10 C 31/2021

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní titul Jarmilou Krejzkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované pro zaplacení 473 514 Kč s příslušenstvím rozsudkem vůči 1. žalovanému a rozsudkem pro zmeškání vůči 2. žalované:

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 473 514 Kč spolu s 8,25 % zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od 2. 9. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobci společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 72 358,48 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 29. 10. 2020 domáhala po žalovaných zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že dne 3. 7. 2018 uzavřela s žalovanými coby objednateli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba hrubé stavby rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] žalobkyní. Žalovaní se zavázali za provedené dílo uhradit sjednanou cenu ve výši 1 761 554 Kč včetně DPH. V roce 2019 došlo k přerušení prací v důsledku nedostatku finančních prostředků na straně žalovaných, kdy i přes součinnost žalobkyně nebyli žalovaní schopni si u banky zajistit finanční prostředky k pokračování stavby. Po přerušení prací se žalovaní stali pro žalobkyni nekontaktní, neposkytovali žalobkyni součinnost nezbytnou k realizaci díla. Z katastru nemovitostí žalobkyně zjistila, že 2. žalovaná pozemek parc. [číslo] včetně rozestavěné stavby prodala [jméno] [příjmení], přičemž řízení je vedeno u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou, pod č. řízení V [číslo]. To vše učinila 2. žalovaná za situace, kdy žalovaní neuhradili cenu již provedených prací (ať již realizovaných na základě smlouvy o dílo, či samostatném požadavku žalovaných), přičemž celkový dluh činí částku 473 514 Kč. Žalobkyně následně podala návrh na vydání předběžného opatření, kterým by bylo žalované 2. zabráněno v nakládání s předmětnou nemovitostí, přičemž Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou návrhu vyhověl a vydal dne 7. 8. 2020 pod č. j. [číslo jednací] předběžné opatření. Žalobkyně poté od smlouvy o dílo odstoupila z důvodu podstatného porušení smlouvy, které spatřovala v jednání 2. žalované a neplnění povinností žalovaných plynoucích jim ze smlouvy o dílo. Žalobkyně by za situace, kdy by věděla o tom, že žalovaní nebudou mít dostatek finančních prostředků na realizaci stavby, že se stanou žalovaní nekontaktními a navíc prodají nemovitost jinému subjektu, nikdy s žalovanými smlouvu o dílo neuzavřela. Žalobkyně proto dopisem ze dne 27. 8. 2020 od smlouvy odstoupila a následně vyúčtovala žalovaným cenu dosud provedených a neuhrazených prací na díle ve výši 334 858 Kč fakturou [číslo] ze dne 25. 8. 2020 se splatností dne 1. 9. 2020 a dále cenu víceprací odsouhlasených žalovanými ve výši 53 366 Kč fakturou [číslo] ze dne 25. 8. 2020 se splatností dne 1. 9. 2020. Před započetím práce na díle dle smlouvy bylo třeba zajistit činnost nezbytnou k zahájení prací, tj. geodetické zaměření pozemku, vypracování statického posudku a zaměření staveniště, přičemž tyto činnosti nejsou předmětem smlouvy o dílo a měli je zajišťovat žalovaní. Žalovaní se však obrátili na žalobkyni s požadavkem na zajištění těchto činností a fakticky si je tak u žalobkyně objednali. Žalobkyně proto tyto činnosti provedla a cenu těchto činností ve výši 85 290 vyúčtovala žalovaným fakturou [číslo] ze dne 25. 8. 2020 se splatností dne 1. 9. 2020. Žalovaní na dluh ničeho neuhradili.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, k jednání soudu se žalovaná 2. nedostavila, ani se z jednání neomluvila, ač k němu byla řádně a včas předvolána, žalovaný 1. se telefonicky v den konání jednání z jednání omluvil s tím, že ze zdravotních důvodů prosí o omluvu a odročení jednání, neboť by se jej chtěl zúčastnit. Soud považoval omluvu 1. žalovaného za včasnou, nikoliv však za důvodnou, neboť 1. žalovaný neprokázal, že se ze zdravotních důvodů nemůže k jednání dostavit. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti žalovaného.

3. Soud provedl ve věci dokazování listinami předloženými žalobkyní. Ze smlouvy o dílo ze dne 3. 7. 2018 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanými byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo provedení kompletního díla:„ hrubá stavba RD“, a to včetně zkoušek, dokumentace skutečného provedení díla a provozních předpisů v rozsahu dle položkového rozpočtu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Žalovaní se ve smlouvě zavázali za dílo uhradit sjednanou cenu ve výši 1 761 554 Kč včetně DPH, kdy fakturace měla být prováděna formou zálohové faktury a následných dílčích faktur. Mezi stranami smlouvy bylo sjednáno právo od smlouvy odstoupit, a to mimo jiné v případě, kdy by se žalovaní dostali do prodlení více než 5 dnů s úhradou některé částky, k jejíž úhradě by byli dle smlouvy povinni. Pro případ odstoupení od smlouvy před dokončením díla bylo rovněž sjednáno, že nezávislý znalecký subjekt provede ocenění soupisu provedených prací a na základě tohoto dojde k vzájemnému finančnímu vypořádání. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaní nikterak neodporovali, soud zjistil a má za prokázané, že žalovaní si ústně u žalobkyně objednali před zahájením prací dle smlouvy o dílo ze dne 3. 7. 2018 geodetické zaměření pozemku, vypracování statického posudku a zaměření staveniště, které pro ně žalobkyně následně zajistila a provedla. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaní nikterak neodporovali, soud zjistil, že stavba byla v roce 2019 přerušena, neboť žalovaní neměli dostatek finančních prostředků k dokončení stavby, následně se žalovaní stali nekontaktními a žalovaná 2. pozemek, na němž byla stavba realizována, prodala třetí osobě. Z položkového rozpočtu a tvrzení žalobkyně, kterému žalovaní neodporovali, soud zjistil, že dosud provedené práce na stavbě lze dle položkového rozpočtu vyčíslit na částku 334 858 Kč. Z odstoupení od smlouvy ze dne 27. 8. 2020 adresované 1. žalovanému a 2. žalované a souvisejících podacích lístků soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovaným odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 3. 7. 2018 s odůvodněním, že považovala jednání žalovaných spočívající v nedostatku poskytnuté součinnosti, nemožnosti kontaktu se žalovanými a prodeji pozemku, na němž dílo bylo prováděno, 2. žalovanou na třetí osobu, za podstatné porušení smlouvy, a rovněž v odstoupení od smlouvy žalované upozornila na možnost podání žaloby. Z faktury [číslo] ze dne 25. 8. 2020 soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně vyfakturovala žalovaným geodetické zaměření pozemku pro stavbu, vypracování statistického posudku pro stavbu a zaměření staveniště pro stavbu, a to na částku 85 290 Kč včetně DPH s tím, že jako datum splatnosti stanovila den 1. 9. 2020. Z faktury [číslo] ze dne 25. 8. 2020 soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně vyfakturovala žalovaným provedené stavební práce dle smlouvy o dílo ze dne 3. 7. 2018 ve výši 334 858 Kč včetně DPH s tím, že jako datum splatnosti stanovila den 1. 9. 2020. Z faktury [číslo] ze dne 25. 8. 2020 a tvrzení žalobkyně, kterému žalovaní neodporovali, soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně vyfakturovala žalovaným vícenáklady mimo hlavní položkový rozpočet dle smlouvy o dílo ze dne 3. 7. 2018, které žalovaní žalobkyni odsouhlasili, ve výši 53 366 Kč včetně DPH s tím, že jako datum splatnosti stanovila den 1. 9. 2020.

4. Z usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 7. 8. 2020, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že bylo soudem nařízeno na základě návrhu žalobkyně ze dne 7. 8. 2020 předběžné opatření spočívající v zákazu žalované (zde 2. žalovaná) zcizit nebo jinak omezit své vlastnické právo k nemovitosti, a to pozemku parc. [číslo] zapsanému u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou pro k.ú. [obec] na [anonymizováno] a [územní celek] na [list vlastnictví]. Žalobkyně byla v uvedeném usnesení mimo jiné zavázána k podání žaloby na zaplacení částky 473 514 Kč do 30 dnů ode dne vydání usnesení. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne 3. 10. 2020.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaní se žalobkyní uzavřeli dne 3. 7. 2018 smlouvu, jejímž předmětem byla hrubá stavba rodinného domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], a to za sjednanou cenu dle položkového rozpočtu ve výši 1 761 554 včetně DPH. Žalovaní se v roce 2019 dostali do finanční tísně, když neměli finanční prostředky k dokončení stavby, a proto byly práce na stavbě přerušeny. Následně žalovaní přestali se žalobkyní komunikovat a 2. žalovaná prodala pozemek, na němž byla stavba prováděna, třetí osobě. Žalobkyně se návrhem na vydání předběžného opatření ze dne 7. 8. 2020 obrátila na soud, přičemž tomuto návrhu bylo vyhověno, žalované 2. byl uložen zákaz zcizit nebo jinak omezit své vlastnické právo k nemovitosti, a to pozemku parc. [číslo] zapsanému u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou pro k.ú. [obec] na [anonymizováno] a [územní celek] na [list vlastnictví]. Žalobkyně byla soudem zavázána k povinnosti podat ve lhůtě 30 dnů ode dne vydání usnesení žalobu o zaplacení částky 473 514 Kč. Žalobkyně dne 25. 8. 2020 vyfakturovala výše uvedenými fakturami žalovaným dosud provedené práce na stavbě, vícepráce odsouhlasené žalovanými a také práce, které proběhly před zahájením stavby na základě ústní dohody mezi žalobkyní a žalovanými. Poté žalobkyně v jednání žalovaných spatřovala podstatné porušení smlouvy, a proto dopisem ze dne 27. 8. 2020 od smlouvy o dílo ze dne 3. 7. 2018 odstoupila a současně žalované vyzvala k úhradě dosud provedených prací dle smlouvy o dílo ze dne 3. 7. 2018 a dále dle ústně uzavřených smluv o dílo. Žalovaní na svůj dluh ničeho neuhradili, a proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem návrhem ze dne 29. 10. 2020 na soud.

6. Po právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla žalobkyní podána důvodně, a proto jí v plném rozsahu vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku). Mezi žalobkyní a žalovanými byla uzavřena písemná smlouva o dílo ze dne 3. 7. 2018 a dále ústní smlouva o dílo dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Na základě takto uzavřené smlouvy ze dne 3. 7. 2018 byli žalovaní povinni žalobkyni hradit cenu díla, spočívajícího ve výstavbě hrubé stavby rodinného domu, dle sjednaného položkového rozpočtu. Protože tak nečinili, když bylo prokázáno, že přestali s žalobkyní komunikovat, 2. žalovaná nadto pozemek, na němž stavba byla prováděna, prodala třetí osobě, žalobkyně v souladu s § 2002 o. z. od smlouvy dopisem ze dne 27. 8. 2020 odstoupila, neboť uvedené chování žalovaných lze považovat za podstatné porušení smlouvy. V důsledku odstoupení od smlouvy došlo ke zrušení závazku od jeho počátku (k tomu viz § 2004 o. z.). Protože však již žalobkyně do data odstoupení od smlouvy částečně svůj závazek plynoucí jí ze smlouvy o dílo ze dne 3. 7. 2018 plnila, vzniklo jí právo na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2291 odst. 2 o. z., neboť právní důvod, na základě kterého žalobkyně plnila, tj. smlouva o dílo ze dne 3. 7. 2018, odpadl. S ohledem na skutečnost, že povaha prováděného díla neumožňuje, aby žalovaní žalobkyni vydali to, oč se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatili, když materiál užitý k provedení díla již není možné navrátit ve stavu před jeho použitím k provedení díla, mají žalovaní povinnost dle § 2999 odst. 2 o. z. žalobkyni poskytnout namísto vydání předmětu bezdůvodného obohacení náhradu ve výši úplaty, která byla ve smlouvě o dílo ze dne 3. 7. 2018 mezi stranami sjednána a více rozvedena v položkovém rozpočtu. Žalobkyni tak náleží právo na uhrazení částky 334 858 Kč za práce provedené dle písemně uzavřené smlouvy o dílo, které byly nadto žalobkyní již vyfakturovány fakturou [číslo] ze dne 25. 8. 2020. Dále bylo prokázáno, že žalovaní uzavřeli s žalobkyní ústní smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo geodetické zaměření pozemku, vypracování statického posudku a zaměření staveniště, které pro ně žalobkyně následně zajistila a provedla a žalovaným tak vznikla povinnost dle § 2610 o. z. za uvedené dílo žalobkyni uhradit částku 85 290 Kč rovněž žalovaným řádně vyfakturovanou, a to fakturou [číslo] ze dne 25. 8. 2020. V neposlední řadě pak žalobkyně pro žalované na základě ústní dohody provedla vícepráce, a proto žalovaným vznikla povinnost za provedené vícepráce žalobkyni zaplatit částku 53 366 Kč, která byla rovněž žalovaným vyfakturována, a to fakturou [číslo] ze dne 25. 8. 2020. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení částky ve výši celkem 473 514 Kč Vedle žalované jistiny vzniklo žalobkyni právo na požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaní se dostali do prodlení s úhradou žalobkyní vyfakturovaných částek, a to dnem následujícím po splatnosti těchto částek, která byla výše specifikovanými fakturami stanovena na den 1. 9. 2020, tedy žalovaní jsou v prodlení s úhradou žalované částky od 2. 9. 2020.

7. Ve vztahu k 2. žalované bylo rozhodnuto rozsudkem pro zmeškání, neboť při prvém jednání soudu dne 30. 3. 2021 právní zástupce žalobkyně, který se dostavil, navrhl, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání ve vztahu k žalované 2., když 2. žalovaná se k jednání ve věci bez omluvy nedostavila. Protože z doručenky bylo zjištěno, že žalované byla žaloba a předvolání k jednání řádně a včas doručeny dne 11. 3. 2021 (vhozením do schránky na adrese trvalého bydliště žalované dle centrální evidence obyvatel po uložení na poště po dobu 10 dnů, tj. s právními účinky doručení dle § 49 odst. 4 o. s. ř. ke dni 8. 3. 2021), přičemž zároveň byla poučena o následcích nedostavení se k jednání bez důvodné a včasné omluvy, soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání podle § 153b o. s. ř. V této věci bylo možno rozhodnout rozsudkem pro zmeškání ve smyslu § 153b o. s. ř., když tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu, vzal soud za nesporná. Právně byla věc posouzena, a to jak již bylo specifikováno blíže v odstavci 6 odůvodnění tohoto rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 72 358,48 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 941 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 473 514 Kč sestávající z částky 10 220 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva a účast na jednání soudu dne 30. 3. 2021) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou na jednání dne 30. 3. 2021 cestovné za 185,2 ujetých km v částce 1 466,68 Kč (31,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 11,2 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 44 146,68 Kč ve výši 9 270,80 Kč.

9. Při určení spotřeby pohonné hmoty soud použil údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie, neboť v posuzovaném případě právní zástupce žalobkyně doložil technický průkaz vozidla Evropského společenství, jímž účtované cesty vykonal (osobního automobilu Mustang, [registrační značka]). Dále uvedené údaje o spotřebě (13,8; 8,4; 11,2) jsou tak určeny podle předpisů Evropské unie a náhrada za spotřebované pohonné hmoty se počítá z hodnotově prostředního údaje (zpravidla uváděného a také zde uvedeného na posledním místě), což je spotřeba pro kombinovaný provoz (srov. usnesení Krajského soudu v [obec] – pobočka v Jihlavě ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 54 Co 284/2018).