8 C 27/2017

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného a žalobkyně o vypořádání zaniklého společného jmění manželů <b>I. Z věcí spadajících do zaniklého společného jmění účastníků se do výlučného vlastnictví žalobkyně přikazují nemovité věci, a to pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – bydlení a pozemek parc. [číslo] – zahrada, vše zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, v hodnotě 2.760.000 Kč.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání podílů ze zaniklého společného jmění manželů částku 1.380.000 Kč, do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – na účet Okresního soudu ve Vyškově na nákladech řízení částku 3.396,50 Kč, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalovaný je povinen nahradit České republice – na účet Okresního soudu ve Vyškově na nákladech řízení částku 3.396,50 Kč, do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum] domáhá vydání rozsudku, jímž bude vypořádáno zaniklé společné jmění manželů. Žalobu odůvodnila tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne 23. 4. 2015, č.j. 11 C 110/2014, který nabyl právní moci téhož dne. Po rozvodu se s žalovaným snažila dohodnout na vypořádání majetku, žalovaný však na výzvy žalobkyně k dohodě nereagoval. Do společného majetku žalobkyně zahrnula toliko nemovitosti - pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 235 m2, jehož součástí je stavba [adresa] – objekt k bydlení a pozemek parc. [číslo] – zahrada o výměře [výměra], zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov. Nemovitosti v současné době neužívá žádný z účastníků, žalovaný žalobkyni znemožňuje přístup do domu, sám zde však také nebydlí, nemovitosti tak chátrají a ztrácejí na hodnotě. Žalobkyně má zájem na přikázání uvedených nemovitostí do svého výlučného vlastnictví a je připravena žalovanému vyplatit z titulu vypořádání odpovídající částku, kterou nechť určí soud na základě znaleckého posudku. S bývalým manželem se totiž nejsou schopni dohodnout na tržní ceně nemovitostí, kdy žalovaný a priori nevěří žádnému odhadu ceny, který by byl zpracován znalcem na základě požadavku žalobkyně.

2. Žalovaný v rámci svého procesního stanoviska uvedl, že souhlasí s přikázáním nemovitostí specifikovaných v žalobě do výlučného vlastnictví žalobkyně za předpokladu, že mu z titulu vypořádání bude vyplacena částka 1.000.000 Kč. Ohradil se proti tvrzení, že nemovitosti chátrají a ohrožují sousedy, na domě byla např. provedena úprava zateplení, tuto investici však nečiní předmětem vypořádání. Předmětem vypořádání nečiní ani žádný další majetek či dluhy vzniklé za trvání manželství.

3. Z rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 23. 4. 2015, č.j. 11 C 110/2014-19 bylo zjištěno, že manželství žalobkyně a žalovaného, uzavřené dne [datum], bylo rozvedeno dne 23. 4. 2015, téhož dne rozsudek nabyl právní moci.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov k datu [datum] soud zjistil, že k uvedenému datu byli žalobkyně a žalovaný na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] jako vlastníci pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa] – objekt k bydlení a pozemku parc. [číslo] – zahrada, o výměře [výměra], s tím, že uvedené nemovitosti jsou ve společném jmění manželů. Jako nabývací titul je označena smlouva o převodu nemovitosti [anonymizováno] [číslo] kupní ze dne [datum].

5. V průběhu řízení byl soudem ustanoveným znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí [anonymizováno] [celé jméno znalce] vyhotoven znalecký posudek, jímž byla stanovena obvyklá cena nemovitostí ve společném jmění manželů částkou 2.760.000 Kč. Takto stanovenou cenu žalobkyně i žalovaný akceptovali a neměli k ní žádné námitky.

6. Jedním ze způsobů zániku společného jmění je jeho zánik rozvodem manželství. V takovém případě společné jmění manželů zaniká v okamžiku nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. V projednávané věci manželství účastníků zaniklo [datum] – ke stejnému datu také zaniklo společné jmění účastníků řízení.

7. Vzhledem k tomu, že k zániku společného jmění manželů došlo ke dni [datum], soud otázku vypořádání posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“).

8. Podle § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

9. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé na vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

10. Předmětem vypořádání společného jmění může být vše, co do společného jmění manželů náleží, tedy jakákoliv aktiva a pasiva společného jmění. Řízení je ovládáno zásadou dispoziční, soud vypořádá jen ty součásti původně náležející do SJM, které účastníci učinili předmětem řízení. Překročit jejich návrhy může jen ohledně ceny vypořádávaného majetku a toho, jak jej mezi bývalé manžele rozdělí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 684/2004 nebo sp. zn. 22 Cdo 2433/99). Jmění, které manželé neučiní předmětem vypořádání, takto vypořádáno nebude. Předmětem vypořádání může být jen majetek, který byl v okamžiku zániku SJM jeho součástí a v době vypořádání existuje jako majetek společný (viz. 22 Cdo 2433/99).

11. Podle § 709 odst. 1 o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

12. Podle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741 použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

13. Řízení o vypořádání SJM má povahu řízení, kdy určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývá přímo ze zákona. Soud je tak při vypořádání vázán zákonem, nikoliv návrhem účastníků. V § 742 odst. 1 o.z. je zakotveno šest základních pravidel, kterými se má soud při vypořádání řídit. Většina z nich nastupuje automaticky, pouze výjimečně je aplikace pravidla vázána na iniciativu oprávněného (např. § 742 odst. 1 písm. c/).

14. Vzhledem k tomu, že manželství účastníků vzniklo dne [datum] a k tomuto datu vzniklo i společné jmění manželů, je třeba otázku, co je součástí společného jmění manželů posuzovat v době do [datum] dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného právě do [datum] a za dobu od [datum] do doby zániku společného jmění, tj. do [datum] dle zákona [číslo] o.z., jenž nabyl účinnosti [datum]. To, co nebylo součástí společného jmění manželů k [datum], nemohlo se stát součástí společného jmění ve smyslu § 708 a násl. o.z. po [datum]. Tento závěr jednoznačně vyplývá z § 3028 odst. 1, 2 o.z. podle něhož se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle odst. 2 téhož ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

15. Podle § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku společné jmění manželů tvořilo a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

16. Podle § 708 o.z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

17. Na základě shodného tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že z jejich společného jmění manželů mají být předmětem vypořádání toliko nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], a to pozemek parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – objekt k bydlení a pozemek parc. [číslo] – zahrada, jejichž obvyklá cena určená znaleckým posudkem činí 2.760.000 Kč. Uvedená částka tak současně tvoří celkovou hodnotu věcí spadajících do SJM, kterou je třeba mezi žalobkyni a žalovaného rozdělit a je určující pro vyčíslení výše podílu každého z účastníků – při rovnosti podílů musí žalobkyně i žalovaný v rámci vypořádání získat polovinu uvedené částky, tj. 1.380.000 Kč. Jelikož o přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví projevila zájem žalobkyně, přičemž žalovaný s tímto souhlasil, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a předmětné nemovitosti přikázal do vlastnictví žalobkyně. Protože žalobkyně takto získává majetek přesahující výši jejího vypořádacího podílu, musí rozdíl mezi hodnotou získaného majetku (2.760.000 Kč) a výší jejího vypořádacího podílu (1.380.000 Kč) ve výši 1.380.000 Kč vyplatit žalovanému v penězích. Ke splnění této povinnost soud v souladu s ustanovením § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu stanovil delší lhůtu 3 měsíců od právní moci rozsudku, a to s ohledem na výši částky, kterou je třeba zaplatit (výrok II.).

18. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výrok III.) je odůvodněn ustanovením § 150 o.s.ř., podle nějž jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V řízení o vypořádání společného jmění manželů je soud vázán pouze okruhem věcí zahrnutých účastníky do vypořádání. Ve vztahu ke způsobu vypořádání soud návrhy účastníků vázán není. Proto v řízení o vypořádání společného jmění manželů nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu ve věci, a soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

19. Výroky o náhradě nákladů státu (výroky IV. a V.) jsou odůvodněny ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto řízení platil stát náklady, jež vznikly v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku za účelem stanovení obvyklé ceny nemovitostí ve společném jmění manželů. Znalecký posudek tak byl vypracován v zájmu obou účastníků, proto soud rozhodl o povinnosti žalobkyně i žalovaného nést tyto náklady rovným dílem. Soudnímu znalci [příjmení] [jméno] [celé jméno znalce] byla usnesením Okresního soudu ve Vyškově ze dne 30. 1. 2020, č.j. 8 C 27/2017-55, které nabylo právní moci dne 27. 2. 2020, přiznána odměna za vypracování znaleckého posudku ve výši 6.125 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 668 Kč, tj. celkem 6.793 Kč. Z uvedených důvodů soud rozhodl o povinnosti žalobkyně i žalovaného zaplatit na účet Okresního soudu ve Vyškově na nákladech, jež byly vynaloženy na vypracování znaleckého posudku, částku 3.396,50 Kč.