8 C 109/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení částky 54 715,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 954 Kč spolu se zákonným 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 5 454 Kč od 3. 5. 2019 do zaplacení a se zákonným 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 20 500 Kč od 14. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 28 761,12 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 743,31 Kč, kapitalizovaný 9,75% zákonný úrok z prodlení ročně ve výši 1 303,45 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 8 075,05 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonný 9,75% úrok z prodlení ročně z částky 8 075,05 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 3 086,45 Kč, kapitalizovaný 9,75% zákonný úrok z prodlení ročně ve výši 3 317,19 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 20 936,93 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonný 9,75% úrok z prodlení ročně z částky 20 936,93 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč, a jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit poplatek ve výši 20 700 Kč představující úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 4 293 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), dále odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 332 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 075 Kč. Celkovou částku představující součet poskytnuté zápůjčky ve výši 24 000 Kč a poplatku ve výši 20 700 Kč se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 775 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Žalovaná tak nedostála svým smluvním povinnostem a dostala se do prodlení se splácením. Celkem žalovaná uhradila částku 3 500 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 20 936,93 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně od 19. 6. 2020 (tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) do zaplacení. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně, společnosti [právnická osoba], za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (s účinností k [datum]), postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 20 936,93 Kč představující dlužnou jistinu, dále částku 17 797,43 Kč představující dlužnou část poplatku, dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 086,45 Kč (úrok 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 936,93 Kč od 19. 6. 2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do data postoupení dne [datum]), dále kapitalizovaný 9,75% zákonný úrok z prodlení ročně ve výši 3 317,19 Kč (z dlužné jistiny ve výši 20 936,93 Kč od 14. 5. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní, tj. sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky, do data postoupení [datum]), dále smluvní úrok 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 20 936,93 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonný 9,75% úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny ve výši 20 936,93 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

2. Právní předchůdce dále uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Žalovaná se zavázala v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit poplatek ve výši 11 441 Kč představující úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 325 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), dále odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 284 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 832 Kč. Celkovou částku představující součet poskytnuté zápůjčky ve výši 13 000 Kč a poplatku ve výši 11 441 Kč se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 408 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Žalovaná tak nedostála svým smluvním povinnostem a dostala se do prodlení se splácením. Celkem žalovaná uhradila částku 7 546 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8 075,05 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně od 26. 3. 2020 (tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) do zaplacení. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně, společnosti [právnická osoba], za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (s účinností k [datum]), postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 8 075,05 Kč představující dlužnou jistinu, dále částku 7 905,71 Kč představující dlužnou část poplatku, dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 743,31 Kč (úrok 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 075,05 Kč od 26. 3. 2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do data postoupení dne [datum]), dále kapitalizovaný 9,75% zákonný úrok z prodlení ročně ve výši 1 303,45 Kč (z dlužné jistiny ve výši 8 075,05 Kč od 3. 5. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní, tj. sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky, do data postoupení [datum]), dále smluvní úrok 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 075,05 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonný 9,75% úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny ve výši 8 075,05 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

3. Přes výzvy žalobkyně žalovaná na dlužnou částku dále ničeho neuhradila. Žalobkyně uvedla, že posoudila schopnost žalované splácet na základě informací poskytnutých od žalované, které jsou zaznamenány v zákaznické kartě. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka.

4. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

5. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (dále jen,,Zápůjčka č. 1“) soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], se zavázala žalované poskytnout částku 13 000 Kč za poplatek 11 441 Kč. Poplatek sestává z úroku 2 325 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 5 284 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 3 832 Kč Částku 24 441 Kč (dlužná jistina a poplatek) se žalovaná zavázala uhradit v 60 hotovostních týdenních splátkách, výše první až předposlední splátky je 408 Kč, výše poslední splátky je 369 Kč (v hotovosti k rukám oprávněného zástupce dle čl. 3 smlouvy). Splátky jsou splatné vždy ke konci splátkového období a první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy o zápůjčce. Výše RPSN činí 237,1 %. Zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba. Žalovaná převzala zápůjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná si zvolila hotovostní režim splátek. Smlouva je uzavírána na dobu určitou, ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Smlouvu lze předčasně ukončit mimo jiné i odstoupením ze strany právního předchůdce žalobkyně v případě podstatného porušení povinností žalované dle smlouvy o zápůjčce. V případě, že žalovaná neuhradí řádně a včas splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, a dále na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklé v důsledku prodlení žalované, poplatek za zaslanou upomínku a poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením Centrálního vymáhání pohledávek právního předchůdce žalobkyně. Smlouva o zápůjčce se řídí dle výslovného ujednání zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Smluvní podmínky tvoří 2,5 strany hustě popsaného textu, rozděleného na 10 článků. Smluvní podmínky nejsou žalovanou samostatně podepsány.

6. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou (dále jen,,Zápůjčka č. 2“) soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], se zavázala žalované poskytnout částku 24 000 Kč za poplatek 20 700 Kč. Poplatek sestává z úroku 4 293 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 9 332 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 7 075 Kč Částku 46 500 Kč (dlužná jistina a poplatek) se žalovaná zavázala uhradit v 60 hotovostních týdenních splátkách, výše první až předposlední splátky je 775 Kč, výše poslední splátky je 775 Kč (v hotovosti k rukám oprávněného zástupce dle čl. 3 smlouvy). Splátky jsou splatné vždy ke konci splátkového období a první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy o zápůjčce. Výše RPSN činí 229,62 %. Zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba. Žalovaná převzala zápůjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná si zvolila hotovostní režim splátek. Smlouva je uzavírána na dobu určitou, ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Smlouvu lze předčasně ukončit mimo jiné i odstoupením ze strany právního předchůdce žalobkyně v případě podstatného porušení povinností žalované dle smlouvy o zápůjčce. V případě, že žalovaná neuhradí řádně a včas splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, a dále na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklé v důsledku prodlení žalované, poplatek za zaslanou upomínku a poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením Centrálního vymáhání pohledávek právního předchůdce žalobkyně. Smlouva o zápůjčce se řídí dle výslovného ujednání zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Smluvní podmínky tvoří 2,5 strany hustě popsaného textu, rozděleného na 10 článků. Smluvní podmínky nejsou žalovanou samostatně podepsány.

7. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná při žádosti o Zápůjčku č. 1 uvedla, že je svobodná, má základní vzdělání, žije s rodiči a nemá žádnou vyživovanou osobu, motorové vozidlo nevlastní. Jako adresu trvalého pobytu uvedla [ulice a číslo], [PSČ] [obec], do adresy výběru splátek uvedla [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Jako zdroj příjmů uvedla plný pracovní úvazek, pracovní pozice prodavačka, příjem 14 074 Kč měsíčně. V měsíčních příjmech žalované je dále uvedena částka 25 000 Kč označená jako další příjmy domácnosti. Žalovaná doložila občanský průkaz, pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky (za měsíc listopadu a prosinec 2018). Uvedla, že má zápůjčky u jiných společností. [ulice] výdaje žalované jsou uvedeny v částce 3 300 Kč na externí splátky, dále je zde uvedena částka 1 200 Kč na interní splátky téhož věřitele a částka 4 000 Kč na odhadované měsíční výdaje žalované.

8. V zákaznické kartě ze dne [datum] žalovaná uvedla při žádosti o Zápůjčku č. 2 totožné informace s výjimkou měsíčních příjmů a výdajů, tyto se změnily. Žalovaná uvedla měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 15 600 Kč a další příjmy domácnosti ve výši 21 000 Kč. V měsíčních výdajích je uvedena částka 3 300 Kč na externí splátky, částka 2 900 Kč na interní splátky a částka 4 000 Kč na odhadované měsíční výdaje žalované.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovanou společně s dalšími pohledávkami na [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], a to za úplatu s účinností ke dni [datum]. Dle výňatku z přílohy [číslo] soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami jsou i pohledávky za žalovaným (na straně 57 a 75 ze 103). Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] (předáno k poštovní přepravě dne [datum]) soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu žalované [ulice a číslo], [PSČ] [obec].

10. K dotazu soudu, jak byla prověřována úvěruschopnost žalované v případě shora uvedených zápůjček, žalobkyně svým podáním ze dne [datum] soudu sdělila, že právní předchůdce žalobkyně ověřil před uzavřením předmětných smluv majetkovou situaci z pracovní smlouvy a výplatních pásek Dále právní předchůdce žalobkyně zjistil, že proti žalované není vedeno insolvenční řízení. Dále zopakovala informace uvedené žalovanou v zákaznické kartě a zopakovala ustanovení v předmětných smlouvách o zápůjčkách, která stanoví, že žalovaná je povinna uvést úplné, přesné a pravdivé informace a nezamlčet žádné skutečnosti.

11. Z výzvy k plnění ze dne [datum], předanou k poštovní přepravě téhož dne, soud zjistil, že touto byla žalovaná opětovně upozorněna na postoupení pohledávky a upozorněna na možnost soudního vymáhání, nebude-li dlužná částka ve lhůtě zaplacena.

12. Závazkové vztahy vzniklé dne [datum] a [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále„ o. z.“), dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Postoupení mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.

13. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

14. Dle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

15. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

16. Dle § 2390, § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

17. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci vydlužiteli se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky hotově, nebo bezhotovostním převodem na účet vydlužitele.

18. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

19. Dle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

20. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobce splnil povinnost zkoumat schopnost žalované splácet, tedy její solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává:„ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění:„ … součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění:„ Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C -679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

21. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

24. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že pohledávky za žalovanou společně s dalšími pohledávkami byly platně postoupeny na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byl vztahem, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele. Žalobkyně ani k výzvě soudu konkrétně nedotvrdila a nedoložila, že bylo vyhověno zákonným požadavkům dle zákona č. 267/2016 Sb. týkající se prověřování úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele. Povinností právního předchůdce žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Existuje několik informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které jsou poskytovateli nebankovních úvěrů využívány k prověření úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z čl. 8, čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí úvěru i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu žalobu doplnila toliko o obecné tvrzení, jakým způsobem jeho právní předchůdce plnil svoji zákonnou povinnost, a ve vztahu k těmto konkrétním smlouvám o zápůjčce ničeho nedoložila, pouze zopakovala informace uvedené v kartách zákazníka a odkázala na smluvní ustanovení, ve kterých se žalovaná zavázala poskytnout úplné, přesné a pravdivé informace. Co se týče příjmů žalované, byl v případě zápůjčky č. 1 zjištěn příjem ze zaměstnání ve výši 14 074 Kč měsíčně. Dále jsou zde uvedeny další příjmy domácnosti ve výši 25 000 Kč, avšak u této částky není dále uvedeno ničeho, tudíž není zřejmé, o jaké příjmy se jedná, jaké osobě je tato částka vyplácena, zda se jedná o příjem ze zaměstnání či co je jeho zdrojem. Co se týče zápůjčky č. 2, byl zjištěn příjem žalované ze zaměstnání ve výši 15 600 Kč a opět další příjmy domácnosti ve výši 21 000 Kč Ani zde žalobkyně ničeho dalšího k těmto příjmům neuvádí, stejně jako u zápůjčky č.

1. Co se týče výdajů, žalovaná uvedla, že má již závazky u jiného, popř. jiných věřitelů a výše měsíčních splátek činí částku 3 300 Kč. K tomu navíc žalovaná splácí již existující závazky u právního prvního předchůdce žalobkyně a ze zákaznických karet vyplývá, že téměř 1/3 ze svého příjmu žalovaná vynaloží na splátky existujících závazků. Odhadované měsíční výdaje žalované poté činí 4 000 Kč (u obou zápůjček), avšak ze zákaznických karet nevyplývá, co je těmito výdaji myšleno a zda má částka 4 000 Kč pokrývat veškeré měsíční výdaje žalované na stravu, ošacení, dopravu, ale i výdaje související s bydlením ad. Příjmy ani výdaje žalované nejsou dostatečně podloženy upřesňujícími informacemi (zejména co se týče tzv. dalších příjmů domácnosti a výdajů) a soud má dále za to, že výdaje neodpovídají reálným výdajům dospělé osoby. Žalobkyně neuvádí, jakým způsobem dospěla ke shora uvedeným částkám ohledně dalších příjmů domácnosti a výdajů žalované a jak si tyto ověřila. Žalobkyně uvádí, že žalovaná předložila občanský průkaz a pracovní smlouvu včetně 2 výplatních pásek. Z povahy vyžadovaných dokladů však vyplývá, že těmito byl zjištěn pouze příjem žalované, nikoliv její výdaje. Soud má tudíž za to, že výdaje žalované nebyly reálně zjišťovány a jejich výše byla právním předchůdcem žalobkyně upravena tak, aby žalovaná dosáhla na předmětnou zápůjčku a bylo možné smlouvu o zápůjčce uzavřít. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalované vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovanou sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaná je dostatečně solventní. Právnímu předchůdci žalobkyně muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých finančních produktů (jsou to převážně klienti, kteří takový produkt od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci). Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v zákoně č. 267/2016 Sb., je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Pokud žalobkyně není v tomto ohledu schopna splnit svoji povinnost uvést pro rozhodnutí významné skutečnosti (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.), ani plnit důkazní povinnost (§ 101 odst. 1 písm. b), § 120 o. s. ř.), neunesla v tomto procesní břemeno tvrzení ani důkazní. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o zápůjčce. Tím však není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit z této částky úroky z prodlení (§ 1970 o. z.), neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované (§ 2991 o. z.).

25. Co se týče zápůjčky č. 1, činila poskytnutá jistina (tzn. výše poskytnutých peněžitých prostředků, které je žalovaná povinna vrátit) 13 000 Kč, žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila na dlužnou částku celkem 7 546 Kč, a na jistině tudíž dluží částku 5 454 Kč (13 000 Kč – 7 546 Kč). Co se týče zápůjčky č. 2, činila poskytnutá jistina 24 000 Kč, žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila na dlužnou částku celkem 3 500 Kč, a na jistině tudíž dluží částku 20 500 Kč (24 000 Kč – 3 500 Kč). Celkem tedy žalovaná od právního předchůdce žalobkyně obdržela částku 37 000 Kč a uhradila celkem 11 046 Kč, což znamená, že jí vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 25 954 Kč, které je povinna žalobkyni vrátit. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 25 954 Kč (představující bezdůvodné obohacení žalované), dále pro 9,75% zákonný úrok z prodlení ročně z částky 5 454 Kč (z dlužné jistiny u zápůjčky č. 1) od 3. 5. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní, tj. sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky, do zaplacení a pro 9,75% zákonný úrok z prodlení ročně z částky 20 500 Kč (z dlužné jistiny zápůjčky č. 2) od 14. 5. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní, tj. sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky, do zaplacení.

26. S ohledem na tuto skutečnost rozhodl ve vztahu k oběma zápůjčkám soud tak, že žalobu zamítl pro částku 28 761,12 Kč (54 715,12 Kč – 25 954 Kč), kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 743,31 Kč (úrok 29 % ročně z částky 8 075,05 Kč od 26. 3. 2020 do 18. 12. 2020), dále kapitalizovaný 9,75% zákonný úrok z prodlení ročně ve výši 1 303,45 Kč (z částky 8 075,05 Kč od 3. 5. 2019 do 18. 12. 2020), dále smluvní úrok 29 % ročně z částky 8 075,05 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonný 9,75% úrok z prodlení ročně z částky 8 075,05 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 086,45 Kč (úrok 29 % ročně z částky 20 936,93 Kč od 19. 6. 2020 do 18. 12. 2020), dále kapitalizovaný 9,75% zákonný úrok z prodlení ročně ve výši 3 317,19 Kč (z částky 20 936,93 Kč od 14. 5. 2019 do 18. 12. 2020), dále smluvní úrok 29 % ročně z částky 20 936,93 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonný 9,75% úrok z prodlení ročně z částky 20 936,93 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2, odst. 3 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná jen v rozsahu 47 %, v rozsahu 53 % úspěšná nebyla, převážně úspěšná tak byla žalovaná. Jelikož však žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly, protože byla po celou dobu řízení nečinná, rozhodl soud o nákladech řízení tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.