8 C 21/2023

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 10 737,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynia) částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,b) částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení,c) částku , částka, ,d) částku , částka, ,e) částku , částka, ,f) částku , částka, ,g) částku , částka, ,vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

I. Soud žalobu pro částku , částka, , částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částku , částka, a pro úrok z prodlení, přesahující zákonný úrok z prodlení přiznaný ve výroku I. tohoto rozsudku, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , právnická osoba, . 2023 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovanou smlouvu o zprostředkování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací vztahující se k telefonnímu číslu +, tel. číslo, , jejímž předmětem bylo zprostředkování telekomunikačních služeb. Žalovaná zprostředkovávané telefonní číslo od uzavření smlouvy aktivně užívala. Smlouva byla dne , datum, ukončena z důvodu neplacení žalované. Žalovaná přestala za služby hradit počínaje fakturou č. , hodnota, na částku , částka, , splatnou dne , datum, . Žalovaná neuhradila celkem pět faktur, a to fakturu č. , hodnota, na částku , částka, , splatnou dne , datum, , fakturu č. , hodnota, na částku , částka, , splatnou dne , datum, , fakturu č. , hodnota, na částku , částka, , splatnou dne , datum, , fakturu č. , hodnota, na částku , částka, , splatnou dne , datum, a fakturu č. , hodnota, na částku , částka, , splatnou dne , datum, . Smluvní úrok z prodlení ve výši 0,2 % denně z dlužné částky vyplývá z čl. V. bodu 5 smlouvy. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty (BMSL pokuta) ve výši , částka, vzniklé na základě čl. V. bodu 8 smlouvy z důvodu nedodržení délky smlouvy žalovanou. Smlouva byla uzavřena dne , datum, na dobu 24 měsíců a v souladu s čl. V. bodem 7 smlouvy byla každých 24 měsíců prodlužována o stejné období. Smlouva tedy končí dnem , datum, . BMSL pokuta byla vypočtena v souladu s § 63 odst. 1 písm. p) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, tj. maximálně ve výši jedné pětiny součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy. Žalobkyně požaduje také zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, vzniklé na základě čl. V. bodu 5 smlouvy z důvodu prodlení žalované s úhradou faktury o více než 24 dní. Žalovaná přitom nebyla v prodlení s úhradou pouze jedné z faktur, ale hned několika a mnohem déle než 24 dní. Dále žalobkyně požaduje zaplacení2. kapitalizované smluvní pokuty ve výši , částka, (tj. smluvní pokuta z částky , částka, /první nezaplacená faktura/ ve výši 0,2 % za každý započatý den prodlení v souladu s čl. V. bodem 5 smlouvy ode dne , datum, do podání žaloby),3. kapitalizované smluvní pokuty ve výši , částka, (tj. smluvní pokuta z částky , částka, /druhá nezaplacená faktura/ ve výši 0,2 % za každý započatý den prodlení v souladu s čl. V. bodem 5 smlouvy ode dne , datum, do podání žaloby),4. kapitalizované smluvní pokuty ve výši , částka, (tj. smluvní pokuta z částky , částka, /třetí nezaplacená faktura/ ve výši 0,2 % za každý započatý den prodlení v souladu s čl. V. bodem 5 smlouvy ode dne , datum, do podání žaloby),5. kapitalizované smluvní pokuty ve výši , částka, (tj. smluvní pokuta z částky , částka, /čtvrtá nezaplacená faktura/ ve výši 0,2 % za každý započatý den prodlení v souladu s čl. V. bodem 5 smlouvy ode dne , datum, do podání žaloby),6. kapitalizované smluvní pokuty ve výši , částka, (tj. smluvní pokuta z částky , částka, /pátá nezaplacená faktura/ ve výši 0,2 % za každý započatý den prodlení v souladu s čl. V bodem 5 smlouvy ode dne , datum, do podání žaloby).

7. Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne , datum, , na tuto žalovaná nijak nereagovala a neuhradila ničeho.

8. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. K jednání soudu dne , datum, se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. O odročení jednání žalovaná nepožádala, proto soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přičemž při rozhodnutí vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

9. Ze Smlouvy o zprostředkování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací č. , hodnota, soud zjistil, že tuto uzavřela žalobkyně s žalovanou dne , datum, . Předmětem smlouvy bylo poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací – služeb virtuálního mobilního operátora k telefonnímu číslu +, tel. číslo, – neomezený tarif (hlasové a SMS služby) + 4 GB dat - za měsíční poplatek , částka, (včetně DPH). V článku V. bod 5 smlouvy bylo mezi smluvními stranami ujednáno, že v případě prodlení žalované s úhradou vyúčtování (faktury) má žalobkyně jako zprostředkovatel právo účtovat žalované smluvní pokutu ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení a úrok z prodlení ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Dále bylo ujednáno, že za zaslání první upomínky (7 dnů po splatnosti) je žalobkyně jako poskytovatel oprávněna účtovat žalované jednorázovou smluvní pokutu ve výši , částka, bez DPH, za zaslání druhé upomínky (14 dnů po splatnosti) jednorázovou smluvní pokutu ve výši dalších , částka, bez DPH a za zaslání třetí upomínky (21 dnů po splatnosti) jednorázovou smluvní pokutu ve výši dalších , částka, bez DPH. V případě prodlení o více než 24 dnů je žalobkyně oprávněna účtovat jednorázovou smluvní pokutu ve výši , částka, bez DPH a také oprávněna omezit nebo přerušit poskytování služeb. Za dočasnou blokaci čísla je zprostředkovatel oprávněn účtovat účastníkovi jednorázovou smluvní pokutu ve výši , částka, bez DPH, za následné odblokování čísla jednorázovou smluvní pokutu ve výši , částka, bez DPH. Podle čl. V. bod 7 smlouvy se smlouva uzavírá na dobu 24 měsíců a automaticky se prodlužuje o stejné období, na které byla uzavřena, pokud není nejméně tři měsíce před uplynutím účinnosti písemně vypovězena druhou smluvní stranou. Podle čl. V. bod 8 smlouvy v případě výpovědi účastníka je účastník povinen uhradit zprostředkovateli částku odpovídající pětině součtu všech minimálních měsíčních plnění zbývajících k úhradě do konce sjednané doby trvání smlouvy u příslušné služby (náhrada škody vzniklé v důsledku toho, že zákazník nesplnil svůj závazek ze smlouvy).

10. Z předložených faktur a rozpisů vyúčtování služeb soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované v souladu se smlouvou poskytnuté telekomunikační služby následovně:- fakturou č. , hodnota, na částku , částka, (z toho částka , částka, je smluvní pokuta za upomínku č. , hodnota, pro fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, ), splatnou dne , datum, , za období 1. – , datum, ,- fakturou č. , hodnota, na částku , částka, , splatnou dne , datum, , za období 1. – , datum, ,- fakturou č. , hodnota, na částku , částka, (z toho částka , částka, je smluvní pokuta za upomínku č. , hodnota, pro fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, a částka , částka, je smluvní pokuta za upomínku č. , hodnota, pro fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, ), splatnou dne , datum, , za období 1. – , datum, ,- fakturou č. , hodnota, na částku , částka, (z toho částka , částka, je smluvní pokuta za upomínku č. , hodnota, pro fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, , částka , částka, je smluvní pokuta za upomínku č. , hodnota, pro fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, a částka , částka, je smluvní pokuta za upomínku č. , hodnota, pro fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, ), splatnou dne , datum, , za období 1. - , datum, a- fakturou č. , hodnota, na částku , částka, (z toho částka , částka, je smluvní pokuta za upomínku č. , hodnota, pro fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, ), splatnou dne , datum, , za období 1. – , datum, .

11. Fakturou č. , Anonymizováno, na částku , částka, , splatnou dne , datum, , vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu za blokaci telefonního čísla dne , datum, ve výši , částka, + DPH a smluvní pokutu za prodlení s úhradou faktur o více než 24 dní dle čl. V. bodu 5 smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, ve výši , částka, + DPH.

12. Fakturou č. , Anonymizováno, na částku , částka, , splatnou dne , datum, , vyúčtovala žalobkyně žalované BMSL pokutu z důvodu nedodržení délky trvání smlouvy dle čl. V. smlouvy.

13. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek v celkové výši , částka, a byla upozorněna na možné soudní vymáhání. Dle potvrzení o podání prostřednictvím hybridní pošty byla zásilka předána k poštovní přepravě téhož dne.

14. Závazkový vztah vzniklý dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění účinném do , datum, a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“).

15. Podle § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

16. Podle § 63 odst. 1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, ať již výpovědí, nebo dohodou smluvních stran, musí být ve smlouvě srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedena informace o výši úhrady, která nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, a výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek.

17. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

18. Podle § 2445 o. z. smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

19. Dle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

20. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

21. Spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (§ 1810 o. z.).

22. Podle § 1813 o. z. jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

23. Dle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací dle § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, ve které se žalobkyně zavázala zprostředkovat pro žalovanou telekomunikační služby, konkrétně mobilní tarif a další služby a žalovaná se zavázala hradit za tyto služby cenu dle vyúčtování. Žalovaná však porušila svůj závazek, když nezaplatila za poskytnuté služby elektronických komunikací za období srpen až prosinec 2022, které jí byly vyúčtovány v pěti fakturách. Kromě ceny za poskytnuté služby byly žalované současně, popř. samostatnými fakturami vyúčtovány smluvní pokuty dle čl. V. smlouvy.

26. Vzhledem k tomu, že žalovaná, která je fyzickou osobou, vystupovala při uzavírání a plnění smlouvy s podnikatelem mimo rámec své podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a žalobkyně v rámci tohoto smluvního vztahu vystupovala v rámci své podnikatelské činnosti, tj. jako podnikatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana. Jelikož je tedy smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvou spotřebitelskou, musí soud z moci úřední posoudit, zda jednotlivá ujednání spotřebitelské smlouvy nejsou nepřípustná, a to bez dalšího či zda jsou nepřípustná pro jejich rozpor s požadavkem dobré víry znamenající k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran – jedná se tak o obsahovou kontrolu těchto ujednání.

27. Soud tedy při posuzování smluvního vztahu a jeho konkrétních ujednání postupoval v souladu s ustanovením § 1814 a následujících o. z., přičemž ve smlouvě neshledal žádné ujednání, které by bylo bez dalšího nepřípustné. Dále postupoval v souladu s ustanovením § 1813 o. z., kdy aplikoval test nepřiměřenosti ujednání předmětné smlouvy jednotlivě – posuzoval tedy, zda se jedná o smluvní ujednání, které zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, zdali jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a zdali je tato nerovnováha v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Preambule směrnice Rady 93/13/EHS, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, která byla provedena zákonnými ustanoveními § 1813 a § 1814 o. z., stanoví, že při hodnocení kritéria „dobré víry“, resp. „přiměřenosti“, je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran, zda měl spotřebitel nějakou pohnutku k tomu, aby souhlasil s podmínkou, a zda zboží bylo dodáno, nebo služby poskytnuty, na zvláštní objednávku spotřebitele. Ustanovení § 1813 občanského zákoníku z přezkumu vylučuje ujednání o předmětu plnění a ceně. Z přezkumu tak nejsou vyloučeny ujednání o sankcích, ať už jde o úroky z prodlení, nebo smluvní pokuty, například ve formě různých sankčních poplatků.

28. Účelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ustanovení §§ 2048 až 2052 o. z. jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvní povinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má funkci prevenční, reparační a sankční. Z předmětné smlouvy plyne, že závazek žalované platit za poskytnuté služby jejich cenu uvedenou ve vyúčtování je zajištěn smluvní pokutou sjednanou v procentuální sazbě z dlužné částky vyúčtování služeb za každý započatý den prodlení a dále je pro případ prodlení žalované s úhradou vyúčtování služeb smlouvou sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat jednorázovou smluvní pokutu za zaslání první, druhé a třetí upomínky a další smluvní pokutu za prodlení delší než 24 dnů. Funkce všech takto sjednaných smluvních pokut je zcela totožná a zajišťuje splnění stejné smluvní povinnosti žalované. Soud dále konstatuje, že povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností stíhá výlučně spotřebitele, nikoliv poskytovatele služby.

29. Soud přezkoumal přiměřenost smluvních podmínek z úřední povinnosti. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně žalovanou jako spotřebitele, nikoli žalobkyni jako poskytovatele služby a zejména vzhledem k tomu, že splnění téže povinnosti žalované je zajištěno dvěma smluvními pokutami, dospěl soud k závěru, že ujednání smlouvy zakládající oprávnění žalobkyně účtovat žalované jednorázovou smluvní pokutu za zaslání první upomínky ve výši , částka, včetně DPH, za zaslání druhé upomínky jednorázovou smluvní pokutu ve výši , částka, včetně DPH, za zaslání třetí upomínky jednorázovou smluvní pokutu ve výši , částka, včetně DPH a za prodlení s úhradou faktury o více než 24 dní smluvní pokutu ve výši , částka, včetně DPH, je ujednáním nepřiměřeným, zakládajícím významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele. Poskytovatel služeb (žalobkyně) nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel (žalovaná) s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ve smyslu § 1815 o. z. je tedy předmětné ujednání neplatné a soud k němu nepřihlíží.

30. S ohledem na zjištěný skutkový stav shledal soud žalobu jako důvodnou pouze částečně, a to ve vztahu k nezaplaceným platbám za poskytnuté služby elektronických komunikací za období od , datum, do , datum, ve výši 5 x , částka, , tj. , částka, (výrok I. písm. a/), ve vztahu k částce , částka, představující BMSL pokutu za nedodržení délky trvání smlouvy dle čl. V. bodu 7 smlouvy, účtované v souladu s § 63 odst. 1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích, ve znění účinném v době uzavření smlouvy, jako jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy. Jelikož smlouva byla sjednána dne , datum, na období 24 měsíců s automatickou prolongací na stejné období, měla skončit dne , datum, . Za období únor 2023 až listopad 2024 tak měla žalovaná zaplatit 22 x 549 = , částka, + 7 dnů v lednu 2023 = , částka, a 16 dnů v prosinci 2024 = , částka, , celkem , částka, /5 = , částka, . Pokud žalobkyně požaduje na BSML pokutě částku , částka, , soud jí požadované plnění přiznal (výrok I. písm. b/). Dále soud žalobkyni přiznal nárok na smluvní pokutu dle čl. V. bod smlouvy ve výši 0,2 % denně z dlužných měsíčních paušálů ve výši , částka, za dobu ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur (u faktury č. , hodnota, od , datum, , u faktury č. , hodnota, od , datum, , u faktury č. , hodnota, od , datum, , u faktury č. , hodnota, od , datum, , u faktury č. , hodnota, od , datum, ) do dne podání žaloby, tj. do , právnická osoba, . 2023 (výrok I. písm. c/).

31. Z důvodů uvedených v odst. 24 (duplicitní účtování smluvních pokut za prodlení žalované s úhradou faktur) shledal soud jako nedůvodnou žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení smluvních pokut v celkové výši , částka, za vystavení upomínek při prodlení s úhradou jednotlivých faktur dle čl. V. bodu 5 smlouvy, účtovaných ve vystavených měsíčních fakturách, dále v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení s úhradou faktur o více než 24 dnů dle čl. V. bodu 5 smlouvy, jakož i ve vztahu k rozdílu mezi součtem požadovaných a přiznaných smluvních pokut ve výši 0,2 % denně ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur do dne podání žaloby v celkové výši , částka, , neboť žalobkyně tuto nepožadovala z částek 5 x , částka, , jak měla učinit, ale z částek, do nichž neoprávněně započetla i smluvní pokuty za upomínky opírající se o neplatná ustanovení smlouvy, specifikované v jednotlivých fakturách. Proto soud výrokem II. žalobu v těchto částech zamítl, stejně jako v části, v níž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení přesahující zákonný úrok z prodlení přiznaný ve výroku I. rozsudku.

32. Ve vztahu k úroku z prodlení platí, že dle ustanovení § 1970 o. z. si mohou smluvní strany dohodnout úrok z prodlení v odlišné výši, než je úrok zákonný. Soud je však povinen zkoumat výši takto ujednaného úroku z prodlení a zvažovat, zda jeho výše není zjevně nepřiměřená a nepříčí se účelu, jemuž mají úroky z prodlení sloužit. Žalobkyní požadovaný úrok ve výši 0,2 % denně odpovídá úroku ve výši 73 % ročně, přičemž zákonný úrok z prodlení činil v okamžiku vzniku prodlení pouze 15 % ročně, žalobkyně tak požaduje více než čtyřnásobek zákonných úroků z prodlení. S odkazem na ustálenou judikaturu (srovnej například nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 523/07, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ) dospěl soud k závěru, že sjednaná výše úroků z prodlení je zjevně nepřiměřená, neodpovídá výši, která je ve společnosti vnímána jako adekvátní, zakládá tak zjevnou nerovnost v právech a povinnostech účastníků a odporuje funkcím tohoto institutu. Ve vztahu k žalované se pak jeví takto sjednaná výše úroků z prodlení jako nepřiměřená tvrdost, když žalobkyně se tak ve vztahu k žalované dostává do nepřiměřeně výhodnějšího postavení. Soud tak posoudil ujednání o smluvním úroku z prodlení ve výši 0,2 % denně jako nepřiměřené, zakládající významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele. Ve smyslu § 1815 o. z. je tedy i toto ujednání neplatné a soud k němu nepřihlíží. S ohledem na toto právní posouzení je třeba uzavřít, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyla sjednána výše úroků z prodlení, proto soud přiznal žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., úroky zákonné, tj. úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužných částek ode dne následujícího po jejich splatnosti do zaplacení.

33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I ÚS 2717/08). Žalobkyně byla po kapitalizaci požadovaných úroků ve věci úspěšná pouze částečně v rozsahu 48,4 %, v rozsahu 51,6 % úspěšná nebyla. Převážně úspěšnou tak v řízení byla žalovaná, které však žádné náklady nevznikly, proto soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

34. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř.