10 C 41/2022
č. j. 10 C 41/2022-31
V PLATNOSTIOkresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl o zaplacení 628 Kč s příslušenstvím za náklady na dopravu do záchytné stanice. Soud uznal, že žalovaný, u něhož byla prokázána přítomnost alkoholu, je povinen uhradit náklady na dopravu dle § 89e odst. 1 ZoSZS. Rozsudek zahrnuje i 8,25 % úroky z prodlení ročně a náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč. Soud uložil žalovanému i soudní poplatek ve výši 400 Kč.
Plný text
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Krejzkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 628 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 628 Kč spolu s 8,25% zákonnými úroky z prodlení ročně z této částky od 28. 5. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo bankovní účet, variabilní symbol.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 200 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek ve výši 400 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet číslo variabilní symbol.
1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 16. 11. 2021 domáhal na žalovaném zaplacení 628 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tak, že dne datum provedl přibližně v čase od 9:20 do 11:00 převoz žalovaného z obec do Protialkoholní záchytné stanice obec, neboť žalovaný ohrožoval vlastní život a zdraví, když jevil známky ebriety a akutní intoxikace alkoholem. Jelikož byla u žalovaného prokázána přítomnost alkoholu 3,53 ‰, žalobce vyúčtoval žalovanému náklady na převoz částkou 628 Kč spočívající v náhradě za použití služebního vozidla, kterým bylo najeto 108 km. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení těchto nákladů do 27. 5. 2021, tento však neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání soudu, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Žalobce se z jednání omluvil, a souhlasil s jednáním v jeho nepřítomnosti. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků.
3. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaný byl datum za asistence dvou anonymizováno žalobce převezen z obec do Protialkoholní záchytné stanice v obec z důvodu, že ohrožoval vlastní život a zdraví. jméno mu byla dechovou zkouškou zjištěna hladina alkoholu 3,53 ‰. Žalobci vznikly náklady za dopravu služebním vozidlem z obec do obec a zpět, doprava byla provedena vozidlem anonymizována dvě slova, registrační značka, při průměrné ceně benzínu ve výši 27,80 Kč, průměrné spotřebě 5,1 l /100 km, vzdálenosti 108 km, základní náhradě za 1 km jízdy 4,40 Kč. Žalobce vyúčtoval žalovanému náklady na převoz spočívající v náhradě za použití dopravního prostředku ve výši 628 Kč a vyzval jej k úhradě nejpozději do 27. 5. 2021.
4. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSZS“) osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89a odst. 1 ZoSZS je protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Podle § 89a odst. 2 ZoSZS se záchytná služba poskytuje v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen "záchytná stanice"). Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Podle § 89e odst. 1 ZoSZS prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.
5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla důvodná. Soud má za to, že v daném případě vznikla žalovanému povinnost podrobit se vyšetření a pobytu v záchytné stanici dle § 89b odst. 1 ve spojení s § 89a odst. 1 a 2 ZoSZS. Protože se u žalovaného prokázala přítomnost alkoholu, vznikla mu dle § 89e odst. 1 ZoSZS zákonná povinnost žalobci uhradit náklady na dopravu do záchytné stanice, které žalobci vznikly ve výši 628 km. Žalobce vyzval žalovaného k jejich úhradě, splatnost stanovil na 27. 5. 2021, žalovaný se však dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobci tedy přísluší vedle jistiny též úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky 100 Kč za každý ze dvou úkonů § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky (tj. výzva k plnění a návrh ve věci samé, když opatření listinných důkazů a vyčíslení spotřeby soud nepovažoval za úkon ve smyslu § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky, toliko za plnění povinnosti tvrzení a důkazní žalobce), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.
7. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Jelikož žalobce je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích od poplatkové povinnosti osvobozen, přešla na žalovaného povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v částce 400 Kč (dle položky 2 odst. 1 písm. a sazebníku poplatků), soud proto žalovanému poplatkovou povinnost výrokem č. III tohoto rozsudku v uvedené výši uložil.
8. Tento rozsudek obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.