8 C 133/2024

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného občan Slovenské republiky v České republice naposled bytem Adresa žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení 183 871,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části týkající se částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka od datum do datum, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka od datum do datum, úroku 10,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 %.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba. (dále jen „banka“) uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru ve výši částka. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve 120měsíčních splátkách po částka do 20. dne v kalendářním měsíci. Žalovaný nesplácel řádně a včas, banka úvěr zesplatnila dne datum. Dlužná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši částka, z kapitalizovaného úroku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a poplatků ve výši částka. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Banka postoupila pohledávku za žalovaným na společnost Anonymizováno s. smlouvou ze dne datum, následně Anonymizováno pohledávku za žalovaným smlouvu ze dne datum na žalobkyni.

2. K výzvě soudu pak žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne datum, kdy uvedla, že k podpisu došlo formou mobilního elektronického klíče – formou SMS zprávy, kdy toto si žalovaný sjednal. K čerpání úvěru došlo dne datum ve výši částka. Žalovaný uhradil celkem částku částka. Poprvé se dostal do prodlení datum, do prodlení se pak žalovaný dostával opakovaně, poslední splátka je evidována dne datum, následně již žalovaný nehradil. Částka částka představuje kapitalizovaný smluvní úrok dle čl. II. úvěrové smlouvy ve výši 10,99 % p.a., a je vyčíslením smluvního úroku po splatnosti za období od datum do datum. adresa,86 Kč je úrok z prodlení za období od datum do datum. adresa Kč vychází z ceníku produktů služeb pro soukromé osoby ve výši částka jako zaevidování poplatku po splatnosti. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobkyně uvedla, že banka vycházel z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr.

3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je občan Slovenské republiky, zabýval se soud nejdříve otázkou své mezinárodní pravomoci. V souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU)č. 1215/2012 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle čl. 17 odst. 1 písm. c) ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7c) ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Podle čl. 18 odst. 2 smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Vzhledem k tomu, že soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaný měl k datu podání žaloby bydliště v obvodu Okresního soudu ve Vyškově, dospěl soud k závěru, že je dána mezinárodní pravomoc soudů České republiky. Podle čl. 6 odst. 2 nařízení EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES )č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) bez ohledu na odstavec 1 si mohou strany zvolit v souladu s článkem 3 právo rozhodné pro smlouvu, která splňuje podmínky odstavce 1. V důsledku této volby však nesmí být spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit, a jež by se v případě neexistence volby práva na základě odstavce 1 jinak použila. Vzhledem k tomu, že smlouva obsahuje ustanovení, že se řídí právem České republiky, rozhodným je právo České republiky.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, když žalovaný k tomuto postupu neměl námitek a žalobkyně vyjádřila souhlas již v žalobě.

5. Ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb bylo zjištěno, že tuto uzavřela banka a žalovaný dne datum, banka se zavázala zřídit a vést pro žalovaného mj. běžný účet a úvěr ke kreditní kartě ve výši částka, žalovanému bylo přiděleno klientské číslo hodnota. Ze smlouvy o zřízení služeb přímého bankovnictví bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřela banka s žalovaným dne datum, žalovanému bylo uděleno klientské číslo hodnota a elektronický RB klíč.

6. Z návrhu smlouvy o půjčce na kliknutí vč. certifikátu, ze zpracování osobních údajů, z údajů klienta, z žádosti o nastavení a z formuláře pro standardní informace bylo zjištěno, že tato smlouva je označena č. Anonymizováno/Anonymizováno Smlouva se řídí právem České republiky a byla podepsána dne datum, a to digitálně klientským číslem hodnota. Smlouvu uzavřela právnická osoba. s žalovaným. Předmětem je úvěr ve výši částka s celkovým počtem měsíčních splátek 120 ve výši částka, úroková sazba 10,99 % p.a. RPSN 11,56 %. Celková částka splatná klientem je částka. Pro případ prodlení se splácením byla banka oprávněna úvěr zesplatnit. Část obsahu smlouvy je určena Ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby a VOP. Z ceníku služeb bylo zjištěno, že u půjčky na kliknutí byly sjednány náklady ve výši 1%. Z akceptace návrhu smlouvy ze dne datum bylo zjištěno, že banka žalovanému zaslala oznámení o akceptaci návrhu na uzavření úvěrové smlouvy ze dne datum s výší úvěru částka. Z VOP nebyly zjištěny žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí.

7. Ze souhrnu žádosti o úvěrový produkt bylo zjištěno, že datum požádal žalovaný o úvěr ve výši částka. V žádosti je uveden výdaj na bydlení částka a měsíční příjem částka.

8. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že se jedná o ověření k žádosti z datum č. Anonymizováno/Anonymizováno s výsledkem negativních záznamů na blacklistech, byly provedeny dotazy BRKI, NRKI, SOLUS, byly zjištěny příjmy a výdaje, byl proveden skóring klienta, kontrola insolvenčního rejstříku, kontrola neplatných dokladů. Bylo zjištěno, že klient dosahuje průměrných příjmů částka. Nebyly zjištěny pochybnosti.

9. Z mimořádného výpisu z účtu č. hodnota klienta Jméno žalovaného bylo zjištěno, že v červenci 2021 obsahuje účet příchozí platbu částka od Anonymizováno, kdy obratem byl příjem vybrán. Dne datum příchozí platba částka od stejné osoby, následně byl příjem vybrán. Dne datum příchozí platba částka, dne datum příchozí platba částka, dne datum příchozí platba částka, dne datum příchozí platba částka, dne datum 12 959 Kč, dne datum příchozí platba částka, dne datum příchozí platba částka, dne datum příchozí platba částka, dne datum příchozí platba částka, dne datum příchozí platba částka, dne datum příchozí platba částka, dne datum příchozí platba částka, dne datum příchozí platba částka, dne datum příchozí platba částka, vždy po připsání plateb byla z účtu téměř celá částka vybrána, ponechány byly pouze částky v řádech pár set, někdy tisíců korun. Mimo to obsahuje účet i několik vkladů z bankomatu. Pokud jde o odchozí platby, účet obsahuje odchozí platby ve výši částka pro jméno FO, platby pojištění v různé výši, platby v obchodech aj. Dne datum obsahuje výpis příchozí platbu ve výši částka jako vyplacení spotřebitelského úvěru.

10. Z výpisu spotřebitelského úvěru a z oznámení ze dne datum vč přehledu podacích čísel bylo zjištěno, že žalovaný dlouhodobě neplnil svou povinnost ze smlouvy splácet řádně a včas a úvěr byl zesplatněn. Celkem žalovaný splatil částka.

11. Z rámcové smlouvy mezi Anonymizováno a.s., a společností datum úplaty a z přílohy č. 1 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla postoupena na společnost Anonymizováno 12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek Anonymizováno. a žalobkyní, z přílohy č. hodnota, ze seznamu odeslaných oznámení a z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že Anonymizováno postoupila pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy na žalobkyni.

13. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl předžalobní upomínkou vyzván k úhradě dluhu částka, a to na základě smlouvy Anonymizováno.

14. Závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od datum (dále „o. z.“), dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.

15. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

16. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

17. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době (…).

18. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

19. Dle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

20. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v adresa tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne datum.

23. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

25. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Ohledně povinnosti zabývat se výdaji žalovaného a nespokojit se pouze s jejich tvrzenou výší odkazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. (…) V rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, Nejvyšší soud dovodil, že bez údajů o nákladech a výdajích osob žijících se žadateli o úvěr ve společné domácnosti si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatelů a posoudit jejich schopnost úvěr splácet. (…) Nemůže se prosadit právní závěr odvolacího soudu, že předchůdkyně žalobkyně splnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tím, že měla „dostupné informace z interních a externích databází“, zejména bankovního a nebankovního registru, za situace, kdy se spokojila pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřovala a ani nezjišťovala údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti – jeho právní posouzení je v této části nesprávné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn důvodně. Dovolací soud uzavírá, že žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s odbornou péčí, která předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. V nyní posuzovaném případě porušení povinnosti žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného je dáno již tím, že si údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti od žalovaného neobstarala a spoléhala pouze na statistické údaje, aniž zohlednila konkrétní poměry žadatele o úvěr.

27. Banka a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu jako spotřebitelskou smlouvu. Povinností banky bylo posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Banka mohla dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy povinen vyžádat si od žalovaného sdělení o veškerých příjmech, které měl prokázat a dále si vyžádat přehled výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit. Žalobkyně soudu předložila výpis z účtu a protokol o zkoumání, kdy je zřejmé, že banka se zaměřila pouze na příjmy žalovaného, výdaji žalovaného se dále nezabývala.

28. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

29. S ohledem na shora uvedené soud tudíž dospěl k závěru, že výdaje žalovaného nebyly bankou dostatečně ověřeny, když žalobkyně se pouze formálně spokojila s tvrzeními žalovaného týkající se nákladů na bydlení a tyto dále nezkoumala. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá z čl. 8, čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, přičemž podrobně se nesplněním této povinnosti zabýval, jak je ostatně uvedeno shora, Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, či také Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí úvěru i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Povinností žalobkyně je přitom zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalovaném vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovaným sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaný je dostatečně solventní. Pokud žalobkyně není v tomto ohledu schopna splnit svoji povinnost uvést pro rozhodnutí významné skutečnosti (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.), ani plnit důkazní povinnost (§ 101 odst. 1 písm. b), § 120 o. s. ř.), neunesla v tomto procesní břemeno tvrzení ani důkazní. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru.

30. Poskytnutá celková částka činila částka, žalovaný zaplatil částka. Bezdůvodné obohacení tak činí částku částka. Proto bylo žalovanému uloženo výrokem I., aby tuto částku zaplatil.

31. Pokud jde částky částka, částka, částka, úrok 10,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 14,75 %, soud dospěl k závěru, že žaloba v tomto rozsahu není důvodná, a to s ohledem na shora uvedené ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť dle judikaturního vývoje je smlouva považována za absolutně neplatnou, soud k tomuto musí přihlédnout i bez návrhu. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení doposud nevznikl, a to s ohledem na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle kterého ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. (…) s ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny na základě dohody stran (možností žalované podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, zatím nemohl vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu částka, neúspěch žalobkyně (výrok II., tj. částka částka, částka, částka, úrok a zákonný úrok z prodlení, který soud kapitalizoval ke dni datum - srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08) představuje částku částka. Od úspěchu (70 %) žalobkyně byl odečten její neúspěch (30 %), žalobkyně tak má nárok na 40 % z celkové částky nákladů řízení. Celkem činí náhrada nákladů řízení částka, která spočívá v zaplaceném soudním poplatku částka a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 x částka dle § 7 a 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do datum, za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci předcházející návrhu ve věci samé, dále režijní paušál 3 x částka dle § 13 odst. 4 této vyhlášky a částka náhrada daně z přidané hodnoty dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 40 % z částky částka je částka, tato částka byla žalobkyni přiznána výrokem III.

33. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.