8 C 43/2019

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti kupní smlouvy <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení neplatnosti kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovaným 1. [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], bytem [část obce] [číslo] [PSČ] [obec] jako prodávajícím a žalovaným 2. [celé jméno žalovaného], narozeným [datum], bytem [adresa žalovaného a žalovaného], jejímž předmětem je převod vlastnického práva k nemovitosti – pozemku par. [číslo] zahrada, o výměře [výměra], zapsané v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] [obec], okres [okres] Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, se zamítá.</b> <b>II. Ve vztahu mezi žalovaným 1. a žalobkyní nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému 2. na nákladech řízení částku 11.200 Kč k rukám právní zástupkyně žalovaného [titul] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhá určení neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným 1. jako prodávajícím a žalovaným 2. jako kupujícím dne [datum], jejímž předmětem je prodej nemovitosti, a to pozemku parc. [číslo] – zahrada o výměře [výměra], zapsaném na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] – [obec], okres [okres] Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, za dohodnutou kupní cenu ve výši 80.000 Kč. Učinila tak s odůvodněním, že žalovaný 1. je jejím bývalým manželem, jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum], pravomocně rozvedeno bylo dne [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně u Okresního soudu ve Vyškově žalobu na vypořádání zaniklého společného jmění manželů, jenž je vedeno pod sp. zn. 4 C 40/2019. Manželé za doby trvání manželství nabyli do společného jmění manželů nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek] – [obec], okres [okres] a to pozemek parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – bydlení, pozemek parc. [číslo] – zahrada a parc. [číslo] – zahrada. Kupní smlouva byla uzavřena s [titul] [jméno] [příjmení], insolvenčním správcem dlužnice [jméno] [příjmení], kupní cena nemovitostí činila 499.000 Kč. Žalobkyně zjistila, že žalovaný 1. uzavřel dne [datum] s žalovaným 2. kupní smlouvu, jejímž předmětem je pozemek parc. [číslo] – zahrada, o výměře [výměra], zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce]. Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí byl podán dne [datum], řízení je u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov vedeno pod [číslo jednací]. V kupní smlouvě žalovaný 1. prohlašuje, že je výlučným vlastníkem nemovitosti a že na nemovitosti nevázne žádné omezení vlastnického práva, což neodpovídá skutečnosti. Nemovitost byla nabytá za doby trvání manželství na základě kupní smlouvy a mezi žalobkyní a žalovaným 1. nebyla uzavřena žádná dohoda, která by zužovala režim zákonného jmění manželů. Žalobkyně proto tvrdí, že převáděná nemovitost je součástí jejich nevypořádaného společného jmění s žalovaným 1. a žalovaný 1. tak není oprávněn nemovitost převést na třetí osobu bez jejího souhlasu. Kupní smlouva ze dne [datum] je tak absolutně neplatná, neboť žalovaný 1. na základě této smlouvy převádí na druhého vlastnické právo v rozsahu, kterým sám nedisponuje.

2. Žalovaný 1. se k žalobě nevyjádřil. Z jednání soudu se žalovaný 1. omluvil, o odročení jednání však nepožádal, proto soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal v nepřítomnosti žalovaného 1. a při rozhodnutí vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Žalovaný 2. v rámci svého procesního stanoviska poukázal zejména na ustanovení § 980 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který zavedl tzv. úplný princip materiální publicity údajů zapsaných v katastru nemovitostí. Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné dle zapsaného stavu. K datu uzavření kupní smlouvy byl žalovaný 1. zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník předmětného pozemku, přičemž k datu podání návrhu na vklad vlastnického práva, tj. k datu [datum], nebyla na příslušném listu vlastnictví zapsána jakákoliv poznámka spornosti, plomba či jiný zápis, podle kterého by bylo možné zjistit, že právní vztahy k převáděnému pozemku jsou dotčeny změnou. Současně má žalovaný 2. za to, že žaloba na určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum] postrádá jakýkoliv význam v situaci, kdy sama žalobkyně v žalobě uvádí, že u Okresního soudu ve Vyškově je veden soudní spor o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Převod uvedeného pozemku je tak možno zohlednit navýšením finančního plnění, které žalobkyně po žalovaném 1., jakožto bývalém manželovi, v soudním sporu požaduje. Z uvedených důvodů žalovaný 2. navrhuje, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov k datu [datum] soud zjistil, že k uvedenému datu byl žalovaný 1. na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] – [obec], okres [okres] jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] – zahrada, o výměře [výměra]. Jako nabývací titul je označena kupní smlouva ze dne [datum], s právními účinky zápisu ke dni [datum].

5. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovaným 1. jako prodávajícím a žalovaným 2. jako kupujícím soud zjistil, že prodávající jako výlučný vlastník nemovitosti – pozemku parc. [číslo] – zahrada, o výměře [výměra], zapsaném na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] – [obec], okres [okres] Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov prodal specifikovanou nemovitost kupujícímu za dohodnutou kupní cenu ve výši 80.000 Kč. Žalovaný 1. jakožto prodávající v kupní smlouvě mimo jiné deklaruje, že na převáděné nemovitosti neváznou žádné dluhy, věcná břemena ani jiná věcná práva či jiné závazky, dluhy nebo jiná omezení vlastnického práva, která by předmětnou nemovitost zatěžovala nebo jakkoli omezovala vlastnické právo k ní, a to i ta, která nejsou zapisována do katastru nemovitostí, jakož i to, že jeho vlastnické právo k předmětné nemovitosti není soudně ani jinak právně napadeno nebo zpochybněno a že předmětná nemovitost není dotčena žádným restitučním nárokem a v minulosti nebyla ve vlastnictví církve.

6. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí soud zjistil, že návrh na vklad vlastnického práva dle výše uvedené kupní smlouvy byl u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov podán dne [datum], řízení bylo vedeno pod sp. zn. [sp. zn.] [sp. zn.]. Z informace příslušného katastrálního úřadu o průběhu řízení je zřejmé, že k zápisu oznámení, že práva k nemovitosti jsou v důsledku výše uvedené kupní smlouvy dotčena změnou (plomba) došlo dne [datum]. Dne [datum] byl katastrální úřad Okresním soudem ve Vyškově vyrozuměn o podání žaloby o vypořádání zaniklého společného jmění manželů (viz dále v odst. 7).

7. Z připojeného spisu Okresního soudu ve Vyškově sp. zn. 4 C 40/2019 bylo zjištěno, že manželství žalobkyně a žalovaného 1., uzavřené dne [datum], bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne 9. 5. 2018, č. j. 4 C 81/2018-8. Rozsudek nabyl právní moci dne 9. 5. 2018. Dne [datum] podala žalobkyně u Okresního soudu ve Vyškově žalobu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Předmětem vypořádání učinila mimo jiné i nemovitosti - pozemek parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – bydlení, pozemek parc. [číslo] – zahrada a pozemek parc. [číslo] – zahrada, zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] – [obec], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, které manželé nabyli za doby trvání manželství na základě kupní smlouvy uzavřené s [titul] [jméno] [příjmení], insolvenčním správcem dlužnice [jméno] [příjmení] za kupní cenu 499.000 Kč. Řízení o vypořádání společného jmění manželů dosud nebylo skončeno.

8. Podle § 984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

9. Podle § 985 o.z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

10. Podle § 709 odst. 1 o.z. je součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

11. Podle § 714 o.z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.

12. Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání (§ 714 odst. 2 o. z.).

13. Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

14. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný 1. jako prodávající a žalovaný 2. v postavení kupujícího uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej nemovitosti - pozemku parc. [číslo] – zahrada, o výměře [výměra], zapsaném na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] – [obec], okres [okres] Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov za dohodnutou kupní cenu 80.000 Kč. Prodávající ve smlouvě prohlásil, že je výlučným vlastníkem uvedené nemovitosti, přičemž jako výlučný vlastník nemovitosti byl ke dni podpisu smlouvy zapsán i v katastru nemovitostí. Jako nabývací titul pro žalovaného 1. je v katastru nemovitostí uvedena kupní smlouva ze dne [datum], s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí ke dni [datum]. Žalovaný 1. byl od [datum] ženatý, jeho manželkou byla žalobkyně. Manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne 9. 5. 2018, č. j. 4 C 81/2018-8, který nabyl právní moci téhož dne. Dne [datum] podala žalobkyně u Okresního soudu ve Vyškově žalobu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Předmětem vypořádání učinila mimo jiné i nemovitosti - pozemek parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – bydlení, pozemek parc. [číslo] – zahrada a pozemek parc. [číslo] – zahrada, zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] – [obec], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, které manželé nabyli za doby trvání manželství na základě kupní smlouvy uzavřené s [titul] [jméno] [příjmení], insolvenčním správcem dlužnice [jméno] [příjmení] za kupní cenu 499.000 Kč. Řízení o vypořádání společného jmění manželů dosud nebylo skončeno.

15. Soud posoudil podanou žalobu jako žalobu dle § 985 o.z., kdy důvodem pro podání žaloby ve vztahu k vlastnictví ve výroku specifikované nemovitosti byl dle žalobkyně rozpor mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a skutečným stavem. U žalob dle citovaného zákonného ustanovení není třeba prokazovat právní zájem na určení, tento se dle § 985 o.z. předpokládá. Žaloba však byla formulována chybně, neboť žalobkyně měla dle ustálené soudní praxe žalovat na určení, že nemovitost je součástí zaniklého a dosud nevypořádaného společného jmění manželů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 3245/2017 ze dne 20. 9. 2017 a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 3234/2018 ze dne 18. 9. 2018, podle nějž závěry uvedené v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 3245/2017 platí i v případech, kdy k zániku společného jmění manželů došlo po [datum]). Taková žaloba by byla namístě zejména tehdy, pokud by neprobíhalo soudní řízení o vypořádání společného jmění manželů. V projednávané věci však bylo prokázáno, že u zdejšího soudu je pod sp. zn. 4 C 40/2019 vedeno řízení o vypořádání společného jmění manželů, přičemž nemovitost, která je předmětem kupní smlouvy mezi žalovaným 1. a žalovaným 2., byla manželkou zahrnuta do majetku ve společném jmění manželů, který má být vypořádán. V řízení o vypořádání společného jmění manželů si tak soud nejprve musí vyřešit otázku, zda předmětná nemovitost byla nebo nebyla součástí společného jmění manželů. V kladném případě soud tento závěr zohlední při stanovení výše vypořádacího podílu (žalobkyně má právo na ½ kupní ceny, kterou žalovaný 1. z prodeje pozemku obdržel), čímž se žalobkyně zcela domůže svého práva, v opačném případě pak nemůže být úspěšná ani žaloba na určení neplatnosti kupní smlouvy, jenž byla dne [datum] uzavřena mezi oběma žalovanými. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba na určení neplatnosti kupní smlouvy není důvodná, proto ji zamítl (výrok I.), aniž by se zabýval otázkou vzájemného vztahu mezi ustanovením § 984 o. z., upravujícím princip materiální publicity zápisu ve veřejném rejstříku a ochranu nabyvatele v dobré víře dle zapsaného stavu a ustanovením § 714 odst. 2 o. z., upravujícím právo manželky dovolat se relativní neplatnosti právního jednání týkajícího se majetku ve společném jmění manželů, které bylo učiněno bez jejího souhlasu.

16. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaní byli ve věci zcela úspěšní a mají tak proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.

17. Žalovanému 1. dle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti se soudním řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 1. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

18. Náklady žalovaného 2. účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 4 x 2.500 Kč dle § 7, § 9 odst. 3 písm. a), § 11 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) za úkony příprava a převzetí zastoupení, 2x písemné vyjádření k žalobě a 1x účast u jednání soudu dne [datum] a paušální náhrada hotových výdajů 4 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, v níž je zahrnuta i žalovaným 2. uplatněná částka 200 Kč za pořízení výpisu z katastru nemovitostí. Náklady právního zastoupení tak celkem tvoří částku 11.200 Kč, kterou je žalobkyně povinna uhradit k rukám právní zástupkyně žalovaného 2. (výrok III.).

19. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla stanovena dle § 160 o.s.ř.