8 C 114/2022

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 26 325 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku částka, pro částku částka a pro zákonný úrok z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobkyně domáhá vydání rozsudku, kterým by žalovanému byla uložena povinnost uhradit částku částka, částku částka, zákonný úrok z prodlení a dále náhradu nákladů řízení s následujícím odůvodněním. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 11. 7. 2021 s úrokovou sazbou 0,9 % denně z poskytnuté částky. Celkem tak měl žalovaný vrátit částku 19 050 Kč. Ve Smlouvě bylo dále ustanovení o smluvní pokutě při prodlení žalovaného se splacením úvěru, a to ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobkyni žádnou částku, požaduje žalobkyně úhradu částky částka, zákonného úroku z prodlení a částky částka představující smluvní pokutu z částky částka od datum do datum. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka a smluvní pokuta byla vyúčtována k datu vyhotovení předžalobní upomínky.

2. K výzvě soudu k okolnostem týkající se uzavření smlouvy a zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že pravidelný příjem žalovaného byl ověřen žalobkyní prostřednictvím aplikace Kontomatik a výplatními listy za měsíce prosinec 2020 - duben 2021. Dále byl žalovaný lustrován v insolvenčním rejstříku a v registru SOLUS. Žalovaný současně vyplnil dotazník, kde uvedl příjem, měsíční náklady, stav. Ke způsobu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že žalovaný se zaregistroval na webovém portálu žalobkyně, požádal o úvěr a následně obdržel formulář, vyplnil dotazník a potvrdil žádost. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím aplikace Kontomatik a z kopie občanského průkazu. Společnost, jenž provozuje aplikaci Kontomatik, zároveň poskytuje službu Open banking services, která umožnuje získat online přístup k informacím o bankovním účtu žalovaného včetně provedených transakcí.

3. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když žalovaný proti tomuto postupu neměl námitek a žalobkyně s uvedeným souhlasila již v žalobě.

4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že se týká spotřebitelského bezúčelového úvěru ve výši částka. Doba trvání je stanovena na 30 dnů, celková zaplacená částka je částka. Jako věřitel vystupuje žalobkyně.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že smlouvu uzavřela žalobkyně s žalovaným. Předmětem byl bezúčelový úvěr ve výši částka. Žalovaný byl mimo jiné identifikován číslem účtu č. účtu, úvěr měl být poskytnut bezhotovostně. Celkem mělo být zaplaceno částka, a to do 30 dnů, úroková sazba činila 0,9 % denně z vypůjčené částky. Byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení.

6. Z kopie občanského průkazu č. hodnota bylo zjištěno, že tento obsahuje identifikační údaje žalovaného.

7. Z výplatních pásek z prosince 2020 – duben 2021 bylo zjištěno, že žalovanému byla v uvedených měsících vyplacena mzda ve výši částka, částka, částka, částka a částka.

8. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum bylo zjištěno, že dne datum bylo na účet, který je ve smlouvě identifkován jako účet žalovaného, odesláno částka.

9. Z dotazníku bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije sám, pracuje pro Anonymizováno s měsíčním platem částka, dále uvedl, že jeho měsíční výdaje činí částku částka. Dále byl v registru nalezen záznam o existující smlouvě ze dne datum s měsíční splátkou částka.

10. Z výpisu z účtu žalobkyně za měsíc červen 2021 bylo zjištěno, že žalovanému byl vyplacen úvěr 15 000 dne datum na účet uvedený ve smlouvě.

11. Z výpisu z účtu č. č. účtu, který je vedený u Anonymizováno. bylo zjištěno, že majitelem účtu je žalovaný a dne datum na uvedený účet přišla částka částka od žalobkyně, označeno jako půjčka ze smlouvy Anonymizováno. Stejného dne na uvedený účet přišla částka částka od společnosti Anonymizováno, a.s., označeno jako zápůjčka.

12. Z výpisu z Kontomatik – číslo účtu č. účtu, Jméno zainteresované osoby 0/0 byly zjištěny transakce na účtu žalovaného, a to před uzavřením úvěrové smlouvy. Mimo jiné dne datum z účtu odešla částka jako verifikace pro creditgo, dne datum odešla částka částka pro Anonymizováno právnická osoba Anonymizováno pod VS var. symbol, téhož dne částka částka pro Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, dne datum na účet přišla částka částka od Anonymizováno označeno jako dodatečná půjčka. Dne datum se žalovanému odečetl debetní úrok částka. Dne datum odešlo z uvedeného účtu částka pro Anonymizováno právnická osoba Anonymizováno pod VS var. symbol, téhož dne odešla pro Anonymizováno právnická osoba Anonymizováno částka částka pod VS var. symbol. Dne datum na účet přišla částka částka jako půjčka od Anonymizováno tel. číslo. Dne datum z uvedeného účtu odešla částka částka pro právnická osoba., dále ve výpisu jsou položky pro majitele účtu Anonymizováno právnická osoba.

13. Z upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl předžalobní upomínkou vyzván k úhradě částky částka, úroku částka a smluvní pokuty ve výši částka a dále zákonného úroku z prodlení. Z potvrzení o odeslání písemnosti bylo zjištěno, že předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne datum na adresu adresa, adresa.

14. Závazkový vztah vzniklý dne datum mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od datum (dále „o. z.“) a dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

15. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

16. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

17. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době (…).

18. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

19. Dle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

20. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

21. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru jako spotřebitelskou smlouvu. Jednalo se o bezúčelový úvěr. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit.

24. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

25. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že výdaje žalovaného nebyly žalobkyní dostatečně zjištěny a ověřeny. Dotazník, který vyplnil žalovaný, je v souladu s tím, co bylo zjištěno, považován za naprosto formální snahu žalobkyně o splnění posouzení úvěruschopnosti. Sama žalobkyně uvedla, že žalovanému již dříve poskytla úvěr, z potvrzení o provedené platbě pak bylo zjištěno, že se tak stalo dne datum, tedy necelý měsíc před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru. Již tato skutečnost měla vést žalobkyni k obezřetnosti. Dále žalobkyně předložila výpis z účtu žalovaného prostřednictvím aplikace Kontomatik. Žalobkyně neuvedla, že by výpis z účtu, výdaje žalované a jeho závazky dále zkoumala a omezila se toliko na tvrzení žalovaného. Přitom již z tohoto samotného výpisu je naprosto evidentní, že žalovaný již k datu uzavření smlouvy nebyl schopen úvěr splácet, když výpis z účtu obsahuje mnoho transakcí s úvěrujícími společnostmi. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalovaném vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovaným sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaný je dostatečně solventní. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Pokud žalobkyně není v tomto ohledu schopna splnit svoji povinnost uvést pro rozhodnutí významné skutečnosti (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.), ani plnit důkazní povinnost (§ 101 odst. 1 písm. b), § 120 o. s. ř.), neunesla v tomto procesní břemeno tvrzení ani důkazní. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru.

26. S ohledem na to, že žalovaný čerpal úvěr ve výši částka, zaplatil částka, žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil co do částky částka. Nárok na zaplacení částky částka byl proto žalobkyni výrokem I. přiznán s odkazem na bezdůvodné obohacení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, tak jak k tomuto závěru dospěl soud v odst. 25 odůvodnění. Žalobkyni nebyl přiznán ani zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.

27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pokud jde o úspěch žalobkyně, tedy o částku částka, tato částka činí 49 % úspěchu ve věci. Žalovaný byl naopak úspěšný co do částky částka, částka a co do zákonného úroku (kapitalizováno – 4 232, částka), žalovaný byl tedy úspěšný v rozsahu 51 %. Vzhledem k tomu, že poměr úspěchu a neúspěchu ve věci je téměř stejný, rozhodl soud výrokem III. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

28. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.