8 C 157/2024

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 78 430,95 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně za období od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba., uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru Anonymizováno č. hodnota, kdy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši částka na účet č. č. účtu a žalovaný se ho zavázal splácet v 72 pravidelných měsíčních splátkách se splatností vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Částka byla úročena pevnou sazbou 4,9 % ročně. Právní předchůdce žalobce poskytuje úvěry prostřednictvím www.Anonymizováno.cz, kde si žalovaný vybral dostupné parametry úvěru, vyplnil žádost, kde uvedl i údaje pro posouzení úvěruschopnosti, zejména výši příjmů a výdajů. Žalovaný byl lustrován i v SOLUS, NRKI BRKI. Právní předchůdce žalobkyně návrh na uzavření smlouvy akceptoval a zaslal akceptační dopis na adresu žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, proto právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil upomínkou ze dne datum a vyzval žalovaného ke splacení celého úvěru, nejpozději datum se tak žalovaný dostal do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla převedena smlouvou ze dne datum na žalobkyni. Žalobkyně se tak žalobou domáhá úhrady zbylé jistiny a smluvního úroku. Žalovaný byl vyzván předžalobní upomínkou. Žalobkyně mimo jiné navrhla důkaz dotazem na právnická osoba., zda v měsíci listopadu 2016 byla na bankovní účet č. č. účtu připsána platba ve výši částka. právnická osoba výzvě soudu ze dne datum č.j. spisová značka doručené právnímu zástupci žalobkyně dne datum, aby žalobkyně doplnila tvrzení týkající se žalované částky částka a splátek žalovaného a aby doložila soudu důkaz o poskytnutí úvěru, smlouvu o postoupení pohledávek a důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti, se žalobkyně dále nevyjádřila a zůstala nečinná. Žalobkyně byla ve výzvě poučena o povinnosti tvrzení a důkazní. Soud doplnění urgoval přípisem doručeným právnímu zástupci žalobkyně dne datum a datum. Žalobkyně nereagovala a zůstala nečinná.

3. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů, když žalovaný neměl k tomuto postupu námitek a žalobkyně s tímto souhlasila již v žalobě.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

5. Z žádosti o poskytnutí Anonymizováno bylo zjištěno, že se jedná o žádost ze dne datum, jako žadatel je uveden žalovaný, který je identifikován jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem, totožnost byla ověřena dle OP č.tel. číslo. Evidenční číslo žádosti je Anonymizováno. Žalovaný požádal Anonymizováno o úvěr ve výši částka s počtem splátek 84. Žádost obsahuje souhlas se zpracováním osobních údajů.

6. Z doplnění žádosti o poskytnutí bylo zjištěno, že žalovaný uvedl ke stavu – ženatý, u bytových poměrů je uvedeno vlastní dům. Dále žalovaný uvedl, že v domácnosti s ním žije další jedna osoba, celkem tedy hodnota osoby s příjmem. Nájem, případně náklady na údržbu činí částka. Jako zaměstnavatel uvedl žalovaný právnická osoba s měsíčním příjmem částka. Účel úvěru je refinancování dluhů, způsob čerpání – čerpání na účet. Součástí je i přihláška k pojištění schopnosti splácet. Doplnění bylo podepsáno dne datum.

7. Z informací o spotřebitelském úvěru a z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota – Anonymizováno bylo zjištěno, že žalovaný požádal u právního předchůdce žalobce o úvěr v celkové výši částka s úrokem 4,9 % p.a., RPSN 10,31 %. V návrhu je stanoven účel úvěru, a to splacení závazků žalovaného – vyčíslení tvoří přílohu ke smlouvě. Celková splatná částka měla činit částka. Částka měla být čerpána jednorázově ve prospěch bankovního účtu Anonymizováno. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky a Sazebník. Součástí je i poskytnutí úvěrového limitu formou kreditní karty. Návrh byl podepsán žadatelem datum.

8. Z výpisu z registrů bylo zjištěno, že žalovaný byl lustrován pro žádost Anonymizováno ze dne datum s měsíční splátkou částka, žalovaný byl v registru nalezen pro splátkové kontrakty existující 2, ukončené 3, odmítnuté 1, nesplátkové existující 2, ukončené 0, karty existující 1, ukončené 3. U existujících kontraktů vyplývá, že měsíční splátka je částka, dále částka, částka, dále 2 x kontokorent existující a u kreditních karet splátkových je existující úvěrový rámec částka. Úvěruschopnost tedy nebyla zkoumána dostatečně, když není zřejmé, jak byly posouzeny výdaje žalovaného.

9. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy bylo zjištěno, že se jedná o akceptaci k návrhu č. hodnota, dopis byl adresovaný žalovanému s adresou adresa. První splátka částka měla být splatná dne datum. Dopis je datován dnem datum. Doklad o odeslání akceptace doložen nebyl.

10. Z výpisu z úvěru/tranše za období od datum do datum a datum do datum bylo zjištěno, že se jedná o číslo úvěru Anonymizováno, nebyly však zjištěny žádné konkrétní skutečnosti, když není zřejmé, kdy byl úvěr vyplacen, jak byl splácen a kolik bylo splaceno.

11. Z dopisu ze dne datum a z poštovního podacího archu ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o okamžité splatnosti úvěru ze dne datum, č. hodnota, dlužná částka měla být uhrazena nejpozději dne datum. Dopis byl odeslán dne datum.

12. Z dopisu ze dne datum včetně seznamu a poštovního podacího archu ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum byla postoupena právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni smlouvou ze dne datum. Oznámení o postoupení pohledávky bylo zasláno žalovanému dne datum na adresu adresa. Smlouva o postoupení pohledávky doložena nebyla.

13. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částku částka. Dopis byl zaslán na adresu adresa.

14. Dotazem na Anonymizováno Anonymizováno, a.s. bylo zjištěno (z podání ze datum, datum a datum), že dotazovaný účet (banka byla dotazována na účet č. č. účtu) je účtem banky k zaúčtování finančních závazků a pohledávek č. hodnota, k účtu neměl žalovaný dispoziční oprávnění a nelze vyhotovit výpis, jelikož účet je napojen na poskytnuté úvěrové produkty klientům banky.

15. Závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinných k datum.

16. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Podle § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

18. Podle § 1810 občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

19. Podle § 1812 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

20. Podle § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

21. Podle § 1815 občanského zákoníku se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

22. Podle § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

23. Podle § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

24. Podle § 576 občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

25. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle § 9 odst. 1 až 4 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Osoba, která je oprávněna zpracovávat údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti a která je oprávněna poskytovat přístup k těmto údajům třetím osobám, umožní věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako věřitelům se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Tato osoba uveřejní podmínky přístupu věřitelů k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup. Spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud je důvodem neposkytnutí spotřebitelského úvěru výsledek vyhledávání v databázi umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, věřitel okamžitě a bezplatně spotřebitele vyrozumí o tomto výsledku a sdělí mu údaje o použité databázi.

27. Podle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

28. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

29. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

30. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda právní předchůdce žalobkyně splnil povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v adresa tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne datum.

31. Žalobkyně byla vyzvána k doplnění tvrzení a předložení důkazů výzvou soudu, na kterou nereagovala (i přes opakovanou urgenci). Z žaloby tak není zřejmé, co přesně je předmětem řízení, z čeho se žalovaná částka skládá, zda a jak konkrétně byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, s jakými výsledky. Žalobkyni se nepodařilo v řízení prokázat, že byla smlouva uzavřena (byl doložen pouze akceptační dopis, nebyl doložen doklad o odeslání), dále se žalobkyni nepodařilo prokázat, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného a že žalovanému byl úvěr poskytnut na účet č. č. účtu a v jaké výši, dále žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, proces splácení a kolik žalovaný celkem zaplatil. Pokud žalobkyně není v tomto ohledu schopna splnit svoji povinnost uvést pro rozhodnutí významné skutečnosti (§ 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř.), ani plnit důkazní povinnost (§ 101 odst. 1 písm. b), § 120 o. s. ř.), neunesla v tomto procesní břemeno tvrzení ani důkazní. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru, že žaloba je nedůvodná.

32. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, měl by tak nárok na náhradu nákladů řízení, vzhledem k jeho nečinnosti mu však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl výrokem II. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.