8 C 68/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 19 970,15 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 970,15 Kč se zákonným 10% úrokem z prodlení ročně z částky 19 970,15 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně (dříve příjmení právnická osoba) domáhá po žalované zaplacení částky 19 970,15 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa ulice a číslo, PSČ obec po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně dne datum zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaná elektřinu odebírá, čímž došlo k neoprávněnému odběru elektřiny. Žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu a částku 19 970,15 Kč žalované vyúčtovala. Žalovaná však dlužnou částku do dnešního dne ani zčásti neuhradila. Splatnost byla stanovena do 14 dnů ode dne vystavení faktury, následující den se žalovaná dostala do prodlení, žalobkyně tudíž nárokuje i úrok z prodlení.

2. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Z faktury (daňový doklad) číslo soud zjistil, že touto byla žalované vyúčtována částka 19 970,15 Kč za neoprávněný odběr elektrické energie. Faktura byla vystavena dne datum, splatná byla dne datum. Přílohou faktury je rozpis jednotlivých položek za neoprávněný odběr elektrické energie – náhrada za neoprávněný odběr 12 328,26 Kč, daň z elektrické energie 69 Kč, oprávněné náklady 4 107 Kč, DPH ve výši 21%, výše náhrady celkem včetně DPH 19 970,15 Kč.

4. Z protokolu o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie ze dne datum, zápisu o provedené kontrole odběrného místa kategorie,,C“ a,,D“ a pokladů pro výpočet výše škody (stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – 2019 dle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb.) z téhož dne bylo zjištěno, že dne datum byla ukončena smlouva o odběru elektrické energie uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou se stavem elektroměru anonymizováno číslo kWh, elektroměr nebyl demontován. Na protokolu o předání nemovitosti ze dne datum byl uveden stav elektroměru anonymizováno číslo kWh. Adresa odběrného místa je uvedena ulice a číslo, PSČ obec (číslo místa spotřeby číslo), neoprávněný odběr elektrické energie zde byl zjištěn dne datum ve údaj o čase hod. Žalovaná jako odběratel kontrole nebyla přítomna, byla pořízena fotodokumentace neoprávněného odběru. Neoprávněný odběr byl odstraněn dne datum a trval celkem 219 dní (ode dne následujícího po ukončení smlouvy, tj. od datum do odstranění neoprávněného odběru dne datum). Neoprávněný odběr byl změřen dle elektroměru na hodnotu 2,453 MWh. Ze souhrnu oprávněných nákladů soud zjistil, že žalobkyně po žalované požaduje náhradu za energii včetně daně z energie ve výši 12 397,26 Kč a dále souhrn plateb za oprávněné náklady - kalkulované oprávněné náklady ve výši 2 035 Kč, administrativní paušál (náklad spojené s fakturací a archivací případu) ve výši 390 Kč, hodinová základní sazba pracovníka energetické kontroly ve výši 1 662 Kč, celkem 4 107 Kč. Celkový součet těchto položek včetně daně z přidané hodnoty činí 19 971 Kč.

5. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že tímto byla žalovaná upozorněna na nepřijatou platbu ve výši 19 970,15 Kč a vyzvána k její úhradě do datum na účet žalobkyně. Dále byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do datum, a to dopisem ze dne datum, kterým byla zároveň upozorněna na možnost soudního vymáhání.

6. Dle § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

7. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

8. Dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

9. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaná v době od datum do datum neoprávněně čerpala elektrickou energii na odběrovém místě ulice a číslo, PSČ obec, aniž by měla uzavřenou smlouvu o dodávce elektrické energie. Z faktury číslo vystavené dne datum se splatností datum vyplývá, že touto žalobkyně vyúčtovala žalované částku 19 970,15 Kč za neoprávněný odběr elektřiny. Žalovaná tudíž odebírala elektrickou energii bez uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny, tedy bez právního důvodu, čímž se dopustila neoprávněného odběru elektrické energie a v souladu s ustanovením § 51 odst. 3 energetického zákona je povinna takto vzniklou škodu žalobkyni nahradit. Žalobkyně tuto škodu za neoprávněný odběr elektřiny určila dle skutečně neoprávněně odebrané elektřiny, kdy tato škoda činila částku 19 970,15 Kč. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to i co do zákonného 10% úroku z prodlení z částky 19 970,15 Kč od datum do zaplacení.

11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalované, která úspěch ve věci neměla. Soud při stanovení výše nákladů žalobkyně vyšel z ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, podle kterých účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náleží paušální náhrada. Žalobkyni náleží paušální náhrada za písemné podání nebo návrh ve věci samé a za výzvu k plnění (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky), a to ve výši 100 Kč za každý úkon (celkem tedy 200 Kč), neboť návrh žalobkyně byl podán na ustáleném vzoru uplatněném u zdejšího soudu opakovaně ve skutkově i právně obdobné věci (sp. zn. 10 C 76/2019, sp. zn. 6 C 93/2019, sp. zn. 11 C 23/2019), přičemž hodnota peněžitého plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (§ 2 odst. 1 vyhlášky). Dále žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tedy celkem částka 1 200 Kč.

12. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.