7 C 80/2023

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 259 991,20 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 563,88 Kč do jednoho roku od právní moci rozsudku.</b> II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 229 427,32‬ Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 115 524,75 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % a smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 82 962 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum], doplněným podáním ze dne [datum] a ze dne [datum] se žalobkyně domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 259 991,20 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ve které se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 80 000 Kč. Úvěr byl sjednán elektronicky prostřednictvím klientské zóny, na dobu určitou v délce 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta na částku 158 688 Kč (80 000 Kč sjednaná jistina a 78 688 Kč sjednané úroky). Tato částka měla být uhrazena v 72měsíčních splátkách ve výši 2 204 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 26 % ročně. Smluvní strany dále sjednaly doplňkové služby, které byly poskytnuty na výslovnou žádost žalovaného, konkrétně doplňková služba [anonymizováno], na základě samostatně sjednané smlouvy. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum], když nezaplatil splátku 3 461 Kč (splátka úvěru ve výši 2 204 Kč + splátka za službu [anonymizováno] ve výši 1 257 Kč). Žalobkyně proto zaslala žalovanému dne [datum] upomínku k úhradě dlužné částky, za kterou účtovala 300 Kč a dále dne [datum] zaslala další upomínku, ve které žalovaného upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru (za druhou upomínku účtována částka 500 Kč). Žalovaný na výzvy k úhradě nereagoval a žalobkyně proto přípisem ze dne [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení.

2. K výzvě soudu doplnila žalobkyně skutková tvrzení vztahující se ke splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo na základě údajů uvedených samotným žalovaným v dotazníku k posouzení bonity žadatele a dále dokumentů doložených žalovaným, a to oboustranné kopie občanského průkazu, kompletního výpisu z bankovního účtu za poslední tři měsíce, výplatní páskou a dále lustrací žalovaného ve veřejně dostupných rejstřících (insolvenční rejstřík, CEE, databáze neplatných dokladů, výpis z OR zaměstnavatele spotřebitele, SOLUS a REPI).

3. K výzvě soudu doplnila žalobkyně skutková tvrzení ohledně smlouvy o úvěru [číslo]. Uvedla, že tato smlouva byla se žalovaným uzavřena dne [datum] na částku 40 000 Kč se splatností 72 měsíců. Tento úvěr byl doplacen v rámci navýšeného úvěru dle smlouvy [číslo].

4. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.

5. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

6. Ve věci byly předloženy listinné důkazy: předsmluvní informace, smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum], příloha [číslo] – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, příloha [číslo] smlouva o zřízení doplňkové služby [anonymizováno], žádost o doplňkové služby [anonymizováno], detail pohybu – platba převodem uvnitř banky ze dne [datum], detail pohybu – bezhotovostní platba ze dne [datum], detail pohybu – okamžitá příchozí platba, e-mailová zpráva - instrukce k provedení verifikační platby – souhlas inkaso, e-mailová zpráva – smluvní dokumentace, předsmluvní informace, zpráva o povolení inkasa, potvrzení o úhradě dluhu – doplacení úvěru [číslo] potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce ze dne [datum], upomínka [číslo] ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum], upomínka [číslo] ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum], oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], přípis – zesplatnění úvěru, možnost alternativního řešení ze dne [datum], podací lístek ze dne [datum], výplatní lístek z února 2022, výpis registru REPI, výpis kontroly neplatných dokladů MVČR, lustrace v [příjmení], výpis z běžného účtu žalovaného z února 2022, výpis z běžného účtu žalovaného z března 2022, kopie řidičského průkazu žalovaného, výpis z insolvenčního rejstříku, kopie občanského průkazu žalovaného, výsledek lustrace registru [příjmení], výpis z běžného účtu za prosinec 2021, výpis z běžného účtu za leden 2022, instrukce k provedené verifikační platby ke smlouvě [číslo] předsmluvní informace ke smlouvě [číslo] smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 2022 včetně přílohy 1. posouzení úvěruschopnosti spotřebitele a přílohy [číslo] smlouva o zřízení doplňkové služby podpora.

7. Na základě předložených důkazů učinil soud tato skutková zjištění a shodný závěr o skutkovém stavu:

8. Dne 14. 4. 2022 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, z této částky bylo žalovanému poskytnuta částka 32 000 Kč převodem na jeho bankovní účet a částka 8 000 Kč byla započtena na poplatek na náklady spojené s vyřízením úvěru. Smlouvou byl sjednán úrok ve výši 23 % ročně a dále poplatek za službu„ Možnost odkladu splátek“ ve výši 139 Kč a„ Možnost přerušení pro nemoc“ ve výši 281 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkovou částku úvěru 74 088 Kč v měsíčních splátkách po 1 029 Kč nejpozději do [datum].

9. Před uzavřením smlouvy [číslo] dne [datum] posoudil věřitel úvěruschopnost žadatele o úvěr na základě údajů uvedených v příloze 1 smlouvy o úvěru, na základě údajů o spotřebiteli, ze kterých vyplývá, že žalovaný byl ženatý a pracoval u zaměstnavatele [právnická osoba] s příjmem 31 887 Kč. Jako náklady na bydlení je uvedena částka 3 000 Kč, a dále jsou zde uvedeny pravidelné finanční závazky ve výši 7 327 Kč Tyto závazky jsou dále specifikovány jako pravidelné finanční závazky spotřebitele z úvěrů u nebankovních poskytovatelů úvěrů (Tommy Stachi a Cool Credit) a dále jako splátka úvěru u MONETA Money Bank a.s. Lustrace žadatele v registrech SOLUS, Insolvenční rejstřík, AML/CFT byly bez záznamu.

10. Následně dne [datum] (tj. za 8 dní od uzavření smlouvy [číslo]) uzavřela žalobkyně se žalovaným druhou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] prostřednictvím prostředků elektronické komunikace na dálku. Uvedenou smlouvou [číslo] se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 80 000 Kč, s tím, že částka 26 271 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalovaného, částka 41 729 Kč bude na základě žádosti žalovaného vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného ze smlouvy [číslo] ve výši 41 729 Kč a částka 12 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele úvěru.

11. Před uzavřením smlouvy o úvěru [číslo] posoudila žalobkyně úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých žalovaným v dotazníku k posouzení bonity žadatele (příloha 1 smlouvy) a z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, registru odcizených dokladů, v registru platebních informací REPI, vždy s negativními výsledky. Žalovaný v dotazníku uvedl, že je ženatý, počet vyživovaných dětí 0, zaměstnaný u [právnická osoba], s měsíčním příjmem 31 887 Kč Náklady na bydlení jsou vyčísleny částkou 3 000 Kč. Pravidelné finanční závazky jsou specifikovány jako splátky úvěrů u Tommy Stachi ve výši 2 099 Kč a Moneta Money bank a.s. ve výši 5 228 Kč a dále jsou zde uvedeny jednorázové finanční závazky vůči Cool Credit ve výši 15 000 Kč a 7 400 Kč. Z výplatního lístku za únor 2022 soud zjistil, že mzda žadatele o úvěr činila 32 938 Kč. Z výpisů z bankovního účtu žalovaného za období prosinec 2021 až únor 2022 soud zjistil, že v prosinci 2021 nebyla na tento účet vyplacena mzda, v lednu 2022 byla na účet vyplacena mzda ve výši 31 338 Kč, v únoru 2022 mzda ve výši 31 385 Kč a v březnu 2022 mzda ve výši 32 938 Kč. Měsíční výdaje žalovaného dle výpisů dosahují vždy až do výše příjmu, žalovaný netvořil úspory. Z výpisů soud dále zjistil také dluhové zatížení žalovaného ze spotřebitelských úvěrů poskytovaných nebankovními subjekty. V lednu 2022 byla poskytnuta zápůjčka 7 400 Kč od Cool Credit s.r.o., v únoru 2022 zápůjčka 15 000 Kč od Cool Credit s.r.o., dále jsou z účtu hrazeny splátky úvěru ve výši 5 228 Kč dne [datum] a [datum]. Žalovaný uhradil žalobkyni do sesplatnění úvěru částku 20 766 Kč a po sesplatnění 6 941,12‬ Kč. Celkem zaplatil 27 707,12‬ Kč.

12. Z evidence obyvatel soud zjistil, že žalovaný je ženatý od roku 1992.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí [katastrální uzemí] [list vlastnictví] soud zjistil, že dům [adresa] v [obec] je ve výlučném vlastnictví paní [jméno] [příjmení], a to od roku 2002 na základě smlouvy o zúžení SJM ze dne [datum].

14. Z evidence soudních řízení Okresního soudu ve Vyškově soud zjistil, že v letech 2018 –2019 byla proti žalovanému zahájena tři exekuční řízení (sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizováno] [spisová značka]), z nichž dvě se vztahovala k vymáhání dluhů z nebankovních spotřebitelských úvěrů.

15. Dle ustanovení § 2395, občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Dle ustanovení § 562 odst. 1 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

17. Dle § 6 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

18. Dle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dle ustanovení § 76 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

20. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Dle ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

22. Dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru, se pro účely tohoto zákona se rozumí celkovou výší spotřebitelského úvěru souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici.

23. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení 259 991,20 Kč. Tato částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 77 016,50 Kč, úroků ve výši 61 504,45 Kč, zbylé části za doplňkové služby [anonymizováno] odklad 16 566 Kč, [anonymizováno] nemoc 33 198 Kč, [anonymizováno] práce 33 198 Kč, smluvní pokuty ve výši 38 508,25 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 115 524,75 Kč od [datum] do zaplacení a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 82 962 Kč od [datum] do zaplacení, to vše z právního důvodu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh zaplatil celkem 27 707,12‬ Kč.

24. Žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli smlouvu o úvěru jako spotřebitelskou smlouvu. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat a zejména si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit.

25. Ustanovení § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

26. Dne 14. 4. 2022 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou poskytla žadateli úvěr ve výši 40 000 Kč s navýšením o poplatek a úrok v celkové výši 34 088 Kč, žalovanému však byla fakticky vyplacena pouze částka 32 000 Kč. První splátka úvěru byla splatná dne [datum]. Následně dne 22. 4. 2022 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému spotřebitelský úvěr v celkové výši 80 000 Kč, s tím, že částka 26 271 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalovaného, částka 41 729 Kč bude na základě žádosti žalovaného vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného ze smlouvy [číslo] částka 12 000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele úvěru.

27. Soudu je z úřední činnosti známo, že toto je obvyklá praxe žalobkyně, kdy dlužníci žádají o poskytnutí úvěru a ze strany žalobkyně je nejprve akceptována nižší částka, s odůvodněním, že dlužník na vyšší částku nedosáhne, aby následně (téměř bezprostředně po uzavření smlouvy první) je úvěr„ navýšen“ novou smlouvou, kterou se současně doplatí úvěr, úrok i všechny poplatky dle předchozí smlouvy. Uvedený postup žalobkyně shledává soud jako zcela flagrantní porušení všech základních povinností poskytovatele spotřebitelského úvěru, povinnost jednat čestně, transparentně a zohledňovat práva a zájmy spotřebitele. Jednání žalobkyně je zcela zjevně v rozporu s dobrými mravy. V daném případě dospěl soud k závěru, že žalobkyně se zřejmým úmyslem obohatit se na úkor žalovaného, uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] jež sloužil především ke splacení úvěru prvního poskytnutého pouhých osm dní před úvěrem prvním, u kterého doposud nenastala ani splatnost první splátky, tedy ani prodlení se splatností kterékoli splátky a jež pro žalovaného znamenal v konečném důsledku zásadní a nepřiměřené navýšení celkové dlužné částky vůči žalobkyni (259 991,20 Kč), byť ve skutečnosti přijal od žalobkyně částku ve výši 58 271 Kč (32 000 Kč + 26 271 Kč).

28. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně dostála své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalovaného či nikoliv. Soud vycházel z předložených důkazů, ze kterých vyplývá, že žalobkyně při sjednávání úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých žalovaným a uvedených zcela shodně v Příloze 1 smlouvy [číslo] i smlouvy [číslo] dále lustrací žadatele v obvyklých registrech dlužníků. Soud poukazuje na to, že žadatel nebyl poskytovatelem úvěru lustrován v Centrální evidenci exekucí, což soud hodnotí jako účelové jednání, s ohledem na zjištěná probíhající exekuční řízení. V době sjednávání obou smluv byl žalovaný ženatý a neměl vyživovací povinnost k žádnému dítěti. Byl zaměstnaný v pracovním poměru s příjmem ve výši cca 32 000 Kč měsíčně. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného vyplývá, že před uzavřením smlouvy o úvěru čerpal další nebankovní spotřebitelské úvěry a splácel bankovní úvěr poskytnutý Moneta Money bank a.s. Z předložených důkazů není zřejmé, jak žalobkyně ověřila náklady na bydlení ve výši 3 000 Kč, když nedoložila jakýkoli doklad o těchto výdajích. Výdaje žalovaného s bydlením tedy nebyly nijak ověřovány, přestože náklady na bydlení tvoří nejvyšší položku výdajů. I pokud by žalovaný bydlel společně s manželkou v jejím rodinném domě, nezbavuje to žalovaného povinnosti hradit náklady bydlení a tyto měly být zcela jistě předmětem zkoumání žalobkyně jako poskytovatele úvěru. Soudu je z úřední činnosti známo (např. sp. zn. 7 C 112/2023, sp. zn. 8 C 7/2023, sp. zn. 6 C 259/2022), že ve věcech, kde vystupuje žalobkyně, jsou uváděny výdaje úvěrovaného na bydlení paušální částkou 3 000 Kč (stejně jako v tomto případě) a nejsou tak zohledňovány (zjišťovány či ověřovány) skutečné náklady žadatele, ale pouze jakési hypotetické náklady, které však neodpovídají realitě. Žalobkyně neuvedla ani nedoložila, jak si výdaj na bydlení ve výši 3 000 Kč ověřila, z čehož lze usuzovat, že se spoléhala čistě na tvrzení žadatele o úvěr a dle závěru soudu se jedná o zmechanizovaný systém vyjádření jakýchsi fiktivních nákladů poskytovatelem zřejmě předpokládaných u průměrného žadatele o úvěr (více viz Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 2020, č. j. 12 Co 309/2020-140).

29. V daném případě poskytovatel úvěru sice zjistil výši příjmu žadatele ze mzdy a tuto ověřil z výplatních pásek a výpisu z bankovního účtu, avšak výdajové stránce majetkové situace žadatele nevěnoval dostatečnou pozornost, neověřoval řádně náklady žadatele na bydlení, jak je uvedeno shora a nevyvodil adekvátní závěry ze zjištěných informací ohledně dluhového zatížení žadatele. Uváděné pravidelné finanční závazky v celkové výši 7 327 Kč nekorespondují se skutečnou výší závazků z úvěrů, neboť v této částce nejsou zahrnuty částky jednorázových finančních závazků vůči Cool Credit, které nelze při posuzování úvěruschopnosti pominout, jak to učinila žalobkyně.

30. Samotná skutečnost, že má žalovaný stabilní příjem, není postačující pro prokázání jeho úvěruschopnosti, pokud je výrazně nad výši tohoto příjmu zadlužen (a toto riziko v případě osob, které vyhledávají nebankovní poskytovatele úvěru, zásadně existuje). Za této situace by obezřetný a rozumný úvěrující vyžadoval po osobě žadatele bližší informace k jeho majetkové situaci. Postup žalobkyně – neprovedení lustrace v centrální evidenci exekucí, neověření nákladů na bydlení, nepřihlédnutí k dalším jednorázovým závazkům spotřebitele – soud hodnotí jako ryze účelové jednání, které má vyvolat dojem aktivního zkoumání poměrů žadatele, fakticky však dochází pouze k formálnímu shromažďování takových údajů, které svědčí pro dobrou majetkovou situaci žadatele.

31. Z údajů zjištěných žalobkyní k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nelze v žádném případě vyhodnotit, zda se u žadatele jedná o osobu solventní či nikoli. Na základě informací, které žalobkyně měla, si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnout, a to, jak v případě smlouvy [číslo] ze dne [datum], tak smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně nedostála své povinnosti prověřit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a na tomto podkladě dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru [číslo] uzavřená dne [datum] je neplatná v souladu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

32. Dále soud uzavřel, že žalobkyně svým postupem popsaným v bodě 27. a 28. zneužila svého postavení poskytovatele na úkor spotřebitele, zneužila životní situaci žalovaného, který nebyl schopen hradit své předchozí závazky a tuto situaci řešil krátkodobými nebankovními úvěry. Uvedený postup žalobkyně shledává soud za nemravný, v příkrém rozporu s principem poctivosti v právním jednání, takovému jednání nelze přiznat soudní ochranu. Soud proto v souladu s § 588 občanského zákoníku shledal jako neplatnou také smlouvu [číslo] uzavřenou dne [datum] a v důsledku toho také právní jednání spočívající v započtení plnění z úvěru dle smlouvy [číslo] na dluh ze smlouvy [číslo] ve výši 41 729 Kč.

33. Na základě neplatných úvěrových smluv bylo žalovanému poskytnuto plnění celkem 58 271 Kč převodem na jeho bankovní účet, a to s odkazem na § 3 odst. 2 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně zaplatil celkem 27 707,12‬ Kč a je tak povinen s ohledem na již uvedené zaplatit žalobkyni 30 563,88 Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni zavázal a ve zbytku žalobu zamítl.

34. K požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 30 563,88 Kč, soud odkazuje na Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, který uvádí, že konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Soud proto požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 30 563,89 Kč zamítl.

35. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 259 991,20 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 30 563,88 Kč. V dané věci tedy byl úspěšný žalovaný v rozsahu 76,49 % (čistý úspěch). Žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.