8 C 21/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , titul za jménem sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 34.477 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16.298,18 Kč, úrok 2.470,63 Kč a 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 9.941,19 Kč, částku 8.189,84 Kč (jedná se o 27,00% úrok ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do [datum]) a 27,00% úrok ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do zaplacení a dále pro 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5.767 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 3.899,07 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Soud žalobu pro částku 1.416,14 Kč (jedná se o 14,40% úrok ročně z částky 3.899,07 Kč od [datum] do [datum]) a 14,40% úrok ročně z částky 3.899,07 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.508,60 Kč, k rukám [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 28.710 Kč s příslušenstvím, které sestává z 27,00% úroku ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do zaplacení, z 8,05 % úroku z prodlení ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do zaplacení, z kapitalizovaného úroku ve výši 8.189,84 Kč (jedná se o 27,00% úrok ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do [datum]) a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3.564,28 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do [datum]). Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřel s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 18.000 Kč, v hotovosti v den uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 15.410 Kč. Poplatek představuje součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu trvání půjčky s úrokovou sazbou 27,00 % ročně, dle čl. 4 smluvních podmínek (tj. 3.186 Kč), dále odměnu za administrativní zpracování půjčky 4.484 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 7.740 Kč. Celou částku 33.410 Kč se žalovaný zavázal vrátit v 60 hotovostních týdenních splátkách po 557 Kč, poslední splátka ve výši 547 Kč byla stanovena na [datum]. V období, kdy žalovaný hradil sjednané splátky řádně a včas, byla každá splátka započtena na úhradu jistiny a poplatku. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, dostával se do prodlení s jednotlivými splátkami zápůjčky i poplatku. Poslední úhradu žalovaný provedl dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, ta činila na dlužné jistině 16.298,18 Kč, na dlužném souhrnném poplatku 12.411,82 Kč (to je celkem 28.710 Kč). Žalovaný uhradil celkem 4.700 Kč, z toho žalobkyně započetla 1.701,82 Kč na úhradu jistiny a 2.998,18 Kč na úhradu poplatku (a to poměrně na jednotlivé části). Protože nebyla dlužná částka jistiny zápůjčky uhrazena, úročí se dále úrokem ve výši 27,00 % ročně a zákonným úrokem z prodlení. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností k uvedenému dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka představuje 28.710 Kč (sestávající z dlužné jistiny 16.298,18 Kč, dlužného poplatku 12.411,82 Kč), zkapitalizovaný 27,00% roční úrok z částky 16.298,18 Kč ve výši 8.189,84 Kč odpovídá období od [datum] do data postoupení [datum]. Zkapitalizovaný 8,05% roční úrok z prodlení z částky 16.298,18 Kč ve výši 3.564,28 Kč odpovídá období od [datum], to je ode dne marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do data postoupení [datum]. Přes výzvy žalobkyně žalovaný na dlužnou částku dále ničeho neuhradil.

2. Žalobkyně se dále žalobou domáhá zaplacení částky 5.767 Kč s příslušenstvím, které sestává z 14,40% úroku ročně z částky 3.899,07 Kč od [datum] do zaplacení, z 8,05% úroku z prodlení ročně z částky 3.899,07 Kč od [datum] do zaplacení, z kapitalizovaného úroku ve výši 1.416,14 Kč (jedná se o 14,40% úrok ročně z částky 3.899,07 Kč od [datum] do [datum]) a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 748,07 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 3.899,07 Kč od [datum] do [datum]). Právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřel s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, v hotovosti v den uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 8.889 Kč. Poplatek představuje součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu trvání půjčky s úrokovou sazbou 14,40 % ročně, dle čl. 4 smluvních podmínek (tj. 1.082 Kč), dále odměnu za administrativní zpracování zápůjčky 1.751 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 6.056 Kč. Celou částku 20.889 Kč se žalovaný zavázal vrátit v 60 hotovostních týdenních splátkách po 349 Kč, poslední splátka ve výši 298 Kč byla stanovena na [datum]. V období, kdy žalovaný hradil sjednané splátky řádně a včas byla každá splátka započtena na úhradu jistiny a poplatku. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, dostával se do prodlení s jednotlivými splátkami zápůjčky i poplatku. Poslední úhradu žalovaný provedl dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, ta činila na dlužné jistině 3.899,07 Kč, na dlužném souhrnném poplatku 1.867,93 Kč (to je celkem 5.767 Kč). Žalovaný uhradil celkem 15.122 Kč, z toho žalobkyně započetla 8.100,93 Kč na úhradu jistiny a 7.021,07 Kč na úhradu poplatku. Protože nebyla dlužná částka jistiny zápůjčky uhrazena, úročí se dále úrokem ve výši 14,40 % ročně a zákonným úrokem z prodlení. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností k uvedenému dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka představuje 5.767 Kč (sestávající z dlužné jistiny 3.899,07 Kč a dlužného poplatku 1.867,93 Kč), zkapitalizovaný 14,40% roční úrok z částky 3.899,07 Kč ve výši 1.416,14 Kč odpovídá období od [datum] do data postoupení [datum]. Zkapitalizovaný 8,05% roční úrok z prodlení z částky 3.899,07 Kč ve výši 748,07 Kč odpovídá období od [datum], to je ode dne marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky žalovaným, do data postoupení [datum]. Přes výzvy žalobkyně žalovaný na dlužnou částku dále ničeho neuhradil.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], se zavázala žalovanému poskytnout částku 18.000 Kč, za poplatek 15.410 Kč (číslo smlouvy [číslo]). Poplatek 15.410 Kč sestává z úroku 3.186 Kč, poplatku za administrativní činnost 4.484 Kč a poplatku za hotovostní inkasa splátek 7.740 Kč Částku 33.410 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 hotovostních splátkách, výše první až předposlední splátky je 557 Kč, výše poslední splátky je 547 Kč (k rukám osoby dle čl. 17 smlouvy). První splátka je splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka až po předposlední splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Poslední splátka je splatná nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Žalovaný převzal zápůjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek.

5. Dle smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce se jedná o neúčelovou zápůjčku, s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou (čl. 1). Administrativní činnost zahrnuje činnosti dle čl. 2 smluvních podmínek (čl. 2). Hotovostním režimem splátek se rozumí doplňková volitelná činnost bezprostředně související s poskytováním a splácením zápůjčky, zahrnuje mimo jiné osobní výběr splátek celkové dlužné částky v místě bydliště zákazníka uvedeném v záhlaví smlouvy (čl. 2). Výše RPSN činí při 60 splátkách 90,99 % (čl. 3). Dle čl. 3 výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (čl. 20), uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 27,00 % ročně při počtu 60 splátek. Dle čl. 20 je smlouva uzavírána na dobu určitou, ode dne podpisu této smlouvy (to je ode dne [datum]) do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Dle čl. 6 se zákazník zavazuje platit splátky celkové dlužné částky včas, v souladu s podmínkami smlouvy. Dle čl. 12 je ujednáno, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle čl. 18 v případě prodlení zákazníka s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení. Smlouva o zápůjčce se řídí dle výslovného ujednání zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (čl. 21). Smluvní podmínky tvoří 2 strany hustě popsaného textu, rozděleného na 24 článků. Smluvní podmínky nejsou žalovaným podepsány.

6. Dle přehledu plateb zákazníka – žalovaného soud zjistil, že žalovaný hradil splátky nepravidelně v různých výších.

7. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], se zavázala žalovanému poskytnout částku 12.000 Kč, za poplatek 8.889 Kč (číslo smlouvy [číslo]). Poplatek ve výši 8.889 Kč sestává z úroku 1.082 Kč, poplatku za administrativní činnost 1.751 Kč a poplatku za hotovostní inkasa splátek 6.056 Kč Částku 20.889 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 hotovostních splátkách, výše první až předposlední splátky je 349 Kč, výše poslední splátky je 298 Kč (k rukám osoby dle čl. 17 smlouvy). První splátka je splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka až po předposlední splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Poslední splátka je splatná nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Žalovaný převzal zápůjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek.

8. Dle smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce se jedná o neúčelovou zápůjčku, s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou (čl. 1). Administrativní činnost zahrnuje činnost dle čl. 2 smluvních podmínek (čl. 2). Hotovostním režimem splátek se rozumí doplňková volitelná činnost bezprostředně související s poskytováním a splácením zápůjčky, zahrnuje mimo jiné osobní výběr splátek celkové dlužné částky v místě bydliště zákazníka uvedeném v záhlaví smlouvy (čl. 2). Výše RPSN činí při 60 splátkách 45,74 % (čl. 3). Dle čl. 4 výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (čl. 20), uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 14,40 % ročně při počtu 60 splátek. Dle čl. 20 je smlouva uzavírána na dobu určitou, ode dne podpisu této smlouvy (to je ode dne [datum]) do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Dle čl. 6 se zákazník zavazuje platit splátky celkové dlužné částky včas, v souladu s podmínkami smlouvy. Dle čl. 12 je ujednáno, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle čl. 18 v případě prodlení zákazníka s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení. Smlouva o zápůjčce se řídí dle výslovného ujednání zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (čl. 21). Smluvní podmínky tvoří 2 strany hustě popsaného textu, rozděleného na 24 článků. Smluvní podmínky nejsou žalovaným podepsány.

9. Dle přehledu plateb zákazníka – žalovaného soud zjistil, že žalovaný hradil nepravidelně v různých výších.

10. Ze zákaznické karty ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný při žádosti o půjčku uvedl, že je svobodný, bezdětný, žije ve společné domácnosti s rodiči, nejvyšší dosažené vzdělání – vyučen. Pracuje jako dělník s příjmem ve výši 16.000 Kč, jiné příjmy nemá. Mezi své běžné měsíční výdaje žalovaný uvedl nájem/inkaso ve výši 3.000 Kč, telefon 700 Kč, splátky úvěrů 2.100 Kč a výdaje na domácnost ve výši 4.000 Kč, tedy celkem 9.800 Kč. Použitelný příjem žalovaného tak činil 6.200 Kč. Před uzavřením smlouvy byl ověřen občanský průkaz žalovaného, pracovní smlouva, výplatní pásky za měsíce červenec až září 2016 a SIPO.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným společně s dalšími pohledávkami za jinými dlužníky společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], a to za úplatu. Pohledávky přecházejí dnem podpisu oběma smluvními stranami. Dle výňatku z přílohy č. 1 soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami jsou i pohledávky za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ze smluv o zápůjčce.

12. Závazkové vztahy, vzniklé dne [datum] a [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále„ o. z.“), dále zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (účinným do 30. 11. 2016). Postoupení mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.

13. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

14. Dle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

15. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

16. Dle § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 o. z., smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

17. Dle § 2390, § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

18. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci vydlužiteli se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky hotově, nebo bezhotovostním převodem na účet vydlužitele.

19. Dle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

20. Autonomie vůle stran smluvního vztahu je stěžejní zásadou soukromého práva. Rozumí se jí smluvní svoboda, tedy svoboda rozhodnout se, zda smlouvu uzavřít a za jakých podmínek (tedy s jakým obsahem).

21. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Dle § 1 odst. 2 o. z. jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, nebo veřejný pořádek. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních jednání v případech, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popř. pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takové právní jednání zakládá.

24. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

25. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

26. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako zapůjčitel a žalovaný, v postavení spotřebitele (vydlužitele), uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále zápůjčka č. 1). Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr, postupoval tak v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a lze tedy uzavřít, že úvěr byl poskytnut platně. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 18.000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto společně s poplatkem za zápůjčku ve výši 15.410 Kč (tedy celkovou dlužnou částku 33.410 Kč), sestávajícího z úroku 3.186 Kč, poplatku za administrativní činnosti 4.484 Kč a poplatku za hotovostní inkasa splátek 7.740 Kč, vrátí v 60 hotovostních splátkách ve výši 557 Kč, vyjma poslední splátky – ta je ve výši 547 Kč. První splátka je splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka až po předposlední splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Poslední splátka je splatná nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Žalovaný převzal půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy, to je dne [datum] (středa). První splátka byla splatná dne [datum] (středa), další splátky jsou splatné do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období, tedy vždy do středy daného týdne. Poslední splátka je splatná při řádném a včasném splácení [datum]. Dle úvodního ustanovení smlouvy o zápůjčce byly její součástí smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, dle kterých při prodloužení účinnosti smlouvy, tedy v okamžiku, není-li uhrazena některá ze splátek, je jistina dále úročena úrokem ve výši 27,00 % ročně, neboť tento úrok byl sjednán pro celou dobu trvání smlouvy. Tyto smluvní podmínky však nebyly žalovaným podepsány (smluvní podmínky tvoří 2 strany hustě popsaného textu rozděleného na 24 článků). Žalovaný se dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek. Žalobkyně uvedla, že na jistině půjčky žalovaný dluží 16.298,18 Kč, na poplatku 12.411,82 Kč (to je celkem 28.710 Kč), žalovaný uhradil celkem 4.700 Kč (z toho žalobkyně započetla na jistinu 1.701,82 Kč, na poplatek 2.998,18 Kč). Celková dlužná částka byla splatná v okamžiku splatnosti poslední řádně předepsané splátky, tedy k [datum]. Žalovaný je v prodlení s úhradou celkové dlužné částky ode dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

27. Soud má s ohledem na uvedené za to, že žalovaný dluží ze smlouvy o zápůjčce č. 1 na jistině 16.298,18 Kč (žaloba je co do jistiny zápůjčky důvodná).

28. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývanou krátkodobou (rychlou) zápůjčku nabízenou mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

29. Ve vztahu ke sjednanému úroku z poskytnutých peněžních prostředků z dlužné částky soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy obecně oprávněn požadovat i zaplacení úroku. Úrok ze zápůjčky byl sjednán v souladu s § 2392 odst. 1 o. z. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na úroky ze zápůjčky jako na cenu plnění ve smyslu § 1813 o. z. Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu k slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 1 odst. 2, § 588 o. z.), než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 3.186 Kč (tato pevná částka má odpovídat sjednanému 27,00% úroku ročně za dobu trvání smlouvy při řádném splácení). O výši úroku sjednaného pevnou částkou byl žalovaný zcela jasně a konkrétně informován v samotné smlouvě o zápůjčce. Vzhledem k tomu, že se jednalo o krátkodobou (rychlou) nebankovní zápůjčku, soud shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné. Soud tedy přiznal žalobkyni částku 2.470,63 Kč odpovídající neuhrazené části sjednaného úroku.

30. S ohledem na zásadu autonomie vůle stran bylo možné, aby byl mezi stranami sjednán poplatek za administrativní činnost (administrativní zpracování půjčky), stejně tak poplatek za hotovostní inkaso splátek. I zde soud posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu k slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 3 odst. 1, § 39 zákona č. 40/1964 Sb.) než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele. Poplatek za administrativní činnost ve výši 4.484 Kč při sjednání půjčky na dobu 60 týdnů představuje částku cca 75 Kč týdně. Administrativní zpracování půjčky žalobkyně vykazuje nejen při jejím sjednání, ale také v průběhu jejího trvání (vedení záznamů o půjčce a jednotlivých platbách). Z úřední činnosti soudu je známo, že jednotlivé částky poplatku za administrativní činnost sjednané ve smlouvách o půjčce právním předchůdcem žalobkyně jsou stanoveny a jejich výše se odvíjí toliko od výše poskytnutých peněz. Jak sama uvádí žalobkyně, administrativní činnost zahrnuje zejména správu interního systému věřitele, vyhledávání žadatele o půjčku v databázi o spotřebitelích za účelem posouzení schopnosti splácet úvěr, činnost pracovníků při zadávání dat ze sjednané smlouvy do interního systému a zákaznickou podporu. Není však zřejmé, v čem se liší administrativní zpracování jednotlivých půjček poskytovaných právním předchůdcem při stejném počtu splátek. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce tedy zcela libovolně sjednával tyto poplatky, bez závislosti na provedené administrativní činnosti. Proto soud považuje sjednání poplatku za administrativní činnost v případě půjčky žalovanému za absolutně neplatné ujednání (pro nepřiměřenost ve vztahu ke spotřebiteli) a nárok žalobkyně na částku 3.646,62 Kč za neoprávněný.

31. Soud si je vědom skutečnosti, že hotovostní inkaso splátek – v tomto případě ve výši 7.740 Kč má krýt náklady související se službou právního předchůdce žalobkyně, kdy jím zmocněná osoba se pro vyzvednutí příslušné splátky dostaví do místa doručovací adresy dle smlouvy, zpravidla bydliště žalovaného. Při přepočtu 60 splátek se pak jedná o poplatek za vyzvednutí splátky v místě bydliště dlužníka ve výši 129 Kč (×60 splátek). Soud považuje takto sjednané hotovostní inkaso splátek za absolutně neplatné ujednání, a to z následujícího důvodu. Z úřední činnosti soudu je známo, že jednotlivé částky poplatku sjednaného ve smlouvách o půjčce, uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně jsou stanoveny a jejich výše se odvíjí toliko od výše poskytnutých peněz. Jak sama uvádí žalobkyně, hotovostní inkaso splátek představuje výběr jednotlivých splátek v den jejich splatnosti obchodním zástupcem právního předchůdce žalobkyně přímo v místě bydliště žalovaného. Tento poplatek v podstatě nahrazuje náklady, které by žalovaný při splácení půjčky musel jinak hradit provozovateli poštovních služeb např. za platbu prostřednictvím poštovní poukázky nebo bance. V případě platby prostřednictvím poštovních poukázek by se jednalo o zpoplatnění částkou cca 30 Kč, v případě plateb bankou (hotovostní vklad na účet třetí osoby nebo převod bankovním příkazem) se žalovaný zpravidla nedostane nad částku 80 Kč. S ohledem na uvedené má soud za to, že hotovostní inkaso splátek sjednané ve výši nad 100 Kč na jednu splátku, je ujednáním nepřiměřeným ve vztahu ke spotřebiteli, tedy ujednáním absolutně neplatným. Nárok žalobkyně na částku 6.294,57 Kč je tak neoprávněný.

32. Protože žalobkyně neprokázala zesplatnění celé pohledávky ze smlouvy o zápůjčce č. 1 dle čl. 12 smluvních podmínek, nelze jí přiznat úrok z prodlení (dle § 1970 o. z.) z celé dlužné částky jistiny 16.298,18 Kč už od [datum], ale teprve ode dne [datum] do zaplacení.

33. Žalobkyně dále požaduje přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 8.189,84 Kč (jedná se o 27,00% úrok ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do [datum]) a 27,00% úrok ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do zaplacení. Částka 16.298,18 Kč představuje dlužnou jistinu. Ujednání o předmětu plnění nebo ceně, v tomto případě úroku ze zápůjčky, musí být se spotřebitelem sjednán (resp. mu poskytnut) jasným a srozumitelným způsobem. Pokud se jedná o úrok ve výši 27,00 % ročně požadovaný žalobkyní dle čl. 4 a čl. 20 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, tak vzhledem ke znění smlouvy o zápůjčce, v níž byl úrok ze zápůjčky přesně definován jako částka 3.186 Kč a v níž byly vyčísleny další poplatky (za administrativní činnosti a hotovostní režim splátek), přičemž bylo zcela jasně a určitě uvedeno, že celková dlužná částka činí 33.410 Kč, bez uvedení dalšího ujednání o úrocích ve výši 27,00 % ročně, jak je požaduje žalobkyně, když tyto úroky byly sjednány pouze v rámci smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které sice tvoří nedílnou součást smlouvy o zápůjčce, ale nebyly žalovaným podepsány, posoudil soud tento úrok za sjednaný v rozporu s dobrými mravy (§ 588 občanského zákoníku) a tedy neplatný. Soud taktéž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný byl v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany, který byl v souladu se smlouvou o zápůjčce seznámen s výší úroků ve smlouvě uvedených, tedy stanovených pevnou částkou, a nelze po něm spravedlivě požadovat, aby předvídal další ujednání o úrocích ze zápůjčky vtělených do smluvních podmínek, které navíc ani nesignoval. S ohledem na uvedené není žaloba pro částku 8.189,84 Kč (jedná se o 27,00% úrok ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do [datum]) a 27,00% úrok ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do zaplacení, důvodná.

34. Soud má dále s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako zapůjčitel a žalovaný, v postavení spotřebitele (vydlužitele), uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále zápůjčka č. 2). Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 12.000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto společně s poplatkem za zápůjčku ve výši 8.889 Kč (tedy celkovou dlužnou částku 20.889 Kč), sestávajícího z úroku 1.082 Kč, poplatku za administrativní činnosti 1.751 Kč a poplatku za hotovostní inkasa splátek 6.056 Kč, vrátí v 60 hotovostních splátkách ve výši 349 Kč, vyjma poslední splátky – ta je ve výši 298 Kč. První splátka je splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka až po předposlední splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Poslední splátka je splatná nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Žalovaný převzal půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy, to je dne [datum] (středa). První splátka byla splatná dne [datum] (středa), další splátky jsou splatné do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období, tedy vždy do středy daného týdne. Poslední splátka je splatná při řádném a včasném splácení [datum]. Dle úvodního ustanovení smlouvy o zápůjčce byly její součástí smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, dle kterých při prodloužení účinnosti smlouvy, tedy v okamžiku, není-li uhrazena některá ze splátek, je jistina dále úročena úrokem ve výši 14,40 % ročně, neboť tento úrok byl sjednán pro celou dobu trvání smlouvy. Tyto smluvní podmínky však nebyly žalovaným podepsány (smluvní podmínky tvoří 2 strany hustě popsaného textu rozděleného na 24 článků). Žalovaný se dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek. Žalobkyně uvedla, že na jistině půjčky žalovaný dluží 3.899,07 Kč, na poplatku 1.867,93 Kč (to je celkem 5.767 Kč), žalovaný uhradil celkem 15.122 Kč (z toho žalobkyně započetla na jistinu 8.100,93 Kč, na poplatek 7.021,07 Kč). Celková dlužná částka byla splatná v okamžiku splatnosti poslední řádně předepsané splátky, tedy k [datum]. Žalovaný je v prodlení s úhradou celkové dlužné částky ode dne [datum], žalobkyně však požaduje úroky z prodlení až od [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

35. Soud má s ohledem na uvedené za to, že žalovaný dluží ze smlouvy o zápůjčce č. 2 na jistině 3.899,07 Kč (žaloba je co do jistiny zápůjčky důvodná).

36. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývanou krátkodobou (rychlou) zápůjčku nabízenou mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

37. Ve vztahu ke sjednanému úroku z poskytnutých peněžních prostředků z dlužné částky soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy obecně oprávněn požadovat i zaplacení úroku. Úrok ze zápůjčky byl sjednán v souladu s § 2392 odst. 1 o. z. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na úroky ze zápůjčky jako na cenu plnění ve smyslu § 1813 o. z. Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu k slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 1 odst. 2, § 588 o. z.), než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 1.082 Kč (tato pevná částka má odpovídat sjednanému 14,40% úroku ročně za dobu trvání smlouvy při řádném splácení). O výši úroku sjednaného pevnou částkou byl žalovaný zcela jasně a konkrétně informován v samotné smlouvě o zápůjčce. Vzhledem k tomu, že se jednalo o krátkodobou (rychlou) nebankovní zápůjčku, soud shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné.

38. S ohledem na zásadu autonomie vůle stran bylo možné, aby byl mezi stranami sjednán poplatek za administrativní činnost (administrativní zpracování půjčky), stejně tak poplatek za hotovostní inkaso splátek. Poplatek za administrativní činnost ve výši 1.751 Kč při sjednání půjčky na dobu 60 týdnů považuje soud za platně sjednaný, když se jedná o částku 29 Kč týdně. Administrativní zpracování zápůjčky žalobkyně vykazuje nejen při jejím sjednání, ale také v průběhu jejího trvání (vedení záznamů o zápůjčce a jednotlivých platbách).

39. Soud si je vědom skutečnosti, že hotovostní inkaso splátek – v tomto případě ve výši 6.056 Kč má krýt náklady související se službou právního předchůdce žalobkyně, kdy jím zmocněná osoba se pro vyzvednutí příslušné splátky dostaví do místa doručovací adresy dle smlouvy, zpravidla bydliště žalovaného. Při přepočtu 60 splátek se pak jedná o poplatek za vyzvednutí splátky v místě bydliště dlužníka ve výši cca 101 Kč (× 60 splátek). Hotovostní inkaso splátek představuje výběr jednotlivých splátek v den jejich splatnosti obchodním zástupcem právního předchůdce žalobkyně přímo v místě bydliště žalovaného. Tento poplatek v podstatě nahrazuje náklady, které by žalovaný při splácení zápůjčky musel jinak hradit provozovateli poštovních služeb např. za platbu prostřednictvím poštovní poukázky nebo bance. V případě platby prostřednictvím poštovních poukázek by se jednalo o zpoplatnění částkou cca 30 Kč, v případě plateb bankou (hotovostní vklad na účet třetí osoby nebo převod bankovním příkazem) se žalovaný zpravidla nedostane nad částku 80 Kč. S ohledem na uvedené má soud za to, že hotovostní inkaso splátek sjednané ve výši podstatně nad 100 Kč na jednu splátku, by bylo ujednáním nepřiměřeným, resp. nemravným ve vztahu ke spotřebiteli (a specifikům jeho postavení). Protože se však jedná o cenu plnění, je posuzována jeho platnost dle ve vztahu ke spotřebiteli nižšího zákonného standardu, dle § 1 odst. 2 o. z., § 588 o. z. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že částka cca 100 Kč připadající na výběr jedné splátky, tedy částka 6.056 Kč byla sjednána platně.

40. Žalobkyně dále požaduje přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 1.416,14 Kč (jedná se o 14,40% úrok ročně z částky 3.899,07 Kč od [datum] do [datum]) a 14,40% úroku ročně z částky 3.899,07 Kč od [datum] do zaplacení. Částka 3.899,07 Kč představuje dlužnou jistinu. Ujednání o předmětu plnění nebo ceně, v tomto případě úroku ze zápůjčky, musí být se spotřebitelem sjednán (resp. mu poskytnut) jasným a srozumitelným způsobem. Pokud se jedná o úrok ve výši 14,40 % ročně požadovaný žalobkyní dle čl. 4 a čl. 20 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, tak vzhledem ke znění smlouvy o zápůjčce, v níž byl úrok ze zápůjčky přesně definován jako částka 1.082 Kč a v níž byly vyčísleny další poplatky (za administrativní činnosti a hotovostní režim splátek), přičemž bylo zcela jasně a určitě uvedeno, že celková dlužná částka činí 20.889 Kč, bez uvedení dalšího ujednání o úrocích ve výši 14,40 % ročně, jak je požaduje žalobkyně, když tyto úroky byly sjednány pouze v rámci smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které sice tvoří nedílnou součást smlouvy o zápůjčce, ale nebyly žalovaným podepsány, posoudil soud tento úrok za sjednaný v rozporu s dobrými mravy (§ 588 občanského zákoníku) a tedy neplatný. Soud taktéž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný byl v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany, který byl v souladu se smlouvou o zápůjčce seznámen s výší úroků ve smlouvě uvedených, tedy stanovených pevnou částkou, a nelze po něm spravedlivě požadovat, aby předvídal další ujednání o úrocích ze zápůjčky vtělených do smluvních podmínek, které navíc ani nesignoval. S ohledem na uvedené není žaloba pro částku 1.416,14 Kč (jedná se o 14,40% úrok ročně z částky 3.899,07 Kč od [datum] do [datum]) a 14,40% úrok ročně z částky 3.899,07 Kč od [datum] do zaplacení, důvodná.

41. Žaloba je vzhledem k výše uvedenému důvodná co do pohledávky žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce č. 1 pro částku 16.298,18 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do zaplacení a pro úrok ve výši 2.470,63 Kč. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

42. Dále je žaloba s ohledem na shora uvedené pro částku 9.941,19 Kč (neuhrazená část poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek), částku 8.189,84 Kč (jedná se o 27,00% úrok ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do [datum]) a 27,00% úrok ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do zaplacení a dále pro 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 16.298,18 Kč od [datum] do [datum] nedůvodná. Soud proto žalobu pro tyto částky zamítl (výrok II).

43. Žaloba je dále s ohledem na shora uvedené důvodná co do pohledávky žalobkyně na základě smlouvy o zápůjčce č. 2 pro částku 5.767 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 3.899 Kč od [datum] do zaplacení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

44. Dále je žaloba s ohledem na shora uvedené pro částku 1.416,14 Kč (jedná se o 14,40% úrok ročně z částky 3.899,07 Kč od [datum] do [datum]) a 14,40% úrok ročně z částky 3.899,07 Kč od [datum] do zaplacení, nedůvodná. Soud proto žalobu pro tyto částky zamítl (výrok IV.).

45. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 71,2 %, v rozsahu 28,8 % úspěšná nebyla. Žalobkyni přísluší náhrada v rozsahu 42,4 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 1.380 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 500 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 této vyhlášky, 21% náhrada za daň z přidané hodnoty 378 Kč; celkem 2.178 Kč. Účelně vynaložené nejsou náklady související s doplněním žaloby ze dne [datum] a doplnění listinných důkazů, neboť žaloba měla obsahovat všechna podstatná skutková tvrzení včetně doložení důkazy již v okamžiku jejího podání, žalobkyně je od zahájení řízení zastoupena právním zástupcem. Se zaplaceným soudním poplatkem činí náklady řízení 3.558 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 1.508,60 Kč (42,4 % z 3.558 Kč).

46. Co do lhůty ke splnění povinnosti soud rozhodl v souladu s § 160 o. s. ř.