7 C 91/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ilony Láníkové a přísedících Ing. Marie Králíčkové a Jaroslava Knotka v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o neplatnost zrušení pracovního poměru <b>I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobkyně dané přípisem žalované ze dne [datum] a doručené žalobkyni dne [datum], je neplatné.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 14.148 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 17. 3. 2021 domáhala se žalobkyně, aby soud určil, že okamžité zrušení pracovního poměru, které dala žalovaná žalobkyni dne [datum] je neplatné. Svůj návrh odůvodnila tím, že pracovní poměr s právním předchůdcem žalované uzavřela dne [datum]. Dne [datum] byla žalobkyně její nadřízenou - vedoucí prodejny obviněna, že odnáší z prodejny zboží bez řádného zaplacení. Dne [datum] byla žalobkyni doručena dohoda o skončení pracovního poměru, kterou však nepodepsala. Od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum] byla žalobkyně v dočasné pracovní neschopnosti. Po ukončení pracovní neschopnosti se tázala, na kterou směnu má nastoupit, avšak vedoucí prodejny ji sdělila, že již zaměstnaná není a má si pouze přijít pro své věci s tím, že do zázemí prodejny nemá přístup. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované přípis, ve kterém sdělila, že ji nebylo umožněno nastoupit do práce a žádala o sdělení, na kterou směnu má v pondělí dne [datum] nastoupit. Dne [datum] bylo žalobkyni doručeno okamžité zrušení pracovního poměru, se kterým žalobkyně nesouhlasila, protože se žádné vědomé krádeže nedopustila.

2. V účastnické výpovědi uvedla, že na stejném místě pracovala 6,5 let a žádné problémy s kolegyněmi nikdy neměla.„ Její vyhazov byl účelový“. Zboží řádně dala na pokladnu a poté si odešla sednout k druhé pokladně. Na pokladní lístek se nedívala. Nenapadlo jí, že by ho měla kontrolovat. Pokud se týká zmiňovaného vánočního cukroví, pak toto bylo zlevněno pro všechny.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že není pravdou, co je uvedeno v žalobě, žalovaná trvá na okamžitém zrušení pracovního poměru.

4. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalobkyně nastoupila do pracovního poměru k zaměstnavateli: [jméno] [příjmení] v souladu s pracovní smlouvou ze dne [datum] na práci prodavačky (viz doložená pracovní smlouva).

6. Jak je uvedeno v informaci o přechodu práv a povinností z pracovního poměru, došlo ke dni [datum] k přechodu práv a povinností z pracovního poměru na nového zaměstnavatele, a to na žalovaného – [právnická osoba] (viz. doložená informace o přechodu práv a povinností).

7. Dne [datum] je datována dohoda o rozvázání pracovního poměru, ve které je uvedeno, že pracovní poměr, který vznikl na základě pracovní smlouvy dne [datum], končí dnem [datum] Dohoda je však podepsaná pouze žalovanou (viz doložená dohoda o rozvázání pracovního poměru).

8. Rovněž byla doložena SMS korespondence mezi vedoucí žalobkyně paní [příjmení] a žalobkyní. [příjmení] [příjmení] vytýká žalobkyni, že„ v přímém přenosu ukradla borůvky, pomeranče a lahůdkovou cibulku“. Žalobkyně namítla, že nákup dala na pokladní pás, jako v jiné dny (toto je zdokumentováno i na videozáznamu, který byl jako důkaz promítnut). Z videozáznamu je patrné, že žalobkyně dala zboží na pás jednak v igelitovém sáčku, který měla zajištěný„ na suk“ a další zboží bylo vyskládané. Všechno zboží, včetně sáčku však bylo na pásu. Pokud by zboží nemělo být markováno, patrně by ho žalobkyně nedávala na pás. Je velice zarážející, když na videozáznamu je vidět, že pokladní, která„ markovala“ nákup žalobkyně,„ namarkovala“ pouze zboží volně ležící na pásu a zboží v igelitovém sáčku vůbec neprohlédla a toto„ nemarkovala“. Soud se může pouze domnívat, zda tato pokladní jednala z příkazu nadřízeného, či sama úmyslně zanedbala své povinnosti a veškeré zboží, které bylo vyskládané na pokladním pásu,„ nenamarkovala“.

9. Právní zástupkyně žalobkyně zaslala dne [datum] přípis žalované, ve kterém oznamuje, že žalobkyně ukončila pracovní neschopnost a má v pondělí dne [datum] nastoupit na směnu. Avšak paní [příjmení] jí napsala, že již není u žalované zaměstnána.

10. Žalovaná, prostřednictvím statutárního zástupce, odpověděla dne [datum] právní zástupkyni žalobkyni, že„ na přelomu loňského listopadu a prosince zjistili, že si žalobkyně delší dobu odnáší z prodejny zboží“. Žalobkyně údajně řekla„ že to tak dělají všichni zaměstnanci“. Dále žalovaná uvádí, že má uložený záznam z kamerového systému, na kterém je vidět krádež zboží žalobkyní.

11. Jak je shora uvedeno, na kamerovém záznamu je pouze vidět, že žalobkyně vyskládala zboží na pokladní pás, částečně jednotlivě, částečně v igelitovém sáčku. Poté si sedla do druhé pokladny a očekávala, že druhá pokladní její nákup„ řádně namarkuje“. V žádném případě nebylo prokázáno, že by žalobkyně, jakkoliv ovlivňovala druhou pokladní, aby některé zboží nemarkovala. Je zarážející, že druhá pokladní se ani nezeptala žalobkyně, co je v igelitovém sáčku a je velmi zarážející, že tento sáček nerozbalila a dala ho přes pokladnu dále, když byl řádně položen na pokladně. Je běžné, pokud si kupující dá zboží do tašky, kterou následně dá na pokladní pás, že je povinností pokladní, aby veškeré zboží z tašky vyndala a toto zboží prošlo pokladnou (stává se to zejména u starších lidí, chodících o berlích, či holích, kteří nákupní košík nemohou již unést, což je běžné a není třeba toto dokazovat).

12. Žalovaná okamžité zrušení pracovního poměru datovala sice dnem 1. 2. 2021, avšak zásilka byla převzata do přepravy až dnem 5. 2. 2021 (viz okamžité zrušení pracovního poměru, doručovací listy).

13. Zásilka – okamžité zrušení pracovního poměru, byla převzata k doručení v pátek dne 5. 2. 2021. Nejdříve tak mohla být doručena dnem 8. 2. 2021 (pondělí). Žalobkyně však uvádí, že jí byla doručena až dne 16. 2. 2021.

14. Žalobkyně reagovala přípisem ze dne 23. 2. 2021, ve kterém uvedla, že se jednání, které jí bylo dáváno za vinu, nedopustila (viz předložený přípis).

15. Dále bylo doloženo vyjádření [jméno] [příjmení], ve kterém je uvedeno, že dne 26. 11. 2020 přímá nadřízená žalobkyně zjistila, že z prodejny zmizely borůvky, které přišly na prodejnu téhož dne. Dále uvádí, že toto zboží, stejně jako další a to pomeranče, lahůdkovou cibulku, pronáší bez zaplacení pokladnou. Toto jeho vyjádření zcela jednoznačně znevěrohodnil právě předložený kamerový záznam, který zcela jasně prokázal, že žalobkyně zboží vyložila na pokladní pás a poté si sedla do druhé pokladny, aby ta druhá pokladní mohla její zboží řádně„ namarkovat“. Z kamerového systému rovněž zcela jasně vyplývá, že druhá pokladní si své povinnosti řádně neplnila a nákup„ nemarkovala řádně“, neboť část nákupu žalobkyně odložila bez„ markování“.

16. Není povinností žádného kupujícího, aby si kontroloval pokladní„ paragon“. Navíc doložený„ paragon“ je zjevně„ nepřehledný a nepřezkoumatelný“, neboť, pomineme-li značně špatnou češtinu, pak je tam uvedeno zboží ve slevě, které není označené, o jaké zboží se jedná, a to celkem čtyři položky (viz. doložený paragon).

17. Svědkyně [jméno] [příjmení], přímá nadřízená žalobkyně, soudu uvedla, že koncem listopadu 2020 zjistila, že žalobkyně si odnesla z prodejny zboží, které neprošlo pokladnou. Jednalo se o borůvky, pomeranče a lahůdkovou cibulku. Několik dní nic neřekla, ale před Vánocemi si žalobkyně sama zlevnila vánoční cukroví. Navíc žalobkyně často chodila kouřit na rampu. Nebyla dobrý zaměstnanec, po jejím odchodu našli prošlé zboží a museli ho zlevnit. (Žalovaná však neprokázala, že by za toto prošlé zboží odpovídala pouze žalobkyně jako prodavačka, navíc, když tam nebyla jediná prodavačka a měla nad sebou vedoucí. Nebylo prokázáno, zda za prošlé zboží odpovídala žalobkyně, když„ oceňování a přeceňování“ zboží měla v pracovní náplni svědkyně [příjmení]).

18. V souladu s ustanovením § 55 odst. 1 písm. b zákoníku práce, zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

19. Ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Při zkoumání intenzity porušení pracovní kázně může soud přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 379/2000).

20. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný důvod okamžitého zrušení pracovního poměru uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Ke splnění hmotněprávní podmínky platného okamžitého zrušení pracovního poměru je tedy třeba, aby důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl určitým způsobem konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se pracovní poměr okamžitě zrušuje. Je potřeba zjistit, zda nastaly takové skutečnosti, které právní norma předpokládá jako důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru.

21. Skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, přitom není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost a nesrozumitelnost projevu vůle je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen. Výklad projevu vůle může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze "nahrazovat“ nebo "doplňovat“ vůli, kterou účastník v rozhodné době neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2541/2003).

22. Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem zákon charakterizuje jako„ výjimečné“. Taktomu bude zejména v případech tak závažného porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby.

23. V souladu s ustanovením § 334 odst. 1 zákoníku práce, písemnosti, týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti, týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr nebo platový výměr a záznam o porušování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou.

24. Dle ustanovení § 334 odst. 2 zákoníku práce, písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Podle ustanovení § 336 odst. 2 zákoníku práce, doručení písemnosti zaměstnavatele doručované prostřednictvím provozovatele poštovních služeb musí být doloženo písemným záznamem o doručení. Dle § 336 odst. 3 zákoníku práce nebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu. Zaměstnanec se vyzve písemným oznámením o neúspěšném doručení písemnosti, aby si uloženou písemnost do 10 pracovních dnů vyzvedl; zároveň se mu sdělí, kde, od kterého dne a v kterou dobu si může písemnost vyzvednout. V oznámení podle věty druhé musí být zaměstnanec rovněž poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti nebo neposkytnutí součinnosti nezbytné k doručení písemnosti. Dle § 336 odst. 4 zákoníku práce, povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme. Jestliže si zaměstnanec uloženou písemnost (odstavec 3) nevyzvedne do 10 pracovních dnů, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty; tato nedoručená písemnost se odesílajícímu zaměstnavateli vrátí. Jestliže zaměstnanec doručení písemnosti prostřednictvím provozovatele poštovních služeb znemožní tím, že poštovní zásilku obsahující písemnost odmítne převzít nebo neposkytne součinnost nezbytnou k doručení písemnosti, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy ke znemožnění doručení písemnosti došlo. Zaměstnanec musí být doručovatelem poučen o následcích odmítnutí převzetí písemnosti; o poučení musí být proveden písemný záznam.

25. Zaměstnavatel se dozví o adrese zaměstnance, na kterou mu může doručovat své písemnosti nejen z oznámení zaměstnance samotného, ale i z jakýchkoliv jiných věrohodných (spolehlivých) zdrojů, například od jiných zaměstnanců, od příbuzných zaměstnance, od poskytovatelů zdravotnických služeb nebo od orgánů veřejné moci. Okamžité zrušení pracovního poměru je jednostranným právním úkonem směřujícím k rozvázání pracovního poměru, pro jehož platnost je předepsána písemná forma. Jeho právní účinky nastávají ze zákona dnem, kdy písemný projev o okamžitém zrušení pracovního poměru byl doručen druhému účastníku. Písemnost, kterou zaměstnavatel doručuje zaměstnanci prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, zasílá zaměstnavatel na„ poslední adresu zaměstnance, která je mu známa“. Tuto adresu se zaměstnavatel nemusí dozvědět přímo od zaměstnance, ale může o ní mít poznatek z jiného věrohodného zdroje (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3663/2014).

26. Na základě provedených důkazů a po jejich zhodnocení, a to jednotlivě i v jejich souvislostech, dospěl soud k těmto právním závěrům: pracovní poměr žalobkyně k právnímu předchůdci žalovaného vznikl dnem 11. 5. 2015 na základě pracovní smlouvy ze dne 6. 5. 2015 a to na práci prodavačky. Tuto skutečnost nikdo z účastníků nezpochybnil.

27. Na konci listopadu 2020 zjistila žalovaná, že si žalobkyně„ údajně odnáší z prodejny zboží“. Kamerový záznam tuto skutečnost sice neprokázal, ale soud další důkazy neprováděl, zejména z toho důvodu, že nebyla dodržena zákonná lhůta k podání okamžitého zrušení pracovního poměru.

28. Žalovaná sama vypověděla, že„ zjistila, že žalobkyně odnáší z prodejny zboží“ v listopadu 2020 (viz přípis statutárního zástupce žalované právní zástupkyni žalobkyně ze dne 6. 2. 2021). V okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 1. 2. 2021 je jednoznačně uvedené, že důvodem pro ukončení pracovního poměru je to, že se žalobkyně vědomě dopouštěla krádeže, což považuje za porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem.

29. Dle ustanovení § 58 odst. 1 zákoníku práce, pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl.

30. Jak vyplývá z § 330 a § 4 ve spojení s ustanovením § 654 odst. 1 věty první občanského zákoníku, lhůty pro rozvázání pracovního poměru jednostranným jednáním jsou charakterizovány jako prekluzivní (propadné). Jejich uplynutím tak zaniká možnost rozvázat pracovní poměr jednostranným jednáním, i kdyby jinak byly všechny zákonné předpoklady splněny. V případě, že by byl pracovní poměr rozvázán jednostranným jednáním po uplynutí prekluzivní lhůty (přesto, že takové právo zaniklo), musí se i tak dotčený účastník pracovněprávního vztahu žalobou podle § 72 zákoníku práce domáhat určení jeho neplatnosti (a soud bez návrhu k zániku práva na rozvázání pracovního poměru přihlédne), neboť jinak (bez pravomocného rozhodnutí soudu, jímž bude určeno, že rozvázání pracovního poměru je neplatné), by bylo takové jednání považováno za platné. Rozvázání pracovního poměru jednostranným jednáním musí být učiněno před uplynutím dvou lhůt (objektivní jednoletá, subjektivní dvouměsíční). Uplynutím i jen jedné z nich zaniká právo na rozvázání pracovního poměru jednostranným jednáním (viz komentář k § 58 občanského zákoníku ASPI).

31. Subjektivní lhůta v trvání dvou měsíců se odvíjí od vědomosti zaměstnavatele o skutečnostech rozhodných pro použití tohoto výpovědního důvodu. Pro určení počátku běhu subjektivní lhůty není významné, kdy zaměstnavatel důvod pro tento druh výpovědi nebo okamžité zrušení pracovního poměru zjistil (získal jistotu v běžném slova smyslu). Postačuje, aby získal vědomost (dověděl se) o skutečnostech, s nimiž zákon možnost rozvázání pracovního poměru tímto způsobem spojuje. Subjektivní lhůta nezačne běžet ani již na základě předpokladu (jakkoliv by byl pravděpodobný), že takový důvod nastane, nebo na základě domněnky, že takové skutečnosti mohl či dokonce musel zaměstnavatel k určitému datu vědět. Subjektivní lhůta tak začíná plynout ode dne, kdy se o důvodu pro rozvázání pracovního poměru tímto způsobem prokazatelně (skutečně) dověděl (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4837/2010).

32. Zaměstnavatel se o důvodu rozvázání pracovního poměru z těchto důvodu doví dnem, kdy se o něm dověděl vedoucí zaměstnanec, který je bezprostředně nebo výše nadřízen (a je tedy oprávněn tomuto podřízenému zaměstnanci ukládat pracovní úkoly a dávat mu k tomu účelu závazné pokyny) tomu, s nímž má být pracovní poměr z těchto důvodů rozvázán.

33. Jak je již shora uvedeno, vedoucí zaměstnanec žalobkyně, se o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru (pokud by byl prokázán), dozvěděl na konci listopadu 2020 Lhůta tak uplynula koncem ledna 2021. S ohledem na skutečnost, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo dáno na přepravu poštovní službou až dne 6. 2. 2021 nebylo třeba dalšího dokazování.

34. Soud se také již nemusel zabývat tím, zda skutečně k porušení pracovní kázně došlo. Ovšem po posouzení předložených důkazů, má zato, že žalobkyně se porušení pracovní kázně a navíc, zvlášť závažným způsobem, nedopustila. Jak je shora podrobně rozvedeno, žalobkyně svůj nákup vyložila na pokladní pás a záleželo na jiné pokladní, jak poctivě ona svou práci odváděla. Ovšem toto již není předmětem daného řízení.

35. Nelze ani namítat, že by věc byla v šetření jiného orgánu a bylo nutné vyčkat na výsledky tohoto šetření, neboť žalovaná podala trestní oznámení vůči žalobkyni dne 20. 4. 2021, tedy až po zahájení tohoto soudního řízení.

36. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že žalovaná jednak neprokázala, že by se žalobkyně dopustila porušení pracovní kázně zvlášť závažným způsobem, a navíc okamžité zrušení pracovního poměru nebylo dáno v prekluzivní zákonné dvouměsíční lhůtě.

37. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že návrh žalobkyně je důvodný, a to nejméně z nedodržení zákonné prekluzivní dvouměsíční lhůty.

38. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují účelně vynaložené náklady právního zastoupení dle § 9 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za 4,5 hlavních úkonů po 2.500 Kč (převzetí a příprava, sepis žaloby a účast na jednání a dne [datum] a dne [datum] a 1 x ½ úkon za předžalobní výzvu), 5x RP po 300 Kč.

39. Rovněž bylo přiznáno cestovné k jednání u procesního soudu dne [datum], dne [datum] (osobním vozem Škoda Octavia, [registrační značka], vždy 88 Km, při průměrné spotřebě 6,6 l /100 km, ceně benzínu 27,80 Kč l a sazbě 4,40 Kč km). Cestovné celkem činí 1.098 Kč (2x 549 Kč). Dále byla přiznána 3x ½ hodina ztráty času za cestu k jednáním u procesního soudu v celkové výši 300 Kč. Další požadovaná ztráta času nebyla přiznána, neboť je kryta sazbou za úkon (jednání dne [datum] probíhalo od 09:00 do 09:25 hod. a jednání dne [datum] probíhalo od 13:00 – 13:50 hod.).

40. Náklady řízení celkem činí 14.148 Kč a byly přiznány k rukám zástupce.

41. Lhůta k placení je stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.