8 C 110/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 13 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 740 Kč, částku 6 909,72 Kč (tj. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 6 740 Kč od 3. 1. 2008 do 18. 12. 2020) a zákonný 7,25% úrok z prodlení ročně z částky 6 740 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonný 7,25% úrok z prodlení ročně z částky 6 740 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonný 7,50% úrok z prodlení ročně z částky 6 740 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, zákonný 10,75% úrok z prodlení ročně z částky 6 740 Kč od 1. 1. 2022 do 23. 6. 2022 a zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 6 740 Kč od 24. 6. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se pro částku 6 960 Kč, pro částku 7 330,59 Kč (tj. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 6 960 Kč od 3. 1. 2008 do 18. 12. 2020) a zákonný 7,25% úrok z prodlení ročně z částky 6 960 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonný 7,25% úrok z prodlení ročně z částky 6 960 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonný 7,50% úrok z prodlení ročně z částky 6 960 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, zákonný 10,25% úrok z prodlení ročně z částky 6 960 Kč od 1. 1. 2022 do 23. 6. 2022 a zákonný úrok z prodlení ročně z částky 6 960 Kč od 24. 6. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovaným došlo dne datum k uzavření Smlouvy o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Na základě této poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. Celkovou částku 16 960 Kč odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč do rukou oprávněné osoby dle smluvních podmínek, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena žalovaným dne datum. Žalovaný měl dlužnou částku zaplatit nejpozději dne datum. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky již byl žalovaný v prodlení. Ke dni datum činila dlužná jistina částku 8 077,83 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 5 622,17 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 3 260 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni datum k postoupení pohledávky na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 13 700 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky 13 700 Kč (dlužná jistina 8 077,83 Kč + dlužná část souhrnného poplatku 5 622,17 Kč), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 14 240,31 Kč (zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky 13 700 Kč od 3. 1. 2018, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky, do datum, tj. do postoupení pohledávky) a úroků z prodlení z celkové dlužné částky 13 700 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze Smlouvy o půjčce ze dne datum bylo zjištěno, že tuto uzavřela na jedné straně společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále název společnosti“) a na straně druhé žalovaný (dále jako,,zákazník“). Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky o 18 článcích otištěné na druhé straně smlouvy, které nejsou žalovaným zvláště podepsány. název společnosti poskytuje zákazníkovi půjčku v částce 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy a zákazník se zavazuje zaplatit název společnosti souhrnný poplatek 6 960 Kč spolu s poskytnutými peněžitými prostředky (tj. celkem částku 16 960 Kč) ve 53 hotovostních týdenních splátkách po 320 Kč do rukou zástupce název společnosti dle čl. 13 této smlouvy. První splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Výše RPSN činí 206,8 %. Jednotlivé splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky. Smlouva se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, postoupil pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami na žalobkyni. Dle výňatku z přílohy číslo soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným (strana 90 ze 109). Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu žalovaného příjmení 39, PSČ obec (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum). Z výzvy před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost soudního vymáhání. Výzva k plnění byla zaslána na adresu žalovaného adresa žalovaného (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum).

5. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinný od 1. 1. 2014) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož smlouva o půjčce neobsahuje zvláštní ujednání, bude se závazkový vztah, vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným řídit zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013) a zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2010). Postoupení se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

6. Dle § 657, § 658 zákona č. 40/1964 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Soud dodává, že smlouva o půjčce má reálnou (nikoliv konsenzuální) povahu. Vznik půjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazkový právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci dlužníkovi se tento vztah stává právním vztahem z půjčky.

8. Dle § 51a zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2008, upravuje hlava pátá ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv. Dle § 52 téhož zákona, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

9. Dle § 55 odst. 1 až 3 téhož zákona, smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Dle § 56 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění (odst. 2).

10. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

11. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu, kdy výkon práv a povinností nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, resp. nemůže obstát pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky.

12. Dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. V § 40a zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 7. 2010, jsou vymezeny důvody neplatnosti, kterých se musí dotčená osoba dovolat (tzv. relativní neplatnost). Tou je také neplatnost dle § 55 zákona č. 40/1964 Sb. V ostatním se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží i bez návrhu.

14. Dle § 41 zákona č. 40/1964 Sb., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

15. Dle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

16. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

17. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč, tj. celkovou částku 16 960 Kč v 53 hotovostních týdenních splátkách po 320 Kč. Výše RPSN činí 206,8 %. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, celkem žalovaný uhradil částku 3 260 Kč.

18. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývanou„ rychlou“ půjčku nabízenou mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

19. Právní předchůdce žalobkyně postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum platně pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami společnosti na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno.

20. Dle § 658 zákona č. 40/1964 Sb. lze ujednat úroky (smluvní úroky z půjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální nebo pevné výši. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla sjednána jako úplata (odměna) za užívání přenechané částky 10 000 Kč, částka 6 960 Kč. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky z úvěru jako na ujednání dle § 56 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. (cena plnění). Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu ke slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je dle obecné právní úpravy § 3 odst. 1, § 39 zákona č. 40/1964 Sb.) než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje odměna ve výši 6 960 Kč cca 70 % ročně z přenechaných peněžních prostředků. Dle ustálené judikatury může soud s ohledem na okolnosti konkrétního případu s poukazem na § 3 odst. 1 a § 39 zákona č. 40/1964 Sb. nepřiznat věřiteli nepřiměřeně vysoký úrok sjednaný s dlužníkem, což je úrok podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou. Určitým vodítkem zde má být srovnání s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. Přičemž nepřiměřený nemusí být úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. K měsíci prosinec 2006 se nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly okolo 13 % ročně (domácnosti a NISD – celkem, splatnost nad 1 rok do pěti let včetně; údaje jsou čerpány z www.cnb.cz). Přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z povahy krátkodobých rychlých půjček pro věřitele, má soud za to, že poplatek za půjčku ve výši 6 960 Kč, sjednaný ve výši zhruba pětinásobku úrokové míry peněžních ústavů, byl mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným sjednán v excesivně nepřiměřené výši, přičemž žalovaný tuto výši nemohl s ohledem na zájem o poskytnutí půjčky ve výši 10 000 Kč a jednostranně stanovené podmínky ze strany věřitele nijak ovlivnit. Poplatek tak byl sjednán v rozporu s § 39 zákona č. 40/1964 Sb. Jedná se o ujednání zcela v rozporu s dobrými mravy, tj. ujednání absolutně neplatné.

21. Požaduje-li žalobkyně částku 6 960 Kč na souhrnném poplatku, avšak ujednání o souhrnném poplatku je absolutně neplatné, došlo k nesprávnému započtení uhrazených plateb žalovaným ve výši 3 260 Kč. Žalobkyně započetla uhrazené platby ve výši 3 260 Kč na poplatek i jistinu, správně však částka 3 260 Kč měla být započtena pouze na jistinu, tudíž zápočet měl vypadat následovně: 10 000 Kč – 3 260 Kč, žalovaný tak má uhradit ještě částku 6 740 Kč.

22. Žalobkyně požaduje dále úrok z prodlení z částky 13 700 Kč (žalobkyní tvrzená neuhrazená jistota a neuhrazený dlužný poplatek) v kapitalizované výši 14 240,31 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ročně z částky 13 700 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Protože je žalovaný v prodlení s úhradou částky 6 740 Kč (nikoli 13 700 Kč), lze přiznat úrok z prodlení pouze z dlužné částky 6 740 Kč.

23. Soud s ohledem na shora uvedené výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 740 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 3. 1. 2008 (jak je požadováno žalobkyní) do zaplacení, když shledal nárok žalobkyně na zaplacení jistiny poskytnuté půjčky ponížené o zaplacené splátky důvodným.

24. Výrokem II. soud zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 960 Kč (13 700 Kč – 6 740 Kč), když ujednání o úroku z půjčky shledal absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Tato neplatnost nemá dle § 41 zákona č. 40/1964 Sb., vliv na platnost samotného ujednání o půjčce (při posuzování otázky, zda část právního úkonu postiženou důvodem neplatnosti lze oddělit od ostatního obsahu tohoto úkonu, je zapotřebí respektovat vůli účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení tito účastníci sledovali). Jelikož soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení jistiny ve výši 6 740 Kč, tedy ponížené o zaplacenou částku 3 260 Kč, kdy příslušenství přiznal právě z dlužné jistiny, výrokem II. taktéž zamítl nárok žalobkyně na příslušenství z částky ve výši 6 960 Kč.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 49 %, neúspěšná v rozsahu 51 %, úspěch tedy svědčí žalovanému. Jelikož však žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak se uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

26. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.