10 C 359/2023

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 37 602 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 37 602 Kč spolu s ročními úroky z prodlení ve výši: -) 10 % z částky 4 606 Kč od 17.6.2020 do zaplacení, -) 8,25 % z částky 6 016 Kč od 14.1.2021 do zaplacení, -) 11,75 % z částky 10 075 Kč od 5.1.2022 do zaplacení, -) 11,75 % z částky 5 734 Kč od 30.3.2022 do zaplacení, -) 15 % z částky 1 128 Kč od 20.7.2022 do zaplacení, -) 15 % z částky 4 935 Kč od 3.8.2022 do zaplacení, -) 15 % z částky 3 008 Kč od 11.12.2022 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol].

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 705 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo [bankovní účet], [variabilní symbol].

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 12. 6. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení 37 602 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tak, že žalovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo č. 1“) v období od 9. 9. 2019 do 15. 12. 2019 (dále jen„ první období“) a v období od 16. 12. 2019 do 21. 4. 2020 (dále jen„ druhé období“), jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo č. 2“) v období od 30. 10. 2018 do 2. 4. 2019, jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo č. 3“) v období od 1. 3. 2021 do 30. 6. 2021 (dále jen„ třetí období“) a v období od 1. 7. 2021 do 24. 7. 2021 (dále jen„ čtvrté období“), jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo č. 4“) v období od 25. 4. 2019 do 7. 8. 2019, a dále jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód] (dále jen„ vozidlo č. 5“) v období od 2. 6. 2022 do 4. 8. 2022, neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidel č. 1 až č. 5, ačkoliv mu tato povinnost plyne ze zákona. Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo č. 1 nebylo v prvním období pojištěno 98 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 4 606 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost nastala ke dni 16. 6. 2020 po výzvě žalobkyně. Jelikož vozidlo č. 1 nebylo v druhém období pojištěno 128 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 6 016 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost nastala ke dni 13. 1. 2021 po výzvě žalobkyně. Jelikož vozidlo č. 2 nebylo pojištěno 155 dní při denní sazbě příspěvku 65 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 10 075 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost nastala ke dni 4. 1. 2022 po výzvě žalobkyně. Jelikož vozidlo č. 3 nebylo ve třetím období pojištěno 122 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 5 734 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost nastala ke dni 29. 3. 2022 po výzvě žalobkyně. Jelikož vozidlo č. 3 nebylo ve čtvrtém období pojištěno 24 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 1 128 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost nastala ke dni 19. 7. 2022 po výzvě žalobkyně. Jelikož vozidlo č. 4 nebylo pojištěno 105 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 4 935 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost nastala ke dni 2. 8. 2022 po výzvě žalobkyně. Jelikož vozidlo č. 5 nebylo pojištěno 64 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 3 008 Kč a náklady na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, splatnost nastala ke dni 10. 12. 2022 po výzvě žalobkyně. Žalovaný však na výzvu nereagoval a svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil, a to ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně.

2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti.

3. Soud ve věci provedl dokazování následujícími listinami. Z registru silničních vozidel, zjištěných údajů o vozidle a povinných osobách soud zjistil, že vlastníkem/provozovatelem vozidla č. 1 byl v prvním i druhém období žalovaný. Z výzvy ze dne 2. 4. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku za první období do garančního fondu v souvislosti s vozidlem č. 1 ve výši 4 906 Kč ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu předmětného vozidla. Z upomínek ze dne 2. 1. 2023, 14. 3 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení příspěvků za první období včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva související s vozidlem č.

1. Z upomínek ze dne 11. 2. 2021, 30. 1. 2023 a 21. 2. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení příspěvků za druhé období včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva související s vozidlem č.

1. Z kupní smlouvy a registru silničních vozidel, zjištěných údajů o vozidle a povinných osobách soud zjistil, že vlastníkem/provozovatelem vozidla č. 2 byl v prvním i druhém období žalovaný. Z výzvy ze dne 21. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu v souvislosti s vozidlem č. 2 ve výši 10 375 Kč ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu předmětného vozidla. Z upomínek ze dne 27. 1. 2022, 24. 2. 2022, 5. 12. 2022, 5. 1. 2023 a 26. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení příspěvků včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva související s vozidlem č.

2. Z kupní smlouvy a registru silničních vozidel, zjištěných údajů o vozidle a povinných osobách soud zjistil, že vlastníkem/provozovatelem vozidla č. 3 byl v třetím i čtvrtém období žalovaný. Z výzvy ze dne 13. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu za třetí období v souvislosti s vozidlem č. 3 ve výši 5 734 Kč ve lhůtě 60 dnů, a to z důvodu nesjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při provozu předmětného vozidla. Z upomínek ze dne 20. 4. 2022, 8. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení příspěvků za třetí období včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva související s vozidlem č.

3. Z upomínky ze dne 10. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení příspěvků za čtvrté období včetně nákladů na mimosoudní uplatnění práva související s vozidlem č.

3. Z předžalobních upomínek ze dne 5. 10. 2022, 1. 11. 2022, 14. 2. 2023 a 30. 3. 2023, včetně informací o odeslání poštovních zásilek ve spojení s detailem o sledování těchto zásilek bylo zjištěno, že žalovanému byly před podáním žaloby odeslány předžalobní výzvy.

4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav věci. K osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], nebylo v období od 9. 9. 2019 do 15. 12. 2019 a dále v období od 16. 12. 2019 do 21. 4. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. K osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], nebylo v období od 30. 10. 2018 do 2. 4. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. K osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], nebylo v období od 1. 3. 2021 do 30. 6. 2021 a v období od 1. 7. 2021 do 24. 7. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. K osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], nebylo v období od 25. 4. 2019 do 7. 8. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. K osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], nebylo v období od 2. 6. 2022 do 4. 8. 2022 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému příspěvky do garančního fondu za dobu, po kterou žalovaný provozoval vozidla č. 1 až č. 5 bez tzv. povinného ručení, a vyzvala jej k úhradě ve lhůtě 60 dnů od doručení; žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho. Žalobkyně žalovaného upomínala k zaplacení příspěvků včetně nákladů na jejich uplatnění a nákladů, žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvy.

5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu. Podle § 2 odst. 1 písm. g), písm. h), § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně částku 47 Kč, osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně 65 Kč, výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva činí 300 Kč. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že v daném případě nebyly k vozidlům č. 1 až č. 5 uzavřeny smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv to byla zákonná povinnost žalovaného jakožto vlastníka vozidel. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výše příspěvků byla vypočtena jako násobek denní sazby a počtu dnů, ve kterých nebyla vozidla pojištěna (dle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) a h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), tedy v případě vozidla č. 1 v prvním období násobkem 98 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, v případě vozidla č. 1 v druhém období násobkem 128 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, v případě vozidla č. 2 násobkem 155 dní při denní sazbě příspěvku 65 Kč, v případě vozidla č. 3 ve třetím období násobkem 122 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, v případě vozidla č. 3 ve čtvrtém období násobkem 24 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč, v případě vozidla č. 4 násobkem 105 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč a v případě vozidla č. 5 násobkem 64 dní při denní sazbě příspěvku 47 Kč. Žalobkyně dále oprávněně nárokovala náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč za každý vymáhaný příspěvek (dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.), tj. celkem částku 37 602 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přísluší žalobkyni dle § 1970 občanského zákoníku vedle jistiny též úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 705 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 505 Kč a dvou paušálních náhrad hotových výdajů à 100 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Soud má s přihlédnutím k nálezům [název soudu] sp. zn. [ústavní nález], [ústavní nález] a [ústavní nález] za to, že žalobkyni nelze na nákladech řízení přiznat jakožto účelně vynaložené náklady za právní zastoupení, když v projednávaném případě se nejednalo o úkony učiněné v reakci na individuálně uplatněnou obranu ze strany žalovaného, nýbrž o prosté přepsání údajů z upomínky sestavené žalobkyní do formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Byť žalobkyně není subjektem„ spolufinancovaným státem“, byla však zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných, tedy jejich vybírání a případně též vymáhání představuje činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně. Právě jako takovou by ji žalobkyně měla být schopna zajišťovat vlastními silami, na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů. Ačkoliv tedy náklady na zastupování advokátem nejsou v projednávaném případě účelně vynaloženými, náleží žalobkyni paušální náhrada hotových výdajů tak, jako by příslušela účastníku nezastoupenému v řízení zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., tedy ve výši 200 Kč, tj. ve výši 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za každý ze dvou úkonů (tj. výzvu k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., když současně řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a šlo v něm o peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč (k tomu srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).