8 C 92/2021

Plný text

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, název příjmení jméno, stát zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 392,95 Kč spolu se zákonným 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky 6 392,95 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, zákonným 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky 6 392,95 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, zákonným 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky 6 392,95 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, zákonným 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky 6 392,95 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, zákonným 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky 6 392,95 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, zákonným 7,05% úrokem z prodlení ročně z částky 6 392,95 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, zákonným 8% úrokem z prodlení ročně z částky 6 392,95 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, zákonným 8,75% úrokem z prodlení ročně z částky 6 392,95 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, zákonným 9% úrokem z prodlení ročně z částky 6 392,95 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, zákonným 9% úrokem z prodlení ročně z částky 6 392,95 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, zákonným 7,25% úrokem z prodlení ročně z částky 6 392,95 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, zákonným 7,25% úrokem z prodlení ročně z částky 6 392,95 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonným 7,50% úrokem z prodlení ročně z částky 6 392,95 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, zákonným 10,75% úrokem z prodlení ročně z částky 6 392,95 Kč od 1. 1. 2022 do 12. 5. 2022 a zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 1 640 Kč od 13. 5. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se pro částku 3 607,05 Kč a pro kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 3 032,95 Kč, zákonný 7,05% úrok z prodlení ročně z částky 3 607,05 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, zákonný 7,05% úrok z prodlení ročně z částky 3 607,05 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, zákonný 7,05% úrok z prodlení ročně z částky 3 607,05 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, zákonný 7,05% úrok z prodlení ročně z částky 3 607,05 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, zákonný 7,05% úrok z prodlení ročně z částky 3 607,05 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, zákonný 7,05% úrok z prodlení ročně z částky 3 607,05 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, zákonný 8% úrok z prodlení ročně z částky 3 607,05 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, zákonný 8,75% úrok z prodlení ročně z částky 3 607,05 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, zákonný 9% úrok z prodlení ročně z částky 3 607,05 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, zákonný 9% úrok z prodlení ročně z částky 3 607,05 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, zákonný 7,25% úrok z prodlení ročně z částky 3 607,05 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, zákonný 7,25% úrok z prodlení ročně z částky 3 607,05 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, zákonný 7,50% úrok z prodlení ročně z částky 3 607,05 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, zákonný 10,75% úrok z prodlení ročně z částky 3 607,05 Kč od 1. 1. 2022 do 12. 5. 2000 a zákonný úrok z prodlení ročně z částky 3 607,05 Kč od 13. 5. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 383,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

IV. Žalobkyni bude vrácen z účtu Okresního soudu ve Vyškově zaplacený soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO a žalovanou došlo dne datum k uzavření Smlouvy o půjčce číslo jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Na základě této poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 6 640 Kč. Celkovou částku 16 640 Kč odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po 320 Kč do rukou oprávněné osoby dle smluvních podmínek. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 52 týdnů od data podpisu, tj. dne datum. Žalovaná na předmětnou smlouvu uhradila celkem částku 3 607,05 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem, právnická osoba název, došlo s účinností ke dni datum k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne datum. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 13 032,95 Kč. Postoupená pohledávka se skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč a souhrnného poplatku 3 032,95 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi přechodným věřitelem, právnická osoba název, a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni datum. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka ze dne datum.

2. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

3. Ze Smlouvy o půjčce ze dne datum bylo zjištěno, že tuto uzavřela na jedné straně společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále název“) a na straně druhé žalovaná (dále jako,,zákazník“). Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky o 18 článcích otištěné na druhé straně smlouvy, které nejsou žalovanou zvláště podepsány. název poskytuje zákazníkovi půjčku v částce 10 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy a zákazník se zavazuje zaplatit název souhrnný poplatek 6 640 Kč spolu s poskytnutými peněžitými prostředky (tj. celkem částku 16 640 Kč) v 52 hotovostních týdenních splátkách po 320 Kč do rukou zástupce název dle čl. 13 této smlouvy. První splátka je splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Výše RPSN činí 276,9 %. Jednotlivé splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky. Smlouva se řídí zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, postoupil pohledávky za žalovanou společně s dalšími pohledávkami na právnická osoba název, reg. číslo písmeno číslo, sídlem adresa, název nízev. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu žalované ulice a číslo, PSČ obec (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum). právnická osoba název pohledávku za žalovanou dále postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Dle výňatku z přílohy číslo soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovanou. Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu žalované adresa žalované (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum). Z výzvy před podáním žaloby ze dne datum zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost soudního vymáhání. Výzva k plnění byla zaslána na adresu žalované adresa žalované (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne14. 4. 2021).

5. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinný od 1. 1. 2014) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož smlouva o půjčce neobsahuje zvláštní ujednání, bude se závazkový vztah, vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou řídit zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013) a zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (ve znění platném a účinném do 31. 12. 2010). Postoupení se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

6. Dle § 657, § 658 zákona č. 40/1964 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Soud dodává, že smlouva o půjčce má reálnou (nikoliv konsenzuální) povahu. Vznik půjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazkový právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci dlužníkovi se tento vztah stává právním vztahem z půjčky.

8. Dle § 51a zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2008, upravuje hlava pátá ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv. Dle § 52 téhož zákona, spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.

9. Dle § 55 odst. 1 až 3 téhož zákona, smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Dle § 56 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění (odst. 2).

10. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

11. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu, kdy výkon práv a povinností nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, resp. nemůže obstát pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky.

12. Dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. V § 40a zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 7. 2010, jsou vymezeny důvody neplatnosti, kterých se musí dotčená osoba dovolat (tzv. relativní neplatnost). Tou je také neplatnost dle § 55 zákona č. 40/1964 Sb. V ostatním se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží i bez návrhu.

14. Dle § 41 zákona č. 40/1964 Sb., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

15. Dle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

16. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

17. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce, na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč, tj. celkovou částku 16 640 Kč v 52 hotovostních týdenních splátkách po 320 Kč. Výše RPSN činí 199,4 %. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas, celkem žalovaná uhradila částku 3 607,05 Kč.

18. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývanou„ rychlou“ půjčku nabízenou mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.

19. Právní předchůdce žalobkyně postoupil ke dni datum platně pohledávku za žalovanou společně s dalšími pohledávkami společnosti na žalobkyni a postoupení bylo žalované řádně oznámeno.

20. Dle § 658 zákona č. 40/1964 Sb. lze ujednat úroky (smluvní úroky z půjčky), které představují úplatu za užívání přenechané jistiny. Tyto lze sjednat v procentuální nebo pevné výši. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla sjednána jako úplata (odměna) za užívání přenechané částky 10 000 Kč, částka 6 640 Kč. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na smluvené úroky z úvěru jako na ujednání dle § 56 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. (cena plnění). Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu ke slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je dle obecné právní úpravy § 3 odst. 1, § 39 zákona č. 40/1964 Sb.) než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje odměna ve výši 6 640 Kč cca 66 % ročně z přenechaných peněžních prostředků. Dle ustálené judikatury může soud s ohledem na okolnosti konkrétního případu s poukazem na § 3 odst. 1 a § 39 zákona č. 40/1964 Sb. nepřiznat věřiteli nepřiměřeně vysoký úrok sjednaný s dlužníkem, což je úrok podstatně přesahující úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou. Určitým vodítkem zde má být srovnání s úrokovou mírou obvyklou v praxi peněžních ústavů. Přičemž nepřiměřený nemusí být úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. K měsíci březen 2006 se nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami pohybovaly okolo 13,76 % ročně (domácnosti a NISD – celkem, splatnost nad 1 rok do pěti let včetně; údaje jsou čerpány z www.cnb.cz). Přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z povahy krátkodobých rychlých půjček pro věřitele, má soud za to, že poplatek za půjčku ve výši 6 640 Kč, sjednaný ve výši zhruba pětinásobku úrokové míry peněžních ústavů, byl mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou sjednán v excesivně nepřiměřené výši, přičemž žalovaná tuto výši nemohla s ohledem na zájem o poskytnutí půjčky ve výši 10 000 Kč a jednostranně stanovené podmínky ze strany věřitele nijak ovlivnit. Poplatek tak byl sjednán v rozporu s § 39 zákona č. 40/1964 Sb. Jedná se o ujednání zcela v rozporu s dobrými mravy, tj. ujednání absolutně neplatné.

21. Požaduje-li žalobkyně částku 6 640 Kč na souhrnném poplatku, avšak ujednání o souhrnném poplatku je absolutně neplatné, došlo k nesprávnému započtení uhrazených plateb žalovanou ve výši 3 607,05 Kč. Žalobkyně započetla uhrazené platby ve výši 3 607,05 Kč na poplatek (6 640 Kč – 3670,05 Kč). Správně však částka 3 607,05 Kč měla být započtena pouze na jistinu, tudíž zápočet měl vypadat následovně: 10 000 Kč – 3 607,05 Kč, žalovaná tak má uhradit ještě částku 6 392,95 Kč.

22. Žalobkyně požaduje dále zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč (žalobkyní tvrzená neuhrazená jistota) od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Protože je žalovaná v prodlení s úhradou částky 6 392,95 Kč (nikoli 10 000 Kč), lze přiznat úrok z prodlení pouze z dlužné částky 6 392,95 Kč, a to ve výši dle nařízení vlády č. 163/2005 Sb.

23. Soud s ohledem na shora uvedené výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 392,95 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 2. 7. 2015 (jak je požadováno žalobkyní) do zaplacení, když shledal nárok žalobkyně na zaplacení jistiny poskytnuté půjčky ponížené o zaplacené splátky důvodným.

24. Výrokem II. soud zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 607,05 Kč (10 000 Kč – 6 392,95 Kč) a žalovanou část sjednaného poplatku, jenž žalobkyně v žalobě označuje současně jako úrok z půjčky, ve výši 3.032,95 Kč, když ujednání o úroku z půjčky shledal absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Tato neplatnost nemá dle § 41 zákona č. 40/1964 Sb., vliv na platnost samotného ujednání o půjčce (při posuzování otázky, zda část právního úkonu postiženou důvodem neplatnosti lze oddělit od ostatního obsahu tohoto úkonu, je zapotřebí respektovat vůli účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení tito účastníci sledovali). Jelikož soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení jistiny ve výši 6 392,95 Kč, tedy ponížené o zaplacenou částku 3 607,05 Kč, kdy příslušenství přiznal právě z dlužné jistiny, výrokem II. taktéž zamítl nárok žalobkyně na příslušenství z částky ve výši 3 607,05 Kč.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 64 %, v rozsahu 36 % úspěšná nebyla. Žalobkyni přísluší náhrada v rozsahu 28 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč dle položky 2 bod 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 2 × 200 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, 1 x 100 Kč dle § 11 odst. 2 písm. h), § 14b, paušální náhrada hotových výdajů 3 × 100 Kč dle § 14b odst. 5 této vyhlášky, 21% náhrada za daň z přidané hodnoty 168 Kč; celkem 1 368 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 383,04 Kč (28 % z 1 368 Kč).

26. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

27. Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn § 10 odst. 1 a 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Z účtu soudu vrátí soud obdobně i poplatek, popřípadě přeplatek na poplatku zaplaceném kolkovou známkou. Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2. Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. Usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 9. 2021, č. j. 8 C 92/2021-40, byla žalobkyně nesprávně vyzvána k doplatku soudního poplatku ve výši 600 Kč, proto soud rozhodl tak, že jí tento bude vrácen. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.