10 C 322/2019

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro zřízení služebnosti - práva nezbytné cesty

I. Žaloba na zřízení služebnosti – práva chůze (příchodu a odchodu), jízdy motorovým vozidlem vlastníků pozemku p.č.st. , Anonymizováno, o výměře 97 m2 (příjezdu a odjezdu), kdy součástí tohoto pozemku je stavba bez čísla ev. a popisného – zemědělské stavení, vše zapsané na LV č. , hodnota, , v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a to pro každého vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaného pro katastrální území a obec , jméno FO, na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj za úplatu za zřízení služebnosti ve výši 6 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované náklady řízení ve výši 51 582 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, .

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice-Okresnímu soudu ve , adresa, náklady státu ve výši 7 933 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, . Pokud nebudou náklady státu zaplaceny vy lhůtě jejich splatnosti, budou vymáhány prostřednictvím celního úřadu.

1. V této právní věci soud prvního stupně rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali zřízení služebnosti – práva chůze (příchodu a odchodu), jízdy (příjezdu a odjezdu) a parkování motorového vozidla vlastníků pozemku p. č. st. , Anonymizováno, o výměře 97 m2, kdy součástí tohoto pozemku je stavba bez čísla ev. a popisného – zemědělské stavení, zapsaného na LV č. , hodnota, (dále též jen „sloužící nemovitost“), v rozsahu vyznačeném geometrickým plánem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který je nedílnou součástí tohoto 2 , spisová značka, rozsudku, a to pro každého vlastníka pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaného pro katastrální území a obec , jméno FO, na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj (dále též jen „panující nemovitost“) za úplatu za zřízení služebnosti ve výši 6 000 Kč (výrok I.). O nákladech řízení rozhodl výroky II. a III. téhož rozsudku tak, že žalobcům uložil povinnost zaplatit jejich náhradu jak žalované ve výši 19 600 Kč, tak i státu (České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou) ve výši 7 933 Kč.

2. Zamítavé rozhodnutí odůvodnil soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 1032 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), které vyložil jak s ohledem na právní závěry vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2022, sp. zn. II. ÚS 1587/20, tak i s přihlédnutím k vysvětlení, které podává nález Ústavního soudu ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. III. ÚS 2408/18 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3242/2015, tím, že si žalobci sami způsobili nedostatek přístupu k panující nemovitosti z hrubé nedbalosti. Vyšel přitom ze zjištění, že ačkoliv před nabytím panující nemovitosti kupní smlouvou ze dne 12. 9. 2016 věděli, že k této není přístup, a že se ke ní mohou dostat pouze přes cizí okolní (sloužící) pozemek, a že ačkoliv věděli nebo vědět museli (ze zápisu z katastru nemovitostí), že již na základě darovací smlouvy ze dne 20. 4. 2016 je majitelkou okolního (sloužícího) pozemku žalovaná, s žalovanou o případném přístupu vůbec nejednali. Ujištění původního vlastníka panující nemovitosti (paní , jméno FO, ) a jejího syna (, jméno FO, ) ohledně bezproblémového přístupu přitom soud prvního stupně nepovažoval pro rozhodnutí o žalobě za významné.

3. K odvolání žalovaných Krajský soud v Brně, pobočka Jihlava svým usnesením ze dne 21. 8. 2024, č. j. 54 Co 120/2024-172 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení s tím, že pokud jde o možnost zřízení práva nezbytné cesty, potom podle ustanovení § 1029 o. z. může žádat vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty. Podle § 1032 o. z. soud nezbytnou cestu nepovolí,a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty,b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, neboc) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.Nelze rovněž povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit. Shora citovaná zákonná ustanovení stanoví na straně jedné pozitivní předpoklady, které musí být splněny pro to, aby bylo možno žalobě na zřízení nezbytné cesty vyhovět (tedy neexistence dostatečného spojení s veřejnou cestou za současného zjištění, že neexistuje ani jiná vhodnější přístupová cesta - § 1029 o. z.), na druhou stranu negativní podmínky, při kterých, pakliže jsou dány, požadavku na zřízení práva nezbytné cesty vyhovět nelze (taxativně vymezené v § 1032 o. z.).

4. Právo nezbytné cesty upravené v § 1029 o.z. představuje pravidlo naplňující ústavní právo zaručené v čl.

11. LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD vyhlášené jako součásti ústavního pořádku ČR. Případy, kdy soud podle § 1032 o.z. nezbytnou cestu nepovolí, jsou výjimkou z tohoto pravidla. Nepovolení nezbytné cesty při naplnění všech zákonných podmínek připadá do úvahy v zásadě jen v situacích, v nichž by povolení nezbytné cesty představovalo zneužití práva ve smyslu § 8 o.z. (viz. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1470/2016, usnesení NS ČR sp. zn. 22 Cdo 5100/2016). Pouze v případě, pokud veškeré pozitivní podmínky pro povolení nezbytné cesty splněny nejsou, nebo je dána některá z negativních podmínek, pak nezbytnou cestu povolit nelze.

5. Základním pozitivním předpokladem pro zřízení práva nezbytné cesty tedy je neexistence dostatečného spojení nemovité věci, ve prospěch které by měla být cesta zřízena, s veřejnou cestou. Takový předpoklad je dán nejen tehdy, nemá-li žadatel jakýkoliv přístup ke své nemovité věci, nýbrž rovněž v případech, kdy majitel sousedního pozemku po určitou dobu užívání dosud rozhodnutím soudu nezřízené cesty pouze fakticky toleruje. Důvodem pro zamítnutí návrhu na povolení nezbytné cesty tak nemůže být pouhá výprosa, neboť tato neposkytuje žadateli potřebnou právní jistotu spojení s veřejnou cestou; tu zpravidla poskytuje právě až právo věcné služebnosti cesty (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1424/2018). Z hlediska možnosti domáhat se povolení nezbytné cesty staví praxe na roveň užívání na základě výprosy i případy obligačních oprávnění dávajících možnost výpovědi bez uvedení důvodů s velmi krátkou výpovědní dobou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 651/2018 a ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3606/2020).

6. Ve zde řešeném případě není mezi stranami sporu o tom, že panující nemovitost (pozemek, který je plošně zcela zastavěn stavbou stodoly) je zcela obklopena nemovitostí sloužící (pozemek představující trvalý travní porost), přičemž žalobcům jako vlastníkům panující nemovitosti nesvědčí žádné (věcné, ani obligační) právo k užívání jakékoliv části sloužící nemovitosti ve vlastnictví žalované. Základní pozitivní předpoklad pro zřízení práva nezbytné cesty je tedy dán.

7. Spor mezi stranami se pak v zásadě zúžil pouze na řešení otázky, zda je či není naplněna negativní podmínka zmíněná v ustanovení § 1032 odst. 1 písm. b) o. z., která by zřízení práva nezbytné cesty bránila.

8. Z důkazů provedených v řízení soud zjistil tento skutkový stav. Z výpisů z Katastru nemovitostí , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště , adresa, – , Anonymizováno, bylo zjištěno, že nemovitosti zapsané na LV č. , hodnota, , pro k.ú. a obec , jméno FO, , a to pozemek parc. č. St. o výměře 97 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: čp/če, zem. stav., jsou ve společném jmění manželů – žalobců na základě kupní smlouvy ze dne 12. 9. 2016. Nemovitost zapsaná na LV č. , hodnota, , a to pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 2162 m2 – trvalý travní porost, je ve vlastnictví žalované na základě darovací smlouvy ze dne 20. 4. 2016.

9. Z kupní smlouvy ze dne 12. 9. 2016 bylo zjištěno, že jí , jméno FO, prodává kupujícím , jméno FO, a , Jméno žalobce A, pozemek parc. č. St. , Anonymizováno, , jehož součástí je zemědělská stavba bez č./če, zaps. na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , jméno FO, za dohodnutou kupní cenu ve výši 20 000 Kč.

10. Z odborného posudku č. 03/2019 ing. , jméno FO, byla zjištěna obvyklá jednotková cena projednávaného věcného břemene – služebnosti ve výši 70 Kč/m2 ke dni 26. 2. 2019.

11. Ze znaleckého posudku ing. , jméno FO, č. , hodnota, -28/2023 byla zjištěna obvyklá cena náhrady za zřízení projednávaného věcného břemene – služebnosti v rozsahu dle geometrického plánu č. , hodnota, -46/2019 ve výši 6 000 Kč.

12. Z geometrického plánu č. , hodnota, -46/2019 vyhotoveného Ing. , jméno FO, byl zjištěn rozsah věcného břemene, z geometrického plánu a shodných tvrzení účastníků pak bylo zjištěno, že pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, ve vlastnictví žalobců se nachází uvnitř pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, ve vlastnictví žalované, a to bez přístupové cesty.

13. Z fotografií a shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalobci za účelem přístupu na svůj pozemek užívají pozemek žalované, což je patrno z vyježděných blátivých kolejí. Na pozemku žalované se nachází pokácené dřeviny a u zemědělské stavby žalobců rostou keře.

14. Z písemného čestného prohlášení , jméno FO, , předchozí majitelky nuzné nemovitosti a jejího syna , jméno FO, bylo zjištěno, že od doby zakoupení nemovitosti až do jejího prodeje manželům , jméno FO, v roce 2016 neměli problém s přístupem k nemovitosti ani s uskladněním , právnická osoba, na pozemku u nemovitosti. Ověření pravosti podpisů na této listině bylo učiněno k datu 20. 12. 2019.

15. Z úředního záznamu policie ze dne 15. 3. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná dne 5. 3. 2017 jela okolo své parcely a bylo vše v pořádku a dne 11. 3. 2017 zjistila, že někdo na jejím pozemku v k.ú. , jméno FO, pokácel dvě švestky a dřevo uskladnil na její parcele, a to spolu s dalším dřevem.

16. Z vyrozumění , adresa, , komise pro projednávání přestupků ze dne 9. 11. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyrozuměna, jako potencionální poškozená, k možnému sdělení jejího záměru uplatnit nárok na náhradu škody v řízení o přestupku v souvislosti s uřezáním dvou švestek na jejím pozemku v k.ú. , jméno FO, podezřelým , jméno FO, .

17. Z písemné výzvy ze dne 20. 3. 2017 učiněné žalovanou prostřednictvím JUDr. , jméno FO, adresované žalobcům bylo zjištěno, že žalovaná žádá žalobce, aby její pozemek v k.ú. , jméno FO, neužívali k příjezdu a příchodu ke stodole v jejich vlastnictví, ani ke skladování jakéhokoliv materiálu (dřevní hmoty).

18. Z písemnosti ze dne 7. 6. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně , Jméno žalobce A, prostřednictvím právní zástupkyně JUDr. , Anonymizováno, , Anonymizováno, žádala JUDr. , jméno FO, (v zast. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, ) o to, aby se strany dohodli na zřízení práva cesty.

19. Z písemné výzvy žalované ze dne 4. 7. 2017 učiněné prostřednictvím zástupce JUDr. K. , jméno FO, a adresované právní zástupkyni žalobců JUDr. , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaná akceptuje, aby byly odvezeny uskladněné věci z budovy ve vlastnictví p. , jméno FO, , žádala však, aby jí byl termín odvozu věcí sdělen telefonicky. Žalovaná nesouhlasila s návrhem na zřízení služebnosti – práva cesty s tím, že při uzavírání kupní smlouvy byla p. , jméno FO, , jako kupující, informována o tom, že stavba není přístupná bez využití cizího pozemku.

20. Z písemnosti žalobců ze dne 18. 7. 2017 učiněné prostřednictvím právní zástupkyně JUDr. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a adresované zástupci žalované JUDr. K. , jméno FO, bylo zjištěno, že žalobci s ohledem na to, že žalovaná nesouhlasila s řešením situace služebností, žádají o sjednání dohody o tom, jak budou manželé , jméno FO, předmětnou nemovitost využívat s tím, že mají ve stodole na st. p. č. , hodnota, uskladněno dřevo a jiný materiál a potřebují v případě dovozu a odvozu vjet na pozemek žalované, navrhují tuto skutečnost vždy sdělit dopředu sms zprávou na t.č. , hodnota, .

21. Z sms zpráv ze dne 10.11.2017 bylo zjištěno, že žalobci žádají žalovanou o umožnění průjezdu přes její pozemek ve dnech 17. a 18.11., s čímž žalovaná prostřednictvím sms zprávy souhlasila s tím, že žalobcům k úplnému vyklizení stodoly již poskytla 4 dny a další vstup přes její pozemek nebude možný.

22. Podle § 226 odst. 1 o.s.ř. byl soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu a měl se tak zabývat posouzením naplnění podmínky pro zamítnutí žaloby podle § 1032 odst. 1 písm. b) o.z., které se v řízení dovolává žalovaná, tedy přinejmenším hrubé nedbalosti na straně žalobců, v důsledku které by měla být žaloba zamítnuta.

23. Soud se tak nadále zabýval vědomostí či nevědomostí žalobců o neexistenci přístupu k panující nemovitosti v době nabytí jejich vlastnického práva k ní, otázkou, zda a pokud ano, jaké konkrétní informace poskytla žalobcům jejich právní předchůdkyně , jméno FO, , příp. její syn , jméno FO, před koupí panující nemovitosti, o tom, jak je či není tato fakticky přístupná, otázkou, zda a pokud ano, jaké měli, popř. mohli mít žalobci informace o vlastnictví sloužící nemovitosti, otázkou chování žalobců po zakoupení panující nemovitosti, tedy mimo jiné sporem o možnosti přístupu k panující nemovitosti a sporem o kácení náletových dřevin a keřů, popř. též ovocných stromů na sloužícím pozemku, otázkou, zda a pokud ano, v jakém režimu, kdy, jakým způsobem a za jakým účelem případně užívala sloužící nemovitost žalované právní předchůdkyně žalobců p. , jméno FO, , popř. její syn, jaký byl obsah předsmluvních jednání žalobců s žalovanou stran údajné nabídky k prodeji panující nemovitosti do vlastnictví žalované, zda a pokud ano, jakým způsobem byla stanovena výše kupní ceny panující nemovitosti, zda a pokud ano, jakou snahu o zjednání práva přístupu k panující nemovitosti žalobci učinili ve vztahu k žalované po jejím zakoupení, k jakému konkrétnímu účelu má panující nemovitost sloužit a slouží, k jakému účelu je určena a užívána sloužící nemovitost apod.

24. Co se týče vědomosti, či nevědomosti žalobců o neexistenci přístupu k panující nemovitosti v době nabytí jejich vlastnického práva k ní, má soud za prokázané, že žalobci věděli o neexistenci přístupu k panující nemovitosti v době nabytí jejich vlastnického práva, jak vyplývá např. z jejich vyjádření ze dne 14. 1. 2020 na č. l. 44 spisu, podle něhož žalobci zakoupili předmětnou nemovitost s pozemkem a prodávající jim sdělila, že nikdy neměla problém s přístupem k nemovitosti ani s uskladněním materiálu u stodoly. Pokud by žalobci byli přesvědčeni o tom (jak vypověděl svědek , jméno FO, ), že kupují od p. , jméno FO, i prostor okolo stodoly do šíře dvou metrů a část pozemku na šíři vrat stodoly od stodoly až k veřejné cestě, tak by tuto otázku vůbec nemuseli řešit, neboť by se rozumělo samo sebou, že okolo stodoly do dvou metrů mohou skladovat materiál a že mají přístup ke stodole na základě svého vlastnického práva. V tomto ohledu pak soud neuvěřil svědecké výpovědi , jméno FO, v tom, že za svoji matku , jméno FO, jednal s žalobci o prodeji a že je ujišťoval o tom, že prodává jeho matka nejen předmětný pozemek se stavbou, ale i nádvoří, kterým se rozumí prostor na šíři dvou metrů o kolo stodoly a prostor od vrat stodoly na šíři vrat stodoly až k veřejné cestě, neboť svědek sám rovněž vypověděl, že po smrti otce chtěl „ošetřit nádvoří“ a zmiňovaný prostor od žalované koupit, což odmítla. Nabízí se tak otázka, proč by svědek v tomto ohledu žalobcům lhal a s ohledem na účastnickou výpověď obou žalobců, v níž oba potvrdili, že při koupi byli panem , jméno FO, ujišťováni ohledně toho, že kupují i prostor okolo stodoly spolu s prostorem, který je přístupovou cestou ke stodole, se tak nabízí vysvětlení, že se žalobcům a svědkovi „hodí“ toto tvrdit, žalobcům proto, aby dosáhli zřízení služebnosti, svědkovi zřejmě proto, aby jim ve sporu pomohl. I kdyby tomu tak nebylo, žalobci měli možnost nahlédnutím např. do katastrální mapy zjistit rozsah toho, co kupují.

25. Z provedeného dokazování tak vyplývá, že panující nemovitost se nachází uprostřed sloužící nemovitosti, a to bez existence přístupu panující nemovitosti. Žalobci při zakoupení panující nemovitosti věděli, že sloužící nemovitost vlastní žalovaná, jak ostatně vyplývá z jejich vyjádření ze dne 14,1,2020.

26. Z provedeného dokazování rovněž vyplývá, že žalobci po zakoupení panující nemovitosti nemovitost povinnou užívali k průjezdu a skladování materiálu, v okolí stodoly žalobce b) pokácel dvě švestky a ostatní dřeviny na povinném pozemku někdy v době od 5.3. do 11.3.2017, to vše bez vědomí a souhlasu žalované, když s pokácením náletových dřevin a přístupem ke stodole žalovaná souhlasila až poté, a to pouze za účelem přecházení hrozící škodě, jak tvrdila při jednání soudu dne 29.9.2022.

27. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, rovněž vyplývá, že mu není známo, kdo stodolu užíval předtím, než ji zakoupili žalobci, svědek sám vypověděl, že po smrti svého otce v roce 2014 se byl na místě podívat, u stodoly byly uražené zámky, navezený materiál na stavbu chaty byl rozkradený, nic tam nezůstalo. Svědek o užívání nemovitosti neměl zájem. Z uvedeného je zřejmé, že od roku 2014 do doby jednoho roku před zakoupením nemovitosti žalobci v roce 2016, kdy žalobci měli panující nemovitost pronajatou, jak tvrdili, nebyla prakticky sloužící nemovitost užívána.

28. Z tvrzení žalobců ze dne 16.11.2021 bylo zjištěno, že po zakoupení panující nemovitosti žalobci za zřízení práva nezbytné cesty přes sloužící nemovitost nabídli žalované 50 000 Kč, což nepřijala. Z tvrzení žalované, že projevila zájem o odkoupení panující nemovitosti po uplynutí deseti let, k dohodě nedošlo, neboť žalobci neakceptovali zaplacení kupní ceny původní částce 20 000 Kč, když hodlali nemovitost zhodnotit částkou 250 000 Kč z důvodu potřeby opravy stodoly.

29. Z tvrzení účastníků a výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že panující nemovitost je zastavěnou plochou a nádvořím, součástí je zemědělská stavba, kterou žalobci užívají ke skladování dřeva, kterým vytápějí svoji jinde se nacházející nemovitost. Sloužící nemovitost je trvalým travním porostem, k témuž účelu je užívána.

30. S ohledem na shora uvedené je zřejmé, že před zakoupením sloužící nemovitosti byli žalobci stran zajištění si řádného přístupu k panující nemovitosti zcela pasivní a v řízení nebylo prokázáno, že by v té době byla zjištěna jakákoliv neochota žalované ohledně umožnění žalobcům zjednání přístupu k panující nemovitosti, lze tak v počínání žalobců spatřovat lehkovážné jednání v tom, že jim bude přístup žalovanou či soudem povolen, jehož důsledkem je nepovolení nezbytné cesty dle § 1032 odst. 1 písm. b) o.z. (srovnej rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1470/2016).

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a jejich náhradu přiznal ve věci úspěšné žalované. Tyto náklady jsou představovány náklady za právní zastoupení žalované před soudem prvního stupně ve výši 19 600 Kč, a to 7 úkonů po 2 500 Kč podle § 9 odst. 3 písm. c) a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, písemné vyjádření ze dne 5. 10. 2020 a 5. 1. 2024 a účast při čtyřech jednáních soudu, 7 režijních paušálů podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. Dále pak náklady žalované za právní zastoupení před odvolacím soudem ve výši 6 000 Kč za vyjádření k odvolání a účast při jednání odvolacího soudu, tj. 2x 2 500 Kč, 2 režijní paušály po 300 Kč, ztrátu času za 4 půlhodiny po 100 Kč, dle shora cit. ust. a § 14 odst. 3 cit. vyhl. Jízdné ve výši 1 471,67 Kč nebylo přiznáno, neboť nebylo řádně specifikováno. Dále pak náklady za právní zastoupení před soudem prvního stupně nově, a to 3 úkony po 2 500 Kč za vyjádření ze dne 14. 10. a 25. 11. 2024 a účast při jednání soudu dne 3. 12. 2024 dle cit. vyhl. účinné do 31.12.2024, 3 úkony po 3 700 Kč podle cit. vyhl. účinné od 1. 1. 2025 za účast při 3 jednáních soudu po 3 700 Kč, tj. 11 100 Kč, 6 režijních paušálů po 300 Kč a ztráta času v částce 1 500 Kč a 3x jízdné k jednání soudu podle vyhl. č. 475/2024 Sb. osobním automobilem na trase , adresa, a zpět, tj. 172 km, při kombinované spotřebě benzinu 5,9 l na 100 km a jeho vyhláškové ceně 35,80 Kč na 1 l, a to vč. amortizace 5,80 Kč na 1 km, tj. jízdné v částce 4 082 Kč. Celkem se tak jedná o náklady řízení ve výši 51 582 Kč.

32. O povinnosti ve věci neúspěšných žalobců nahradit státu jeho náklady 7 933 Kč, které činí znalečné Ing. , jméno FO, , soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř.