8 C 91/2020

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o určení úhrady za užívání bytu

I. Určuje se, že žalovaná je povinna platit žalobci za užívání bytu o velikosti 2+1 s příslušenstvím o celkové podlahové ploše [výměra] ve třetím patře budovy [adresa] na adrese [adresa žalované] [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], část [územní celek], u [stát. instituce], [stát. instituce], částku 8.000 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách, splatných vždy do 5. dne měsíce, za který se nájemné platí, s účinností od [datum].

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení částku 28 581 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu ve Vyškově dne 30. 9. 2020 domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud určil výši úhrady za užívání bytu původně o velikosti 2+1 s příslušenstvím o celkové podlahové ploše [výměra] ve třetím patře budovy [adresa] na adrese [adresa žalované] [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětný byt“) částkou 8.000 Kč měsíčně. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem domu, v něm se nachází předmětný byt. Žalované v minulosti svědčilo právo osobního užívání bytu na základě dohody o užívání bytu ze dne [datum], které se následně s účinností od [datum] transformovalo na nájem bytu. Rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] bylo přivoleno k výpovědi z nájmu bytu s tím, že povinnost žalované k vyklizení bytu je vázána na zajištění přiměřeného náhradního bytu. Nájem bytu žalované skončil uplynutím výpovědní lhůty dne [datum]. Žalovaná v předmětném bytě stále bydlí, její vztah k bytu je charakterizován jako právo na bydlení. Pro právo na bydlení se přiměřeně použije právní úprava nájmu bytu. Povinností žalované je platit žalobci úhradu za užívání bytu. Výše úhrad za užívání bytu byla po dobu užívání bytu žalovanou stanovována vždy podle v té době platných předpisů, vydávaných Ministerstvem financí ČR k regulaci nájemného z bytů. S účinností od [datum] bylo nájemné z bytů jednostranně zvyšováno postupem dle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytů. Postup dle tohoto zákona se ve městě [okres] uplatnil naposledy pro období roku 2010. S účinností od [datum] činila výše úhrad spojených s užíváním bytu částku 5.023 Kč měsíčně. Takto stanovená výše úhrad za užívání bytu nebyla od roku 2010 změněna. Úhrada za užívání bytu v této částce nezahrnuje náklady spojené s vlastnictvím předmětného bytu a žalobce v konečném důsledku dotuje bydlení žalované ze svého. Žalobce využil svého práva na zvýšení úhrad za užívání bytu dle § 2249 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) a dopisem ze dne [datum] navrhl žalované zvýšení stávajícího nájemného v částce 5 023 Kč o částku 2 977 Kč. Po tomto zvýšení by tedy čistá výše úhrad spojených s užíváním bytu činila 8 000 Kč měsíčně (bez záloh na služby). Nově navrhovaná výše úhrad spojených s užíváním bytu nepřekračuje cenovou hranici tvořenou výší srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě. Místně obvyklé nájemné za užívání předmětného bytu ke dni [datum] bylo v řízení vedeném u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] stanoveno revizním znaleckým posudkem [číslo] zpracovaným [právnická osoba] v částce 8.000 Kč měsíčně. Mezi účastníky byl již v minulosti veden soudní spor o určení náhrady za užívání předmětného bytu (viz řízení vedené u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka]), v němž žalobce navrhoval zvýšení úhrady od [datum]. Žaloba byla zamítnuta z důvodu jejího opožděného podání. Žalobce navrhuje, aby pro určení obvyklé výše úhrad spojených s užíváním bytu pro toto soudní řízení byl jako důkaz použitý výše uvedený revizní znalecký posudek ze spisu [spisová značka]. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že nájemné z bytů oproti roku 2013 vzrostlo, a to přibližně o 10 %. Z výše uvedeného je zřejmé, že úhrada za užívání bytu ve výši 8 000 Kč měsíčně je v současné době nižší než je úroveň srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě a čase. Jelikož v daném případě byla výše úhrad spojených s užíváním bytu vždy stanovována cenovým předpisem a nikoliv ujednáním mezi pronajímatelem a nájemcem, lze dle § 3074 odst. 2 o.z. zvýšit úhrady na úroveň místně obvyklou bez omezení vyplývajícího z ustanovení § 2249 odst. 1 o.z. (tj. že navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než 20 %). Návrh na zvýšení úhrady za užívání bytu ze dne [datum] byl odeslán žalované prostřednictvím České pošty doporučeně s dodejkou. Dle informací České pošty pořízené prostřednictvím internetu byla zásilka doručovaná dne [datum], žalovaná však nebyla zastižena, bylo jí oznámeno uložení zásilky. Od tohoto data měla žalovaná objektivně možnost se s obsahem zásilky seznámit, bez ohledu na to, zda a kdy přesně zásilku skutečně převzala. Žalovaná žalobci ve lhůtě dvou měsíců od doručení návrhu (tj. do [datum]) nesdělila, že se zvýšením nájemného souhlasí. Proto se žalobce v souladu s ustanovením § 2249 odst. 3 o.z. obrací na soud, aby určil výši nájemného, které je obvyklé v daném místě a čase. Lhůta dalších tří měsíců pro podání této žaloby je zachována.

2. Žalovaná v rámci svého procesního stanoviska uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že výše úhrad za užívání bytu byla vždy stanovována dle předpisů Ministerstva financí ČR k regulaci nájemného z bytů. Vzhledem k tomu, že v té době již nebyla nájemkyní, ale pouze uživatelkou bytu, považuje za spornou otázku, zda se zákon o zvyšování nájemného týkal i osob, které měly právo na bydlení. Pokud v minulosti neprotestovala proti jednostranným úkonům žalobce, kterým byly úhrady za užívání bytu zvyšovány, bylo to proto, že zvyšování úhrad brala jako dohody mezi pronajímatelem a uživatelem o zvýšení úhrad za užívání bytu. Zvýšením úhrad za užívání bytu dle návrhu žalobce o 2 977 Kč měsíčně od [datum], by došlo k navýšení těchto úhrad asi o 58,9 %, což je v rozporu u ustanovením § 2249 odst. 1 o.z. Z uvedených důvodů navrhuje, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] soud zjistil, že žalobce je mimo jiné vlastníkem budovy [adresa] – objekt bydlení, která je součástí pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí], okres [okres].

5. Z dohody o užívání bytu ze dne [datum] vyplývá, že bytová jednotka o velikosti 2 + 1 ve výše uvedeném bytovém domě na adrese [adresa žalované].

6. Rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] bylo přivoleno k výpovědi z nájmu bytu sestávajícího ze dvou pokojů, kuchyně a příslušenství, ve 3. patře domu na ulici [ulice] [číslo] ve [obec], kterou dal žalobce [celé jméno žalobce] žalované [celé jméno žalované] s tím, že nájemní poměr skončí uplynutím výpovědní lhůty v trvání tří měsíců, která počne běžet 1. dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku odvolacího soudu. Žalovaná a všichni, kdo s ní v bytě bydlí, je povinna byt vyklidit do patnácti dnů poté, kdy jim bude zajištěn přiměřený náhradní byt. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci dne [datum].

7. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl změněn rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] tak, že žaloba o určení, že žalovaná [celé jméno žalované] je povinna platit žalobci [celé jméno žalobce] za užívání předmětného bytu částku 8 000 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách, splatných vždy do 20. dne v měsíce, za které se nájemné platí, s účinností od [datum], se zamítá. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že žaloba byla zamítnuta pro opožděnost z důvodu marného uplynutí prekluzivní tříměsíční lhůty k podání žaloby dle § 696 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Námitka prekluze byla přitom žalovanou vznesena až v rámci odvolacího řízení. V uvedeném řízení byl za účelem stanovení výše obvyklého nájemného za užívání předmětného bytu ke dni [datum] [právnická osoba] vypracován revizní znalecký posudek, evidovaný pod [číslo]. Dle závěrů znaleckého ústavu činilo místně obvyklé nájemné k datu [datum] částku 8 000 Kč měsíčně.

8. Z grafu Českého statistického úřadu zobrazujícího vývoj nákladů na bydlení (nájemné, voda, energie, paliva) je zřejmé, že náklady na bydlení v České republice kontinuálně rostou, mezi lety 2013 a 2018 cca o 5 %.

9. Dle Oznámení nové výše nájemného ze dne [datum] činila výše nájemného za užívání předmětného bytu od [datum] celkem 5 298 Kč měsíčně, z čehož 5 023 Kč bylo nájemné a 275 Kč činily zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Nájemné bylo stanoveno dle zákona č. 107/2006 Sb. a Sdělení Ministerstva pro místní rozvoj č. 180/2009 Sb.

10. Dopisem ze dne [datum], podaným k poštovní přepravě dne [datum], žalobce oznámil žalované zvýšení stávajícího nájemného ve výši 5 023 Kč měsíčně o částku 2 977 Kč měsíčně. Po uvedeném zvýšení tak činí čisté nájemné (bez záloh na služby spojené s užíváním bytu) částku 8 000 Kč měsíčně. Dle služby České pošty s.p. Sledování zásilek byla zásilka zaevidovaná dne [datum] pod podacím č. RR [anonymizováno] doručovaná adresátovi dne [datum], adresát nebyl zastižen, zásilka byla uložena. Dne [datum] adresát požádal o prodloužení úložní doby, žádosti bylo vyhověno, dne [datum] byla zásilka dodána adresátovi.

11. Z listiny ze dne [datum] adresované žalované, jenž je označena jako„ Návrh na zvýšení nájemného od [datum]“, soud zjistil, že žalované byla oznámena výše záloh na služby spojené s provozem objektu (vodné a stočné, kontrola spalinových cest plynových spotřebičů, údržba a servis plynových kotlů a osvětlení společných prostor) od [datum] v částce 375 Kč měsíčně, výše nájemného zůstává ve výši 5 023 Kč měsíčně. Na výše uvedené sdělení žalobce reagovala žalovaná dopisem ze dne [datum] tak, že„ s návrhem na zvýšení souhlasí“, rozporovala zaslané vyúčtování za služby spojené s užíváním bytu za rok 2019, což však není předmětem tohoto řízení. Obdobně dopisem ze dne [datum] byla žalované oznámena výše nájemného a záloh na služby spojené s provozem objektu pro období od [datum] do [datum] ve stejné výši jako v roce 2020 (tj. nájemné ve výši 5 023 Kč měsíčně, zálohy na služby spojené s provozem objektu ve výši 375 Kč měsíčně). Dopisem ze dne [datum] žalovaná žalobci oznámila, že s předpisem nájmu a služeb od [datum] souhlasí. Pro období od [datum] do [datum] byla výše záloh spojených s provozem objektu zvýšena na částku 700 Kč měsíčně, výše nájemného zůstává ve výši 5 023 Kč měsíčně (žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], na nějž žalovaná reagovala dne [datum] tak, že s výší nájmu souhlasí, nesouhlasí se stanovenou výší záloh), pro období od [datum] do [datum] byla výše nájemného i záloh spojených s provozem objektu stanovena ve stejné výši jako v roce 2022 (zjištěno z oznámení ze dne [datum]).

12. Přehledem bankovních příkazů zadaných online z internetového bankovnictví [právnická osoba] za období květen a červen 2020 žalovaná doložila, že nájemné ve výši 5 023 Kč v uvedených měsících uhradila na bankovní účet č. [bankovní účet].

13. Právní vztah mezi žalobcem a žalovanou se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 a zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále„ o. z.“), ve znění účinném od 1. 1. 2014.

14. Podle § 712a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v období mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu mají pronajímatel a osoba, jejíž nájemní poměr skončil, práva a povinnosti v rozsahu odpovídajícím ustanovením § 687 až 699 a přiměřeně § 700 až § 702 odst. 1 (upravující práva a povinnosti z nájmu bytu – pozn. soudu).

15. Podle § 3074 odst. 1 o.z. se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Dle odst. 2 citovaného zákonného ustanovení se § 2249 odst. 1 nepoužije v případě, že nájemné nebylo určeno ujednáním pronajímatele a nájemce nebo rozhodnutím soudu, ale na základě jiného právního předpisu. V takovém případě má pronajímatel právo navrhnout v písemné formě nájemci zvýšení nájemného; ustanovení § 2249 odst. 3 se použije obdobně.

16. Podle § 2249 odst. 1 o.z. neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží.

17. Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu (§ 2249 odst. 3 o.z.).

18. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

19. Na základě dohody o užívání bytu ze dne [datum] vzniklo žalované dle tehdy platné právní úpravy (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) právo užívání předmětného bytu, jehož vlastníkem je žalobce, které se následně dle § 871 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. transformovalo na nájemní právo. Nájemní právo žalované k předmětnému bytu zaniklo výpovědí ke dni [datum], vyklizení bytu je však dle rozsudku Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] vázáno na poskytnutí bytové náhrady v podobě přiměřeného náhradního bytu. Uvedená bytová náhrada dosud žalované zajištěna nebyla. V době mezi zánikem nájmu a uplynutím lhůty k vyklizení svědčí žalované tzv.„ právo bydlení“, přičemž obsah práv a povinností bývalého pronajímatele a bývalého nájemce je stejný jako v době trvání nájemního práva. Ve vztahu k výši úhrady spojené s užíváním bytu (ekvivalent nájemného) tak platí, že pokud se strany nedohodnou na konkrétní výši úhrady spojené s užíváním bytu, je žalovaná povinna platit za užívání předmětného bytu částku odpovídající obvyklému nájemnému v daném místě. Výše nájemného v předmětném bytu byla v minulosti stanovována dle právních předpisů vydávaných Ministerstvem financí k regulaci nájemného z bytů, od [datum] do [datum] dle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu. S účinností od [datum] regulace nájemného pro město Vyškov skončila. Dle oznámení ze dne [datum] bylo nájemné v předmětném bytě s účinností od [datum] stanoveno částkou 5 023 Kč měsíčně (poslední regulované nájemné), přičemž takto stanovená výše nájemného nebyla od roku 2010 do dne podání žaloby měněna.

20. Dopisem ze dne [datum], podaným k poštovní přepravě téhož dne, žalobce oznámil žalované zvýšení stávajícího nájemného na 8 000 Kč měsíčně (bez záloh na služby spojené s užíváním bytu), v dopise současně doložil splnění podmínek pro zvýšení nájemného dle ustanovení § 2249 odst. 1 o.z., resp. důvody pro použití výjimky z aplikace citovaného zákonného ustanovení dle § 3074 odst. 2 o.z. (viz dále v odst. 22). Zásilka byla Českou poštou doručována žalované dne [datum], žalovaná nebyla zastižena, zásilka byla uložena, což bylo žalované oznámeno. Ode dne [datum] tak měla žalovaná objektivně možnost se s obsahem zásilky seznámit a hmotněprávní úkon, který obsahovala, se stal perfektní. Dle ustálené judikatury (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 12. 2010, sp. zn. 23 Cdo 2926/2009 nebo ze dne 12. 5. 2005, sp. zn. 26 Cdo 1469/2004) je právě oznámení o uložení zásilky v situaci, kdy adresát není zastižen, rozhodný okamžik, kdy se jednostranný adresný právní úkon dostane do sféry adresáta. Tento okamžik je současně rozhodný pro posouzení běhu zákonných lhůt, bez ohledu na to, kdy žalovaná zásilku s oznámením žalobce o nové výši nájemného fakticky převzala (v daném případě tak učinila až [datum]). Ode dne [datum] tak počala běžet zákonná dvouměsíční lhůta stanovená v ustanovení § 2249 odst. 3 o.z., během níž měla žalovaná možnost oznámit žalobci, že se zvýšením nájemného souhlasí. Jelikož tak neučinila a ani počínaje třetím měsícem po dojítí návrhu nezačala zvýšené nájemné platit, měl žalobce ve lhůtě dalších tří měsíců, tj. do [datum], možnost obrátit se na soud, aby určil výši nájemného. Žaloba byla v projednávané věci podána dne [datum], byla tak podána včas. S ohledem na právní úpravu zakotvenou v § 2249 odst. 3 o.z. je dán i naléhavý právní zájem na určení výše nájemného ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

21. Z ustanovení § 2249 odst. 3 o.z. vyplývá povinnost soudu rozhodnout na návrh pronajímatele o nájemném do výše, která je v místě obvyklá, a to s účinky ode dne podání žaloby. Pokud sám žalobce v řízení navrhoval, aby za místně obvyklé nájemné k datu podání žaloby bylo vzato obvyklé nájemné pro předmětný byt určené znaleckým posudkem [právnická osoba] k datu [datum], jenž byl vypracován v jiném obdobném řízení mezi týmiž účastníky, vedeném u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], ve výši 8 000 Kč měsíčně s tím, že vyšší nájemné nepožaduje, nepovažoval ani soud za nutné zjišťovat aktuální výši obvyklého nájemného ve městě [okres] dalším dokazováním (zejména nově vypracovaným znaleckým posudkem). Je obecně známou skutečností, že výše nákladů na bydlení, včetně nájemného, od roku 2013 v čase kontinuálně roste, což ostatně vyplývá i z žalobcem předložených údajů Českého statistického úřadu. Nelze tedy důvodně očekávat, že by nově zjištěná výše obvyklého nájemného ke dni podání žaloby, tj. k datu [datum], mohla být nižší než k datu [datum].

22. Ustanovení § 2249 odst. 1 o.z. obsahuje omezení nárůstu výše nájemného oproti dřívějšímu stavu maximálně o 20 % v posledních třech letech, čímž je zajištěna ochrana nájemců před neopodstatněným a nepřiměřeným zvyšováním nájemného. Ustanovení § 3074 odst. 2 o.z. pak upravuje výjimku z výše uvedeného omezení při zvyšování nájemného pro případy, kdy stávající nájemné nebylo určeno dohodou pronajímatele a nájemce či rozhodnutím soudu, ale na základě jiného právního předpisu, což jsou v minulosti platné právní předpisy, jimiž byla regulována výše nájemného. V projednávané věci byla mezi stranami sporná právě otázka, zda stávající nájemné ve výši 5 023 Kč měsíčně, je nájemným stanoveným dohodou stran či nájemným určeným dle jiného právního předpisu, což je klíčové pro posouzení otázky, zda se na projednávanou věc vztahuje výjimka obsažená v § 3074 odst. 2 o.z., dle které není třeba respektovat 20% omezení při zvyšování nájemného, neboť navrhované nájemné tuto hranici překračuje (zvýšení o 2 977 Kč představuje navýšení o 59,3 %). Pokud žalovaná v řízení tvrdila, že ustanovení § 3074 odst. 2 o.z. na projednávanou věc nedopadá, neboť stávající nájemné bylo stanovenou dohodou stran (k tomu dokládá oznámení žalobce o výši nájemného z března 2020 a z listopadu 2020, z nichž první je označen jako„ návrh na zvýšení nájemného“, v nichž je ale fakticky uvedeno, že stávající výše nájemného 5 023 Kč měsíčně bude platit i od [datum], s čímž žalobkyně výslovně souhlasila), je takový výklad nesprávný. Ve skutečnosti totiž není rozhodné, jak je listina stanovující výši nájemného na další kalendářní rok nadepsána, rozhodný je její obsah. Dle obsahu listiny se přitom o zvýšení nájemného od [datum] nejedná, když nájemné ve výši 5 023 Kč měsíčně bylo stanoveno již s účinností od [datum], a to postupem dle tehdy platného zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu. Zákon [číslo] Sb. je přitom právě oním„ jiným právním předpisem“, na nějž odkazuje § 3074 odst. 2 o. z., přičemž stávající nájemné bylo stanoveno na základě tohoto právního předpisu. Ustanovení § 3074 odst. 2 o. z. tak v projednávané věci vylučuje omezení zvýšení nájemného maximálně o 20 % oproti stávajícímu nájemnému, zakotvené v § 2249 odst. 1 o. z., které se v projednávané věci neuplatní a pronajímatel tak může zvýšit nájemné až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, bez dalších omezení. Pokud tedy žalobce navrhl, aby soud určil výši úhrad spojených s užíváním bytu, v němž bydlí žalobkyně, s účinností od [datum] na částku 8.000 Kč měsíčně, což je výše nepřekračující výši místně obvyklého nájemného, je jeho nárok zcela po právu, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

23. Dle § 151 odst. 1 první věta o. s. ř., o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O nákladech řízení soud rozhodoval dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byl žalobce zcela úspěšný. Náklady žalobce účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč dle položky 4 bod 1, písm. c) Sazebníku poplatků – přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3 x 8 260 Kč dle § 7 bod 5., § 8 odst. 2, vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), kdy předmětem právní služby bylo opětující se plnění, za tarifní hodnotu proto soud v souladu s § 8 odst. 2 advokátního tarifu považoval částku 178 620 Kč coby pětinásobek ročního plnění (tj. 8 000 Kč – 5 023 Kč = 2 977 Kč – měsíční plnění x 60 měsíců = 178 620 Kč). Odměna byla přiznána za úkony příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a účast u jednání soudu nepřesahující dvě hodiny dne [datum] (§ 11 písm. a/, d/, g/advokátního tarifu), tj. celkem odměna ve výši 24 780 Kč a paušální náhrada hotových výdajů 3 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu Náklady žalobce dále spočívají v náhradě cestovních nákladů právní zástupkyně na trase [obec] - [okres] a zpět k jednání soudu dne [datum], tj. 72 km osobním automobilem Ford Mondeo, [registrační značka] při průměrné spotřebě dle TP 4,8 l [číslo] km, ceně motorové nafty ve výši 47,10 Kč a amortizaci ve výši 4,70 Kč na 1km, tj. 501 Kč a náhradě za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu za čas strávený na cestě k jednání soudu za 4 započaté půlhodiny, tj. 4 x 100 Kč Náklady právního zastoupení tak celkem tvoří částku 26 581 Kč, se zaplaceným soudním poplatkem činí náklady řízení žalobce částku 28 581 Kč.