8 C 157/2024

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 78 430,95 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně za období od , datum, do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , kdy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, a žalovaný se ho zavázal splácet v 72 pravidelných měsíčních splátkách se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Částka byla úročena pevnou sazbou 4,9 % ročně. Právní předchůdce žalobce poskytuje úvěry prostřednictvím www., Anonymizováno, .cz, kde si žalovaný vybral dostupné parametry úvěru, vyplnil žádost, kde uvedl i údaje pro posouzení úvěruschopnosti, zejména výši příjmů a výdajů. Žalovaný byl lustrován i v SOLUS, NRKI BRKI. Právní předchůdce žalobkyně návrh na uzavření smlouvy akceptoval a zaslal akceptační dopis na adresu žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil upomínkou ze dne , datum, a vyzval žalovaného ke splacení celého úvěru, nejpozději , datum, se tak žalovaný dostal do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla převedena smlouvou ze dne , datum, na žalobkyni. Žalobkyně se tak žalobou domáhá úhrady zbylé jistiny a smluvního úroku. Žalovaný byl vyzván předžalobní upomínkou. Žalobkyně mimo jiné navrhla důkaz dotazem na , právnická osoba, ., zda v měsíci listopadu 2016 byla na bankovní účet č. , č. účtu, připsána platba ve výši , částka, ., právnická osoba, výzvě soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, doručené právnímu zástupci žalobkyně dne , datum, , aby žalobkyně doplnila tvrzení týkající se žalované částky , částka, a splátek žalovaného a aby doložila soudu důkaz o poskytnutí úvěru, smlouvu o postoupení pohledávek a důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti, se žalobkyně dále nevyjádřila a zůstala nečinná. Žalobkyně byla ve výzvě poučena o povinnosti tvrzení a důkazní. Soud doplnění urgoval přípisem doručeným právnímu zástupci žalobkyně dne , datum, a , datum, . Žalobkyně nereagovala a zůstala nečinná.

3. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, když žalovaný neměl k tomuto postupu námitek a žalobkyně s tímto souhlasila již v žalobě.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

5. Z žádosti o poskytnutí , Anonymizováno, bylo zjištěno, že se jedná o žádost ze dne , datum, , jako žadatel je uveden žalovaný, který je identifikován jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem, totožnost byla ověřena dle OP č., tel. číslo, . Evidenční číslo žádosti je , Anonymizováno, . Žalovaný požádal , Anonymizováno, o úvěr ve výši , částka, s počtem splátek 84. Žádost obsahuje souhlas se zpracováním osobních údajů.

6. Z doplnění žádosti o poskytnutí bylo zjištěno, že žalovaný uvedl ke stavu – ženatý, u bytových poměrů je uvedeno vlastní dům. Dále žalovaný uvedl, že v domácnosti s ním žije další jedna osoba, celkem tedy , hodnota, osoby s příjmem. Nájem, případně náklady na údržbu činí , částka, . Jako zaměstnavatel uvedl žalovaný , právnická osoba, s měsíčním příjmem , částka, . Účel úvěru je refinancování dluhů, způsob čerpání – čerpání na účet. Součástí je i přihláška k pojištění schopnosti splácet. Doplnění bylo podepsáno dne , datum, .

7. Z informací o spotřebitelském úvěru a z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, – , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaný požádal u právního předchůdce žalobce o úvěr v celkové výši , částka, s úrokem 4,9 % p.a., RPSN 10,31 %. V návrhu je stanoven účel úvěru, a to splacení závazků žalovaného – vyčíslení tvoří přílohu ke smlouvě. Celková splatná částka měla činit , částka, . Částka měla být čerpána jednorázově ve prospěch bankovního účtu , Anonymizováno, . Nedílnou součástí smlouvy jsou Obecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky a Sazebník. Součástí je i poskytnutí úvěrového limitu formou kreditní karty. Návrh byl podepsán žadatelem , datum, .

8. Z výpisu z registrů bylo zjištěno, že žalovaný byl lustrován pro žádost , Anonymizováno, ze dne , datum, s měsíční splátkou , částka, , žalovaný byl v registru nalezen pro splátkové kontrakty existující 2, ukončené 3, odmítnuté 1, nesplátkové existující 2, ukončené 0, karty existující 1, ukončené 3. U existujících kontraktů vyplývá, že měsíční splátka je , částka, , dále , částka, , , částka, , dále 2 x kontokorent existující a u kreditních karet splátkových je existující úvěrový rámec , částka, . Úvěruschopnost tedy nebyla zkoumána dostatečně, když není zřejmé, jak byly posouzeny výdaje žalovaného.

9. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy bylo zjištěno, že se jedná o akceptaci k návrhu č. , hodnota, , dopis byl adresovaný žalovanému s adresou , adresa, . První splátka , částka, měla být splatná dne , datum, . Dopis je datován dnem , datum, . Doklad o odeslání akceptace doložen nebyl.

10. Z výpisu z úvěru/tranše za období od , datum, do , datum, a , datum, do , datum, bylo zjištěno, že se jedná o číslo úvěru , Anonymizováno, , nebyly však zjištěny žádné konkrétní skutečnosti, když není zřejmé, kdy byl úvěr vyplacen, jak byl splácen a kolik bylo splaceno.

11. Z dopisu ze dne , datum, a z poštovního podacího archu ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o okamžité splatnosti úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, , dlužná částka měla být uhrazena nejpozději dne , datum, . Dopis byl odeslán dne , datum, .

12. Z dopisu ze dne , datum, včetně seznamu a poštovního podacího archu ze dne , datum, bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, byla postoupena právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni smlouvou ze dne , datum, . Oznámení o postoupení pohledávky bylo zasláno žalovanému dne , datum, na adresu , adresa, . Smlouva o postoupení pohledávky doložena nebyla.

13. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částku , částka, . Dopis byl zaslán na adresu , adresa, .

14. Dotazem na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a.s. bylo zjištěno (z podání ze , datum, , , datum, a , datum, ), že dotazovaný účet (banka byla dotazována na účet č. , č. účtu, ) je účtem banky k zaúčtování finančních závazků a pohledávek č. , hodnota, , k účtu neměl žalovaný dispoziční oprávnění a nelze vyhotovit výpis, jelikož účet je napojen na poskytnuté úvěrové produkty klientům banky.

15. Závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinných k , datum, .

16. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

18. Podle § 1810 občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

19. Podle § 1812 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

20. Podle § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

21. Podle § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

22. Podle § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

23. Podle § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

24. Podle § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

25. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle § 9 odst. 1 až 4 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.

27. Podle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

28. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

29. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

30. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v , adresa, tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne , datum, .

31. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění tvrzení a předložení důkazů výzvou soudu, na kterou nereagovala (i přes opakovanou urgenci). Z žaloby tak není zřejmé, co přesně je předmětem řízení, z čeho se žalovaná částka skládá, zda a jak konkrétně byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, s jakými výsledky. Žalobkyni se nepodařilo v řízení prokázat, že byla smlouva uzavřena (byl doložen pouze akceptační dopis, nebyl doložen doklad o odeslání), dále se žalobkyni nepodařilo prokázat, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného a že žalovanému byl úvěr poskytnut na účet č. , č. účtu, a v jaké výši, dále žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, proces splácení a kolik žalovaný celkem zaplatil. Pokud žalobkyně není v tomto ohledu schopna splnit svoji povinnost uvést pro rozhodnutí významné skutečnosti (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.), ani plnit důkazní povinnost (§ 101 odst. 1 písm. b), § 120 o. s. ř.), neunesla v tomto procesní břemeno tvrzení ani důkazní. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, měl by tak nárok na náhradu nákladů řízení, vzhledem k jeho nečinnosti mu však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl výrokem II. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.