8 C 42/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 6.062 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6.026 Kč, částku 1.213,10 Kč (kapitalizovaný 8,05 % úrok z prodlení ročně z částky 4.080,42 Kč od [datum] do [datum]) a 8,05 % úrok z prodlení ročně z částky 4.080,42 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud žalobu pro 8,05 % úrok z prodlení ročně z částky 4.080,42 Kč od [datum] do [datum], dále pro částku 3.299,66 Kč (kapitalizovaný 21,90 % úrok ročně z částky 4.080,42 Kč od [datum] do [datum]) a 21,90% úrok ročně z částky 4.080,42 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1.489 Kč, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], [titul], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 6.062 Kč s příslušenstvím, které sestává z 21,90 % úroku ročně z částky 4080,42 Kč od [datum] do zaplacení, z 8,05 % úroku z prodlení ročně z částky 4080,42 Kč od [datum] do zaplacení, z kapitalizovaného úroku ve výši 3.299,66 Kč (jedná se o 21,90 % úrok ročně z částky 4080,42 Kč od [datum] do [datum]) a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.468,51 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení ročně z 4080,42 Kč od [datum] do [datum]). Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], uzavřel s žalovaným [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 9.000 Kč, v hotovosti v den uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím zápůjčky posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet půjčku na základě informací poskytnutých od žalovaného, které jsou zaznamenány v zákaznické kartě, které byly ověřeny předloženými doklady, přičemž žalovaný výslovně prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje o svých poměrech. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 6.526 Kč. Poplatek představuje součet kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu trvání půjčky s úrokovou sazbou 21,90 % ročně, dle čl. 4 smluvních podmínek (tj. 938 Kč), dále odměnu za administrativní zpracování půjčky 1.500 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek 4.088 Kč. Celou částku 15.526 Kč se žalovaný zavázal vrátit v 45 hotovostních týdenních splátkách po 346 Kč, poslední splátka ve výši 302 Kč byla stanovena na [datum]. V období, kdy žalovaný hradil sjednané splátky řádně a včas, byla každá splátka započtena na úhradu jistiny a poplatku. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, dostával se do prodlení s jednotlivými splátkami zápůjčky i poplatku. Poslední úhradu žalovaný provedl dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky, ta činila na dlužné jistině 7.500 Kč, na dlužném souhrnném poplatku 6.526 Kč. Protože nebyla dlužná částka jistiny zápůjčky uhrazena, úročí se dále úrokem ve výši 21,90 % ročně a zákonným úrokem z prodlení. Po zesplatnění celé dlužné částky do data postoupení bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě uhrazeno 8.000 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností k uvedenému dni. Ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky částku 6.026 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka 6.026 Kč se skládá z dlužné jistiny 4.080,42 Kč a dlužného poplatku 1.945,58 Kč. Zkapitalizovaný 21,90 % roční úrok z částky 4080,42 Kč ve výši 3.299,66 Kč odpovídá období od [datum] do data postoupení [datum]. Zkapitalizovaný 8,05% roční úrok z prodlení z částky 4080,42 Kč ve výši 1.468,51 Kč odpovídá období od [datum], to je ode dne marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, do data postoupení [datum]. Přes výzvy žalobkyně žalovaný na dlužnou částku dále ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec ], se zavázala žalovanému poskytnout částku 9.000 Kč, za poplatek 6.526 Kč (číslo smlouvy [číslo]). Poplatek 6.526 Kč sestává z úroku 938 Kč, poplatku za administrativní činnost 1.500 Kč a poplatku za hotovostní inkasa splátek 4.088 Kč Částku 15.526 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 45 hotovostních splátkách, výše první až předposlední splátky je 346 Kč, výše poslední splátky je 302 Kč (k rukám osoby dle čl. 17 smlouvy). První splátka je splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka až po předposlední splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Poslední splátka je splatná nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Žalovaný převzal zápůjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný si zvolil hotovostní inkaso splátek.

4. Datum a výše uhrazených splátek jsou zřejmé z tabulky umoření ze dne [datum].

5. Dle smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce se jedná o neúčelovou zápůjčku, s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou (čl. 1). Administrativní činnost zahrnuje činnosti dle čl. 2 smluvních podmínek (čl. 2). Hotovostním režimem splátek se rozumí doplňková volitelná činnost bezprostředně související s poskytováním a splácením zápůjčky, zahrnuje mimo jiné osobní výběr splátek celkové dlužné částky v místě bydliště zákazníka uvedeném v záhlaví smlouvy (čl. 2). Výše RPSN činí při 45 splátkách 76,35 % (čl. 3). Dle čl. 4 výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (čl. 20), uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 21,90 % ročně při počtu 45 splátek. Dle čl. 20 je smlouva uzavírána na dobu určitou, ode dne podpisu této smlouvy (to je ode dne [datum]) do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Dle čl. 6 se zákazník zavazuje platit splátky celkové dlužné částky včas, v souladu s podmínkami smlouvy. Dle čl. 12 je ujednáno, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle čl. 18 v případě prodlení zákazníka s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení. Smlouva o zápůjčce se řídí dle výslovného ujednání zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (čl. 21). Smluvní podmínky tvoří 2 strany hustě popsaného textu, rozděleného na 24 článků. Smluvní podmínky nejsou žalovaným podepsány.

6. Ze zákaznické karty ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný při žádosti o půjčku uvedl, že je svobodný, nemá žádné děti, nejvyšší dosažené vzdělání – vyučen. Pracuje jako montážní dělník s příjmem ve výši 10.500 Kč, jiné příjmy nemá. Mezi své běžné měsíční výdaje žalovaný uvedl nájem/inkaso ve výši 2.200 Kč, telefon 400 Kč a výdaje na domácnost ve výši 5.000 Kč, tedy celkem 7.600 Kč. Použitelný příjem žalovaného tak činil 2.900 Kč. Před uzavřením smlouvy byl ověřen občanský průkaz žalovaného, pracovní smlouva a výplatní pásky za měsíce září až listopad [rok], SIPO za stejné období a evidenční list nájemného.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným společně s dalšími pohledávkami za jinými dlužníky [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], a to za úplatu. Pohledávky přecházejí dnem podpisu oběma smluvními stranami. Dle výňatku z přílohy soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce.

8. Závazkový vztah, vzniklý dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále„ o. z.“), dále zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (účinným do 30. 11. 2016). Postoupení mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.

9. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

10. Dle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

11. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

12. Dle § 1841 a 1842 odst. 1 a 2 o. z., smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. Ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. Uzavřou-li se však na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 další smlouvy stejné nebo obdobné povahy, které na sebe v čase navazují, použijí se ustanovení tohoto pododdílu jen na první smlouvu; to neplatí, pokud od uzavření poslední smlouvy uplynul více než jeden rok. Dojde-li na základě smlouvy uvedené v odstavci 1 k jinému projevu vůle stejné nebo obdobné povahy, postupuje se obdobně.

13. Dle § 2390, § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

14. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci vydlužiteli se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky hotově, nebo bezhotovostním převodem na účet vydlužitele.

15. Dle § 1725 o. z. smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

16. Autonomie vůle stran smluvního vztahu je stěžejní zásadou soukromého práva. Rozumí se jí smluvní svoboda, tedy svoboda rozhodnout se, zda smlouvu uzavřít a za jakých podmínek (tedy s jakým obsahem).

17. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 1 odst. 2 o. z. jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, nebo veřejný pořádek. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních jednání v případech, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popř. pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takové právní jednání zakládá.

20. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

21. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

22. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

23. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako zapůjčitel a žalovaný, v postavení spotřebitele (vydlužitele), uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr, postupoval tak v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a lze tedy uzavřít, že úvěr byl poskytnut platně. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 9.000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto společně s poplatkem za zápůjčku ve výši 6.526 Kč (tedy celkovou dlužnou částku 15.526 Kč), sestávajícího z úroku 938 Kč, poplatku za administrativní činnosti 1.500 Kč a poplatku za hotovostní inkasa splátek 4.088 Kč, vrátí v 45 hotovostních splátkách ve výši 346 Kč, vyjma poslední splátky – ta je ve výši 302 Kč. První splátka je splatná 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy, každá následující splátka až po předposlední splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Poslední splátka je splatná nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Žalovaný převzal půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy, to je dne [datum] (středa). První splátka byla splatná dne [datum] (středa), další splátky jsou splatné do konce dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období, tedy vždy do neděle daného týdne (smluvní strany tímto vyloučily aplikaci § 607 o. z.) Poslední splátka je splatná při řádném a včasném splácení [datum] (nikoli jak chybně uvedla žalobkyně [datum]). Dle úvodního ustanovení smlouvy o zápůjčce byly její součástí smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, dle kterých při prodloužení účinnosti smlouvy, tedy v okamžiku, není-li uhrazena některá ze splátek, je jistina dále úročena úrokem ve výši 21,90 % ročně, neboť tento úrok byl sjednán pro celou dobu trvání smlouvy. Tyto smluvní podmínky však nebyly žalovaným podepsány (smluvní podmínky tvoří 2 strany hustě popsaného textu rozděleného na 24 článků). Žalovaný se dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek. Celková dlužná částka byla splatná v okamžiku splatnosti poslední řádně předepsané splátky, tedy dne [datum]. K uvedenému datu žalovaný dlužil na jistině 7.500 Kč a na poplatku 6.526 Kč. Žalovaný je v prodlení s úhradou celkové dlužné částky ode dne [datum]. Do data postoupení žalovaný uhradil ještě částku 8.000 Kč, kterou žalobkyně ve výši 3.419,58 Kč započetla na jistinu a ve výši 4.580,42 Kč na poplatek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

24. Jak uvedla žalobkyně, žalovaný se dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dlužil po poslední úhradě dne [datum] částku 7.500 Kč na jistině a částku 6.526 Kč na poplatku. Uvedené znamená, že žalovaný uhradil do [datum] pouze 1.500 Kč, které žalobkyně započetla na jistinu. Následně žalovaný uhradil ve třech splátkách celkem 8.000 Kč, které žalobkyně ve výši 3.419,58 Kč započetla na jistinu a ve výši 4.580,42 Kč na poplatek. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný dluží ze smlouvy o zápůjčce na jistině 4.080,42 Kč a na poplatku částku 1.945,58 Kč, celkem 6.026 Kč, ve vztahu k této částce je tedy žaloba důvodná.

25. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývanou krátkodobou (rychlou) zápůjčku nabízenou mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

26. Ve vztahu ke sjednanému úroku z poskytnutých peněžních prostředků z dlužné částky soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy obecně oprávněn požadovat i zaplacení úroku. Úrok ze zápůjčky byl sjednán v souladu s § 2392 odst. 1 o. z. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na úroky ze zápůjčky jako na cenu plnění ve smyslu § 1813 o. z. Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu k slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 1 odst. 2 o.z., § 588 o. z.), než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 938 Kč (tato pevná částka má odpovídat sjednanému 21,90% úroku ročně za dobu trvání smlouvy při řádném splácení). O výši úroku sjednaného pevnou částkou byl žalovaný zcela jasně a konkrétně informován v samotné smlouvě o zápůjčce. Vzhledem k tomu, že se jednalo o krátkodobou (rychlou) nebankovní zápůjčku, soud shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné.

27. S ohledem na zásadu autonomie vůle stran bylo možné, aby byl mezi stranami sjednán poplatek za administrativní činnost (administrativní zpracování půjčky), stejně tak poplatek za hotovostní inkaso splátek. I zde soud posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu k slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 1 odst. 2 o.z., § 588 o. z.) než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele. Poplatek za administrativní činnost ve výši 1.500 Kč při sjednání půjčky na dobu 45 týdnů představuje částku cca 33 Kč týdně. Administrativní zpracování půjčky žalobkyně vykazuje nejen při jejím sjednání, ale také v průběhu jejího trvání (vedení záznamů o půjčce a jednotlivých platbách). Proto má soud za to, že i tento nárok žalobkyně je oprávněný. Soud si je vědom skutečnosti, že hotovostní inkaso splátek – v tomto případě ve výši 4.088 Kč má krýt náklady související se službou právního předchůdce žalobkyně, kdy jím zmocněná osoba se pro vyzvednutí příslušné splátky dostaví do místa doručovací adresy dle smlouvy, zpravidla bydliště žalovaného. Při přepočtu 45 splátek se pak jedná o poplatek za vyzvednutí splátky v místě bydliště dlužníka ve výši cca 91 Kč (×45 splátek). Soud považuje takto sjednané hotovostní inkaso splátek za platné ujednání, a to z následujícího důvodu. Z úřední činnosti soudu je známo, že jednotlivé částky poplatku sjednaného ve smlouvách o půjčce, uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně jsou stanoveny a jejich výše se odvíjí toliko od výše poskytnutých peněz. Jak sama uvádí žalobkyně, hotovostní inkaso splátek představuje výběr jednotlivých splátek v den jejich splatnosti obchodním zástupcem právního předchůdce žalobkyně přímo v místě bydliště žalovaného. Tento poplatek v podstatě nahrazuje náklady, které by žalovaný při splácení půjčky musel jinak hradit provozovateli poštovních služeb např. za platbu prostřednictvím poštovní poukázky nebo bance. V případě platby prostřednictvím poštovních poukázek by se jednalo o zpoplatnění částkou cirka 30 Kč, v případě plateb bankou (hotovostní vklad na účet třetí osoby nebo převod bankovním příkazem) se žalovaný zpravidla nedostane nad částku 80 Kč. S ohledem na uvedené má soud za to, že hotovostní inkaso splátek sjednané ve výši do 100 Kč na jednu splátku, je ujednáním přiměřeným ve vztahu ke spotřebiteli, tedy ujednáním platným.

28. Protože žalobkyně neprokázala zesplatnění celé pohledávky ze smlouvy o zápůjčce dle čl. 12 smluvních podmínek, nelze jí přiznat úrok z prodlení (dle § 1970 o. z.) z celé dlužné částky jistiny už od [datum], ale teprve ode dne [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky dle smlouvy, do zaplacení.

29. Žalobkyně dále požaduje přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 3.299,66 Kč (jedná se o 21,90% úrok ročně z částky 4.080,42 Kč od [datum] do [datum]) a 21,90% úrok ročně z částky 4.080,42 Kč od [datum] do zaplacení. Částka 4.080,42 Kč představuje dlužnou jistinu. Ujednání o předmětu plnění nebo ceně, v tomto případě úroku ze zápůjčky, musí být se spotřebitelem sjednán (resp. mu poskytnut) jasným a srozumitelným způsobem. Pokud se jedná o úrok ve výši 21,90 % ročně požadovaný žalobkyní dle čl. 4 a čl. 20 smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, tak vzhledem ke znění smlouvy o zápůjčce, v níž byl úrok ze zápůjčky přesně definován jako částka 938 Kč a v níž byly vyčísleny další poplatky (za administrativní činnosti a hotovostní režim splátek), přičemž bylo zcela jasně a určitě uvedeno, že celková dlužná částka činí 15.526 Kč, bez uvedení dalšího ujednání o úrocích ve výši 21,90 % ročně, jak je požaduje žalobkyně, když tyto úroky byly sjednány pouze v rámci smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které sice tvoří nedílnou součást smlouvy o zápůjčce, ale nebyly žalovaným podepsány, posoudil soud tento úrok za sjednaný v rozporu s dobrými mravy (§ 588 občanského zákoníku) a tedy neplatný. Soud taktéž přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný byl v daném závazkovém právním vztahu v postavení spotřebitele, tj. slabší strany, který byl v souladu se smlouvou o zápůjčce seznámen s výší úroků ve smlouvě uvedených, tedy stanovených pevnou částkou, a nelze po něm spravedlivě požadovat, aby předvídal další ujednání o úrocích ze zápůjčky vtělených do smluvních podmínek, které navíc ani nesignoval. S ohledem na uvedené není žaloba pro částku 3.299,66 Kč (jedná se o 21,90% úrok ročně z částky 4.080,42 Kč od [datum] do [datum]) a 21,90% úrok ročně z částky 4.080,42 Kč od [datum] do zaplacení, důvodná.

30. Žaloba je s ohledem na shora uvedené co do pohledávky žalované na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] pro částku 6.026 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 4.080,42 Kč od [datum] do zaplacení důvodná. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

31. Dále je žaloba s ohledem na shora uvedené pro částku 8,05 % úroku z prodlení ročně z částky 4.080,42 Kč od [datum] do [datum], dále pro částku 3.299,66 Kč (kapitalizovaný 21,90 % úrok ročně z částky 4.080,42 Kč od [datum] do [datum]) a 21,90% úrok ročně z částky 4.080,42 Kč od [datum] do zaplacení nedůvodná. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

32. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok III.) je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přízná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně ve vztahu k jistině pohledávky zcela úspěšná, neúspěšná byla toliko ve vztahu k části příslušenství pohledávky. Náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč dle položky 2 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb. a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1., § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění před podáním žaloby, neboť se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem plnění je peněžité plnění do 50.000 Kč. Účelně vynaloženými nejsou náklady související s doplněním žaloby ze dne [datum], neboť žaloba měla obsahovat všechna podstatná skutková tvrzení včetně doložení důkazy již v okamžiku jejího podání, když žalobkyně je od zahájení řízení zastoupena právním zástupcem. Žalobkyni dále náleží paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a 21% náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč; celkem 1.489 Kč.

33. Co do lhůty ke splnění povinnosti soud rozhodl v souladu s § 160 o. s. ř.