8 C 127/2018

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného o zaplacení částky 25.490 EUR a částky 937.784 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se pro částku 25.490 EUR částečně zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 937.784 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 937.784 Kč od 14. 9. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 41.340 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou u Okresního soudu ve Vyškově dne 10. 10. 2018 se žalobkyně původně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.103.892 Kč s příslušenstvím. Učinila tak s odůvodněním, že žalovaný si objednal u žalobkyně na základě smlouvy o dílo [číslo] zhotovení díla – 2-boxové samoobslužné bezkontaktní automyčky [název] [název] Cena díla byla sjednána ve výši [částka] Cena se skládá z ceny za technologii automyčky ve výši [částka] a z ceny za stavebně technologickou část ve výši [částka] (bez DPH). Žalobkyně následně dne 17. 8. 2017 vystavila zálohovou fakturu [číslo] ve výši [částka] se splatností dne [datum], která měla pokrýt 40 % za cenu technologie. Uvedenou zálohovou fakturu však žalovaný ani zčásti neuhradil, ačkoliv k tomu byl několikrát vyzýván, proto žalobkyně požaduje zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky v zákonné výši od 23. 8. 2017.

2. Žalovaný v rámci svého procesního stanoviska uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Poukázal zejména na skutečnost, že žalobkyni nevznikla žádná škoda, neboť smlouva o dílo byla podepsána s tím, že vstoupí v platnost pouze při úhradě první platby (zálohy). Mezi stranami bylo dohodnuto, že do doby, než bude zaplacena první splátka, žalobkyně nebude objednávat žádný materiál u firmy [jméno] a nebude podnikat žádné další kroky, kterými by jí mohla vzniknout jakákoliv finanční újma. Během pár dnů od podpisu smlouvy přitom žalovaný žalobkyni sdělil, že od ní určitě žádnou mycí linku kupovat nebude, protože má konkurenční nabídku s řádově nižší cenou.

3. U jednání dne 3. 9. 2020 žalovaný doplnil své procesní stanovisko v tom smyslu, že v žádném případě již nemá zájem na realizaci smlouvy.

4. V reakci na výši uvedené vyjádření žalovaného a poté, co byla soudem poučena dle § 118 odst. 2 o.s.ř. o možném jiném právním posouzení věci soudem, a to jako žalobu na náhradu škody, pokud žalobkyni jednáním žalovaného vznikla škoda, žalobkyně navrhla, aby soud připustil změnu žaloby. Nově navrhla, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 25.490 EUR a částku 937.784 Kč z titulu náhrady škody, neboť po uzavření smlouvy žalobkyně v dobré víře zakoupila technologii 2 bezkontaktních myček od [právnická osoba] [název] za částku 25.490,75 EUR. Dále žalovaný způsobil žalobkyni škodu ve formě ušlého zisku. Žalobkyně žádá ušlý zisk ve výši 937.784 Kč představující 28% zisk, jenž má žalobkyně na jiných provedených, uhrazených a řádně předaných zakázkách.

5. U jednání dne 23. 9. 2021 žalobkyně navrhla rozšíření žaloby o zákonné úroky z prodlení z částky 25.490 EUR a z částky 937.784 Kč od data rozšíření žaloby, tj. od 14. 9. 2020.

6. Usnesením ze dne 1. 10. 2020, č.j. 8 C 127/2018-65 a ze dne 5. 10. 2021, č.j. 8 C 127/2018-102 soud žalobkyní navrhované změny (resp. rozšíření) žaloby připustil.

7. Podáním, došlým soudu dne 12. 10. 2021, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 25.490 EUR. Částečné zpětvzetí žaloby žalobkyně nijak neodůvodnila.

8. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 uvedeného ustanovení, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

9. Žalobkyně využila svého dispozičního oprávnění, když vzala návrh na zahájení řízení pro částku 25.490 EUR zpět. Návrh vzala zpět poté, co byla soudem vyzvána k prokázání svých tvrzení ohledně důvodnosti nároku na zaplacení výše uvedené částky. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny zákonné podmínky, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku I. a řízení pro částku 25.490 EUR zastavil.

10. Ze Smlouvy o dílo [číslo] se servisní smlouvou uzavřené dne [datum] mezi žalovaným jako objednatelem a žalobkyní jakožto zhotovitelem (dále jen„ Smlouva“) soud zjistil, že strany se dohodly na zhotovení díla v podobě 2-boxové samoobslužné bezkontaktní automyčky [název] [název] (technologií [právnická osoba]) v místě plnění [obec] na pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [obec] a to v rozsahu dle položkového rozpočtu a rozpisu technologie, které jsou přílohou [číslo] [číslo] této smlouvy. Cena díla byla dle čl. 3 Smlouvy sjednána ve výši [částka] (bez DPH) dle položkového rozpočtu, který je nedílnou součástí Smlouvy Cena se skládá z ceny za technologie automyčky ve výši [částka] a z ceny za stavebně technologickou část ve výši [částka] (bez DPH). Dle čl. 4 upravujícího platební podmínky je část ceny díla představující cenu za technologie automyčky rozdělena na následující plnění – 40 % ceny za technologii automyčky bude objednatelem zaplacena na základě zálohové faktury vystavené zhotovitelem po podpisu smlouvy objednatelem. Do 14 dnů po zaplacení bude předloženo potvrzení o zaplacení zálohy ve výši 40 % do [právnická osoba] [název], 40 % ceny za technologii automyčky bude objednatelem zaplacena na základě zálohové faktury vystavené zhotovitelem po podpisu dodacího listu objednatelem po dodání technologie do ČR a 20 % ceny za technologii automyčky bude objednatelem zaplaceno po předání technického kontejneru a dodání technologie [jméno], zamontování a oživení celé technologie v místě plnění na základě vystavené konečné faktury. Část ceny díla představující cenu za stavebně technologickou část je rozdělena na následující plnění – 20 % ceny za stavebně technologickou část bude objednatelem zaplacena na základě zálohové faktury vystavené zhotovitelem po podpisu smlouvy, 20 % ceny za stavebně technologickou část bude objednatelem zaplacena na základě zálohové faktury vystavené zhotovitelem po podání žádosti o stavební povolení, 37 % ceny za stavebně technologickou část bude zaplacena po předání technického kontejneru a spodní stavby objednateli v místě plnění na základě zálohové faktury vystavené zhotovitelem a konečně zbývajících 27 % ceny za stavebně technologickou část bude zaplacena na základě konečné faktury po uplynutí zkušební doby v délce 14 dnů a odstranění všech vad díla uvedených v předávacím protokolu po dokončení díla a vad, které vyšly najevo v průběhu zkušební doby. Dle čl. 4 je splatnost faktur sjednána do 14 dnů po jejich doručení objednateli s výjimkou prvních zálohových faktur vystavených po podpisu smlouvy (tj. 40 % ceny za technologii automyčky a 20 % ceny za stavebně technologickou část), které jsou splatné do 5 dnů od vystavení zálohové faktury. Dle čl. 12 je zhotovitel oprávněn od smlouvy odstoupit, bude-li objednatel i přes písemné upozornění v prodlení s platbou fakturované částky nebo její části po dobu delší než 14 kalendářních dnů. Dle čl. 12, 12.4, 12.5 a 12.6 má objednatel právo od smlouvy odstoupit, bude-li zhotovitel i přes písemné upozornění provádět dílo v rozporu s touto smlouvou a pokyny objednatele, ledaže by pokyny objednatele byly v rozporu s právními předpisy, dále pokud zhotovitel bez řádného zdůvodnění nezačne realizovat dílo do 21 dnů od sjednaného termínu zahájení díla, dále v případě, že byl na majetek zhotovitele prohlášen konkurz. Právo odstoupit od smlouvy má objednatel také pokud zhotovitel nedoloží potvrzení o objednávce nebo potvrzení o stavu výroby anebo ztratí zastoupení pro [právnická osoba]. Dle čl. 12 se odstoupení od smlouvy kterékoliv ze smluvních stran nedotýká nároku na náhradu újmy vzniklé porušením této smlouvy a rovněž nemá vliv na povinnost zaplatit sjednanou smluvní pokutu. Dle čl. 14 nabývá smlouva platnosti a účinnosti dnem jejího uzavření.

11. Zálohovou fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] byla žalovanému vyfakturována částka [částka] (40 % z technologie a 20 % ze stavebně technologické části dle Smlouvy) se splatností dne [datum].

12. K prokázání svého tvrzení o odstoupení od smlouvy žalovaný předložil nedatovaný text SMS zprávy adresované žalobkyni, v níž žalobkyni sděluje, že možná bude chtít od smlouvy odstoupit, za nějakou rozumnou kompenzaci. V pondělí buď pošle zálohu nebo se bude chtít domluvit, neboť mu do toho vlezlo ještě něco jinde a musí to teď dořešit celkově. Závěrem se omlouvá za případné komplikace.

13. Emailem ze dne 11. 10. 208 vyzvala žalobkyně žalovaného ke kontrole technologie samoobslužné bezkontaktní automyčky dle Smlouvy o dílo [číslo]. Předání proběhne na adrese zhotovitele [ulice a číslo] ve čtvrtek [datum].

14. Z emailové korespondence mezi žalobkyní a [titul] [jméno] [příjmení], jednatelem [právnická osoba], [společnost]. [název] [název], sídlem [adresa], [IČO] soud zjistil, že k realizaci díla mělo dojít na pozemcích [územní celek]. Dne [datum] žalovaný bez výhrad odsouhlasil [územní celek] připravený text smlouvy o zřízení práva stavby, vlastníkem pozemku byl požádán o zaslání referencí a jednoduchého projektového řešení a byl pozván na jednání Rady [územní celek] dne [datum] k prezentaci projektu. Co se týká projektové dokumentace odkázal žalovaný [územní celek] na žalobkyni, neboť technologie bude odebírána od ní. V reakci na toto sdělení žalovaného, požádala [právnická osoba], [název]. žalobkyni o zaslání projektové dokumentace, která musí být specifikována ve smlouvě o právu stavby.

15. Cenu zakoupené technologie žalobkyně prokazovala Proforma fakturou č. [číslo] [číslo], vystavenou v německém jazyce dne [datum] [právnická osoba] [název] na částku 25.490,75 EUR.

16. Výši ušlého zisku žalobkyně doložila dokumentací k obdobným zakázkám realizovaným na území České republiky, a to Smlouvou o dílo [číslo] uzavřenou dne [datum] mezi žalobkyní jako zhotovitelem a [právnická osoba], [název], sídlem [adresa], jako objednatelem, jejímž předmětem je zhotovení čtyř-boxové samoobslužné bezkontaktní automyčky (technologií [právnická osoba]) v místě plnění [obec] [obec] a připojeným interním dokumentem, tzv.„ limitkou stavby“, v němž je vypočten zisk žalobkyně na konkrétní zakázce. V daném případě byla nákupní cena technologie [částka], výsledná cena účtovaná zákazníkovi (označená jako odbytová cena) [částka], zisk žalobkyně činil [číslo], tj. 28,16 % a Smlouvou o dílo [číslo] uzavřenou dne [datum] mezi žalobkyní jako zhotovitelem a [právnická osoba], [název], sídlem [adresa], jejímž předmětem je zhotovení čtyř-boxové samoobslužné bezkontaktní automyčky (technologií [právnická osoba]) v místě plnění [obec] [obec] a připojeným interním dokumentem, tzv.„ limitkou stavby“, z níž je zřejmá nákupní cena technologie pro danou zakázku ve výši [částka], výsledná cena účtovaná zákazníkovi [částka], zisk žalobkyně činil [částka], tj. 30,09 %.

17. Na zakázce dle Smlouvy o dílo [číslo] uzavřené s žalovaným měla být dle předložené„ limitky stavby“ nákupní cena technologie [částka], odbytová cena [číslo], Kč, zisk žalobkyně měl činit [částka], tj. 28 %.

18. Z nepodepsaného návrhu smlouvy o zřízení práva stavby, jejímiž stranami měly být [právnická osoba], [název], sídlem v [obec], [ulice a číslo], [IČO] jako vlastník na straně jedné a žalobkyně jako stavebník na straně druhé soud nic podstatného pro projednávanou věc nezjistil.

19. Z účastnické výpovědi jednatele žalobkyně zejména vyplynulo, že o výstavbě automyčky v [obec] nejprve jednala žalobkyně se zástupcem [územní celek] [právnická osoba] [název], která je vlastníkem pozemků, na nichž měla být stavba postavena. Jednání trvala již od roku 2016 a bylo třeba doladit celou řadu technických detailů. V okamžiku, kdy byly vyřešeny všechny technické detaily a žalobkyně měla podepsat smlouvu o zřízení práva stavby se [právnická osoba], [název], kterou soudu předkládá v pracovní verzi bez podpisu smluvních stran, přišel žalovaný s tím, že by chtěl nějaká místa na bezkontaktní automyčky. [ulice] praxe žalobkyně je taková, že vyhledává místa na výstavbu automyček, pokud se jí to podaří, tak následně stavbu postaví buď sama (jako výhradní zástupce německého výrobce [jméno]) nebo dohodnutou zakázku přenechá svým klientům, pokud je to pro firmu výhodné. Žalovaný byl novým klientem žalobkyně, z důvodu realizace jiných zakázek se ale vedení společnosti rozhodlo, mu s [územní celek] již dohodnutou zakázku přenechat. Podmínkou bylo, aby žalovaný podepsal se žalobkyní smlouvu o dílo dříve, než podepíše smlouvu s [územní celek] a dále, že za technologii automyčky zaplatí žalobkyni ceníkovou cenu (beze slev). S těmito podmínkami žalovaný souhlasil, s žalovaným byla podepsána smlouva o dílo, v níž se zavázal odebrat technologii od žalobkyně, následně podepsal i smlouvu s [územní celek]. Po podpisu této smlouvy však přestal s žalobkyní komunikovat, nereagoval na výzvy k plnění, nedal žádným způsobem vědět, že by zakázku zrušil. Žalobkyně je tak stále připravena smlouvu splnit. V roce 2020 jednatel společnosti [právnická osoba] k dotazu žalobkyně sdělil, že myčka stále nestojí, nicméně dohodnuté nájemné žalovaný městu platí, proto se město nechystá smlouvu vypovědět. Ke škodě, která jednáním žalovaného žalobkyni vznikla, jednatel žalobkyně uvedl, že jakmile byla smlouva s žalovaným podepsána, odebrala žalobkyně od výrobce v Německu technologii na sklad. Technologie pro jednotlivé zakázky jsou obdobné. Na každé sjednané zakázce má žalobkyně dopředu vypočtenou přesnou výši zisku – v tzv. limitce stavby je stanovena nákupní cena a prodejní cena, jejichž rozdíl tvoří zisk žalobkyně. Tato„ limitka“ byla vyhotovena i pro zakázku v [obec], na základě tohoto výpočtu žalobkyně stanovila výši ušlého zisku, jehož zaplacení se po žalovaném domáhá. Není pravdou, že by se jako jednatel žalobkyně poté, co mu žalovaný oznámil odstoupení od smlouvy, sešel s žalovaným někde v [jméno] a převzal od něj jako kompenzaci zmařeného obchodu částku [částka], jak tvrdí žalovaný.

20. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], jednatele společnosti [právnická osoba], jejímž jediným společníkem je [územní celek], soud zjistil, že mezi [právnická osoba], [název] a žalobkyní probíhala jednání o vybudování automyčky v [obec], kdy mezi stranami měla být uzavřena smlouva o právu stavby. K uzavření smlouvy nakonec nedošlo, neboť žalobkyně neakceptovala dvě podmínky (konkrétně zákaz zcizení práva stavby a zákaz zatížení práva stavby), na nichž [územní celek] trvalo. Žalobkyně však navrhla, že by stavbu mohl realizovat žalovaný. Jednání s žalobkyní skončilo v momentě, kdy se strany nedohodly na obsahu smlouvy, následně začalo [územní celek] na realizaci záměru jednat se žalovaným, který následně podmínky smlouvy akceptoval a smlouva s ním byla podepsána. Kvůli problémům se stavebním povolením stavba v daném místě dosud nestojí.

21. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně, soud zjistil, že náplní jeho práce je příprava staveb, tvorba cenových nabídek a rozpočtu staveb. Vypracovával cenovou nabídku i na výstavbu 2-boxové automyčky v [obec]. Interní dokument žalobkyně nazývaný„ limitka“ je soupis prací, u nichž je vždy uvedena nákladová položka, odbytová cena a zisk společnosti. Zisk ve výši 30- 35% je vypočítáván ve speciálním počítačovém programu po zadání vstupních cen od dodavatelů, výsledkem je odbytová cena a zisk žalobkyně. Zisk se počítá u každé jednotlivé položky rozpočtu zvlášť, a to v různých sazbách (např. jinak práce a materiál), výsledný zisk je průměr z jednotlivých položek. Listina založená na č.l. 121 spisu je dle čísla zakázky limitka pro zakázku v [obec].

22. Svědek [jméno] [příjmení] u jednání soudu uvedl, že jako technický poradce byl s žalovaným na obchodním jednání v sídle žalobkyně, kde se jednalo o představení jejích výrobků a produktů. Obdobných jednání absolvoval se žalovaným v různých firmách celou řadu, jeho úkolem bylo konzultovat technickou stránku věci. O konkrétním nákupu či obsahu smlouvy se nejednalo, nejednalo se tedy ani o ceně. Později už žalovaný se svědkem žádné otázky související s konkrétní stavbou automyčky v [obec] neřešil.

23. Takto provedené dokazování považuje soud za úplné. Návrh žalobkyně na výslech svědků p. [příjmení] (křestní jméno neuvedeno) a [titul] [jméno] [příjmení], soud zamítl, neboť svědek [příjmení] by se měl vyjadřovat k obchodním jednáním se žalobkyní ohledně nerealizované zakázky na výstavbu automyčky v [obec], která nijak nesouvisí s předmětem tohoto řízení. [titul] [jméno] [příjmení] se jako advokát, který zastupoval žalobkyni při jednáních se [právnická osoba] [název], po zbavení mlčenlivosti ze strany žalobkyně, měl vyjádřit k důvodům, proč nedošlo k podpisu smlouvy o zřízení práva stavby mezi žalobkyní a [právnická osoba], [název], což je z hlediska předmětu tohoto řízení rovněž irelevantní. Jedná se tedy o svědky, kteří nemohou přispět k objasnění skutkového stavu věci.

24. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

25. Podle § 2913 odst. 1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

26. Podle § 2951 odst. 1 o.z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

27. Podle § 2952 o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

28. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

29. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení 2-boxové bezkontaktní automyčky. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího uzavření. Pokud žalovaný nabytí účinnosti smlouvy dnem podpisu smlouvy oběma smluvními stranami zpochybňoval, svá tvrzení o tom, že smlouva nabyde účinnosti až po zaplacení zálohy ve výši 40 % z dohodnuté ceny díla, v řízení nijak neprokázal. Žalobkyní byla po podpisu smlouvy v souladu se smlouvou vystavena zálohová faktura na zaplacení zálohy ve výši 1.103.892 Kč (40 % ceny za technologii automyčky + 20 % ceny za stavebně technologickou část), která nebyla žalovaným zaplacena. Současně žalovaný v řízení neprokázal, že by od smlouvy řádně odstoupil, když předložený nejednoznačný text SMS zprávy („ …možná budeme chtít od smlouvy odstoupit….v pondělí buď pošlu zálohu, nebo se budu chtít domluvit…“), jež měla být zaslána žalobkyni, za řádné odstoupení od smlouvy považovat nelze. Ani žalobkyně následně nevyužila svého práva dle čl. 12 smlouvy na odstoupení od smlouvy v případě prodlení s platbou fakturované částky po dobu více než 14 dnů. Svého práva na zaplacení části ceny díla se domáhá žalobou.

30. Žaloba na plnění – zaplacení zálohy ve výši 1.103.892 Kč však nemůže být úspěšná, neboť z vyjádření žalovaného v průběhu řízení, jakož i z jeho chování před podáním žaloby bylo zcela zřejmé, že smlouva nebude realizována, neboť žalovaný na jejím naplnění již nemá zájem. Vzhledem k tomu, že žalobkyně žádné plnění ze smlouvy žalovanému dosud neposkytla, pokud by soud žalobě v navrhovaném znění vyhověl, založil by na straně žalobkyně bezdůvodné obohacení (právní důvod plnění fakticky odpadl z důvodu nemožnosti realizovat obsah smlouvy). V souladu s poučovací povinností soudu dle § 118a odst. 2 o.s.ř. soud v průběhu řízení předestřel, že věc může být po právní stránce posouzena jinak – a to jako žaloba na náhradu škody dle § 2913 o.z., pokud žalobkyně prokáže, že jí jednáním žalovaného vznikla škoda. Na návrh žalobkyně následně soud připustil změnu žaloby na částku 25.490 EUR, která měla představovat skutečnou škodu vzniklou žalobkyni nákupem technologie a částku 937.784 Kč, představující ušlý zisk z nerealizovaného obchodu. Po další změně žaloby v podobě částečného zpětvzetí co do částky 25.490 EUR zůstal předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení náhrady škody v podobě ušlého zisku ve výši 937.784 Kč. Ve vztahu k uvedené částce žalobkyně prokázala, že se jedná o obchodní marži ve výši 28 % z ceny díla, která by jí připadla, pokud by žalovaný řádně splnil své povinnosti, k nimž se ve smlouvě zavázal, tedy ušlý zisk z nerealizované zakázky – výstavby automyčky na pozemku třetí strany - společnosti [právnická osoba], zřízené [územní celek]. Dle výše citovaného § 2913 o.z. je žalovaný povinen nahradit žalobkyni ušlý zisk v prokázané výši 937.784 Kč, neboť porušil své povinnosti s platně uzavřené smlouvy o dílo. Z uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 937.784 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, požadovaného žalobkyní dle jejího výslovného vyjádření u jednání dne 23. 9. 2021 od data rozšíření žaloby, tj. od 14. 9. 2020.

31. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo a § 146 odst. 2 o.s.ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Částečné zastavení řízení zavinila žalobkyně, která upustila od požadavku na zaplacení částky 25.490 EUR poté, co byla soudem vyzvána k prokázání svých tvrzení o důvodnosti tohoto nároku. V této části řízení představující 41 % z původně požadované částky 25.490 EUR (tj. 651.142 Kč) + 937.784 Kč byla tedy žalobkyně v souladu s ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř. procesně neúspěšná, úspěšná byla v rozsahu 59 %. Žalobkyni tak náleží náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 18 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 81.180 Kč dle položky 1 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb. a nákladech právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Jelikož právní zástupkyně žalobkyně nevyúčtovala soudu výši svých nákladů, ač v písemném vyhotovení závěrečného návrhu výslovně uvedla, že tak učiní do 3 dnů ode dne vydání rozsudku, vycházel soud při výpočtu nákladů právního zastoupení žalobkyně z obsahu spisu. Žalobkyni náleží odměna za zastoupení advokátem 3× 12.740 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), e) a § 7 bod 6. za úkony příprava a převzetí zastoupení, žaloba a účast u jednání soudu dne 3. 9. 2020 (počítáno z tarifní hodnoty 1.103.892 Kč v době započetí úkonu právní služby), 3× 14.660 Kč dle § 11 odst. 1 písm. d), e) a § 7 bod 6. za úkony změna žaloby ze dne 14. 9. 2020, účast u jednání soudu dne 23. 9. 2021 a doplnění žaloby ze dne 8. 10. 2021 (počítáno z tarifní hodnoty 1.588.926 Kč v době započetí úkonu právní služby) a 2× 12.060 Kč dle § 11 odst. 1 písm. d), e) a § 7 bod 6. za úkony účast u jednání soudu dne 4. 11. 2021 a písemné vyhotovení závěrečného návrhu (počítáno z tarifní hodnoty 937.784 Kč v době započetí úkonu právní služby), dále 1x 6.370 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu ve výši jedné poloviny z částky 12.740 Kč za úkon jednoduchá výzva k plnění, 1x 7.330 Kč náhrada za promeškaný čas za účast u jednání dne 17. 6. 2021, které bylo odročeno bez projednání věci dle § 14 odst. 2 advokátního tarifu ve výši jedné poloviny z částky 14.660 Kč a paušální náhrada hotových výdajů 9× 300 Kč dle § 13 odst. 3 této vyhlášky. Celkem odměna za úkony, náhrada za promeškaný čas a náhrada hotových výdajů činí 122.720 Kč + DPH ve výši 21 % (25.771 Kč) = 148.491 Kč. Jiné náklady žalobkyně, resp. jejich výše (cestovné, event. náhrada za promeškaný čas) z obsahu spisu nevyplývají. Ze stejného důvodu soud nerozhodoval o návrhu žalobkyně ze dne 17. 6. 2021 na separaci nákladů řízení, neboť ani ve vztahu k tomuto návrhu žalobkyně nedoložila výši nákladů, které by měly být ve smyslu § 147 odst. 1 o.s.ř. separovány. Se zaplaceným soudním poplatkem činí náklady řízení žalobkyně celkem 229.671 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 41.340 Kč (18 % z částky 229.671 Kč).

32. Lhůta k zaplacení byla stanovena dle § 160 o.s.ř.