8 C 6/2024

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované o zaplacení částky 138 161,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, ,s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, ,s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení ase zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, podanou u Okresního soudu ve Vyškově dne , datum, , domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovanou Smlouvu o hotovostním úvěru č. , hodnota, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , počínaje dnem , datum, . Splátka byla složena z platby jistiny, úroku ve výši 10,99 % ročně a poplatku za zprostředkování úvěru ve výši , částka, . Nedílnou součástí smlouvy jsou Úvěrové podmínky žalobkyně. Splátky od , datum, do , datum, byly splaceny. Na splátku splatnou dne , datum, bylo žalobkyní dne , datum, zaplaceno pouze , částka, . Další splátky již žalovaná neuhradila. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaná dopustila závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně v souladu s bodem 5 úvěrové smlouvy přistoupila dne , datum, k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění (i ke dni podání žaloby) byl dluh žalované tvořen zesplatněnou jistinou ve výši , částka, , nesplaceným úrokem z úvěru v kapitalizované výši , částka, za období ode dne poslední uhrazené splátky, tj. ode dne , datum, , do dne předcházejícího zesplatnění, tedy do , datum, a smluvní pokutou ve výši , částka, dle části V. úvěrové smlouvy (tj. celkem , částka, ). Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroku 10,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr byla žalobkyní posouzena z informací žalované v žádosti o úvěr a z lustrace žalované v bankovních a nebankovních registrech, registru SOLUS a v insolvenčním rejstříku. Informace poskytnuté žalovanou o mzdě byly ověřeny z výpisu z účtu žalované. Výdaje žadatelky byly stanoveny porovnáním normativních nákladů na bydlení, životního minima a výpisu z účtu. Žalované byla zaslána předžalobní výzva, na kterou nereagovala.

2. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. K jednání soudu dne , datum, se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána z adresy trvalého bydliště. Proto soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal v nepřítomnosti žalované a při rozhodnutí vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Dle výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně vedeného Městským soudem v Praze oddíl B vložka 16013 je žalobkyně právním nástupcem společnosti , právnická osoba, . IČO , IČO, , na základě fúze sloučením dle projektu fúze ze dne , datum, .

4. Dle potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru č. , hodnota, zjistil poskytovatel úvěru o žadatelce (nyní žalované), že je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, příjmem ve výši , částka, , žije s partnerem v nájmu. Celkové výdaje domácnosti včetně splátek úvěrů činí , částka, . Příjem žadatelky byl ověřen z bankovního výpisu, dále byla provedena lustrace v registru BRKI/NRKI a SOLUS. Z úvěrových registrů bylo zjištěno, že žadatelka splácí úvěry z , datum, s měsíční splátkou , částka, , z , datum, se splátkou , částka, a z , datum, se splátkou , částka, . Dále žalobkyně zjistila, že žadatelka není vedena v insolvenčním rejstříku. Na základě údajů v registru NRKI a z bankovních výpisů nebylo u klientky identifikováno riziko exekuce. Žadatelka byla ověřena v bankovním a nebankovním registru klientských informací. Výpisy z uvedených registrů k žalobě přiloženy nebyly.

5. Ze Smlouvy o hotovostním úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že tuto uzavřeli právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, jako poskytovatel služby Zonky a žalovaná a její nedílnou součástí jsou Úvěrové podmínky Zonky. Právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v 84 měsíčních splátkách ve výši , částka, vždy k 16. dni v měsíci počínaje dnem , datum, . Roční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 10,99 %, RPSN ve výši 12,25 %. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši , částka, . Celková částka, kterou má žalovaná zaplatit, činí , částka, . V případě prodlení žalované s úhradou splátek má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši , částka, za každou jednotlivou opožděnou splátku a na úrok z prodlení dle platného nařízení vlády. V případě prodlení s úhradou 2 měsíčních splátek po sobě jdoucích nebo 1 splátky déle než 3 měsíce je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Smlouva byla uzavřena na dálku prostředky elektronické komunikace, na základě zaslaného potvrzovacího SMS kódu.

6. Základní informace o spotřebitelském úvěru byly uvedeny ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Další podmínky pro poskytnutí spotřebitelského úvěru jsou uvedeny v Úvěrových podmínkách.

7. Dle potvrzení o vyplacení úvěru č. , hodnota, byla částka , částka, dne , datum, vyplacena na účet uvedený ve smlouvě.

8. Z úvěrové zprávy týkající se žalované vyplývá, že žalovaná měla ke dni sjednání úvěru celkem , hodnota, existující úvěry (osobní úvěr sjednaný dne , datum, ve výši , částka, , osobní úvěr sjednaný dne , datum, ve výši , částka, a osobní úvěr sjednaný dne , datum, ve výši , částka, ) v celkové nesplacené výši , částka, s celkovou výší měsíčních splátek , částka, .

9. Z výpisu z bankovního účtu žalované č. , č. účtu, vedeného u žalobkyně za období od , datum, do , datum, soud zjistil, dne , datum, byla na účet žalované připsána mzda od zaměstnavatele , právnická osoba, ve výši , částka, , dne , datum, mzda ve výši , částka, a dne , datum, mzda ve výši , částka, .

10. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná zaplatila na jistině celkem , částka, , na úrocích celkem , částka, , na poplatku , částka, a na pokutách , částka, , tj. dohromady , částka, . Zbývá doplatit dlužnou jistinu ve výši , částka, , dlužné úroky ve výši , částka, a dlužné pokuty ve výši , částka, , tj. celkem , částka, .

11. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně prohlásila úvěr č. , hodnota, za splatný z důvodu prodlení s úhradou 34. a dalších splátek. Ke dni vyhotovení dopisu činí dlužná částka , částka, , žalovaná byla vyzvána, aby dlužnou částku uhradila do 10 dnů. Součástí oznámení o zesplatnění úvěru je i upozornění na možné soudní vymáhání dluhu, nebude-li tento ve stanovené lhůtě uhrazen. Dle přiloženého poštovního podacího archu bylo oznámení o zesplatnění úvěru žalované zasláno na adresu trvalého pobytu dne , datum, .

12. Závazkový vztah vzniklý dne , datum, mezi žalobkyní a žalovanou se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“) a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

13. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

14. Dle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

15. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

16. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 84 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

19. Soud je dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dle kterého: „Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Dle bodu 18 odůvodnění se s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu podává: „Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (zde vedlejší účastníci), aby dlužníka - spotřebitele (zde stěžovatele) náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Dle bodu 19 odůvodnění: „… součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).“ Dle bodu 20 odůvodnění: „Podle Ústavního soudu lze na základě výše uvedeného učinit dílčí závěr, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z výše uvedené judikatury - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka). Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, je spotřebitel v nerovném postavení z hlediska vyjednávací síly i úrovně informovanosti, což ho vede k přistupování podmínek jednostranně stanovených věřitelem, cílem unijní úpravy je, aby věřitel jednal zodpovědně a neposkytoval úvěr spotřebitelům, kteří nejsou úvěruschopní, a existuje nezanedbatelné nebezpečí, že se nevědomý spotřebitel nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně. Pro efektivní ochranu spotřebitele je nutné, aby soudy zkoumaly ex offo splnění povinnosti věřitele zkoumat úvěruschopnost spotřebitele a pokud soud dojde k závěru, že došlo k porušení této povinnosti, je povinen z toho vyvodit důsledky stanovené vnitrostátním právem (dodržení zásady efektivity). Viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C- 679/18 ze dne 5. 3. 2020.

20. Ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.

21. Soud provedl hodnocení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru na základě předložených důkazů. Žalovaná byla v době žádosti o úvěr svobodná, bezdětná a měla příjem z pracovního poměru ve výši , částka, . V době sjednávání úvěru měla žalovaná další dluhy ze spotřebitelských úvěrů s měsíčními splátkami v celkové výši , částka, . Výdaje žadatelky včetně splátek úvěrů byly stanoveny částkou , částka, měsíčně, bez bližší specifikace. K prokázání výše výdajů nebylo žalobkyní ničeho požadováno.

22. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne , datum, úvěrovou smlouvu jako spotřebitelskou smlouvu. Povinností právního předchůdce žalobkyně bylo posoudit úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy povinen vyžádat si od žalované sdělení o veškerých příjmech, které měl prokázat a dále si vyžádat přehled výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaná fakticky schopna dlužnou částku uhradit. Z výše uvedeného vyplynulo, že výdaje žadatelky byly stanoveny paušální částkou bez dalšího ověření a nejsou tak zohledňovány skutečné výdaje, ale pouze hypotetické náklady, které neodpovídají realitě. Skutečnost, že poskytovatel úvěru nijak nezohledňoval jiné náklady žadatelky o úvěr než předchozí dluhové zatížení, hodnotí soud jako účelové.

23. Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, však nepostačuje samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že pouze zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Smlouva je neplatná, pokud byl spotřebiteli poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Spotřebitel je tak chráněn v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli tento úvěr mu neměl být poskytnut. Nejde zde tedy o naplnění formálního znaku (např. nesplnění některého z prvků procesu ověření úvěruschopnosti), pokud by i při splnění tohoto prvku byl spotřebitelský úvěr poskytnut, ale o naplnění znaku materiálního – při řádném dodržení postupů a odborné péče, spotřebiteli neměl spotřebitelský úvěr vůbec být poskytnut. Z řečeného vyplývá, že za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023).

24. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že nelze považovat smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku uhradit pravidelnými splátkami po 3 504 Kč, spolu se sjednaným smluvním úrokem ve výši 10,99 % ročně a poplatkem za zprostředkování úvěru ve výši 4 000 Kč. Úvěr byl poskytnut v srpnu 2020, žalovaná sjednané splátky hradila řádně až do května 2023. Žalovaná tak prokázala, že byla schopna poskytnutý spotřebitelský úvěr hradit (hradila úvěr bez porušení sjednaných splátek téměř tři roky).

25. S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že žalovaná následně nedostála své smluvní povinnosti a od června 2023 řádně nehradila sjednané splátky, soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, (dlužná jistina a smluvní pokuta za opožděné splátky ve výši , částka, ), dále smluvní úrok v kapitalizované výši , částka, (výsledný úrok, který měla žalovaná zaplatit za dobu trvání úvěrového vztahu), úrok ve výši 10,99 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně zcela úspěšná, náklady účelně vynaložené k uplatňování práva žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce , částka, dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

27. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.