10 C 173/2022

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 400 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 400 Kč spolu s 8,5% zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od 27. 10. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 200 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo variabilní symbol. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 400 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že žalovanému byl dne 12. 10. 2021 za ponechání vozidla registrační značka na místě, kde je zakázáno stání nebo zastavení vozidla (parkovišti s parkovacím kotoučem označeném dopravní značkou anonymizováno, na ulici ulice a číslo v obec), namontován technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla. Žalovaný však neuhradil cenu za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla ve výši 400 Kč stanovenou nařízením anonymizováno územní celek číslo ze dne datum. Žalovaný dále dne 12. 10. 2021 uznal svůj závazek co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit do 14 dnů, což však doposud neučinil. Na základě provedeného dokazování soud učinil dále uvedený závěr o skutkovém stavu. Žalobce prostřednictvím anonymizována dvě slova obec přiložil žalovanému technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla registrační značka, a to z důvodu jeho umístění na místě, kde je stání nebo zastavení vozidla zakázáno. Za tento úkon žalobce žalovanému vyúčtoval cenu ve výši 400 Kč, žalovaný jej dosud neuhradil. Soud věc právně posoudil podle § 17a odst. 1 písm. a) a odst. 5 ve spojení s § 1 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. anonymizována dvě slova obec, jíž je žalobce zřizovatelem, v souladu s § 17a odst. 1 písm. a) využila oprávnění použít technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, přičemž dle § 17a odst. 5 se jeho přiložení a odstranění provádí na náklady osoby, která vozidlo na místě ponechala, a nelze-li ji zjistit, na náklady provozovatele vozidla. Žalobce výši nákladů za přiložení a odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla stanovil svým Nařízením číslo. Žalovaný uznal svůj závazek vůči žalobci co do důvodu a výše 400 Kč ve smyslu § 2053 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., zavázal se jej uhradil do 14 dnů. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu ve smyslu § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., když žalobcem uplatněné náklady za odtah vozidla nezaplatil v žalobcem stanovené lhůtě do 26. 10. 2021 (tj. 14 dní od 12. 10. 2021), soud považoval za důvodný rovněž nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a návrh na vydání platebního rozkazu), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Jelikož byl žalobce podle § 11 zákona o soudních poplatcích od poplatkové povinnosti osvobozen, přechází na procesně neúspěšného žalovaného povinnost zaplatit soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.