 2239 občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o nájmu tj. ke dni [datum], se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená.</i> <i>17. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.</i> 18. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

19. Smlouvou o nájmu bytu ze dne 1. 1. 2017 přenechala žalobkyně žalovaným 1) a 2) byt číslo 2, aby jej po sjednanou dobu užívali k zajištění bytových potřeb. Nájem byl ukončen ke dni 21. 3. 2019. V souvislosti s tímto smluvním vztahem požaduje žalobkyně zaplacení vyúčtování záloh za služby s nájmem spojených za období od 1. 1. 2019 do 21. 3. 2019 a zákonného úroku z prodlení za období od 1. 1. 2017 do 22. 3. 2019 v sazbě 7,25 % ročně ve výši 752,95 Kč za rok 2017, ve výši 327,52 Kč za rok 2018 a 6.795,37 Kč za rok 2019. Dne 22. 3. 2019 uzavřely tytéž smluvní strany novou smlouvu o nájmu bytu č.

2. Doba nájmu byla sjednána na dobu určitou od 22. 3. 2019 do 30. 9. 2019. Nájemné bylo sjednáno ve výši 8.500 Kč měsíčně, splatné vždy k 15 dni v měsíci předem. Platba za služby poskytované s nájmem byla sjednána zálohou ve výši 3.610 Kč měsíčně, se splatností spolu s běžným nájemným. Vyúčtování záloh tedy přeplatek nebo nedoplatek je pak dle smlouvy splatné do 15 dnů od doručení vyúčtování nájemci tj. žalovaným. Ke dni skončení nájmu tj. ke dni 30. 9. 2019 vyúčtovala žalobkyně zálohy za služby za období od 1. 1. 2019 do 30. 9. 2019 nedoplatkem ve výši 9.900 Kč. Toto vyúčtování převzali žalovaní dne 3. 10. 2019. Na vyúčtování zaplatili žalovaní částku 8.000 Kč dne 3. 10. 2019.

20. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanými 1) a 2) existovaly v období od 1. 1. 2017 do 30. 9. 2019 dva smluvní vztahy zakládající nájem bytu č. 2 ve [obec]. Nájem bytu č. 2 skončil uplynutím sjednané doby nájmu, a to dne 30. 9. 2019 a k tomuto dni dluží žalovaní 1) a 2) žalobkyni nájemné za měsíc září 2019, které dle smlouvy o nájmu (článek V. věta první) činí 8.500 Kč, přičemž toto nájemné bylo splatné dne 15. 8. 2019. Dále pak žalovaní dluží žalobkyni za vyúčtování služeb s nájmem spojených, za období od 1. 1. 2019 do 30. 9. 2019, částku 1.900 Kč, přičemž tento nedoplatek je splatný ke dni 18. 10. 2019 (dle článku V. smlouvy o nájmu do 15 dnů od doručení vyúčtování nájemci).

21. Soud shledal nárok žalobkyně uplatněný žalobou důvodný, co do částky 8.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8.500 Kč ve výši 10 % ročně, dle návrhu žalobkyně počínaje dnem podání žaloby tj. od 11. 3. 2020 do zaplacení. Ve zbytku tj. pro částku 3.610 Kč pak soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, když žalobkyně ani na výzvu soudu nedotvrdila a nedoložila výši nájemného pro měsíc září 2019 v požadované částce 12.110 Kč. Žalobkyně zcela nedůvodně požaduje zaplacení zálohy za služeb spojených s nájmem ve výši 3.610 Kč za měsíc září 2019, přitom vyúčtování služeb bylo provedeno dne 3. 10. 2019, ke dni 30. 9. 2019 tedy včetně měsíce září 2019 a byly v něm zohledněny všechny zaplacené zálohy za služby k uvedenému dni. Nárok na zaplacení zálohy za služby za měsíc září 2019 ve výši 3.610 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 3. 2020 do zaplacení je tedy nedůvodný a soud žalobu pro tento nárok zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

22. Dále soud vyhověl žalobě pro částku 1.900 Kč, představující neuhrazený nedoplatek vyúčtování služeb s nájmem spojených ze dne 3. 10. 2019. Splatnost nedoplatku nastala 18. 10. 2019 a od 19. 10. 2019 jsou tak žalovaní v prodlení. Žalobkyně požaduje žalobou zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne podání žaloby, soud jejímu návrhu vyhověl a přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1.900 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení.

23. Soud se dále zabýval požadovaným nárokem na zaplacení 13.317,39 Kč z titulu prodlení žalovaných 1) a 2). K výzvě soudu žalobkyně, v podání ze dne 18. 5. 2020, doplnila svá skutková tvrzení ohledně požadovaného penále tak, že svůj nárok na zaplacení penále ve výši 2,5 promile denně dovozuje ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené se žalovanými dne 22. 3. 2019.

24. Podle § 2239 ve znění platném ke dni uzavření nájemní smlouvy, platí zákaz ujednání ukládajícího nájemci povinnost zaplatit pronajímateli (mimo jiné) smluvní pokutu. Zákaz sjednání smluvní pokuty se dle judikatury Nejvyššího soudu České republiky (srovnej např. rozsudek NS sp. zn. 26 Cdo 2059/2018 ze dne 5. 6. 2019) vztahuje i na sjednání smluvních úroků z prodlení. Sjednají-li si strany nájemní smlouvy, s účelem smlouvy zajištění bytových potřeb nájemce, smluvní úrok z prodlení, pak je takové ujednání ujednáním zdánlivým a nepřihlíží se k němu. Uvedený zákaz sjednání úroků z prodlení ale neznamená, že pokud se nájemce dostane do prodlení s placením nájemného, nebude mít pronajímatel nárok na žádné úroky z prodlení. V takovém případě může pronajímatel po nájemci požadovat pouze zaplacení zákonných úroků z prodlení stanovených dle vládního nařízení v souladu s obecným ustanovením § 1970 občanského zákoníku.

25. Požadovaný smluvní úrok (penále 2,5 promile denně) z dluhu za služby ve výši 537 Kč a penále z dluhu za nájem ve výši 4.904,55 Kč tedy žalobkyni přiznat nelze, předmětné smluvní ujednání o něm je neplatné, neboť odporuje zákonu. Soud proto žalobkyni přiznal toliko zákonný úrok z prodlení z částky 1.900 Kč od 19. 10. 2019, což je první den prodlení žalovaných se zaplacením nedoplatku s odkazem na ujednání smlouvy o nájmu, jak již bylo popsáno shora. A dále zákonný úrok z prodlení z částky 8.500 Kč od 16. 8. 2019, což je první den prodlení žalovaných se zaplacením nájemného za září 2019, s odkazem na ujednání smlouvy o nájmu, jak již bylo popsáno shora. Zákonný úrok z prodlení pak soud k datu 24. 1. 2020 (dle žalobního návrhu) soud kapitalizoval částkou 428,27 Kč, ve zbytku nároku tj. pro částku 5.013,28 Kč žalobu zamítl.

26. Dále se soud zabýval požadavkem žalobkyně na zaplacení penále za dluh za nájem a služby za rok 2017, 2018 a 2019 ve výši celkem 7.875,84 Kč. Žalobkyně svůj nárok na zaplacení dovozuje z ujednání smlouvy o nájmu ze dne 1. 1. 2017 a nárokuje úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně. Žalobkyně ani k výzvě soudu nedoplnila svá skutková tvrzení z jaké částky a za jaké období bylo požadované příslušenství vypočítáno, soudu tedy není zřejmé o čem a na jakém základě má rozhodnout. Ve vztahu k předmětnému příslušenství dluhu, tak soud konstatuje, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno, ohledně svého tvrzení o vzniku nároku na zaplacení úroku z prodlení z dluhu na nájemném a za služby za období roků 2017, 2018 a 2019. Z předložených důkazů soud učinil toliko závěr, že žalobkyně má dle smlouvy o nájmu uzavřené dne 1. 1. 2017 (tedy za období účinnosti této smlouvy od 1. 1. 2017 do 21. 3. 2019) nárok požadovat v případě prodlení žalovaných se zaplacením nájemného a záloh na služby s nájmem spojených zaplacení zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně však neprokázala s ohledem na chybějící důkaz počátku prodlení a výše dlužné částky, vznik nároku v požadované výši. Soud z uvedeného důvodu proto žalobu pro částku 7.875,84 Kč zamítl.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 27.327,39 Kč s příslušenstvím, přičemž úspěšná byla co do částky 10.828,27 Kč s příslušenstvím. Naopak žalovaní byli úspěšní v rozsahu 20,75 % (čistý úspěch). S ohledem na uvedený rozdíl mezi procentním úspěchem a neúspěchem obou účastníků by příslušela náhrada nákladů řízení žalovaným, kterým však v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

28. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.