7 C 92/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a žalovaného proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalobce a žalovaného o zrušení vyživovací povinnosti <b>I. Vyživovací povinnost žalobce [celé jméno žalobce], narozeného [datum] k žalovanému [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově, číslo jednací 0 Nc 2024/2017-32 ze dne 10. dubna 2017, ve výši 3.000 Kč měsíčně, se počínaje dnem 1. únorem 2021 zrušuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 6.000 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách po 1.500 Kč, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Návrhem podaným u Okresního soudu ve [obec] dne [datum] domáhal se žalobce zrušení vyživovací povinnosti ke zletilému synovi, neboť tento dosáhl zletilosti a dne [datum] zanechal vzdělávání. Žalobce navrhoval zrušení vyživovací povinnosti k [datum] a dále požadoval vrácení částky vyplacené žalovanému na vyživovací povinnosti od [datum] do nabytí právní moci rozsudku.

2. Žalovaný se na výzvu soudu uloženou usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 4. 2021 č. j. 7 C 92/2021-10 ve věci vyjádřil podáním ze dne [datum]. Učinil nesporným, že ukončil studium. Dále uvedl, že tuto skutečnost se snažil otci oznámit dopisem ze dne [datum], byl veden jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce a od [datum] nastoupil do zaměstnání, první výplatu tedy obdrží až v dubnu. Žalovaný souhlasil se zrušením vyživovací povinnosti. Nesouhlasí s vrácením výživného vyplaceného otcem do 30. 3. 2021.

3. Protože v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a občanského soudního řádu, soud usnesením ze dne 1. 4. 2021, č. j. 7 C 92/2021-11 účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí. Žalovaný ani žalobce se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tedy rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odstavec 4 občanského soudního řádu, bez nařízení jednání.

4. Rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově číslo jednací 0 Nc 2024/2017- 32 ze dne 10. 4. 2017 zavázal soud žalobce k úhradě výživného pro žalovaného, v měsíční částce 3.000 Kč.

5. Dle ustanovení § 911 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

6. Dle ustanovení § 923 odst. 2) občanského zákoníku, dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.

7. Vzhledem k tomu, že u žalovaného se jedná o zletilou oprávněnou osobu, může soud rozhodnout o zrušení výživného pouze na návrh.

8. Z listinného důkazu - potvrzení o ukončení studia vystaveného dne [datum] [ulice] odbornou školou a středním odborným učilištěm [obec], příspěvková organizace, soud zjistil, že žalovaný [celé jméno žalovaného] zanechal studia a ke dni 18. 1. 2021 ukončil studium uvedené střední školy.

9. Z listinného důkazu – potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl veden evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu práce, kontaktní pracoviště Vyškov v době od 27. 1. 2021 do 28. 2. 2021. Podpora v nezaměstnanosti ani při rekvalifikaci mu nebyla poskytována.

10. Na základě skutkových tvrzení a přeložených důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný v lednu 2021 ukončil studium a od 1. 3. 2021 je zaměstnán. V mezidobí byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Žalovaný je tedy od 18. 1. 2021 schopen sám se živit. Soud proto od prvního dne měsíce následujícího po ukončení studia vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému zrušil.

11. Co se týká výživného, vyplaceného žalobcem žalovanému po ukončení vyživovací povinnosti, soud na základě tvrzení žalovaného dospěl k závěru, že po 1. 2. 2021 bylo žalobcem zaplaceno výživné v únoru a březnu 2021 v celkové výši 6.000 Kč. Žalovaný vyplacené výživné nezpochybnil. Jelikož je žalovaný již zletilý, neuplatní se citované ustanovení § 923 občanského zákoníku a lze se tedy domáhat vrácení spotřebovaného výživného, pokud o to rodič požádá. Soudu proto návrhu žalobce na vrácení vyplaceného výživného ve výši 6.000 Kč vyhověl.

12. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu, když soud přihlédl k věku žalovaného a skutečnosti, že je teprve krátce zaměstnán a lhůtu k plnění proto stanovil v době přiměřené možnostem žalovaného tj. ve splátkách po 1.500 Kč měsíčně do zaplacení. Při takto stanovené měsíční splátce dojde k celkové úhradě přiznaného dluhu v přiměřené době a žalovaný tak nebude nepřiměřeně zvýhodněn na úkor žalobce. Výhoda splátek je však podmíněna tím, že žalovaný bude svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaný nezaplatí byť jen jedinou splátku řádně a včas, ztratí výhodu splátek a celý dluh se stane splatným najednou. Žalobce by se pak mohl domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku.

13. Výrok o úhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, kdy žalobce byl ve věci plně úspěšný, avšak náklady řízení mu nevznikly.