8 C 15/2018

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr Ditou Coufalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a žalovaného proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalobce a žalovaného o vyklizení nemovitosti <b>I. Žalovaný je povinen vyklidit rodinný dům [adresa] – objekt k bydlení, který je součástí pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí] úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 5.000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou domáhá po žalovaném vyklizení rodinného domu na adrese [adresa žalobce a žalovaného]. Učinil tak s odůvodněním, že je vlastníkem rodinného domu na výše uvedené adrese. Žalovaný v domě bydlí se souhlasem žalobce, neboť je jeho synem. V únoru 2012 začal žalobce od žalovaného požadovat, aby přispíval na úhrady spojené s užíváním domu, i přes výzvy žalobce však žalovaný nijak nepřispívá na úhradu energií a služeb spojených s užíváním domu, svým nezodpovědným a často podnapilým chováním narušuje chod domácnosti a hlasitou hudbou ruší noční klid v domě. Vzhledem k tomu, že se žalovaný chová v rozporu s dobrými mravy a na jakoukoliv ústní domluvu nereaguje, vyzval jej žalobce dopisem, aby se vystěhoval. Doporučenou korespondenci si však žalovaný nepřevzal.

2. Žalovaný v rámci svého procesního stanoviska uvedl, že s žalobou nesouhlasí, protože ve vztahu k bydlení nemá na výběr.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí - pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – [obec], [adresa], objekt bydlení, pozemku parc. [číslo] – zahrada, pozemku parc. [číslo] – vinice a pozemku parc. [číslo] – zahrada, zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], okres [okres] Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov.

4. Předloženou zalepenou obálku podanou k poštovní přepravě dne [datum], adresovanou žalovanému, která se dne [datum] vrátila zpět žalobci jakožto odesílateli se sdělením pošty„ nevyzvednuto“, soud otevřel u jednání dne [datum]. Zjistil přitom, že jejím obsahem je„ Předžalobní výzva k vyklizení RD“ ze dne [datum], v níž žalobce vyzývá žalovaného k vyklizení rodinného domu na adrese [adresa žalobce a žalovaného], tj. do [datum] z důvodu nepřispívání na náklady spojené s užíváním domu, nezodpovědného chování, kterým je narušován chod domácnosti a rušení nočního klidu v domě hlasitou hudbou a vulgárními výkřiky. Žalovaný byl v dopise upozorněn, že pokud ve stanovené lhůtě dům nevyklidí, obrátí se žalobce se svým nárokem na soud. Podpis na listině v kolonce„ vlastnoruční podpis“ označil žalobce při jednání soudu za svůj vlastnoruční podpis.

5. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že chování žalovaného je dlouhodobě problémové v důsledku nadměrného užívání alkoholu a pravděpodobně i drog. Domů přichází v nočních nebo brzkých ranních hodinách, je hlučný, všechny probudí. V minulosti fyzicky i verbálně napadal bratra [jméno], u jejich konfliktů několikrát zasahovala policie. V domě, jehož vyklizení je žalobou navrhováno, bydlí žalovaný od narození. Ve dvaceti letech se vyučil, v zaměstnání však vydržel jen krátce, dlouhodobě nikde nepracuje, živí se maximálně krátkodobými příležitostnými brigádami. Poté, co dokončil školu, jej žalobce žádal, aby přispíval na domácnost částkou 1.000 Kč měsíčně, stejně jako jeho bratři, do současnosti však nic nezaplatil. Před třemi lety jej proto ústně vyzýval k opuštění domu, poslal mu i písemnou výzvu. Na uvedené výzvy však žalovaný dodnes nijak nereagoval.

6. Žalovaný jako účastník řízení zejména vypověděl, že na výzvy otce (žalobce) k vystěhování z domu nereagoval proto, že nemá kam jít. V domě bydlí na základě ústní dohody s rodiči, je si vědom toho, že je pouze na jejich dobré vůli, zda zde bude moci bydlet i nadále. Není pravdou, že by po něm otec požadoval částku 1.000 Kč měsíčně za bydlení, žádné podmínky pro jeho setrvání v domě mu rodiče nestanovili. Ke svým osobním poměrům žalovaný uvedl, že je svobodný, živí se příležitostnými brigádami ve stavebnictví, jeho příjem je kolem 3.000 Kč týdně. Splácí dluhy, na to, aby rodičům přispíval na bydlení, nemá peníze. Občas přijde domů opilý, ale nedomnívá se, že by pil nadměrně, pije asi dvakrát týdně. Trpí depresemi a posttraumatickým stresovým stavem, s nimiž se léčí u praktického lékaře. Chtěl by přestat pít a začít znovu, ale zatím se mu to nepodařilo. V případě, že bude muset opustit dům rodičů, nemá kam jít.

7. Svědkyně [jméno] [příjmení], manželka žalobce a matka žalovaného, ve své svědecké výpovědi k soužití se žalovaným uvedla, že žalovaný bydlí v domě, aniž by jakkoliv přispíval na domácnost, chodí domů opilý, peníze utrácí za alkohol. Několikrát v domě rozbil dveře, v domácnosti se ztrácejí peníze, žalovaný si vodí domů kamarády, se kterými kouří trávu. Opakovaně se s manželem snažili synovi domlouvat, aby se choval slušně, ale bezvýsledně. Asi pětkrát museli v důsledku jeho agresivního chování volat policii, věc byla projednávána jako přestupek, k projednání přestupku se však žalovaný nikdy nedostavil. S jeho vystěhováním z domu svědkyně souhlasí.

8. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce], bratra žalovaného, soud zjistil, že i on bydlí společně s rodiči v rodinném domě na adrese [adresa žalobce a žalovaného]. Soužití s bratrem [jméno] popsal jako problematické, neboť bratr hodně pije, a to jak doma, tak mimo domov, po návratu domů v podnapilém stavu je hlučný, vyvolává konflikty, u kterých zasahovala i policie. Jednou po něm hodil nožem, několikrát rozbil matce dveře od pokoje, není schopen po sobě uklidit. Když není pod vlivem alkoholu, tak s ním a s rodiči prakticky nemluví. [příjmení] sám přispívá rodičům na náklady spojené s bydlením částkou 3.000 Kč měsíčně.

9. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

10. Podle § 1042 o.z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

11. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce je vlastníkem nemovitosti – rodinného domu, který žalovaný, jenž je zletilým synem žalobce, užívá na základě rodinného vztahu s žalobcem i poté, co byl žalobcem, jak ústně, tak písemně vyzván k vystěhování, neboť se žádným způsobem nepodílí na úhradě nákladů spojených s bydlením a soužití s ním je dlouhodobě problematické z důvodu jeho nevhodného chování k ostatním členům rodiny, rušení nočního klidu či ničení vybavení domu, vše zpravidla pod vlivem alkoholu.

12. Jestliže žalovaný užívá nemovitost žalobce i poté, co byl žalobcem vyzván k vystěhování, činí tak bez právního důvodu, čímž ve smyslu § 1040 odst. 1 o.z. neprávem zasahuje do vlastnického práva žalobce. Žalobce jako vlastník nemovitosti může ve smyslu § 1040 odst. 1 o.z. podat proti žalovanému žalobu„ o vydání věci“, což v případě nemovitosti představuje její vyklizení. Užívací právo žalovaného k nemovitosti je v daném případě zcela závislé na vůli žalobce. Pokud si žalobce další setrvání zletilého syna, k němuž již řadu let nemá vyživovací povinnost, ve svém domě nepřeje z důvodu jeho problematického chování, je povinností žalovaného, nemovitost vyklidit a najít si jiné bydlení. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný ve výroku rozsudku specifikovanou nemovitost užívá i v době vydání rozsudku, je žaloba, kterou se žalobce domáhá vyklizení nemovitosti důvodná. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a uložil žalovanému povinnost nemovitost žalobce vyklidit ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

13. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci zcela úspěšný a má tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč dle položky 4 bod. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb. Uvedenou částku je žalovaný v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. povinen zaplatit k rukám žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).