10 C 114/2026

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o 194 729,48 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 194 729,48 Kč spolu s 9,11% úroky ročně z částky 177 332,58 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení a spolu s 12 % zákonnými úroky z prodlení ročně z částky 180 402,76 Kč od 24. 9. 2025 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo č. účtu, VS var. symbol, SS Anonymizováno.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 40 940 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo č. účtu, VS var. symbol, SS Anonymizováno.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 26. 11. 2025, domáhala po žalovaném zaplacení 194 729,48 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO (dále jen „původní věřitelka“), a žalovaným byla dne 27. 7. 2023 uzavřena smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se jej zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný uhradil celkem 22 667,42 Kč. Následně se dostal do prodlení přestal hradit řádně a včas, a proto původní věřitelka v souladu se smlouvou dluh zesplatnila ke dni 21. 3. 2025, což bylo žalovanému oznámeno. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 byla s účinností k 18. 9. 2025 pohledávka za žalovaným postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 177 332,58 Kč, jistiny ve výši 177332.58 Kč, poplatků ve výši 3 070,18 Kč, úroku do 23.9.2025 kapitalizovaného částkou ve výši 4 533,94 Kč, úroku z prodlení do 23.9.2025 kapitalizovaného částkou ve výši 9 792,78 Kč, dále pak žalobkyně požaduje úrok ve výši 9,11 % p.a. z částky 177 332,58 Kč od 24.9.2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 179 505,76 Kč od 24.9.2025 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu neuhradil ničeho ani přes předžalobní výzvu ze dne 9. 10. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žaloba a předvolání k jednání bylo žalovanému řádně doručeno dne 16. 6. 2026 (tj. desátým dnem po uložení a připravení zásilky k vyzvednutí na adrese jeho trvalého pobytu), přičemž byl poučen, že jestliže se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k jednání nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud projednal a rozhodl věc bez přítomnosti takového účastníka, vycházeje z obsahu spisu a z provedeného dokazování.

4. Žalobkyně při prvním jednání ve věci konaném dne 21. 7. 2026 navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.

5. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle § 153b odst. 3 o.s.ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.

6. Protože v projednávané věci žalobkyně svůj nárok odvozovala od smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) předmětem řízení tak byla subjektivní majetková práva, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a tedy účastníci (jejich nositelé) jimi mohou podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat. Protože se tedy jednalo o věc, jejíž povaha připouštěla uzavření smíru, bylo možno rozhodnout rozsudkem pro zmeškání ve smyslu § 153b odst. 3 o.s.ř. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 2395 a násl. o. z. Nárok na zákonné úroky z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Pohledávka za žalovaným včetně příslušenství původní věřitelka platně postoupila na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal za nesporná.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 940 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 181 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 194 729,48 Kč sestávající z částky 8 900 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba), včetně tří paušálních náhrad dle § 13 odst. 4 a.t., z toho jeden režijní paušál za 350 Kč (za jeden úkon právní služby učiněný v roce 2024) a dva režijní paušály za 450 Kč (za dva úkony právní služby učiněné v roce 2025), a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 900 Kč ve výši 5 859 Kč.

8. Tento rozsudek pro zmeškání obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 3 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného, přičemž odvolacím důvodem do výroku ve věci samé jsou jen vady uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 písm. a) o. s. ř. týkající se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku (§ 205b o. s. ř.). Do právní moci rozsudku pro zmeškání může žalovaný podat návrh na jeho zrušení, pokud zmeškal první jednání z omluvitelných důvodů, a to ke zdejšímu soudu. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.