8 C 69/2022

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 10 124,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 207 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 716,67 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 160 Kč, 29% úrokem ročně z částky 6 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonným 10% úrokem z prodlení ročně z částky 6 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Soud žalobu pro částku 917,48 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 846,64 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 10 124,48 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit poplatek ve výši 5 967 Kč představující úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 799 Kč (s úrokovou sazbou 29 % ročně), dále odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 2 410 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 408 Kč a pojistné. Celkovou částku představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 266 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, na dlužnou částku neuhradil ničeho. Žalovaný tak nedostál svým smluvním povinnostem a dostal se do prodlení se splácením. Dlužná jistina tvoří 6 000 Kč a dlužný poplatek 5 967 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 000 Kč dále úrokem ve výši 29 % ročně od [datum] (tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky) do zaplacení. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně, společnosti [právnická osoba], za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 10 124,48 Kč představující dlužnou jistinu 6 000 Kč a dlužnou částku poplatku 4 124,48 Kč, dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 160 Kč (úrok 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do data postoupení dne [datum]), dále kapitalizovaný 10% zákonný úrok z prodlení ročně ve výši 716,67 Kč (z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky, do data postoupení [datum]), dále smluvní úrok 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný 10% úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od [datum] do zaplacení. Přes výzvy žalobkyně žalovaný na dlužnou částku dále ničeho neuhradil. Žalobkyně uvedla, že posoudila schopnost žalovaného splácet na základě informací poskytnutých od žalovaného, které jsou zaznamenány v zákaznické kartě. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], se zavázala žalovanému poskytnout částku 6 000 Kč za poplatek 4 617 Kč. Poplatek sestává z úroku 799 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 2 410 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 1 408 Kč. Žalovaný dále přistoupil k volitelnému doplňkovému pojištění, kdy celková částka pojistného činí 1 350 Kč Částku 11 967 Kč (dlužná jistina, poplatek a pojištění) se žalovaný zavázal uhradit v 45 hotovostních týdenních splátkách, výše první až předposlední splátky je 266 Kč, výše poslední splátky je 263 Kč (v hotovosti k rukám oprávněného zástupce dle bodu 3.2 smlouvy). Výše RPSN činí 319,42 %. Zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 29 % ročně při počtu 45 týdenních splátek. Žalovaný převzal zápůjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Dle smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce se jedná o neúčelovou zápůjčku. Dle bodu 9 je smlouva uzavírána na dobu určitou, ode dne podpisu této smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Smlouva o zápůjčce se řídí dle výslovného ujednání zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Smluvní podmínky tvoří 2,5 strany hustě popsaného textu. Smluvní podmínky nejsou žalovaným samostatně podepsány.

4. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný při žádosti o zápůjčku uvedl vedle svého jména, příjmení, rodného čísla i číslo občanského průkazu, dále adresu výběru splátek ([ulice a číslo], [PSČ] [obec]), adresu trvalého pobytu ([obec a číslo], [PSČ] [obec]), e-mail a telefonní číslo. Dále uvedl jako druh bydlení nájemník, rodinný stav svobodný, základní vzdělání a žádná vyživovaná osoba. Ke svému zaměstnání uvedl, že pracuje jako dělník na plný pracovní úvazek. Z dokladů je uvedena pracovní smlouva z ledna 2019 a výplatní pásky za měsíce duben a květen 2019. Čistý měsíční příjem žalovaného byl zjištěn ve výši 16 869 Kč a odhadované měsíční výdaje 3 000 Kč. Žalobkyně doložila pracovní smlouvu žalovaného ze dne [datum] uzavřenou na dobu neurčitou, výplatní pásky žalovaného za měsíce duben a květen 2019 s výší měsíční mzdy vždy 16 869 Kč a dále smlouvu o nájmu pokoje, ze které vyplývá, že žalovaný se zavázal k úhradě měsíčního nájemného za bydlení ve výši 2 560 Kč a úhrad za služby ve výši 640 Kč měsíčně.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami na [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], a to za úplatu. Dle výňatku z přílohy [číslo] soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným (na straně 78 ze 103). Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] (předáno k poštovní přepravě dne [datum]) soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu žalovaného [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Z výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce, opětovně upozorněn na postoupení na žalobkyni a na možnost soudního vymáhání. Výzva k plnění byla zaslána na adresu žalovaného [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání této výzvy ze dne [datum]).

6. Závazkový vztah vzniklý dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále„ o. z.“), dále zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Postoupení mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.

7. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

8. Dle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

9. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. Dle § 2390, § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

11. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci vydlužiteli se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky hotově, nebo bezhotovostním převodem na účet vydlužitele.

12. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

13. Autonomie vůle stran smluvního vztahu je stěžejní zásadou soukromého práva. Rozumí se jí smluvní svoboda, tedy svoboda rozhodnout se, zda smlouvu uzavřít a za jakých podmínek (tedy s jakým obsahem).

14. Dle § 1 odst. 2 o. z., jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, nebo veřejný pořádek. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

15. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních jednání v případech, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popř. pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takové právní jednání zakládá.

16. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

19. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že pohledávka za žalovaným společně s dalšími pohledávkami byla platně postoupena na žalobkyni (§ 1879 a násl. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno.

20. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek. Žalobkyně uvedla, že žalovaný neuhradil na splátkách ničeho. Žalobkyně uvedla, že s ohledem na tuto skutečnost na jistině zápůjčky žalovaný dluží 6 000 Kč, na poplatku 5 967 Kč. Soud má za to, že celková dlužná částka byla splatná v okamžiku splatnosti poslední řádně předepsané splátky, tedy k [datum]. Pokud je žalovaný v prodlení s úhradou celkové dlužné částky, pak ode dne [datum].

21. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako zapůjčitel a žalovaný, v postavení spotřebitele (vydlužitele), uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., přičemž se jednalo o smlouvu spotřebitelskou dle § 1810 a násl. o. z. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto společně s poplatkem za zápůjčku ve výši 4 617 Kč (sestávajícího z úroku 799 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 2 410 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 1 408 Kč) a pojistným ve výši 1 350 Kč (tedy celkovou dlužnou částku 11 967 Kč), vrátí v 45 hotovostních týdenních splátkách ve výši 266 Kč, vyjma poslední splátky, která činí 263 Kč. První splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Žalovaný převzal zápůjčku v hotovosti při podpisu smlouvy, to je dne [datum]. První splátka byla splatná do týdne od uzavření smlouvy, další splátky jsou splatné do konce dalšího následujícího týdenního období. Poslední splátka je splatná při řádném a včasném splácení [datum]. Dle úvodního ustanovení smlouvy o zápůjčce byly její součástí smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, dle kterých při prodloužení účinnosti smlouvy, tedy v okamžiku, není-li uhrazena některá ze splátek, je jistina dále úročena úrokem ve výši 29 % ročně, neboť tento úrok byl sjednán pro celou dobu trvání smlouvy. Tyto smluvní podmínky však nebyly žalovaným podepsány (smluvní podmínky tvoří 2,5 strany hustě popsaného textu rozděleného na 10 článků). V samotné smlouvě o zápůjčce je uveden 29% úrok v kapitalizované výši 799 Kč (k posouzení platnosti ujednání o úroku viz dále).

22. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývanou krátkodobou (rychlou) zápůjčku nabízenou mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

23. Ve vztahu ke sjednanému úroku z poskytnutých peněžních prostředků z dlužné částky soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy obecně oprávněn požadovat i zaplacení úroku. Úrok ze zápůjčky byl sjednán v souladu s § 2392 odst. 1 o. z. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na úroky ze zápůjčky jako na cenu plnění ve smyslu § 1813 o. z. Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu ke slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 1 odst. 2, § 588 o. z.), než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 799 Kč (tato pevná částka má odpovídat sjednanému 29% úroku ročně za dobu trvání smlouvy při řádném splácení). O výši úroku sjednaného pevnou částkou byl žalovaný zcela jasně a konkrétně informován v samotné smlouvě o zápůjčce. Vzhledem k tomu, že se jednalo o krátkodobou (rychlou) nebankovní zápůjčku, soud shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné.

24. S ohledem na zásadu autonomie vůle stran bylo možné, aby byl mezi stranami poplatek (částka) za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a dále poplatek (částka) za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení.

25. Ve smlouvě o zápůjčce byl poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení sjednán ve výši 2 410 Kč. Sama žalobkyně neuvádí, jaké konkrétní úkony tento poplatek pokrývá, avšak jak je známo soudu z jeho úřední činnosti, resp. z řízení, ve kterých taktéž figuruje právní předchůdce žalobkyně v souvislosti s poskytováním spotřebitelských úvěrů, zahrnuje tato činnost administrativu související s uzavřením smlouvy, zavedení zákazníka do evidenčního systému, zpracování nezbytných dokladů a dokumentace atd. Co se týče shora uvedených činností (označené dle smlouvy jako zpracování, doručení, administrativní činnost, flexibilní splácení), soud zvážil poplatky, které jsou za obdobnou činnost spočívající ve sjednání smluv o úvěrech stanoveny bankami, a má za to, že požadavek žalobkyně na poplatek shora uvedený na právě tyto činnosti, který by překračoval částku 1 000 Kč, je zcela zjevně nepřiměřený tomu, za co je požadován. A není žádného důvodu diferencovat při téměř totožných parametrech zápůjčky, lišící se pouze výši předmětu plnění. Uvedený názor soud zastává i se zohledněním toho, že pod administrativním poplatkem je kryta činnost žalobkyně nejen při sjednání smlouvy, ale také v průběhu jejího trvání (vedení záznamů o zápůjčce a jednotlivých platbách). S ohledem na uvedené má soud za to, že poplatek ze zápůjčky ve výši 2 410 Kč při sjednání zápůjčky na dobu 45 týdnů (tj. 56 Kč připadající na jednu týdenní splátku), nebyl sjednán platně co do částky 1 410 Kč a žaloba je důvodná jen pro částku 1 000 Kč představující částku za shora uvedené činnosti stanovenou a požadovanou bankami.

26. Poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení činí dle shora uvedené smlouvy 1 408 Kč. Žalobkyně opět přesněji nespecifikuje, jaké činnosti jsou zahrnuty pod vedením zákaznického účtu a komfortním splácením. Při přepočtu 45 týdenních splátek se pak jedná o poplatek ve výši cca 33 Kč (× 45 splátek). Komfortní splácení pravděpodobně představuje výběr jednotlivých splátek v den jejich splatnosti obchodním zástupcem právního předchůdce žalobkyně přímo v místě bydliště žalovaného tak, jak je známo soudu z jeho úřední činnosti, resp. z řízení, ve kterých taktéž figuruje právní předchůdce žalobkyně v souvislosti s poskytováním spotřebitelských úvěrů. Tento poplatek v podstatě nahrazuje náklady, které by žalovaný při splácení zápůjčky musel jinak hradit provozovateli poštovních služeb např. za platbu prostřednictvím poštovní poukázky nebo bance. V případě platby prostřednictvím poštovních poukázek by se jednalo o zpoplatnění částkou cca 30 Kč, v případě plateb bankou (hotovostní vklad na účet třetí osoby nebo převod bankovním příkazem) se žalovaný zpravidla nedostane nad částku 80 Kč. S ohledem na uvedené má soud za to, že hotovostní inkaso splátek sjednané ve výši 33 Kč na jednu splátku, je ujednáním přiměřeným a v souladu s dobrými mravy. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že částka 1 408 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení byla sjednána platně.

27. Žalovaný si dále zvolil volitelné pojištění, za které se zavázal žalobkyni uhradit částku 1 350 Kč. Tato částka však není předmětem žaloby, resp. žalobkyně ve svém žalobě netvrdí, že by po žalovaném požadovala zaplacení i této částky, tudíž se soud nezabýval platností sjednaného pojištění.

28. Soud má tedy s ohledem na shora uvedené za to, že žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 6 000 Kč (poskytnutá jistina), 799 Kč (úrok), 1 000 Kč (část poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení) a 1 408 Kč (poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení), tedy celkem částky 9 207 Kč. Soud tedy ve výroku I. přiznal žalobkyni právo na zaplacení této částky, a to včetně příslušenství tak, jak je žalobkyní požadováno, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 160 Kč (úrok 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 23. 4. 2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do data postoupení dne [datum]), dále kapitalizovaný 10% zákonný úrok z prodlení ročně ve výši 716,67 Kč (z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 16. 10. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky, do data postoupení [datum]), dále smluvní úrok 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a zákonný 10% úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny ve výši 6 000 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

29. Dále je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl s ohledem na shora uvedené pro částku 917,48 Kč (původně žalovaná částka 10 124,48 Kč).

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 91 %, v rozsahu 9 % úspěšná nebyla. Žalobkyni přísluší náhrada v rozsahu 82 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 800 Kč dle položky 2 bod 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 300 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 13 odst. 3 této vyhlášky, 21% náhrada za daň z přidané hodnoty 252 Kč; celkem 2 252 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 1 846,64 Kč (82 % z 2 252 Kč).

31. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.