8 C 131/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 4 635 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 640 Kč, částku 1 741,72 Kč (tj. kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 1.640 Kč od 18. 8. 2007 do 18. 12. 2020) a zákonný 7,25% úrok z prodlení ročně z částky 1 640 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonný 7,25% úrok z prodlení ročně z částky 1 640 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonný 7,50% úrok z prodlení ročně z částky 1 640 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, zákonný 10,75% úrok z prodlení ročně z částky 1 640 Kč od 1. 1. 2022 do 12. 5. 2022 a zákonný úrok z prodlení ročně z částky 1 640 Kč od 13. 5. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se pro částku 2 995 Kč a pro kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 249,51 Kč, zákonný 7,25% úrok z prodlení ročně z částky 2 995 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonný 7,25% úrok z prodlení ročně z částky 2 995 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonný 7,50% úrok z prodlení ročně z částky 2 995 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, zákonný 10,75% úrok z prodlení ročně z částky 2 995 Kč od 1. 1. 2022 do 12. 5. 2022, zákonný úrok z prodlení ročně z částky 2 995 Kč od 13. 5. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a žalovanou došlo dne datum k uzavření Smlouvy o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně předmětné smlouvy. Na základě této poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 39 týdenních splátkách po 205 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, kdy poslední splátku uhradila datum. Celková dlužná částka měla být uhrazena nejpozději do datum, marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi neuhrazenými splátkami. Ke dni datum činila dlužná částka 2 898,69 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 1 736,31 Kč. Po tomto datu nebylo na dlužnou částku ničeho uhrazeno. Žalovaná na předmětnou smlouvu uhradila celkem částku 3 360 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum, což bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni datum činila výše pohledávky bez příslušenství částku 4 635 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 4 635 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 2 898,69 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 1 736,31 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 991,23 Kč (zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky 4 635 Kč od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do datum), úroků z prodlení z celkové dlužné částky 4 635 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze Smlouvy o půjčce ze dne datum bylo zjištěno, že tuto uzavřela na jedné straně společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jako,,Provident“) a na straně druhé žalovaná (dále jako,,zákazník“). Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky otištěné na druhé straně smlouvy, které nejsou žalovanou zvláště podepsány. Provident poskytuje zákazníkovi půjčku v částce 5 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy a zákazník se zavazuje zaplatit Providentu souhrnný poplatek 2 995 Kč spolu s poskytnutými peněžitými prostředky (tj. celkem částku 7 995 Kč) ve 39 hotovostních týdenních splátkách po 205 Kč do rukou zástupce Providentu dle čl. 13 této smlouvy. První splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Výše RPSN činí 276,9 %. Jednotlivé splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky. Smlouva se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, postoupil pohledávky za žalovanou společně s dalšími pohledávkami žalobkyni a to za úplatu. Dle výňatku z přílohy číslo soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou (str. 73 ze 109). Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno. Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu žalované ulice a číslo, PSČ obec (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum). Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, opětovně upozorněna na postoupení na žalobkyni a upozorněna na možnost soudního vymáhání. Výzva k plnění byla zaslána na adresu žalované adresa žalované (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum).

5. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinný od 1. 1. 2014) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož smlouva o půjčce neobsahuje zvláštní ujednání, bude se závazkový vztah, vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou řídit zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013) a zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2010). Postoupení se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

6. Dle § 657, § 658 zákona č. 40/1964 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Soud dodává, že smlouva o půjčce má reálnou (nikoliv konsenzuální) povahu. Vznik půjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazkový právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci dlužníkovi se tento vztah stává právním vztahem z půjčky.

8. Dle § 51a zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2008, upravuje hlava pátá ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv. Dle § 52 téhož zákona, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

9. Dle § 55 odst. 1 až 3 téhož zákona, smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Dle § 56 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění (odst. 2).

10. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

11. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu, kdy výkon práv a povinností nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, resp. nemůže obstát pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky.

12. Dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. V § 40a zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 7. 2010, jsou vymezeny důvody neplatnosti, kterých se musí dotčená osoba dovolat (tzv. relativní neplatnost). Tou je také neplatnost dle § 55 zákona č. 40/1964 Sb. V ostatním se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží i bez návrhu.

14. Dle § 41 zákona č. 40/1964 Sb., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

15. Dle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

16. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

17. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce, na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti finanční prostředky ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 995 Kč, tj. celkovou částku 7 995 Kč ve 39 hotovostních týdenních splátkách po 205 Kč, kdy celková dlužná částka měla být uhrazena do datum. Výše RPSN činí 276,9 %. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena datum a celkem žalovaná uhradila částku 3 360 Kč.

18. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývanou„ rychlou“ půjčku nabízenou mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

19. Právní předchůdce žalobkyně postoupil ke dni datum platně pohledávku za žalovanou společně s dalšími pohledávkami společnosti na žalobkyni a postoupení bylo žalované řádně oznámeno.

20. Dle § 658 zákona č. 40/1964 Sb. lze ujednat úroky (smluvní úroky z půjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální nebo pevné výši. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla sjednána jako úplata (odměna) za užívání přenechané částky 5 000 Kč, částka 2 995 Kč. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky z úvěru jako na ujednání dle § 56 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. (cena plnění). Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu ke slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je dle obecné právní úpravy § 3 odst. 1, § 39 zákona č. 40/1964 Sb.) než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje odměna ve výši 2 995 Kč cca 6,6 % měsíčně z přenechaných peněžních prostředků, tj. 80 % ročně. Dle ustálené judikatury může soud s ohledem na okolnosti konkrétního případu s poukazem na § 3 odst. 1 a § 39 zákona č. 40/1964 Sb. nepřiznat věřiteli nepřiměřeně vysoký úrok sjednaný s dlužníkem, což je úrok podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou. Určitým vodítkem zde má být srovnání s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. Přičemž nepřiměřený nemusí být úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. K měsíci listopad 2006 se nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly okolo 13,76 % ročně (domácnosti a NISD – celkem, splatnost nad 1 rok do pěti let včetně; údaje jsou čerpány z www.cnb.cz). Přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z povahy krátkodobých rychlých půjček pro věřitele, má soud za to, že poplatek za půjčku ve výši 2 995 Kč, sjednaný ve výši šestinásobku úrokové míry peněžních ústavů, byl mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou sjednán v excesivně nepřiměřené výši, přičemž žalovaná tuto výši nemohla s ohledem na zájem o poskytnutí půjčky ve výši 5 000 Kč a jednostranně stanovené podmínky ze strany věřitele nijak ovlivnit. Poplatek tak byl sjednán v rozporu s § 39 zákona č. 40/1964 Sb. Jedná se o ujednání zcela v rozporu s dobrými mravy, tj. ujednání absolutně neplatné.

21. Požaduje-li žalobkyně částku 2 995 Kč na souhrnném poplatku, avšak ujednání o souhrnném poplatku je absolutně neplatné, došlo k nesprávnému započtení uhrazených plateb žalovanou ve výši 3 360 Kč. Žalobkyně započetla uhrazené platby ve výši 3 360 Kč na částku 7 995 Kč (jistina 5 000 Kč a poplatek 2 995 Kč), tudíž se domáhá zaplacení částky 4 635 Kč. Správně však částka 3 360 Kč měla být započtena pouze na jistinu, tudíž zápočet měl vypadat následovně: 5 000 Kč – 3 360 Kč, žalovaná tak má uhradit ještě částku 1 640 Kč.

22. Žalobkyně požaduje dále úrok z prodlení z částky 4 635 Kč (žalobkyní tvrzená neuhrazená jistina) v kapitalizované výši 4 991,23 Kč, dále zákonný 7,25% úrok z prodlení ročně z částky 4 635 Kč od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, zákonný 7,25% úrok z prodlení ročně z částky 4 635 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a zákonný úrok z prodlení ročně z částky 4 635 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Protože je žalovaná v prodlení s úhradou částky 1 640 Kč (nikoli 4 635 Kč), lze přiznat úrok z prodlení pouze z dlužné částky 1 640 Kč, a to ve výši dle nařízení vlády č. 163/2005 Sb.

23. Soud s ohledem na shora uvedené výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 640 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 18. 8. 2007 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, jak je požadováno žalobkyní) do zaplacení, přičemž úrok z prodlení za období od 18. 8. 2007 do 18. 12. 2020 kapitalizoval na částku 1 741,72 Kč, když shledal nárok žalobkyně na zaplacení jistiny poskytnuté půjčky ponížené o zaplacené splátky důvodným.

24. Výrokem II. soud zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 995 Kč (4 635 Kč – 1 640 Kč), když ujednání o úroku z půjčky shledal absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Tato neplatnost nemá dle § 41 zákona č. 40/1964 Sb., vliv na platnost samotného ujednání o půjčce (při posuzování otázky, zda část právního úkonu postiženou důvodem neplatnosti lze oddělit od ostatního obsahu tohoto úkonu, je zapotřebí respektovat vůli účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení tito účastníci sledovali). Jelikož soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení jistiny ve výši 1 640 Kč, tedy ponížené o zaplacenou částku 3 360 Kč, kdy příslušenství přiznal právě z dlužné jistiny, výrokem II. taktéž zamítl nárok žalobkyně na příslušenství z částky ve výši 2 995 Kč.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 35 %, neúspěšná v rozsahu 65 %, převážně úspěšná tak v řízení byla žalovaná. Jelikož však žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak se uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

26. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.