8 C 114/2022

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 26 325 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku , částka, , pro částku , částka, a pro zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně domáhá vydání rozsudku, kterým by žalovanému byla uložena povinnost uhradit částku , částka, , částku , částka, , zákonný úrok z prodlení a dále náhradu nákladů řízení s následujícím odůvodněním. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit do 11. 7. 2021 s úrokovou sazbou 0,9 % denně z poskytnuté částky. Celkem tak měl žalovaný vrátit částku 19 050 Kč. Ve Smlouvě bylo dále ustanovení o smluvní pokutě při prodlení žalovaného se splacením úvěru, a to ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobkyni žádnou částku, požaduje žalobkyně úhradu částky , částka, , zákonného úroku z prodlení a částky , částka, představující smluvní pokutu z částky , částka, od , datum, do , datum, . Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka a smluvní pokuta byla vyúčtována k datu vyhotovení předžalobní upomínky.

2. K výzvě soudu k okolnostem týkající se uzavření smlouvy a zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že pravidelný příjem žalovaného byl ověřen žalobkyní prostřednictvím aplikace Kontomatik a výplatními listy za měsíce prosinec 2020 - duben 2021. Dále byl žalovaný lustrován v insolvenčním rejstříku a v registru SOLUS. Žalovaný současně vyplnil dotazník, kde uvedl příjem, měsíční náklady, stav. Ke způsobu uzavření smlouvy žalobkyně uvedla, že žalovaný se zaregistroval na webovém portálu žalobkyně, požádal o úvěr a následně obdržel formulář, vyplnil dotazník a potvrdil žádost. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím aplikace Kontomatik a z kopie občanského průkazu. Společnost, jenž provozuje aplikaci Kontomatik, zároveň poskytuje službu Open banking services, která umožnuje získat online přístup k informacím o bankovním účtu žalovaného včetně provedených transakcí.

3. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když žalovaný proti tomuto postupu neměl námitek a žalobkyně s uvedeným souhlasila již v žalobě.

4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že se týká spotřebitelského bezúčelového úvěru ve výši , částka, . Doba trvání je stanovena na 30 dnů, celková zaplacená částka je , částka, . Jako věřitel vystupuje žalobkyně.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že smlouvu uzavřela žalobkyně s žalovaným. Předmětem byl bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Žalovaný byl mimo jiné identifikován číslem účtu , č. účtu, , úvěr měl být poskytnut bezhotovostně. Celkem mělo být zaplaceno , částka, , a to do 30 dnů, úroková sazba činila 0,9 % denně z vypůjčené částky. Byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení.

6. Z kopie občanského průkazu č. , hodnota, bylo zjištěno, že tento obsahuje identifikační údaje žalovaného.

7. Z výplatních pásek z prosince 2020 – duben 2021 bylo zjištěno, že žalovanému byla v uvedených měsících vyplacena mzda ve výši , částka, , , částka, , , částka, , , částka, a , částka, .

8. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, bylo na účet, který je ve smlouvě identifkován jako účet žalovaného, odesláno , částka, .

9. Z dotazníku bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že žije sám, pracuje pro , Anonymizováno, s měsíčním platem , částka, , dále uvedl, že jeho měsíční výdaje činí částku , částka, . Dále byl v registru nalezen záznam o existující smlouvě ze dne , datum, s měsíční splátkou , částka, .

10. Z výpisu z účtu žalobkyně za měsíc červen 2021 bylo zjištěno, že žalovanému byl vyplacen úvěr 15 000 dne , datum, na účet uvedený ve smlouvě.

11. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, , který je vedený u , Anonymizováno, . bylo zjištěno, že majitelem účtu je žalovaný a dne , datum, na uvedený účet přišla částka , částka, od žalobkyně, označeno jako půjčka ze smlouvy , Anonymizováno, . Stejného dne na uvedený účet přišla částka , částka, od společnosti , Anonymizováno, , a.s., označeno jako zápůjčka.

12. Z výpisu z Kontomatik – číslo účtu , č. účtu, , , Jméno zainteresované osoby 0/0, byly zjištěny transakce na účtu žalovaného, a to před uzavřením úvěrové smlouvy. Mimo jiné dne , datum, z účtu odešla , částka, jako verifikace pro creditgo, dne , datum, odešla částka , částka, pro , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, pod VS , var. symbol, , téhož dne částka , částka, pro, Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , dne , datum, na účet přišla částka , částka, od , Anonymizováno, označeno jako dodatečná půjčka. Dne , datum, se žalovanému odečetl debetní úrok , částka, . Dne , datum, odešlo z uvedeného účtu , částka, pro , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, pod VS , var. symbol, , téhož dne odešla pro , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, částka , částka, pod VS , var. symbol, . Dne , datum, na účet přišla částka , částka, jako půjčka od , Anonymizováno, , tel. číslo, . Dne , datum, z uvedeného účtu odešla částka , částka, pro , právnická osoba, ., dále ve výpisu jsou položky pro majitele účtu , Anonymizováno, , právnická osoba, .

13. Z upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl předžalobní upomínkou vyzván k úhradě částky , částka, , úroku , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, a dále zákonného úroku z prodlení. Z potvrzení o odeslání písemnosti bylo zjištěno, že předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána dne , datum, na adresu , adresa, , , adresa, .

14. Závazkový vztah vzniklý dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od , datum, (dále „o. z.“) a dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

15. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

16. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

17. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době (…).

18. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

19. Dle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

20. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offosplnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

21. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru jako spotřebitelskou smlouvu. Jednalo se o bezúčelový úvěr. Povinností žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Žalobkyně mohla dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit.

24. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

25. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že výdaje žalovaného nebyly žalobkyní dostatečně zjištěny a ověřeny. Dotazník, který vyplnil žalovaný, je v souladu s tím, co bylo zjištěno, považován za naprosto formální snahu žalobkyně o splnění posouzení úvěruschopnosti. Sama žalobkyně uvedla, že žalovanému již dříve poskytla úvěr, z potvrzení o provedené platbě pak bylo zjištěno, že se tak stalo dne , datum, , tedy necelý měsíc před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru. Již tato skutečnost měla vést žalobkyni k obezřetnosti. Dále žalobkyně předložila výpis z účtu žalovaného prostřednictvím aplikace Kontomatik. Žalobkyně neuvedla, že by výpis z účtu, výdaje žalované a jeho závazky dále zkoumala a omezila se toliko na tvrzení žalovaného. Přitom již z tohoto samotného výpisu je naprosto evidentní, že žalovaný již k datu uzavření smlouvy nebyl schopen úvěr splácet, když výpis z účtu obsahuje mnoho transakcí s úvěrujícími společnostmi. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalovaném vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovaným sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaný je dostatečně solventní. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Pokud žalobkyně není v tomto ohledu schopna splnit svoji povinnost uvést pro rozhodnutí významné skutečnosti (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.), ani plnitdůkazní povinnost (§ 101 odst. 1 písm. b), § 120 o. s. ř.), neunesla v tomto procesní břemeno tvrzení ani důkazní. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru.

26. S ohledem na to, že žalovaný čerpal úvěr ve výši , částka, , zaplatil , částka, , žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil co do částky , částka, . Nárok na zaplacení částky , částka, byl proto žalobkyni výrokem I. přiznán s odkazem na bezdůvodné obohacení. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, tak jak k tomuto závěru dospěl soud v odst. 25 odůvodnění. Žalobkyni nebyl přiznán ani zákonný úrok z prodlení z přiznané částky, jelikož nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.

27. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pokud jde o úspěch žalobkyně, tedy o částku , částka, , tato částka činí 49 % úspěchu ve věci. Žalovaný byl naopak úspěšný co do částky , částka, , , částka, a co do zákonného úroku (kapitalizováno – 4 232, , částka, ), žalovaný byl tedy úspěšný v rozsahu 51 %. Vzhledem k tomu, že poměr úspěchu a neúspěchu ve věci je téměř stejný, rozhodl soud výrokem III. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

28. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.