10 C 212/2023

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 16 410 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16 410 Kč spolu s ročními zákonnými úroky z prodlení ve výši: -) 10 % z částky 7 050 Kč od 20.4.2020 do zaplacení, -) 8,25 % z částky 2 538 Kč od 8.12.2020 do zaplacení, -) 8,25 % z částky 5 922 Kč od 10.2.2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol].

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 27. 3. 2023 domáhala na žalované zaplacení 16 410 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tak, že žalovaná jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo“) neměla v období od 4. 8. 2019 do 31. 12. 2019 (dále jen„ první období“), v období od 1. 1. 2020 do 23. 2. 2020 (dále jen„ druhé období“) a v období od 5. 6. 2020 do 8. 10. 2020 (dále jen„ třetí období“) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv jí tato povinnost plyne ze zákona. Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo nebylo v prvním období pojištěno 150 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 7 050 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost nastala ke dni 19. 4. 2020 po výzvě žalobkyně. Jelikož vozidlo nebylo v druhém období pojištěno 54 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 2 538 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost nastala ke dni 7. 12. 2020 po výzvě žalobkyně. Jelikož vozidlo nebylo v třetím období pojištěno 126 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 5 922 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost nastala ke dni 9. 2. 2021 po výzvě žalobkyně. Žalovaná však na výzvu nereagovala a svůj dluh vůči žalobkyni neuhradila, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínky žalobkyně.

2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila, ani se neomluvila, ač k němu byla řádně a včas předvolána. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti.

3. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinami. Z registru silničních vozidel, zjištěných údajů o vozidle a povinných osobách soud zjistil, že vlastníkem/provozovatelem automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód] byla ve všech obdobích žalovaná. Z výzvy ze dne 5. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu za první období ve výši 7 050 Kč ve lhůtě 30 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu předmětného vozidla. Z upomínky ze dne 1. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení příspěvků včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva za první období. Z výzvy ze dne 23. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu za druhé období ve výši 2 538 Kč ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu předmětného vozidla. Z upomínky ze dne 13. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení příspěvků včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva za druhé období. Z výzvy ze dne 26. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu za třetí období ve výši 6 222 Kč ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu předmětného vozidla. Z upomínek ze dne 4. 3. 2021 a 1. 4. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou upomínala o zaplacení příspěvků včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva za třetí období. Z předžalobních upomínek ze dne 14. 9. 2022 a 12. 12. 2022, včetně informací o odeslání poštovních zásilek ve spojení s detailem o sledování těchto zásilek bylo zjištěno, že žalované byly před podáním žaloby odeslány předžalobní výzvy.

4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav věci. K osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], nebylo v období od 4. 8. 2019 do 31. 12. 2019, v období od 1. 1. 2020 do 23. 2. 2020, a dále v období od 5. 6. 2020 do 8. 10. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyúčtovala žalované příspěvky do garančního fondu za uvedená období, ve kterých žalovaná provozovala vozidlo bez tzv. povinného ručení, a vyzvala ji k úhradě ve lhůtě 30, resp. 60 dnů od doručení; žalovaná nezaplatila žalobkyni ničeho. Žalobkyně žalovanou upomínala k zaplacení příspěvků včetně nákladů na jejich uplatnění a nákladů, žalovaná však žalobkyni ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu.

5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. Podle § 2 odst. 1 písm. g), § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně částku ve výši 47 Kč, výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva činí 300 Kč. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaná v rozporu se zákonem provozovala předmětné vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, čímž porušila svou zákonnou povinnost (§ 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 1 a 4 z. č. 168/1999 Sb. byla proto žalovaná jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den, kdy vozidlo neměla pojištěno a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku plyne z § 4 odst. 3 z. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., tedy za první období součin 150 (počtu dní, kdy byla porušena povinnost pojistit vozidlo) a 47 Kč (výše denní sazby podle druhu vozidla), za druhé období součin 54 (počtu dní, kdy byla porušena povinnost pojistit vozidlo) a 47 Kč (výše denní sazby podle druhu vozidla), a za třetí období součin 126 (počtu dní, kdy byla porušena povinnost pojistit vozidlo) a 47 Kč (výše denní sazby podle druhu vozidla). Výše nákladů na uplatnění příspěvku plyne z § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Celkem tedy je žalovaná povinna žalobkyni zaplatit částku 16 410 Kč. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením příspěvků, je zároveň povinna zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z částky 7 050 Kč od 20. 4. 2020 do zaplacení, z částky 2 538 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení a z částky 5 922 Kč od 10. 2. 2021 do zaplacení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť splatnost příspěvku nastala marným uplynutím lhůty uvedené ve výzvě k zaplacení dlužného příspěvku (k tomu viz § 4 odst. 7 z. č. 168/1999 Sb.).

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a dvou paušálních náhrad hotových výdajů à 100 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud má s přihlédnutím k nálezům [název soudu] sp. zn. [ústavní nález], [ústavní nález] a [ústavní nález] za to, že žalobkyni nelze na nákladech řízení přiznat jakožto účelně vynaložené náklady za právní zastoupení, když v projednávaném případě se nejednalo o úkony učiněné v reakci na individuálně uplatněnou obranu ze strany žalovaného, nýbrž o prosté přepsání údajů z upomínky sestavené žalobkyní do formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Byť žalobkyně není subjektem„ spolufinancovaným státem“, byla však zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných, tedy jejich vybírání a případně též vymáhání představuje činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně. Právě jako takovou by ji žalobkyně měla být schopna zajišťovat vlastními silami, na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů. Ačkoliv tedy náklady na zastupování advokátem nejsou v projednávaném případě účelně vynaloženými, náleží žalobkyni paušální náhrada hotových výdajů tak, jako by příslušela účastníku nezastoupenému v řízení zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., tedy ve výši 200 Kč, tj. ve výši 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za každý ze dvou úkonů (tj. výzvu k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., když současně řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a šlo v něm o peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč (k tomu srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).