8 C 116/2024

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 33 353 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni- částku , částka, ,- kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, ,- kapitalizovaný úrok ve výši , částka, ,- zákonný úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 7,05 % ročně za období od , datum, do zaplacení,- úrok z částky , částka, ve výši 21 % ročně za období od , datum, do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudkuII. Žaloba se co do- částky , částka, ,- kapitalizovaného zákonného úroku ve výši , částka, ,- kapitalizovaného úroku ve výši , částka, ,- zákonného úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 7,05 % ročně za období od , datum, do zaplacení,- úroku z částky , částka, ve výši 21 % ročně za období od , datum, do zaplacení- částky , částka, ,- částky , částka, představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení,- zákonného úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 7,05 % ročně za období od , datum, do zaplacení,zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím (dále jen „nárok 1“) a částky , částka, s příslušenstvím (dále jen „nárok 2“), a to na základě dvou rozdílných titulů. U nároku 1 uvedla žalobkyně, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala částku vrátit spolu s , částka, představující úrok , částka, , odměnu za administrativní zpracování půjčky , částka, a náklady za hotovostní inkaso splátek , částka, . Žalovaná se zavázala vše zaplatit v 60 týdenních splátkách po , částka, , poslední splátka měla být zaplacena , datum, . Žalovaná naposled uhradila splátku dne , datum, . Žalovaná celkem uhradila částku , částka, . Právní předchůdce žalobkyně postoupil smlouvou ze dne , datum, pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně požaduje k nároku 1 uhradit částku , částka, sestávající se z dlužné jistiny , částka, a dlužného poplatku , částka, , dále požaduje uhradit kapitalizovaný úrok , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení , částka, , úrok ve výši 21 % ročně z , částka, od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení. U nároku 2 uvedla žalobkyně, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala částku vrátit spolu s poplatkem , částka, . Žalovaná se zavázala vše zaplatit v 60 týdenních splátkách po , částka, , poslední splátka měla být zaplacena , datum, . Žalovaná naposled uhradila splátku dne , datum, . Žalovaná celkem uhradila částku , částka, . Právní předchůdce žalobkyně postoupil smlouvou ze dne , datum, pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně požaduje k nároku 2 uhradit částku , částka, sestávající se z dlužné jistiny ve výši , částka, a dlužného poplatku ve výši , částka, , dále požaduje uhradit kapitalizovaný zákonný úrok ve výši , částka, a zákonný úrok z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, když žalovaná k tomuto postupu neměla námitek a žalobkyně vyjádřila souhlas již v žalobě.

3. Ze zákaznické karty a ze smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne , datum, s žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku , částka, , a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala splatit , částka, sestávající se z jistiny , částka, , částky , částka, představující úrok, částky , částka, jako poplatku za administrativní činnost a částky , částka, jako poplatku za hotovostní inkaso splátek, a to v 60 týdenních splátkách po , částka, , poslední splátka činí , částka, . Smlouva je označena č. , hodnota, , součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. U smluvních podmínek je uvedeno, že RPSN v případě 60 týdenních splátek činí 63,91 %, úroková sazba činí 21%, Anonymizováno4. Ze zákaznické karty a ze smlouvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne , datum, s žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované částku , částka, , a to v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala splatit , částka, sestávající se z jistiny , částka, , částky , částka, představující souhrnný poplatek, a to v 59 týdenních splátkách po , částka, , poslední splátka činí , částka, , celkový počet splátek je tak 60. Smlouva je označena č. , hodnota, , součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. U smluvních podmínek je uvedeno, že RPSN v případě 60 týdenních splátek činí 224,28 %.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávky vč. přílohy 1 a z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, vč. podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovanou ze smluv č. , hodnota, a č. , hodnota, na žalobkyni. Žalované bylo postoupení pohledávek oznámeno právním předchůdcem žalobkyně, a to dopisem ze dne , datum, , který byl odeslaný dne , datum, . Žalované bylo oznámeno, že pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, a ze smlouvy č. , hodnota, ve výši , částka, byla postoupena na žalobkyni a právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou, aby tuto pohledávku uhradila do 10 dnů od data doručení.

6. Z výzvy ze dne , datum, vč. podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou upomínala o úhradu před podáním žaloby, když u smlouvy č. , hodnota, požadovala uhradit dlužnou jistinu , částka, , poplatek , částka, a příslušenství a u smlouvy č. , hodnota, dlužnou jistinu , částka, , dlužný poplatek , částka, a příslušenství., celkově tak žalobkyně po žalované požadovala zaplatit , částka, .

7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Na projednávanou věc se tak použije zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „obchodní zákoník“) a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) ve znění do , datum, , vzhledem k tomu, že obě smlouvy o úvěru byly uzavřeny před , datum, a dále v souladu se zněním ust. § 164 zákona č. 254/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy není-li dále stanoveno jinak, řídí se práva a povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Použije se zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, .

8. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497).

9. Podle § 262 odst. 4 obchodního zákoníku ve vztazích podle § 261 nebo podřízených obchodnímu zákoníku dohodou podle odstavce 1 se použijí, nevyplývá-li z tohoto zákona nebo ze zvláštních právních předpisů něco jiného, ustanovení této části na obě strany; ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů o spotřebitelských smlouvách, adhezních smlouvách, zneužívajících klauzulích a jiná ustanovení směřující k ochraně spotřebitele je však třeba použít vždy, je-li to ve prospěch smluvní strany, která není podnikatelem. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

10. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 499 obchodního zákoníku za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

12. Podle § 502 odst. , právnická osoba, zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

13. Podle § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.

14. Dle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

15. Na vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se použije zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena za účinnosti tohoto zákona, konkrétně se použije § 1879, podle nějž věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Dle ustanovení § 51a občanského zákoníku (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013) tato hlava zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv.

17. Dle ustanovení § 52 odst. 1 až 3 občanského zákoníku spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Dle § 55 odst. 1 až 3 občanského zákoníku smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Podle § 56 odst. 1 občanského zákoníku spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle odst. 2 se ustanovení odstavce 1 nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

18. Dle ustanovení § 544 občanského zákoníku, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.

19. Dle ustanovení § 39 občanského zákoníku, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

20. Podle § 41 občanského zákoníku vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

21. Dle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

22. Podle § 511 odst. 1 občanského zákoníku jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, nebo účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoli z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaná, která je fyzickou osobou, vystupovala při uzavírání a plnění ze smlouvy o úvěru s dodavatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdce žalobkyně v tomto smluvním vztahu vystupoval jako podnikatel, kdy se mimo jiné zabýval poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako dodavatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana. Jelikož je předmětná smlouva o úvěru smlouvou spotřebitelskou (tedy smlouvou uzavřenou mezi spotřebitelem a dodavatelem), musí soud z moci úřední posoudit, zda jednotlivá ujednání spotřebitelské smlouvy nejsou nepřípustná, a to bez dalšího (ustanovení § 56 odst. 3 občanského zákoníku) či zda jsou nepřípustná pro jejich rozpor s požadavkem dobré víry znamenající k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Jedná se tak o obsahovou kontrolu těchto ujednání (ustanovení § 56 odst. 1 občanského zákoníku). Cílem však není stanovit absolutní rovnost práv a povinností účastníků daného závazkového právního vztahu, úkolem soudu je odstranit významnou nerovnováhu práv a povinností účastníků.

24. Soud tedy při posuzování daného smluvního vztahu a jeho konkrétních ujednání postupoval v souladu s ustanovením § 56 odst. 3 občanského zákoníku, přičemž neshledal žádné ujednání, které by bylo bez dalšího nepřípustné. Dále soud postupoval v souladu s ustanovením § 56 odst. 1 občanského zákoníku, kdy aplikoval test nepřiměřenosti ujednání předmětné smlouvy a posuzoval, zda se jedná o smluvní ujednání, které zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, zda jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a zda je tato nerovnováha v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Preambule směrnice Rady 93/13/EHS, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, která byla provedena zákonnými ustanoveními § 55 a 56 občanského zákoníku, stanoví, že při hodnocení kritéria „dobré víry“, resp. „přiměřenosti“, je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran, zda měl spotřebitel nějakou pohnutku k tomu, aby souhlasil s podmínkou, a zda zboží bylo dodáno nebo služby poskytnuty na zvláštní objednávku spotřebitele. Ustanovení § 56 odst. 2 občanského zákoníku však z přezkumu vylučuje ujednání o předmětu plnění a ceně. Z přezkumu tak nejsou vyloučeny ujednání o sankcích, ať už jde o úroky z prodlení, nebo smluvní pokuty, např. ve formě různých sankčních poplatků.

25. V souladu s ustanovením § 3 písm. d) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, roční procentní sazbou nákladů na spotřebitelský úvěr se rozumí celkové náklady spotřebitelského úvěru pro spotřebitele, vyjádřené jako roční procentní podíl z celkové výše spotřebitelského úvěru (tedy nejen sjednaný úrok, ale i veškeré poplatky, s výjimkou poplatků sankčních). U smlouvy o úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, při 60 týdenních splátkách činí RPSN dle podmínek 63,91 %, ve skutečnosti se jedná o 219 %. U smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, při 60 týdenních splátkách činí RPSN dle podmínek 224,28 %, což odpovídá skutečnosti.

26. Dle ustálené judikatury (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, spisová značka 33 Odo 236/2005) se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nepřiměřený nemusí být však úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Rovněž z rozhodnutí Finančního arbitra ze dne 8. 4. 2016, evidenční číslo FA/4649/2016 je v odůvodnění uvedeno, že pokud RPSN ve Smlouvě o úvěru dosahuje výše 73,33 % (ve skutečnosti dokonce 75,81 %, jak finanční arbitr zjistil po dodatečném přepočítání v námitkovém řízení), je v rozporu s dobrými mravy a Smluvní odměna je tak neplatná ve smyslu § 39 občanského zákoníku.

27. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla sjednána jako úplata v jednom případě u úvěru ve výši , částka, částka , částka, a v druhém případě u úvěru ve výši , částka, částka , částka, , tyto částky měl právní předchůdce žalobce obdržet celkem, a to bez ohledu na řádné a včasné plnění dlužníka či jeho prodlení. U úvěru ve výši , částka, při 60 týdenních splátkách (na 15 měsíců nebo 1,15 roku) činí RPSN 219 %, u úvěru ve výši , částka, při 60 týdenních splátkách (na 15 měsíců nebo 1,15 roku) činí RPSN 224,28 %. V roce 2010 – 2011 se roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem – pohybovala mezi 14 - 16 % na spotřebu (údaje čerpány z www.cnb.cz). Byl-li úvěr žalované poskytnut s RPSN dle shora uvedeného přepočtu ve výši 219 % ročně a 224,28 % ročně, jedná se o úrokovou sazbu mnohonásobně převyšující sazbu poskytovanou bankami ve shodném období.

28. Soud má za to, že i přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z rychlého úvěru byl úrok, tedy celá částka , částka, v jednom případě a , částka, v druhém případě, když smlouva ani obchodní podmínky neobsahují vysvětlení účelu částky, ve smlouvě sjednán v rozporu s dobrými mravy a smluvní ujednání o něm je tak absolutně neplatné.

29. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná, a to v případě nároku 1 co do částky , částka, včetně příslušenství (tj. úroku a zákonného úroku z prodlení) z předmětné částky, když ujednání o zaplacení částky , částka, je absolutně neplatné, jak bylo uvedeno shora, žalovaná k nároku 1 zaplatila částku , částka, , na jistině tak zbývá uhradit částku , částka, , přiznané kapitalizované příslušenství bylo přiznáno také z částky , částka, , stejně tak příslušenství od data , datum, , ve zbytku byla žaloba u nároku 1 zamítnuta s odkazem na odůvodnění shora.

30. Pokud jde o nárok 2 soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, u nároku 2 žalobkyni nebyla přiznána žádná částka, když ujednání o zaplacení částky , částka, je absolutně neplatné, žalovaná od právního předchůdce žalobkyně obdržela částku , částka, , a částku , částka, celkem zaplatila k datu , datum, , tedy žalobkyni nemůže být přiznáno příslušenství, které žalobkyně požaduje, neboť žalovaná nebyla v prodlení, jistina byla uhrazena. V ostatním pak žalobu zamítl, neboť nároky žalobkyně ze smlouvy byly shledány jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

31. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci pouze částečně úspěšná, posoudil soud poměr úspěchu a neúspěchu na věci, a to tak, že žalobkyně byla úspěšná v částce , částka, (příslušenství kapitalizováno - srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I ÚS 2717/08), což je 43 % úspěchu, žalovaná byla úspěšná co do částky , částka, (příslušenství kapitalizováno), tedy byla úspěšná v 57 %. Z tohoto vyplývá, že ve věci byla úspěšnější žalovaná a měla by tak mít právo na náhradu nákladů řízení ve výši 14 %. Vzhledem k tomu, že žalované žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

32. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.