8 C 140/2018

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobce název žalobkyně IČO sídlem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému celé jméno žalovaného , narozený dne datum , bytem adresa žalovaného a žalobkyně o zaplacení částky 41.392 Kč s příslušenstvím a částky 748 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 41.392 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 13.758 Kč od [datum] do zaplacení, s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 16.584 Kč od [datum] do zaplacení a s 10,00 % úrokem z prodlení ročně z částky 11.050 Kč od [datum] do zaplacení a částku 748 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 748 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá pro úrok z prodlení ve výši</b> <b>8,25 % ročně z částky 1 105 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>8,25 % ročně z částky 1 105 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>8,25 % ročně z částky 1 105 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>8,25 % ročně z částky 1 105 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>8,25 % ročně z částky 1 105 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>8,25 % ročně z částky 1 105 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>8,25 % ročně z částky 1 105 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>8,25 % ročně z částky 1 105 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>8,25 % ročně z částky 1 105 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>8,25 % ročně z částky 1 105 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 18.876 Kč, k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Návrhem ze dne [datum] se žalobce domáhá vydání platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 41.392 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu za služby spojené s užíváním bytu za období od [datum] do [datum] a částku 748 Kč z titulu duplicitně vyplaceného přeplatku na vyúčtování služeb za rok 2015. Návrh odůvodnil tím, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa], postaveném na pozemku parc. [číslo], v části [územní celek]. Jakožto vlastník jednotky je žalovaný členem Společenství vlastníků [ulice a číslo], [anonymizována čtyři slova] (žalobce). Dle stanov žalobce ze dne [datum] byly žalovanému dodávány služby spojené s užíváním bytové jednotky [číslo] společných částí domu. Podle čl. XIV odst. 2 stanov jsou vlastníci jednotek povinni hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku, stanovené zálohy na úhradu za služby a nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Podle čl. XVII stanov příspěvky na správu domu a pozemku a zálohu na úhrady za služby platí členové společenství v částkách a termínech stanovených k tomu příslušným orgánem společenství na účet společenství. Na základě Evidenčních listů vystavených žalobcem s účinností od [datum] a s účinností od [datum] byly žalovanému stanoveny zálohy na jednotlivé náklady spojené s provozem bytového domu v částce 1.482 Kč měsíčně. Na základě Evidenčního listu s účinností od [datum] byly žalovanému stanoveny zálohy v částce 1.105 Kč. Stanovené zálohy jsou splatné vždy do 20. dne kalendářního měsíce, za nějž je placeno. Dle vyúčtování přijatých záloh za období od [datum] do [datum] činily skutečné náklady žalovaného spojené s užíváním bytové jednotky částku 18.204 Kč, přičemž na zálohách bylo žalovaným uhrazeno 4.446 Kč. Za uvedené období tak vznikl žalovanému nedoplatek ve výši 13.758 Kč. Dle vyúčtování přijatých záloh za období od [datum] do [datum] činily skutečné náklady žalovaného spojené s užíváním bytové jednotky částku 16.584 Kč, přičemž na zálohách nebylo uhrazeno ničeho. Ve vyúčtování za rok 2017 je chybně uvedena částka o 420 Kč vyšší, tvořící nedoplatek za rok 2016, když tato byla již zahrnuta do vyúčtování za rok 2016. Skutečná výše nedoplatku za rok 2017 je proto 16.584 Kč. Vyúčtování záloh provádí žalobce jedenkrát za zúčtovací období, kterým je kalendářní rok, přičemž nedoplatek nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Žalovaný dále od ledna 2018 do podání žaloby nehradí předepsané měsíční zálohy ve výši 1.105 Kč, za období leden – říjen 2018 dluží žalobci na zálohách částku 11.050 Kč. Dohromady dluží žalobce na zálohách za služby spojené s užíváním bytové jednotky částku 41.392 Kč. Za rok 2015 vznikl žalovanému po vyúčtování přijatých záloh a skutečné spotřeby přeplatek ve výši 748 Kč. Tato částka byla žalovanému vyplacena na jeho účet č. [bankovní účet] dne [datum] O rok později, dne [datum] vyplatil žalobce omylem na účet žalovaného opět částku 748 Kč, označenou jako přeplatek VSL 2016, ačkoliv žádný další přeplatek žalovanému nevznikl. Druhá platba tak byla žalovanému vyplacena bez právního důvodu. Žalobce proto vyzval žalovaného k vrácení omylem zaslané platby, a to nejprve emailem ze dne [datum], následně dopisem, který žalovaný převzal dne [datum]. Následující den po doručení výzvy, tj. dne [datum] byl dluh splatný a od [datum] je žalovaný v prodlení s vrácením částky 748 Kč. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovaného k úhradě neuhrazených plateb za služby spojené s užíváním bytu v celkové výši 39.602 Kč (dluh účtovaný k [datum]). Žalovaný však na výzvu žalobce dlužnou částku neuhradil a je v prodlení i s úhradou dalších záloh za měsíc září 2018 ve výši 1.105 Kč a za měsíc říjen 2018 ve výši 1.105 Kč.

2. Žalovaný v rámci včas podaného odporu proti platebnímu rozkazu ze dne [datum] a v doplnění vyjádření k odporu uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Požadavky žalobce považuje za nemorální, a to již z toho důvodu, že se snažil o mimosoudní dohodu. Žalobce však dohodu odmítl a nutí žalovaného sponzorovat velké byty a tím pádem žalovaného okrádá. Okrádání žalovaného spočívá v tom, že žalobce žalovaného úmyslně uvádí v omyl tím, že tvrdí, že kalorimetry a vodoměry jsou ve vlastnictví žalovaného a všichni vlastníci za ně platí stejnou částku. Žalobce přitom musí vědět, že stoupací šachta, ve které jsou měřiče, se nezapočítává do velikosti bytu, není tedy součástí bytu, měřiče jsou tak společné a platí se podle velikosti bytu. V říjnu 2015 žádal žalovaný správce nemovitosti i předsedu SVJ o montáž kalorimetru, do dnešního dne je však nemá a od roku 2015 jsou žalovanému účtovány sankce za to, že je nemá. Např. za rok 2015 žalobce účtoval žalovanému 1,6násobek průměrné spotřeby tepla, protože nemá kalorimetr, obdobné sankce pak byly žalovanému účtovány i v letech 2016 a 2017. Všem vlastníkům byly namontovány kalorimetry a placeny z fondu oprav s tím, že následně měli všichni vlastníci vložit do fondu oprav stejnou částku asi 6.000 Kč. Z důvodů uvedených výše žalovaný stejnou částku jako vlastníci větších bytů platit odmítl. Navrhuje proto, aby soud určil, že má platit jen ty částky, které odpovídají podílu velikosti jeho bytu. Jako důkaz navrhuje žalovaný vypracování znaleckého posudku, kdy soudní znalec by měl prověřit vyúčtování spotřeby za roky 2015 – 2018. Dále by měl soudní znalec určit, zda jsou vodoměry a kalorimetry společné nebo ve vlastnictví vlastníků bytových jednotek. Jedině soudní znalec může dle názoru žalovaného správně spočítat, kolik vlastně dluží. Ve vztahu k částce 748 Kč požadované žalobcem žalovaný uvedl, že uznává, že mu byl 2x zaslán přeplatek ve výši 748 Kč, ale byl přesvědčen, že jsou se žalobcem dohodnuti, že zaplatí vše najednou.

3. Žalobce v reakci na vyjádření žalovaného ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že instalace měřičů tepla po skončení topné sezóny 2014 2015 byla schválena na jednání Shromáždění Společenství vlastníků dne [datum], přičemž byl schválen i způsob úhrady nákupu a instalace kalorimetrů tak, že nákup bude uhrazen ve 12 měsíčních splátkách počínaje měsícem květen 2015 s tím, že o tyto splátky budou po dobu jednoho roku navýšeny platby vlastníků jednotek v evidenčních listech, případně, že je možné uhradit celou částku jednorázově. Žalovaný byl opakovaně vyzýván, aby uhradil na bankovní účet žalobce stanovenou finanční částku na instalaci kalorimetru do jeho jednotky, stejně jako učinili ostatní vlastníci jednotek a byl informován, že po úhradě stanovené částky mu bude kalorimetr nainstalován. Žalovaný však stanovenou částku neuhradil, proto mu kalorimetr v roce 2015 nebyl nainstalován. Žalobci tak nezbylo než při rozúčtování spotřeby tepla za rok 2015 postupovat v souladu s vyhláškou č. 372/2001 Sb., platnou do [datum], podle které, neumožní-li konečný spotřebitel instalaci měřičů tepelné energie, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6násobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Za období od [datum] dále pak žalobce postupoval při výpočtu dle nově platné vyhlášky o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům [číslo] 2015 Sb., podle které se do účtované spotřební složky nákladů na vytápění a na poskytování teplé vody započítává již trojnásobek zvýšení. O zvýšení koeficientu od [datum] byl žalovaný žalobcem informován a bylo mu doporučeno, aby instalaci kalorimetru umožnil a uhradil cenu za pořízení kalorimetru, stanovenou na základě rozhodnutí Shromáždění Společenství vlastníků. Žalovaný přesto náklady spojené s pořízením a montáží kalorimetru neuhradil. K námitce žalovaného, že kalorimetr instalovaný v jednotkách je společnou součástí budovy, žalobce uvádí, že názor žalovaného je mylný. O tom, že kalorimetr je součástí jednotky a nejedná se o společnou část budovy, svědčí prohlášení vlastníka budovy, v němž je ve výčtu vybavení u každé bytové jednotky uveden i„ měřič spotřeby tepla“ v počtu 0, neboť v době vzniku prohlášení nebyly měřiče tepla povinné. Implicitně z toho lze vyvodit, že měřiče tepla jsou součástí každé bytové jednotky a náklady na jejich pořízení nese každý vlastník bytové jednotky sám. V daném případě sice Společenství vlastníků kalorimetry pořídilo na své náklady, avšak s tím, že je vlastníkům bytových jednotek přeúčtuje, resp. zahrne do pravidelných plateb stanovených evidenčním listem. Důvodem takového postupu bylo, aby byly pořízeny do všech jednotek kalorimetry stejného typu a také, aby množstevním nákupem byla optimalizovaná jejich kupní cena. Každý z vlastníků byl následně povinen uhradit alikvótní část připadající na pořízení měřiče tepla, přičemž tento postup byl schválen na jednání Shromáždění vlastníků jednotek.

4. V písemném vyjádření ze dne [datum] žalovaný nad rámec námitek uvedených již v předchozích vyjádřeních, poukazuje na skutečnost, že o kalorimetrech se na Shromáždění vlastníků jednotek poprvé hlasovalo již v listopadu 2014. Návrh, aby si každý vlastník zaplatil kalorimetr sám, nebyl schválen (pro bylo 49% hlasů). Výbor s tímto hlasováním nebyl spokojen a vyhrožoval, že odstoupí. Na Shromáždění vlastníků dne [datum] bylo prosazeno nové hlasování o kalorimetrech, na němž již 51% bylo pro, aby si každý zaplatil kalorimetr sám. Žalovaný vyjadřuje pochybnost nad opakovaným hlasováním, navíc má za to, že rozhodnutí je v rozporu s § 1214 občanského zákoníku a proto by mělo být neplatné.

5. V písemném vyjádření ze dne [datum] žalobce na výzvu soudu doplnil, že skutečná cena plnění poskytovaných s užíváním bytové jednotky žalovaného za období od [datum] do [datum] byla určena na základě rozúčtování a vyúčtování skutečné ceny plnění poskytovaných s užíváním bytové jednotky za celý rok 2018. Jelikož se vyúčtování skutečné ceny plnění realizovalo u daného subjektu jednou ročně, nelze vyčíslit náklady za jednotlivé měsíce. Lze však určit průměrnou cenu za den, která může sloužit k výpočtu skutečné ceny plnění za dané období. Cena plnění poskytovaných s užíváním bytové jednotky žalovaného na den činila 18.477 Kč/365 dní = 50,62 Kč/den. Skutečné ceny plnění poskytovaných s užíváním bytové jednotky žalovaného za období od [datum] do [datum] činily celkem 304 dní x 50,62 Kč/den = 15.388,48 Kč.

6. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy a zjistil následující skutkový stav.

7. Z výpisů z katastru nemovitostí (prokazující stav evidovaný k datu [datum]) pro obec a k.ú. [obec], LV [číslo] soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem jednotky [číslo] byt v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na společných částech budovy a pozemku, vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce].

8. Z notářského zápisu [spisová značka], [spisová značka], sepsaném dne [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem se sídlem v [obec] soud zjistil, že na shromáždění Společenství vlastníků pro bytový dům [číslo] [ulice] ve [obec], se sídlem [adresa žalovaného a žalobkyně] (dále jen„ společenství“). Podle článku III odst. 5 stanov Společenství zajišťuje buď přímo nebo na základě smluv uzavřených společenstvím s dodavateli plnění spojená s užíváním jednotek a společných částí domu, např. dodávky tepla a teplé užitkové vody, elektřiny, dodávky vody a odvod odpadní vody, úklid společných prostor, zařízení pro příjem televizního a rozhlasového signálu. V rámci této činnosti společenství zajišťuje zejména a) vybírání úhrad za služby zajišťované společenstvím a b) způsob rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství a vyúčtování přijatých záloh na jednotlivé členy společenství. Podle článku XIV odst. 2 stanov má člen společenství povinnost b) hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku, c) hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Podle čl. XVII stanov odst. 1 příspěvky na správu domu a pozemku, dále zálohy na úhradu za služby, popř. další platby podle zvláštního právního předpisu platí členové společenství v částkách a termínech stanovených k tomu příslušným orgánem společenství na účet společenství. Vyúčtování záloh na úhradu za služby provádí výbor jedenkrát za zúčtovací období, kterým je kalendářní rok, nejpozději do 4 kalendářních měsíců po jeho skončení. Nedoplatek nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období (čl. XVII odst. 2 stanov).

9. Z Evidenčních listů vystavených správcem nemovitosti pro období od [datum], od [datum] a od [datum] pro byt [číslo] o podlahové ploše 43,95 m2, jehož vlastníkem je žalovaný, soud zjistil, že pro období od [datum] do [datum] byly stanoveny zálohy na jednotlivé náklady spojené s provozem bytového domu v částce 1.482 Kč měsíčně, pro období od [datum] do budoucna v částce 1.105 Kč měsíčně.

10. Z přehledu vyúčtování za roky 2015 – 2018 pro uvedenou bytovou jednotku bylo zjištěno, že v roce 2015 činily skutečné náklady žalovaného spojené s užíváním bytové jednotky celkem 17.036 Kč, na zálohách bylo žalovaným zaplaceno celkem 17.784 Kč, žalovanému tak vznikl přeplatek ve výši 748 Kč. V roce 2016 činily náklady žalovaného spojené s užíváním bytové jednotky celkem 18.204 Kč, na zálohách bylo žalovaným zaplaceno celkem 4.446 Kč, žalovanému tak vznikl nedoplatek ve výši 13.758 Kč. V roce 2017 činily náklady žalovaného spojené s užíváním bytové jednotky celkem 17.004 Kč, na zálohách bylo žalovaným zaplaceno celkem 0 Kč, žalovanému tak vznikl nedoplatek ve výši 17.004 Kč (pozn. soudu – dle korekce uvedené v žalobě o 420 Kč méně, tj. 16.584 Kč). Náklady za roky 2016 a 2017 byly vypočítány náhradním výpočtem dle vyhlášky č. 269/2015 Sb. (viz č.l. 108 a 109 spisu). V roce 2018 činily náklady žalovaného spojené s užíváním bytové jednotky celkem 18.477 Kč, na zálohách bylo žalovaným zaplaceno celkem 0 Kč, žalovanému tak vznikl nedoplatek ve výši 18.477 Kč.

11. Z výpisu z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] soud zjistil, že dne [datum] byla z uvedeného účtu ve prospěch účtu [bankovní účet] zaslána částka 748 Kč, stejná částka, označená jako„ přeplatek VSL 2016“ byla ve prospěch stejného účtu zaslána také dne [datum]. K vrácení duplicitně vyplaceného přeplatku ve výši 748 Kč byl žalovaný vyzván emailem ze dne [datum], na který žalovaný reagoval potvrzením přijetí uvedené platby s tím, že přeplatek za rok 2016 vrátí žalobci po zaslání správného vyúčtování, společně s nedoplatkem, který má za rok 2016 a následně písemně dopisem správce nemovitosti ze dne [datum].

12. Ze zápisu z jednání shromáždění společenství vlastníků [ulice a číslo], [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne [datum] vyplývá, že pod bodem 6 programu bylo projednáno provedení výměny vodoměrů a instalace měřičů tepla v bytech. Bylo schváleno usnesení ve znění: Shromáždění schvaluje instalaci kalorimetrů po skončení topné sezony 2014 2015 a usnesení podle nějž Shromáždění schvaluje způsob úhrady nákupu a instalace kalorimetrů ve 12 měsíčních splátkách počínaje měsícem květen 2015, splatnost první splátky [datum], přičemž o tyto splátky budou po dobu jednoho roku navýšeny platby vlastníků jednotek v evidenčních listech. Současně byli vlastníci upozorněni na možnost uhradit celou částku jednorázově (pro obě usnesení hlasovalo 51,34% hlasů).

13. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě zálohy na dodání a montáž kalorimetru ve výši 5.103 Kč s tím, že jakmile bude uvedená částka žalobcem přijata, objedná žalobce dodání a montáž kalorimetru u dodavatele, [právnická osoba], [anonymizováno]. Předpokládaný termín montáže je po ukončení topné sezóny, tj. v průběhu června 2016, o přesném termínu montáže bude žalobce předem informován.

14. Z předložené emailové komunikace je zřejmé, že otázka nákupu a instalace kalorimetru do bytu žalovaného byla mezi žalobcem a žalovaným opakovaně řešena, k dohodě však nedošlo z důvodu rozdílných názorů stran v otázce platby žalovaného za nákup a instalaci zařízení.

15. Ze Změny prohlášení vlastníka budovy ze dne [datum] vyplývá, že jednotka [číslo] je byt o velikosti 1+kk s příslušenstvím v 1. NP domu a obsahuje mimo jiné měřiče spotřeby tepla v počtu 0 kusů.

16. Předžalobní výzvou ze dne [datum] právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení neuhrazených plateb za služby spojené s užíváním bytu za roky 2016, 2017 a za období od ledna do srpna 2018 ve výši 39.602 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení a upozornil ho na možnost jejich soudního vymáhání.

17. Návrhy žalovaného na doplnění dokazování vypracováním znaleckého posudku za účelem zjištění skutečné spotřeby tepla a posouzení otázky, zda jsou kalorimetry ve vlastnictví vlastníků bytů nebo společné soud zamítl, neboť jak bude uvedeno níže, spotřeba žalovaného byla v daném případě dopočtena v souladu s platnou právní úpravou, kdy žalobce ani netvrdil, že jde o skutečnou spotřebu spojenou s užíváním bytu žalovaného a posouzení otázky vlastnictví kalorimetrů je otázkou právní, nikoliv skutkovou a jako právní otázku ji musí vyřešit soud, nikoliv znalec.

18. Podle ustanovení § 1194 odst. 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem. Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech.

19. Podle ustanovení § 1200 odst. 2 písm. g) o.z., stanovy obsahují alespoň pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.

20. Nejvyšším orgánem společenství vlastníků je shromáždění (§ 1205 odst. 1 věta první o.z.)

21. Rozhodnutí shromáždění se přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. Mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek (§ 1214 o.z.).

22. Podle § 3 odst. 5 vyhl. č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům neumožní-li příjemce služeb instalaci měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, postupuje se při výpočtu spotřební složky na vytápění podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.

23. Podle přílohy č. 2 k výše citované vyhlášce se výpočet spotřební složky nákladů na vytápění a spotřební složky na poskytování teplé vody provede podle následujícího vzorce Sni = X. Sc. Pni / (Pc + (X - 1). Pn), (Kč) kde je Pc - celková plocha v zúčtovací jednotce (m2) Pni - plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám údaj z měření, (m2) Pn - součet Pni Sc - celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotku (Kč) Sni - spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt nebo nebytový prostor, u něhož není znám údaj z měření, (Kč) X - násobek zvýšení (podle § 3 odst. 5 hodnota 3, podle § 4 odst. 4 hodnota 3)

24. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 o.z.).

26. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný se okamžikem nabytí vlastnictví k bytové jednotce stal členem žalobce dle výše citovaného ustanovení § 1194 o.z. Jako člen žalobce byl žalovaný vázán jeho stanovami a byl povinen je dodržovat. Podle článku XIV odst. 2 stanov má člen společenství mimo jiné povinnost hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku, stanovené zálohy na úhradu za služby a nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Pro rok 2016 a pro období od [datum] do [datum] byly stanoveny měsíční zálohy pro bytovou jednotku žalovaného ve výši 1.482 Kč, pro období od [datum] dále ve výši 1.105 Kč, splatné vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaný zálohy řádně neplatil, dostal se do prodlení jak s úhradou předepsaných záloh, tak následného vyúčtování služeb za období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Za období od ledna do prosince 2016 žalovaný dluží na nákladech za služby spojené s užíváním bytu částku 13.758 Kč, kdy se jedná o rozdíl mezi náklady vypočtenými způsobem definovaným ve vyhlášce [číslo] 2015 Sb. ve výši 18.204 Kč a zaplacenými zálohami ve výši 4.446 Kč. Použití citované vyhlášky odůvodňuje skutečnost, že žalovaný neumožnil ve svém bytě montáž měřícího zařízení pro odpočet skutečné spotřeby – kalorimetru, když v rozporu s rozhodnutím přijatým na shromáždění vlastníků dne [datum] neuhradil zálohu na nákup a montáž kalorimetru. Námitky žalovaného ve vztahu k stanovení ceny za nákup a montáž kalorimetru neshledal soud jako důvodné, neboť se nelze ztotožnit s tvrzením žalovaného, že kalorimetry jsou součástí společných částí domu a proto by jejich cena měla být jednotlivými vlastníky jednotek hrazena dle výše jejich spoluvlastnických podílů na společných částech budovy, když z prohlášení vlastníka budovy ze dne [datum], v němž je vymezeno mimo jiné i vybavení jednotlivých bytových jednotek, jednoznačně vyplývá, že součástí jednotky [číslo] tedy bytové jednotky žalovaného, je i měřič spotřeby tepla (v době vyhotovení prohlášení v počtu kusů 0, neboť v té době ještě měřič spotřeby tepla nebyl povinnou součástí bytu). Nedůvodná pak je i námitka žalovaného, podle níž byla instalace kalorimetrů a způsob úhrady jejich ceny přijata na shromáždění vlastníků dne [datum] v rozporu s § 1214 o.z. Citované zákonné ustanovení se na toto rozhodnutí shromáždění vlastníků nevztahuje, neboť tímto rozhodnutím bylo schváleno navýšení příspěvku na správu domu a pozemku pro všechny bytové jednotky, nemění se tak poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílu na společných částech. K přijetí rozhodnutí tak nebylo třeba souhlasu všech vlastníků jednotek, ale stačila nadpoloviční většina hlasů. Pokud žalovaný s rozhodnutím shromáždění nesouhlasil, mohl podat návrh na rozhodnutí soudu dle § 1209 o.z., což však v zákonem stanovené lhůtě neučinil, resp. v řízení ani netvrdil, že by tak učinil. Obdobně za období od ledna do prosince 2017 žalovaný dluží na nákladech za služby spojené s užíváním bytu částku 16.584 Kč, vypočtenou shodně jako pro rok 2016, kdy částka 16.584 Kč jsou náklady vypočtené dle vyhl. č. 269/2015 Sb. s tím, že v roce 2017 žalovaný na předepsaných zálohách neuhradil ničeho. Nedoplatek vyplývající z vyúčtování je dle čl. XVII stanov splatný do sedmi kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období, tj. vždy do 31. 7. každého kalendářního roku. Žalovaný je tak v prodlení s úhradou částky 13.758 Kč od [datum] a s úhradou částky 16.584 Kč od [datum], od té doby má žalobce právo na úroky z prodlení v zákonné výši.

28. Žalobce se dále domáhal zaplacení dlužných záloh za období od ledna 2018 do října 2018 ve výši 1.105 Kč měsíčně, tzn. za deset měsíců roku 2018 v celkové výši 11.050 Kč. Zálohové platby však podléhají zúčtování, proto se po skončení zúčtovacího období nelze úspěšně domáhat zaplacení záloh (srov. rozsudek MS v Praze sp. zn. 15 Co 170/2010, potvrzený nálezem Ústavního soudu I. ÚS 2708/12 ze dne 11. 2. 2012). Proto soud při stanovení výše dluhu žalovaného za období od [datum] do [datum] vycházel ze skutečné ceny plnění na základě vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2018, která byla za celý rok 2018 vyúčtována ve výši 18.477 Kč, tj. 50,62 Kč/den x 304 dní = 15.388,48 Kč. Žalobcem však bylo požadováno toliko 11.500 Kč, proto soud přiznal za období leden až říjen 2018 částku 11.500 Kč s tím, že vyúčtování bylo splatné k [datum], v prodlení se tak žalovaný ocitl [datum] a od tohoto data přísluší žalobci úroky z prodlení z částky 11.500 Kč v zákonné výši 10,00%. Ve zbývající části požadovaných úroků z prodlení soud žalobu zamítl (výrok II.).

29. Kromě zaplacení nedoplatku na vyúčtování žalobce v žalobě požaduje také vrácení duplicitně vyplaceného přeplatku na vyúčtování za rok 2015 ve výši 748 Kč. Jelikož žalobce předloženými výpisy z účtu prokázal, že částka 748 Kč byla žalovanému omylem zaslána dvakrát a jak vyplývá z předložené emailové komunikace mezi účastníky, i žalovaný toto již v červenci 2017 uznal, avšak vrácení přeplatku podmiňoval zasláním„ správného“ vyúčtování za rok 2016 s tím, že uhradí všechny platby současně, ovšem toto následně neučinil, je nárok žalobce na vrácení částky 748 Kč důvodný, neboť v roce 2017 byla částka 748 Kč vyplacena žalovanému bez právního důvodu. Žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatil a v souladu s ustanovením § 2991 o.z. je povinen žalobci toto bezdůvodné obohacení vydat. K vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný vyzván dopisem, který převzal dne [datum], od [datum] je žalovaný v prodlení s úhradou částky 748 Kč a od uvedeného data tak žalobci náleží rovněž zákonné úroky z prodlení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

30. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobce byl ve věci úspěšný, neúspěšný byl jen ve zcela nepatrné části požadovaných úroků z prodlení, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl, nárok na plnou náhradu jím účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 2.107 Kč a náklady právního zastoupení. Při výpočtu nákladů právního zastoupení soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), konkrétně z § 7 bod. 5, dle kterého činí sazba za každý úkon právní služby 2.820 Kč Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za 5 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, návrh ve věci samé, písemné vyjádření k tvrzením žalovaného, účast při jednání soudu dne 8. 10. 2020) v celkové výši 14.100 Kč, dále režijním paušálem v celkové výši 1.500 Kč (5 x 300 Kč) za shora popsané úkony právní služby a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad, které je advokát, který je plátcem DPH, povinen odvést dle zvláštního zákona, tj. z částky 15.600 Kč, ve výši 3.276 Kč. Se zaplaceným soudním poplatkem žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 18.876 Kč.

31. Dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci rozsudku.