7 C 86/2025

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost žalobce , Jméno žalobce, , narozeného , Datum narození žalobce, k žalované , Jméno žalované, , narozené , Datum narození žalované, , číslo jednací 3 C 20/2023-20 ze dne , datum, ve výši , částka, měsíčně, se počínaje dnem , datum, zrušuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem ze dne , datum, domáhá se žalobce zrušení vyživovací povinnosti k dceři (žalované), neboť zjistil, že dcera již nestuduje.

2. Žalovaná se na výzvu soudu uloženou usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 4. 2025 č. j. 7 C 86/2025-11 ve věci nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Usnesením Okresního soudu v Blansku č. j. 3 C 20/2023 – 20 ze dne , datum, soud schválil smír účastníků, kterým se otec , Jméno žalobce, (nyní žalobce) zavázal přispívat na výživu zletilé dcery , Jméno žalované, (nyní žalované) částkou , částka, měsíčně, počínaje , datum, . Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

5. Ve věci byl žalobcem předložen listinný důkaz vyjádření děkana Provozně , právnická osoba, Mendelovy univerzity v Brně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne , datum, , ze kterého soud zjistil, že žalovaná , Jméno žalované, není a v minulosti nebyla studentkou Provozně , právnická osoba, Mendelovy univerzity v Brně.

6. Soud si vyžádal zprávu , právnická osoba, v , adresa, , kde žalovaná studovala v době rozhodování o výživném u Okresního soudu v Blansku. Dále si vyžádal zprávu Úřadu práce a Správy sociálního zabezpečení.

7. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

8. Dle ustanovení § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

9. Na základě předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná dosáhla zletilosti dne , datum, . V lednu 2023 studovala 4. ročník , právnická osoba, v , adresa, , připravovala se tak na budoucí povolání. Žalovaná v lednu 2023 uzavřela s otcem před soudem dohodu o výživném pro zletilé dítě, podle které otec platil výživné , částka, . Studium , právnická osoba, v , adresa, ukončila žalovaná maturitou dne , datum, , dle zprávy školy ze dne , datum, . Od , datum, je žalovaná vedena jako zaměstnanec firmy , právnická osoba, , dle zprávy Úřadu práce, kontaktní pracoviště , adresa, ze dne , datum, . Žalovaná není a nebyla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejsou jí vypláceny žádné dávky státní sociální podpory, dle zprávy OSSZ , adresa, ze dne , datum, .

10. V souladu se zákonem lze tedy na žalovanou pohlížet jako na osobu, která je schopna se samostatně živit a tím zanikla vyživovací povinnost otce vůči ní.

11. Soud proto návrhu žalobce vyhověl a rozhodl o zrušení vyživovací povinnosti k žalované dle návrhu žalobce ke dni 1. srpnu 2024.

12. Dle ustanovení § 923 odst. 2) občanského zákoníku, dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.

13. Vzhledem k tomu, že u žalované se jedná o zletilou oprávněnou osobu, neuplatní se citované ustanovení § 923 odst. 2) občanského zákoníku a soud může rozhodovat o vrácení spotřebovaného výživného, pokud o to rodič požádá (pouze na návrh). Jelikož žalobce o vrácení spotřebovaného výživného vyplaceného žalované po ukončení vyživovací povinnosti (po 1. srpnu 2024) nežádal, soud o vrácení nerozhodoval.

14. Výrok o úhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 150 občanského soudního řádu, a to s ohledem na předmět sporu.