10 C 283/2020

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení anonymizováno adresa o žalobě o vrácení daru

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba: budova bez č.p./ev.č. – jiná stavba a parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu [anonymizována dvě slova], [stát. instituce], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], se zamítá.

II. Žaloba na zaplacení částky 1 500 000 Kč se zamítá.

III. Žalovanému se náklady řízení nepřiznávají.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 3. 12. 2020 ve spojení s jejím doplněním ze dne 21. 12. 2020 domáhala vůči žalovanému určení, že je výlučnou vlastnicí ve výroku rozsudku uvedených nemovitostí v k.ú. [územní celek]. Žalobu odůvodnila tím, že na základě darovací smlouvy ze dne [datum], pokud jde o pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je budova bez čp/če, a parc. [číslo] v k.ú. [územní celek] (dále jen„ 1. část nemovitostí“) a ze dne [datum], pokud jde o id. ½ pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] (dále jen„ 2. část nemovitostí“) a dále id. 1/3 pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] (dále jen„ 3. část nemovitostí“), vše v k.ú. [územní celek] (dále jen„ nemovitosti“), darovala nemovitosti žalovanému, svému vnukovi, avšak s ohledem na chování žalovaného vůči žalobkyni, ale i otci žalovaného (zeťovi žalobkyně) zjevně dopustil soustavného hrubého porušení dobrých mravů, odstoupila žalobkyně dopisem ze dne [datum] od uzavřených darovacích smluv. V případě nemovitostí, které žalovaný vlastnil, požadovala žalobkyně dopisem ze dne 16. 7. 2020 převod vlastnického práva na svou osobu, v případě nemovitostí, které žalovaný převedl třetím osobám, požadovala žalobkyně zaplacení jejích obvyklé ceny dle znaleckého posudku, minimálně ve výši 1 500 000 Kč. Závadové jednání žalovaného spatřovala žalobkyně konkrétně v odcizení železné bedny, ve znemožnění přístupu žalobkyně k pietnímu místu jejího zesnulého manžela a využívání chatky v blízkosti [anonymizována dvě slova], a to převedením pozemků ([anonymizována dvě slova] a přilehlé louky) na třetí osoby, v poničení líhně umístěné v budově bez čp/če postavené na pozemku parc. [číslo] (dále jen„ líheň“) utrháním 15 ks. dvířek včetně pantů, dále v rozdělení stavby líhně a znepřístupnění její části, přestože k ní má žalobkyni svědčit věcné břemeno užívání, vyklizení garáže na pozemku parc. [číslo] kam si ukládal věci otec žalovaného, [jméno] [celé jméno žalovaného], a to v rozporu s přáním zemřelého manžela žalobkyně, v hrubém chování žalovaného vůči žalobkyni, případně jejím ignorování, zejména o Vánocích 2019, kdy jí žalovaný pouze předal fotky svých dětí a vrátil jí obálku s vánočním přáním a penězi, ve znemožnění vídat děti žalovaného (pravnoučata žalobkyně), v osočení ze zlodějiny a namalování vulgárního obrazce na dvířka ve stěně instalované žalovaným. Žalovaný však výzvě žalobkyně nevyhověl, proto se obrátila se žalobou na soud.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl ji jako nedůvodnou zamítnout. Připustil, že mezi ním a žalobkyní došlo k nedorozuměním a rozdílným názorům, avšak tyto nenaplňují znaky hrubého porušení dobrých mravů. K odvozu bedny u rybníka žalovaný přistoupil proto, že její účel, tj. uskladnění krmení ryb, odpadl a žalovaný se domníval, že byla součástí daru žalobkyně, tedy využil ji jiným způsobem. Žalovaný oponoval, že by žalobkyni byl znemožněn přístup k pietnímu místu a chatce, ten má na základě dohody s novými majitelkami pozemků. Pokud jde o údajné poničení líhně, tato je fakticky regálem, který žalobkyně již řadu let neužívala ani pro účely líhně, ani k jiným účelům, proto regál užíval žalovaný k uskladnění svých věcí. K rozdělení nemovitosti, kde byla líheň umístěna, přistoupil žalovaný ze strachu o své věci, které tam měl uloženy, když v minulosti mu z ní byly odcizeny motocykly – veteráni, což oznámil policii. Žalovaný se se svým otcem domluvil na vyklizení jeho věcí z garáže, o přání dědečka (zesnulého manžela žalobkyně) v tomto směru nikdy neslyšel. Žalobkyni neignoruje, návštěvy ji neznemožňuje, je však pravdou, že jí vrátil jí zmíněné vánoční přání i s penězi, neboť obsahovalo nepříjemný a nepravdivý vzkaz žalovanému.

3. Z darovací smlouvy a smlouvy a zřízení věcného břemene s geometrickým plánem ze dne [datum] (č.l. 6-8), darovací smlouvy ze dne [datum] (č.l. 9-10) bylo zjištěno, že žalobkyně darovala předmětné nemovitosti žalovanému, ve prospěch líhně bylo žalobkyni zřízeno věcné břemeno užívání, jehož rozsah byl specifikován tak, že tato je oprávněna se ve stavbě volně pohybovat„ v rozsahu, jak doposud činila“. Z výpisů z KN (č.l. 26-35) bylo zjištěno, že žalovaný byl k 3. 3. 2020 vlastníkem nemovitostí. Pokud jde o 1. část nemovitostí, tuto vlastnil částečně s právními účinky vkladu vlastnického práva k [datum] na základě darovací smlouvy z [datum] a dále ke dni [datum] na základě darovací smlouvy z téhož dne.

2. část nemovitostí a 3. část nemovitostí žalovaný vlastnil s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum] na základě darovací smlouvy z téhož dne). Z výpisů z KN ke dni 20. 12. 2020 bylo zjištěno, že 2. část nemovitostí a 3. část nemovitostí byla ze strany žalovaného převedena třetím osobám.

4. Z odvolání daru ze dne [datum] (č.l. 11-12), včetně dodejky (č.l. 14) soud zjistil, že žalobkyně jejím prostřednictvím žádala žalovaného o vrácení daru (nemovitostí), uvedla mu důvody, proč se domáhá vrácení daru, a to shodné, jako uvedla v žalobě. Pokud jde o nemovitosti, které žalovaný nevlastnil, požadovala žalobkyně zaplacení jejich obvyklé ceny ve výši 3 000 000 Kč. Žalobkyně výzvu doručila žalovanému 6. 8. 2020. Ze sdělení zástupkyně žalovaného ze dne 10. 8. 2020 zaslaného emailem (č.l. 15-16) bylo zjištěno, že žalovaný podmínky pro vrácení daru žalobkyni neshledal a toto odmítl.

5. Z fotografie (na č.l. 19) bylo zjištěno, že na stěně z překližky je černou barvou namalován vulgární obrázek.

6. Z důkazu na č.l. 40 bylo zjištěno, že součástí vánočního přání žalobkyně bylo, vedle finančních prostředků dcerám žalovaného, bylo i přání„ [příjmení] [příjmení] přeji, aby tě tvoje děti nepodrazily tolikrát jako ty mě, celkem 4x, zničil jsi mi život.“ 7. Ze svědecké výpovědi [jméno] [celé jméno žalovaného], zetě žalobkyně a nevlastního otce žalovaného, bylo zjištěno, že manžel žalobkyně mu za svého života sdělil, líheň může užívat, což dělal, měl tam dílničku, po nějakou dobu tam parkoval auto. Poté se dozvěděl, že nemovitost vlastní žalovaný, který mu asi před 4 roky sdělil, že tam hodlá stavět dům, a v líhni by si chtěl udělat kotelnu, což svědek respektoval. Pokud svědek ví, tak účastníci řízení spolu nekomunikují, z doslechu ví, že se mezi sebou měli asi před rokem urážet. Kontakty mezi žalovaným a žalobkyní nejsou ani mezi vnoučaty, na vánoční svátky před dvěma let žalovaný s rodinou žalobkyni asi navštívil. Prostory„ líhně“ užívala i žalobkyně, parkovala tam auto, parkuje jej tam doposud, v minulosti je užívala k podnikání, měla tam líheň, ale asi 5-6 let již žalobkyně nepodniká. Z líhně se stal regál, skládal se z jednotlivých boxů, užíval je svědek, žalovaný a žalobkyně ke skladování věcí. Svědek nikdy nebyl přítomen hádkám mezi účastníky, ani jinému nevhodnému chování.

8. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], kamarádky žalobkyně, bylo zjištěno, že od žalobkyně a jejího zesnulého manžela ví o záměru darovat rybník žalovanému, aby se o něj staral a choval v něm ryby, měla tam mít přístup i žalobkyně. Žalovaný žalobkyni v přístupu k rybníku nebránil, ale prodal jej. Vloni jí žalobkyně volala, že v garáži na dveřích zevnitř je namalovaný nevhodný obrázek, shodný jako na fotografii na č.l. 19, prý ať se podívá, co tam žalovaný udělal. Svědkyně byla přítomna tomu, že žalovaný žalobkyni žádal o souhlas se stavěním na tzv. odchovně, což žalobkyně podmínila vrácením rybníku, aby ho neprodal. Žalovaný nemá zájem se s žalobkyní stýkat, dárky žalobkyně vezla vnoučatům do školky a žalovaný je poté vrátil. Když žalobkyně nepovolila žalovanému stavět, přestal ji navštěvovat, pokácel ovocné stromy na žalobkyní darovaném pozemku, které kácet nemusel. Neví o tom, že by žalovaný žalobkyni pomlouval. Žalovaný zamezil přístupu do sadu, udělal tam branku na zámek. Z výlovu rybníka před dvěma nebo třemi lety neviděla žalobkyně ani rybu. Žalobkyně v současné době nemůže vstoupit k rybníku, není tam cesta, rybník není oplocený. K pietnímu místu u rybníka žalobkyně chodí stále, je schopna tam pěšky dojít.

9. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], švagra žalobkyně, bylo zjištěno, že žalovaný užíval rybník poté, kdy jeho dědeček zemřel, žalobkyně se na hospodaření s rybníkem nepodílela. Při výlovu rybníka byla žalobkyně přítomna, kdo měl zisk z podílu z výlovu rybníka, svědek nevěděl. Neví o tom, že by se žalovaný měl vůči žalobkyni chovat nevhodně. Vedle rybníka je bouda bez povolení, žalobkyně ji v létě loňského roku opravovala, přibila tam pár prkének. Pietní místo u rybníka vzniklo asi tři roky po smrti jeho bratra, který zemřel před deseti lety, sám o něm ví asi pět let.

10. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], kamaráda žalovaného, bylo zjištěno, že žalovanému pomáhal s údržbou rybníka, pálením klestí, sekáním trávy a výlovem. Po výlovu se na místě objevila žalobkyně. Neví o tom, že by se žalovaný k žalobkyni choval nevhodně.

11. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], tchána žalovaného, vyplynulo, že vztahy mezi účastníky se před 1 - 1,5 rokem zhoršily, byly mezi nimi rozpory ohledně darovaných pozemků. Nesetkal se s tím, že by se žalovaný vůči žalobkyni choval nevhodně. Žalovaný z lesa manželky svědka opakovaně vozil palivové dříví žalobkyni. O rybník se staral žalovaný, krmil ryby, chodil tam pravidelně, sekal tam trávu, svědek byl 4x přítomen u výlovu, byla tam i žalobkyně, má tam i prostor, nikdy jí to nezakazoval. Je tam bouda s uskladněným nářadím a krmivo pro ryby, vedle je pietní místo dědečka žalovaného, není oploceno, žalobkyně tam má přístup. Svědek si není vědom důvodu zhoršení vztahů účastníků řízení. Žalobkyně má možnost se stýkat s dětmi žalovaného, nikdo jí to nezakázal. V současné době se nenavštěvují. Žalobkyně chodila navštěvovat vnoučata, O Vánocích před jedním až dvěma roky žalobkyně pravnoučatům poslala přání a byl u toho přiložen dopis, jehož obsah nezná, ale jeho dceři se nelíbil. Svědek ví, že v objektu, kde byla dříve líheň, již minimálně 8 let není v provozu.

12. Z prohlášení [jméno] [příjmení] (č.l. 79), přítele zesnulého manžela žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyně po operaci v roce [rok] přenechala rybník žalovanému, protože o to měl zájem a žalovaný nasazoval ryby s [jméno] [příjmení]. Žalovaný říkal žalobkyni, že opraví chatu, ale poté se o to přestal zajímat. Žalovaný chtěl přestěhovat chatu ke spodnímu rybníku, ale pan [příjmení] jej upozornil, že chata je žalobkyně, ať to nedělá. Když žalobkyně skončila s líhnutím, tak se v líhni jedna odchovna dala ke zdi, měla dvířka, tak se tam mohlo všechno dávat, [jméno] [celé jméno žalovaného] tam měl celý prostor pro sebe. Žalobkyni poté měla zájemce o koupi odchovny, když to řekla žalovanému, ten odtrhal všechna dvířka tak, že odchovnu zničil. Když se žalobkyni polámal zámek od vrat garáže v líhni, tak jí pomáhal a přišel tam žalovaný a chtěl po ní klíč, aby se tam nekradlo, přitom tam ale měl stěnu uzamčenou ze své strany a vpředu nic neměl.

13. Z potvrzení o přijatém oznámení, usnesení MÚ o odložení věc a vyrozumění ve věci přestupku (č.l. 80-82) bylo zjištěno, že žalovaný [datum] oznámil podezření pro přestupek, kterého se měla dopustil žalobkyně přesunutím 2 motocyklů ve vlastnictví žalovaného z garáže náležející k rodinnému domu na adrese [ulice a číslo], [obec] do sklepních prostor. Žalovaný následně nedal souhlas k zahájení přestupkového řízení, proto došlo k odložení věci.

14. V řízení tak bylo z darovacích smluv a příslušných listu vlastnictví prokázáno, že žalovaný byl k 3. 3. 2020 v katastru nemovitostí veden jako vlastník nemovitostí (2. část nemovitostí a 3. část nemovitostí převedl následně na třetí osoby), přičemž jeho vlastnické právo vzniklo na základě darovacích smluv uzavřených s žalobkyní. Žalobkyně uplatnila nárok na vrácení daru odvoláním daru ze dne 16. 7. 2020, který byl žalovanému doručen 6. 8. 2020. V řízení bylo prokázáno, že vztahy mezi účastníky cca před 1,5 rokem ochladly, asi před rokem se uráželi (viz svědecká výpověď [jméno] [celé jméno žalovaného]), avšak nebylo prokázáno, že by žalovaný znemožňoval žalobkyni kontakt se svými dětmi (viz svědecká výpověď pana [příjmení]), ani přístup k pietnímu místu jejího zesnulého manžela a využívání chatky v blízkosti [anonymizováno] rybníka (z výpovědí svědkyně [příjmení] a [příjmení]). Žalobkyně k pietnímu místu dále chodí, chatu/boudu v létě minulého roku opravovala. Žalovaný kovovou bednu od rybníka odvezl v domnění, že mu patří, když jí na původním místě pro původní účel již nebylo třeba. Odchovna umístěná v líhni již více než 8 let neplnila svůj původní účel (ze svědecké výpovědi pana [příjmení]), sloužila jako regál, kam si ukládal věci [jméno] [celé jméno žalovaného], žalobkyně a žalovaný, žalovaný byl s [jméno] [celé jméno žalovaného] na vyklizení věcí z líhně domluven (ze svědecké výpovědi pana [jméno] [celé jméno žalovaného]). Žalovaný v rozporu s uzavřenou smlouvou o zřízení věcného břemene částečně znepřístupnil žalobkyni prostor líhně, a to ze strachu o své věci, které tam měl uloženy, když v minulosti mu z ní byly odcizeny motocykly (viz řízení o přestupku, z něhož byla podezřelá žalobkyně, které skončilo odložením věci). Ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že součástí vánočního přání žalobkyně zaslaného žalovanému a jeho rodině, bylo osočení žalovaného z podrazů a zničení života, manželka žalovaného toto nesla nelibě (viz svědecká výpověď pana [příjmení]). V řízení nebylo jednoznačně prokázáno, že by vulgární obrázek na dveřích nainstalované stěny namaloval žalovaný, ani že by byl adresovaný žalobkyni.

15. Soud se předně musel zabývat tím, zda žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na určení jejího vlastnického práva soudem (§ 80 o.s.ř.). Dle ustálené judikatury je určovací žaloba preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Platí, že navrhuje-li žalobce určení svého vlastnického práva k nemovitosti, které se zapisuje do katastru nemovitostí, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem, má-li být soudní rozhodnutí určující právo zaznamenáno do katastru nemovitostí a tímto způsobem dosaženo shody mezi stavem právním a stavem zapsaným v katastru nemovitostí České republiky (srov. usnesení [anonymizováno], sp. zn. [spisová značka]), což je právě případ námi projednávaný, neboť žalobkyně tvrdí, že je vlastníkem pozemků označených v žalobě, avšak v katastru nemovitostí je jako vlastník zapsán žalovaný, který jí neposkytnul součinnost ke změně zápisu v katastru nemovitostí. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyni naléhavý právní zájem na požadovaném určení svědčí, neboť určovací rozhodnutí by sloužilo jako podklad pro změnu vlastnického práva v katastru nemovitostí.

16. Následně se soud zabýval tím, zda žalobkyni svědčí vlastnické právo k předmětným nemovitostem z jí tvrzeného titulu (tj. vrácení daru), tedy zda platně a účinně došlo k zániku darovacího vztahu. Dle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Dle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Protože právní poměr mezi účastníky řízení vzniklý na základě darovací smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu vlastnického práva žalovaného nastaly ke dni [datum]), tedy za účinnosti zákona č. 40/1964, občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), bylo na místě dle § 3028 odst. 3 o.z. i na práva a povinnosti z tohoto poměru vzniklá aplikovat dosavadní právní předpisy, tedy obč. zák., a to zejména jeho § 630 (přestože k závadnému chování žalovaného jakožto obdarovaného vůči žalobkyni mělo dojít až po 1. 1. 2014, viz např. rozsudek [anonymizováno], sp. zn. [spisová značka], rovněž žalobci zmiňovaný sp. zn. [spisová značka]). Dle § 630 obč. zák. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Dle § 35 odst. 2 obč. zák. je třeba právní úkony vyjádřené slovy vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Dle § 40 odst. 2 a 3 obč. zák. může být písemně uzavřená dohoda změněna nebo zrušena pouze písemně. Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou; činí-li právní úkon více osob, nemusí být jejich podpisy na téže listině, ledaže právní předpis stanoví jinak. Dle § 46 odst. 1 a 2 obč. zák. musí mít písemnou formu kromě jiného smlouvy o převodech nemovitostí, jde-li o smlouvu o převodu nemovitosti, musí být projevy účastníků na téže listině. Dle § 45 odst. 1 obč. zák. působí projev vůle vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí dojde.

17. Jiný právní osud však má právní poměr vzniklý mezi účastníky řízení na základě darovací smlouvy ze dne [datum] (právní účinky vkladu vlastnického práva žalovaného nastaly ke dni [datum]), neboť dle § 3028 odst. 1 o.z. na něj bylo na místě aplikovat § 2072 a násl. o.z., podle jehož odst. 1 ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Podle § 2072 odst. 2 o.z. odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě obdarovanému blízké.

18. K zániku darovacího vztahu tak v obou případech, tedy dle obou právních úprav, dojde na základě dvou na sebe navazujících právních skutečností, a sice i) kvalifikovaného závadového chování obdarovaného vůči dárci (nebo členům jeho rodiny) a ii) jednostranného právního úkonu dárce, jímž po obdarovaném požaduje vrácení daru.

19. Pokud jde o režim obč. zák., předpokladem úspěšného uplatnění práva na vrácení daru není jakékoli nevhodné jednání obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů, resp. zjevně porušující dobré mravy, a to buď porušením značné intenzity, nebo soustavným porušováním, ať již fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím pomoci, apod. K naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy (srov. rozsudek [anonymizováno], sp. zn. [spisová značka]).

20. V režimu o.z. musí nevděčné chování obdarovaného pro naplnění zákonných důvodů revokace daru naplnit tři předpoklady: i) ubližuje dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, ii) zjevně tím porušuje dobré mravy a iii) dárce toto chování obdarovanému nepromine.

21. V námi projednávaném případě bylo prokázáno, že vztahy mezi účastníky cca před 1,5 rokem ochladly, proběhla mezi nimi nějaká hádka, při níž se vzájemně uráželi. Žalobkyně zaslala žalovanému nepříliš lichotivý vzkaz, který vyvolal negativní emoce nejen u žalovaného, jež se projevily vrácením vánočního přání a finančního daru žalobkyni, ale i u širší rodiny (manželky žalovaného). Žalovaný připustil odvezení kovové bedny od rybníka, avšak v domnění, že je vlastníkem. Žalovaný dále v rozporu s uzavřenou smlouvou o zřízení věcného břemene částečně znepřístupnil žalobkyni prostor líhně, ale z poměrně pochopitelného důvodu, kterým byla obava o tam uložené movité věci (motocykly), které měly být žalobkyní v minulosti přemístěny (řízení o přestupku skončilo odložením věci, tedy odpovědnost žalobkyně nebyla jednoznačně dovozena). Odchovna v líhni již delší dobu neplnila svůj původní účel, sloužila toliko jako regál, kam si věci ukládala i žalobkyně. Nic z výše uvedeného však ani samo o sobě, ani kumulativně nedosahuje dle názoru soudu takové intenzity, aby bylo takové chování možné považovat za hrubé porušení dobrých mravů (režim obč. zák.), ani jako ublížení úmyslné nebo z hrubé nedbalosti zjevně porušující dobré mravy (o.z.). Žalobkyní uplatněné odvolání daru ze dne [datum] tak soud nepovažuje za důvodné a uplatněné řádně, když k tomuto nebyly splněny zákonem předpokládané důvody, proto výrokem č. I žalobu na určení zamítl.

22. K některým darovaným věcem (tj.

2. část nemovitostí a 3. část nemovitostí) existují práva třetích osob, která ani nemohla být revokací daru dotčena, žalobkyně se proto u těchto nemovitostí domáhala složeným petitem vydání hodnoty darované věci v minimální výši 1 500 000 Kč. Protože soud neshledal odvolání daru učiněné žalobkyní za řádné, zamítl výrokem č. II i žalobkyní uplatňovaný nárok na zaplacení hodnoty části darovaných nemovitostí.

23. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 150 o.s.ř. a jejich náhradu procesně úspěšnému žalovanému nepřiznal. Byť soud některé chování žalovaného vůči žalobkyni považoval za závadové, nedosahovalo takové intenzity, aby mohlo být podkladem pro revokaci daru. Je však na místě připustit, že minimálně částečné znepřístupnění líhně žalobkyni mohla žalobkyně důvodně považovat za jednání rozporné s právem, či prodej rybníku žalovaným za jednání odporující jejich dohodě, případně není divu, že namalování vulgárního obrázku přičítala žalovanému (byť toto se jednoznačně neprokázalo), což soud považoval za důvody hodné zvláštního zřetele, aby žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal.