8 C 119/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalobce a žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva k nemovitosti

I. Žaloba o určení, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ na nemovitostech, a to na pozemku parc. číslo – ostatní plocha, pozemku parc. číslo – zahrada a na budově obec, adresa – rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. st. číslo, vše zapsáno na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí u stát. instituce, stát. instituce a spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na pozemku parc. č. st. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, zapsaného na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí u stát. instituce, stát. instituce, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 13 600 Kč, k rukám právní zástupkyně žalovaného titul jméno příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu ve Vyškově dne datum domáhá, aby soud určil, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na pozemku parc. č. st. číslo v k.ú. obec, spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/4 na pozemku parc. číslo v k.ú. obec, spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/4 na pozemku parc. číslo v k.ú. obec a spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/4 na budově adresa – rodinný dům, na pozemku parc. č. st. číslo v k.ú. obec. Žalobu odůvodnil tím, že výše uvedené spoluvlastnické podíly na nemovitostech daroval společně s již zesnulou manželkou svému synovi (žalovanému) darovací smlouvou ze dne datum. Žalobce se nyní ocitl v takové nouzi, že nemá dostatek finančních prostředků na vlastní bydlení a nemá ani na nutnou výživu vlastní. Jediným zdrojem jeho příjmu je v současné době starobní důchod ve výši částka měsíčně. Žalobce žije u své přítelkyně jméno příjmení v obci obec a vzhledem ke špatné finanční situaci nemůže žádným způsobem přispívat na chod domácnosti družky. Dále se žalobce nachází ve špatném zdravotním stavu, neboť trpí cukrovku a omezením hybnosti nohou, chodí pouze s francouzskými holemi. Proto odvolal svůj dar ve smyslu § 2068 o.z., což bylo žalovanému oznámeno dne datum. Na výzvu žalobce žalovaný reagoval tak, že nárok žalobce neuznává a odvolání daru považuje za neplatné. Dále žalobce poukázal na skutečnost, že již dne datum byla mezi žalobcem a jeho již zesnulou manželkou jako dárci a žalovaným jako obdarovaným uzavřena darovací smlouva, na základě které dárci darovali svému synovi své spoluvlastnické podíly na výše uvedených nemovitostech. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zřídit ve prospěch dárců věcné břemeno doživotního užívání celého domu. V listopadu 2014 přišel žalovaný za žalobcem a jeho bývalou manželkou (matkou žalovaného) s tím, že smlouva neprošla katastrem nemovitostí a je třeba uzavřít smlouvu novou, která bude vyhovovat podmínkám katastru. Dne datum žalovaný předložil žalobci a své matce jméno příjmení novou darovací smlouvu. Oba dárce přitom několikrát ujistil, že v nové smlouvě byly provedeny pouze drobné změny, ale podstatný obsah smlouvy se oproti smlouvě ze dne datum nezměnil. Žalobce synovi důvěřoval, proto novou darovací smlouvu podepsal, aniž zjistil, že nová smlouva ze dne datum neobsahuje žádné ustanovení o zřízení věcného břemene. Následně byl proveden vklad smlouvy ze dne datum do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni datum, čímž došlo k darovaní výše uvedených spoluvlastnických podílů na nemovitostech z majetku žalobce do majetku žalovaného, avšak nedošlo ke zřízení věcného břemene doživotního užívání darovaných nemovitostí pro žalobce. Žalobce byl až do dubna 2018 přesvědčen, že má k domu zřízeno věcné břemeno užívání. Na konci dubna 2018 ho však navštívil žalovaný a požádal ho o odevzdání klíčů od domu. Dále žalobci sdělil, že na domě žádné věcné břemeno zapsané nemá a že zruší žalobci trvalý pobyt na adrese adresa žalobce a žalovaného, číslo jednací. Z obsahu tohoto rozhodnutí se žalobce dozvěděl, že věcné břemeno k domu zřízeno nebylo. Předmětnou nemovitost v současnosti vlastní a užívají žalovaný a jeho sestra jméno příjmení, kdy každý z nich je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem dle § 80 občanského soudního řádu je dán tím, že v katastru nemovitostí je jako vlastník nemovitostí zapsán žalovaný, snahou žalobce je docílit změny zápisu vlastníka, přičemž rozhodnutí soudu je podkladem pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí.

2. Žalovaný v rámci svého procesního stanoviska uvedl, že tvrzení žalobce v žalobě jsou účelová a zcela v rozporu se skutečností, proto nárok uplatněný žalobou neuznává. Poukázal na skutečnost, že na základě původní darovací smlouvy z datum katastr nemovitostí odmítl změnit vlastníka a zapsat zřízení věcného břemene ve prospěch žalobce z důvodu absence souhlasu spoluvlastníka – jméno příjmení, sestry žalovaného a dcery žalobce. Proto byla vyhotovena a podepsána nová darovací smlouva, která již neobsahovala ustanovení týkající se zřízení věcného břemene doživotního užívání nemovitosti ve prospěch žalobce, neboť s ním sestra žalovaného jako spoluvlastník nemovitosti nesouhlasila. Žalobce v době uzavření darovací smlouvy nemovitost neobýval a neobývá ani v současné době, naposledy v ní bydlel v roce 1995. Není pravdou, že by žalovaný žalobce při podpisu nové smlouvy v listopadu 2014 uvedl v omyl. Žalobce byl upozorněn na změnu v nové verzi smlouvy včetně důvodů, proč se tak stalo. Žalobce měl dostatek času si před podpisem smlouvu přečíst a svůj případný nesouhlas projevit. Oba dárci se změnou souhlasili a smlouvu na Czech Pointu ve obec podepsali, což může potvrdit jméno příjmení, která se procesu uzavírání darovací smlouvy osobně účastnila. Ke zrušení trvalého pobytu žalobce v nemovitosti žalovaný a jeho sestra jméno příjmení přistoupili v době, kdy žalobce v nemovitosti již více než dvacet let nebydlel, o nemovitost se nikdy nestaral ani se nikterak nepodílel na její kompletní rekonstrukci. S obyvateli nemovitosti – synem celé jméno žalovaného a dcerou jméno příjmení nemá žalobce dobré rodinné vztahy a neustále je vulgárně napadá. Chování žalobce je ovlivněno častým požíváním alkoholu. Platnost darovací smlouvy se žalovaný snaží různými právními prostředky napadat opakovaně. Učinil tak v řízení vedeném u Okresního soudu ve obec pod sp. zn. spisová značka, v němž se domáhal vrácení daru, žalobu však vzal v celém rozsahu zpět po prvním jednání. V roce 2020 dále podal žalobce na žalovaného trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu při podpisu darovacích smluv, věc byla policejním orgánem po provedených výsleších odložena s odůvodněním, že trestný čin nebyl spáchán. Tvrzení žalobce o jeho nouzi považuje žalovaný za zcela liché, neboť žalobce pobírá starobní důchod a žije u své přítelkyně. S ohledem na jeho věk není překvapivé, že již trpí určitými chorobami, přičemž je možné, že některé choroby jsou důsledkem dlouhodobého značného požívání alkoholu žalobcem.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z darovací smlouvy ze dne datum soud zjistil, že tuto uzavřeli jméno příjmení, datum narození a celé jméno žalobce jako dárci a celé jméno žalovaného jako obdarovaný. Oba dárci smlouvou bezplatně převádí obdarovanému, jako svému synovi, své spoluvlastnické podíly – každý o velikosti id. ¼ na nemovitostech – budově adresa – rodinný dům, na pozemku parc. č. st. číslo v k.ú. obec s příslušenstvím, které tvoří vedlejší stavba stodoly a venkovní úpravy – přípojka vody, vodoměrná šachta, přípojka kanalizace, septik, dlažba, zpevněné plochy, schody, ploty včetně plotových vrátek a zděné oplocení, - pozemku parc. č. st. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 315 m2 v k.ú. obec, - pozemku parc. číslo – ostatní plocha, o výměře 81 m2 v k.ú. obec, - pozemku parc. číslo – zahrada, o výměře 151 m2 v k.ú. obec, které jsou zapsány u Katastrálního úřadu ve obec na list vlastnictví pro k. ú. obec. Obdarovaný uvedený dar v celém rozsahu přijímá. V čl. IV. smlouvy obdarovaný jako povinný z věcného břemene zřizuje pro oba dárce jako pro oprávněné z věcného břemene právo doživotního užívání celého domu. Věcné břemeno se sjednává bezúplatně. Dle čl. V. odst. 1 se dárci mohou domáhat vrácení daru, jestliže by se obdarovaný choval k nim nebo ke členům jejich rodiny tak, že by tím hrubě porušoval dobré mravy.

5. Darovací smlouva ze dne datum byla uzavřena mezi stejnými smluvními stranami. Oproti darovací smlouvě ze dne datum se liší ve vymezení spoluvlastnických podílů dárců na převáděných nemovitostech tak, že nově je uvedeno, že spoluvlastnický podíl každého z dárců na pozemku parc. č. st. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 315 m2 v k.ú. obec je id. ½, namísto původně uvedeného spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼. Dále ve smlouvě absentuje čl. IV. týkající se zřízení věcného břemene doživotního užívání domu ve prospěch dárců. Ostatní články smlouvy zůstávají nezměněny. Podpisy všech smluvních stran jsou úředně ověřeny.

6. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí se zjišťuje, že tento byl doručen stát. instituce, stát. instituce dne datum, řízení bylo vedeno pod sp. zn. V číslo rok číslo. Přílohou návrhu je darovací smlouva označená datem datum.

7. Dle výpisu z katastru nemovitostí je vlastníkem nemovitosti – pozemku parc. č. st. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, zapsané na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí u stát. instituce, stát. instituce, žalovaný celé jméno žalovaného. Jako nabývací titul je označena darovací smlouva ze dne datum, právní účinky zápisu k datum. Dle list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí jsou vlastníky nemovitostí – pozemku parc. číslo – ostatní plocha, pozemku parc. číslo – zahrada a stavby adresa žalobce a žalovaného – rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. st. číslo (list vlastnictví) rovným dílem žalovaný celé jméno žalovaného a paní jméno příjmení, kdy spoluvlastnický podíl každého z nich je id. ½. Nabývacím titulem pro jméno příjmení je darovací smlouva ze dne datum, s právními účinky vkladu práva ke dni datum, nabývacím titulem pro celé jméno žalovaného je darovací smlouva ze dne datum, s právními účinky vkladu práva ke dni datum. Na list vlastnictví ani na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí nejsou zapsána žádná věcná práva ve prospěch třetích osob, která by výše uvedené nemovitosti zatěžovaly.

8. Z potvrzení o provedené lustraci v centrální evidenci obyvatel soud zjistil, že dárkyně jméno příjmení, datum narození zemřela dne datum.

9. Dopisem ze dne datum byl žalovaný právním zástupcem žalobce vyzván k vrácení daru, který byl žalovanému poskytnut na základě darovací smlouvy ze dne datum, konkrétně k vydání spoluvlastnických podílů na všech nemovitostech, jenž jsou ve výzvě specifikovány shodně jako v darovací smlouvě ze dne datum, a to ve lhůtě 10 dnů od obdržení výzvy. Důvodem pro vrácení daru je skutečnost, že žalobce chtěl předmětné nemovitosti žalovanému darovat za předpokladu, že jej v domě nechá důstojně dožít, což se však nestalo. V důsledku chování žalovaného se žalobce v současné chvíli ocitl v tzv. nouzi ve smyslu § 2068 o.z., kdy nemá vlastní střechu nad hlavou a nemá ani na svou nutnou výživu. Nebude-li výzvě k vrácení daru ve stanovené lhůtě vyhověno, přistoupí žalobce k soudnímu vymáhání svého nároku. Doklad o odeslání výzvy žalovanému není připojen.

10. Z potvrzení obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum a datum bylo zjištěno, že žalobci byl od ledna 2020 vyplácen starobní důchod v měsíční výši částka, následně byl důchod postupně valorizován, aktuální výše důchodu žalobce platná od září 2022 činí částka měsíčně. Dle statistických údajů o průměrné výši důchodů v ČR publikovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR činila průměrná výše starobního důchodu v roce 2019 částku 13.487 Kč.

11. Dle předložených lékařských zpráv titul jméno příjmení, interní ambulance obec a titul jméno příjmení a titul jméno příjmení, ortopedická ambulance obec, žalobce trpí diabetem II. typu a artrózou levého kyčelního kloubu s plánovanou operací levé kyčle. Aktuálně (zpráva vyhotovena dne datum) je pacient odkázán na chůzi s oběma berlemi a užívání analgetik.

12. Rozhodnutím stát. instituce ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací byl na návrh celé jméno žalovaného a jméno příjmení dle § 12 odst. 1 písm. c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel zrušen údaj o místu trvalého pobytu pana celé jméno žalobce, datum narození na adrese obec a číslo město trvalého pobytu jmenovaného se stává sídlo ohlašovny stát. instituce adresa.

13. Z nájemní smlouvy uzavřené dne datum mezi územní celek jako pronajímatelem a žalobcem celé jméno žalobce jako nájemcem soud zjistil, že pronajímatel pronajímá nájemci byt číslo na ulici ulice a číslo ve obec typu garsoniéra sestávající z pokoje s KK, předsíně a koupelny s WC, a to od datum na dobu neurčitou. Měsíční nájemné včetně úhrad spojených s užíváním bytu činí 7.439 Kč (z toho 5 439 Kč nájem, 2 000 Kč úhrady za služby spojené s užíváním bytu) – viz rovněž předložené doklady SIPO za měsíce srpen až listopad 2022, z nichž je zřejmé, že nad rámec uvedených plateb měl žalobce uhradit pouze v září 2022 částku 700 Kč za elektřinu a v listopadu 2022 částku 135 Kč za koncesionářský poplatek České televizi.

14. Z připojeného spisu Okresního soudu ve obec sp. zn. spisová značka soud zjistil, že žalobou podanou u Okresního soudu ve obec dne datum se žalobce po žalovaném domáhal vrácení ve výroku tohoto rozsudku specifikovaných nemovitostí z důvodu neplatnosti darovací smlouvy ze dne datum a určení, že je podílovým spoluvlastníkem označených nemovitostí. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, bylo řízení zastaveno pro úplné zpětvzetí návrhu.

15. Dalšími žalobcem předloženými listinami (účtenky k úhradě léků, obědů, potravin a přehled úhrad zdravotní péče VZP) nemohl soud provést dokazování, neboť byly označeny a předloženy až po uplynutí koncentrační lhůty (žalobci byla u jednání dne datum poskytnuta lhůta k navržení důkazů po poučení dle § 118b o.s.ř. v délce 15 dnů od data jednání, poslední den lhůty byl datum, výše uvedené důkazy byly soudu předloženy až dne datum).

16. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že darovací smlouvu v listopadu 2014 podepsal ve spěchu, tlačil na něj syn jméno, smlouvu před podpisem ani nečetl. Syn mu řekl, že v původní smlouvě bylo potřeba opravit nějakou chybu, proto ji musí podepsat znovu, synovi důvěřoval, proto smlouvu podepsal. V té době v domě ještě bydlel, k partnerce jméno příjmení jezdil do obec na víkendy, kdy se z domu odstěhoval k partnerce, si nepamatuje. Následně bydlel asi 8 let u jméno příjmení v obec, od léta 2022 bydlí v penzionu na ulice a číslo ve obec, protože partnerka darovala svůj dům neteřím. Se synem jméno ani dcerou jméno příjmení se nestýká, není s nimi vůbec v kontaktu, jak dlouho, nebyl žalobce schopen uvést (na dotaz soudu uvedl cca 2 roky nebo více, na opakovaný dotaz právní zástupkyně žalovaného uvedl, že 10 let to bude určitě). Aktuální finanční situace žalobce není dobrá – platí nájem přes 8.000 Kč měsíčně, vedle toho si platí obědy (někdy se nají u paní příjmení) a léky. Má zdravotní problémy se srdcem, má operovanou kyčel a koleno, bere léky na cukrovku a alergii. Není pravdou, že by ve zvýšené míře konzumoval alkohol, dvě lahve piva má na dva dny.

17. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že v roce 2014 bydlel v domě, který je předmětem sporu, kromě něj zde bydlela i sestra s rodinou a jejich matka. Otec zde již od roku 1994 nebo 1995 nebydlel, jelikož rodiče byli rozvedení. V roce 2014 spoluvlastnili dům sestra žalovaného (id. ½) a rodiče žalovaného (každý id. 1/4). Dům vyžadoval rekonstrukci, matka žalovaného již byla nemocná, proto se v rámci rodiny dohodli, že rodiče převedou své spoluvlastnické podíly na žalovaného a tento společně se sestrou dům opraví. Je pravdou, že v původní smlouvě ze srpna 2014 měli oba rodiče zřízeno věcné břemeno doživotního bydlení, na katastru nemovitostí ale bylo žalovanému při podání návrhu na vklad řečeno, že se zřízením věcného břemene musí souhlasit všichni spoluvlastníci, tedy i sestra žalovaného, což ve smlouvě absentovalo. Žalovanému tak bylo doporučeno smlouvu přepracovat. Sestra žalovaného ale se zřízením věcného břemene pro otce nesouhlasila kvůli špatným vztahům s otcem a jeho agresivnímu chování po požití alkoholu, proto se zřízení věcného břemene ze smlouvy vypustilo. S oběma rodiči tehdy celou záležitost probírali, matka k tomu žádné připomínky neměla, otec souhlasil pod podmínkou, že svůj spoluvlastnický podíl převede na děti i matka, což se stalo. S matkou měl žalovaný až do její smrti v roce 2018 bezproblémový vztah, s otcem měl v minulosti rovněž standardní vztah, příležitostně se navštěvovali, a to až do roku 2018, kdy otec poprvé začal řešit vrácení daru prostřednictvím svého tehdejšího právního zástupce poté, co jej žalovaný vyzval k vrácení klíčů od domu, které do té doby stále měl, do domu občas chodil a stresoval matku žalovaného, která v té době už byla vážně nemocná, že se do domu opět nastěhuje. Proto otci v roce 2018 nechali se sestrou zrušit trvalý pobyt v domě. Od té doby se žalovaný s otcem nebaví a veškeré informace o něm má pouze z doslechu. Do léta 2022 bydlel otec u své přítelkyně paní příjmení, která bydlí také v obec, v obci je o něm všeobecně známo, že pije, opilý jezdí na kole do obec.

18. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, dcery žalobce a sestry žalovaného bylo zjištěno, že spoluvlastní dům adresa v obec. Spoluvlastnický podíl o velikosti id. ½ nabyla asi před 20 lety darem od rodičů v době, kdy chtěla na domě přistavět další patro a žádala o úvěr ze stavebního spoření. Současně s přijetím daru doplatila zbytek půjčky rodičů, kteří v té době již byli rozvedeni a každý z nich nadále vlastnil id. ¼ nemovitosti. Matka následně v domě žila až do své smrti, otec se odstěhoval asi rok po rozvodu. V roce 2014, když rodiče převáděli své spoluvlastnické podíly na bratra, nesouhlasila se zřízením věcného břemene doživotního bydlení pro otce, protože otec již v té době nadměrně požíval alkohol, pod jehož vlivem se choval násilnicky, slovně napadl i svého nezletilého vnuka. Svůj nesouhlas oběma rodičům sdělila. Otec měl k domu stále klíče, i když tam již nebydlel, příležitostně do domu chodil. Vzájemný vztah svědkyně s otcem byl již v roce 2014 špatný, což trvá dodnes. V posledních letech spolu vůbec nekomunikují, o jeho životě má proto minimum informací, ví pouze, že řadu let bydlel u své přítelkyně ve stejné obci. S matkou měla svědkyně vždy bezproblémový vztah.

19. Svědkyně jméno příjmení vypověděla, že s žalobcem žili asi 25 let ve společné domácnosti jako partneři nejprve v obec, později v domě svědkyně v obec. Od léta 2022 už u ní ale žalobce nebydlí, neboť svůj dům darovala rodinným příslušníkům, žalobce se proto musel vystěhovat a od léta 2022 bydlí v penzionu ve obec. Stále jsou ale přátelé, žalobce ji minimálně dvakrát týdně navštěvuje. V době společného soužití jí žalobce přispíval na domácnost různými částkami dle domluvy. Není pravdou, že by žalobce ve zvýšené míře konzumoval alkohol, tyto pomluvy o něm šíří jeho děti, zejména dcera jméno příjmení. Co se týká současného zdravotního stavu žalobce, tento není dobrý, má podezření na Alzheimerovu chorobu. Od ortopeda má doporučeno, aby jezdil na kole, ze obec proto někdy jezdí na kole. Svědkyně ví o tom, že v roce 2014 žalobce daroval synovi jméno půlku domu, přemluvil jej k tomu syn a bývalá manželka. Slíbili mu, že tam bude mít věcné břemeno bydlení, tak na to přistoupil. O tom, že na domě žádné věcné břemeno nemá se dozvěděl až po několika letech, když po něm chtěl syn vrátit klíče. Do té doby rodinu v domě v adresa pravidelně navštěvoval.

20. Svědek jméno příjmení, starosta územní celek, ve své výpovědi zejména uvedl, že žalobce těžce nesl, když mu územní celek na návrh vlastníků domu adresa v obec (žalovaného a jeho sestry) zrušila trvalý pobyt na uvedené adrese. Žalobce poté po vsi vylepoval plakáty, kde osočoval svoji rodinu z toho, že jej okradla o dům. Ze stejného důvodu ústně napadl i svědka. Jinak k osobě žalobce žádné bližší informace nemá, zná jej zběžně jako jiné občany obce, doslechl se, že se v létě odstěhoval do obec na penzion, v obec ho ale stále vídá. V době, kdy býval v obec novinový stánek, kde se prodával i alkohol, jej tam občas vídal popíjet, ve stavu opilosti jej ale nikdy neviděl.

21. Svědkyně jméno příjmení ve své výpovědi popsala zejména vývoj rodinných vztahů mezi žalobcem a žalovaným, neboť je tetou žalovaného a bývalou švagrovou žalobce. Uvedla, že žalobce se v minulosti k manželce a dětem nechoval hezky, rád se napil, hodně času trávil v hospodě, po návratu domů dělal scény, nadával manželce i dětem. Proto žalovaný i jeho sestra s otcem nemají dobré vztahy. Ona sama se s žalobcem v současné době vůbec nebaví, přestal ji i zdravit. O jeho majetku, finanční situaci či zdravotním stavu nemá žádné informace, pouze ho vídá v obci, jak chodí o berlích, ale i jezdí na kole.

22. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že byla v minulosti kamarádkou zesnulé matky žalovaného jméno příjmení. Je jí známo, že děti jméno příjmení neměly se svým otcem dobré vztahy, přesný důvod ale nezná. Žalobce vídá v obci, podle jejího názoru je častým konzumentem alkoholu, v minulosti ho vídávala popíjet u novinového stánku, v poslední době, kdy už stánek v obci není, ho vídá sedávat na odpadkovém koši, který je plný prázdných lahví od alkoholu a nikdo jiný je tam neháže. Viděla jej i v podnapilém stavu, kdy se motal.

23. Takto provedené dokazování považuje soud za úplné a dostatečné k řádnému objasnění věci.

24. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

25. V projednávané věci soud v souladu s ustálenou judikaturou shledává naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k předmětným nemovitostem – viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka dle kterého z hlediska zájmu na určitosti vlastnických práv a jejich nespornosti a spolehlivosti jejich evidence v katastru nemovitostí platí, že žalobě na určení vlastnictví je třeba pro její jednoznačnost dát přednost před žalobou na plnění (pozn. soudu – tj. v projednávané věci žalobou na vrácení daru). Žalobce není jako spoluvlastník předmětných nemovitostí veden v katastru nemovitostí a rozsudek, kterým by soud jeho žalobě vyhověl, by sloužil jako podklad pro změnu zápisu vlastníka k nemovitostem v katastru nemovitostí.

26. Vzhledem k tomu, že druhá dárkyně jméno příjmení dne datum zemřela, je k podání žaloby aktivně legitimován pouze žalobce.

27. Právní vztah mezi žalobcem a žalovaným se s ohledem na datum uzavření darovací smlouvy (datum) řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), ve znění účinném od 1. 1. 2014.

28. Podle § 2068 odst. 1 o.z. upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.

29. Podle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení nemá obdarovaný povinnost podle odst. 1, je-li sám v obdobné nouzi jako dárce.

30. Podle § 2071 o.z. právo odvolat dar nemá dárce, který si stav nouze přivodil úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.

31. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

32. Darovací smlouvou ze dne datum darovali žalobce společně s již zesnulou bývalou manželkou jméno příjmení žalovanému své spoluvlastnické podíly (spoluvlastnický podíl každého z dárců byl id. ¼, s výjimkou pozemku parc. č. st. číslo, u nějž spoluvlastnický podíl žalobce činil id. ½) na nemovitostech specifikovaných ve výroku rozsudku (rodinný dům na adrese obec a číslo a přilehlé pozemky). V době uzavření darovací smlouvy žalobce v předmětném domě již min. 10 let nebydlel, odstěhoval se po rozvodu, který proběhl v roce 1992, v domě bydlela druhá dárkyně jméno příjmení, žalovaný s rodinou a sestra žalovaného jméno příjmení s rodinou, která současně vlastnila a stále vlastní zbývající spoluvlastnický podíl na nemovitostech o velikosti id. ½. Až do roku 2018 měl žalobce klíče od domu a své děti a bývalou manželku v domě příležitostně navštěvoval. S ohledem na zhoršující se rodinné vztahy a nespokojenost vlastníků nemovitosti s chováním žalobce, vyzval žalovaný v roce 2018 žalobce k vrácení klíčů s tím, že si jeho další návštěvy v domě děti žalobce nepřejí a současně podal u stát. instituce návrh na zrušení trvalého pobytu žalobce na adrese obec a číslo, kterému bylo následně vyhověno. Od tohoto okamžiku se žalobce různými právními prostředky snaží napadnout platnost uzavřené darovací smlouvy, resp. dosáhnout vrácení daru (trestní oznámení pro podezření z trestného činu podvodu, žaloba na určení vlastnictví podaná u zdejšího soudu v roce 2018). Výzvou ze dne datum vyzval žalobce žalovaného k vrácení daru pro nouzi ve smyslu § 2068 o.z. Za účelem posouzení, zda jsou na straně žalobce splněny podmínky definované ve výše citovaném ustanovení § 2068 o.z., zkoumal soud aktuální osobní, finanční a sociální poměry žalobce. Zjistil, že žalobce je poživatelem starobního důchodu, který je mu od září 2022 vyplácen ve výši částka měsíčně. Jiný příjem žalobce nemá. Do léta 2022 žil ve společné domácnosti s družkou jméno příjmení v domě družky v obci obec, na náklady spojené s vedením domácnosti přispíval blíže nespecifikovanými částkami dle dohody partnerů. Od srpna 2022 má žalobce s obcí obec uzavřenou nájemní smlouvu, jejím předmětem je nájem obecního bytu o velikosti 1+kk na ulici ulice a číslo ve obec. V tomto bytě žije žalobce sám, hradí nájemné ve výši 5 439 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2 000 Kč měsíčně. Platba za elektřinu byla v období od srpna do listopadu 2022 hrazena jednou (konkrétně v září) ve výši 700 Kč. Dále z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce trpí diabetem II. typu a artrózou levého kyčelního kloubu. Přestože soud z důvodů uvedených v odst. 15 nemohl provést důkazy prokazující výši výdajů, které žalobce pravidelně vynakládá na nákup léků, s ohledem na věk žalobce a prokázaný zhoršený zdravotní stav, si je soud vědom skutečnosti, že žalobce musí mít pravidelné výdaje na léky, k jejichž výši se blíže vyjadřuje v odst. 34.

33. Jelikož se žalobce dovolává vrácení daru pro nouzi ve smyslu § 2068 odst. 1 o.z. je pro právní posouzení věci irelevantní námitka žalobce spočívající v tom, že první darovací smlouva týkající se stejných nemovitostí byla mezi účastníky uzavřena již v srpnu 2014, přičemž její součástí bylo i ujednání o zřízení věcného břemene doživotního bezplatného užívání nemovitosti oběma dárci, která však nebyla vložena do katastru nemovitostí a navazující tvrzení, že při podpisu druhé smlouvy (již bez věcného břemene ve prospěch dárců) byl žalobce uveden v omyl, resp. nevěděl, že ustanovení upravující zřízení věcného břemene ve smlouvě chybí. Pokud se totiž žalobce domáhá odvolání poskytnutého daru dle § 2068 odst. 1 o.z. pro nouzi, nelze současně tvrdit, že darovací smlouva je neplatná. Jinými slovy řečeno, buď je smlouva neplatná a pak nepřichází v úvahu odvolání daru pro nouzi, neboť ustanovení § 2068 odst. 1 o.z. upravuje odvolání daru, který byl platně poskytnut; nebo byl platně poskytnut dar, jehož vrácení se lze domáhat, jsou-li splněny podmínky stanovené v ustanovení § 2068 odst. 1 o.z. – tuto cestu v podané žalobě zvolil žalobce. Námitkami týkajícími se okolností předcházejícím podpisu darovací smlouvy dne datum, resp. existence či neexistence věcného břemene doživotního užívání nemovitosti ve prospěch žalobce, se soud z výše uvedených důvodů blíže nezabýval, neboť nejsou rozhodné pro posouzení, zda v daném případě byly splněny podmínky pro odvolání daru dle § 2068 odst. 1 o.z.

34. Darování má obecně vycházet ze zásady„ pacta sunt servanda“. Odvolání daru pro nouzi dle § 2068 odst. 1 o. z. přichází v úvahu pouze ve výjimečných případech, kdy se dárce ocitne v situaci, která není řešitelná jinak. Primárně by totiž dárcova nouze měla být řešena jinými prostředky, jako jsou např. dávky v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory, event. vyživovací povinnost mezi předky a potomky ve smyslu § 915 o.z., podle kterého je dítě povinno zajistit svým rodičům slušnou výživu. V projednávané věci soud neshledává aktuální materiální a sociální situaci žalobce natolik tíživou, aby naplňovala znaky nouze tak, jak má na mysli ustanovení § 2068 o.z., tedy že by žalobce byl v situaci, kdy nemá prostředky na vlastní nutnou výživu, když k dalším osobám žalobce vyživovací povinnost nemá. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalobce má pravidelný příjem ze starobního důchodu, který je mu vyplácen v aktuální výši cca částka, což je s ohledem na zjištěné statistické údaje o průměrné výši starobního důchodu v České republice sice výše lehce podprůměrná, nikoliv však výrazně podprůměrná, lze tedy říci, že obdobný příjem má cca 2 miliony seniorů nad 65 let žijících v České republice. Současně nelze přehlédnout, že žalobce má aktuálně zajištěno stabilní bydlení v obecním bytě, nemovitost, která je předmětem sporu, tak k bydlení nezbytně nepotřebuje. Náklady, které žalobce na bydlení v obecním bytě vynakládá, tvoří přibližně polovinu jeho příjmu. Po odečtení nákladů na léky, které by v případě žalobce, který je starší 70 let, měly být v maximální výši 500 Kč ročně, pokud tuto částku převyšují, může požádat zdravotní pojišťovnu o refundaci uhrazených doplatků převyšujících částku 500 Kč (doplatky za léky by neměly při možnosti refundace tvořit podstatnou položku v měsíčních výdajích žalobce, a to i při zohlednění skutečnosti, že doplatky za některé léky se do stanoveného limitu nezapočítávají), zbývá žalobci měsíčně min. 6 000 Kč až 7 000 Kč na zajištění vlastní výživy v užším smyslu, tj. nákup potravin, základního drogistického zboží, obuvi a ošacení. Takové finanční a sociální poměry žalobce soud nehodnotí jako stav nouze, který by odůvodňoval požadavek na vrácení daru dle ustanovení § 2068 odst. 1 o.z., proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, aniž by se podrobněji zabýval otázkou, zda si žalobce stav nouze nezavinil sám úmyslně nebo z hrubé nedbalosti (§ 2071 o.z.), která by v případě pozitivního závěru o stavu nouze žalobce byla zcela na místě vzhledem k výpovědím svědků jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení zmiňujícím časté užívání alkoholu žalobcem.

35. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci byl zcela úspěšný žalovaný, neboť žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Náklady žalovaného účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 4 x 3 100 Kč dle § 7 bod 5., § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Odměna byla přiznána za úkony příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě a 2x účast u jednání soudu nepřesahující dvě hodiny dne 18. 10. 2022 a 29. 11. 2022 (§ 11 písm. a/, d/, g/advokátního tarifu), tj. celkem odměna ve výši 12 400 Kč a paušální náhrada hotových výdajů 4 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu Náklady právního zastoupení tak celkem tvoří částku 13 600 Kč. Proti rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve obec.