11 C 17/2022

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 6 428 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 428 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 428 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

2. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 428 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný způsobil dne [datum] poškození zdraví [jméno] [příjmení], narozeného [datum] (dále jen„ pojištěnec“), tím, že jej fyzicky napadl, přičemž mu způsobil zranění, které si vyžádalo léčení. Odpovědnost žalovaného za uvedené jednání vyplývá ze sdělení Komise pro projednávání přestupků [územní celek]. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvním zdravotnickým zařízením zdravotní výkony, tj. náklady na ambulantní péči a náklady na dopravu v celkové částce 6 428 Kč. Žalovaný svým jednáním porušil ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. V souladu s ustanovením § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění (dále jen zákon o veřejném zdravotním pojištění), má žalobkyně vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci žalobkyně. Žalovaný tyto náklady žalobkyni neuhradil ani přes její výzvu k zaplacení ze dne [datum].

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil.

4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem na výzvu soudu vyjádřila souhlas a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání, přičemž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Žalovaný byl pravomocně uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, tím, že dne [datum] v době od [údaj o čase] hodin do [údaj o čase] hodin v [obec] na ulici [ulice] na místě veřejnosti přístupném před vstupem na [anonymizována dvě slova], po oboustranné slovní rozepři fyzicky napadl pojištěnce [role v řízení], kterého jedenkrát udeřil svojí levou rukou uzavřenou v pěst do oblasti tváře, následně do něj strčil, pojištěnec upadl na zem a při pádu se udeřil temenem hlavy o betonový chodník. V souvislosti s ošetřením pojištěnce uhradila žalobkyně smluvním zdravotnickým zařízením náklady na ambulantní péči a náklady na dopravu v celkové výši 6 428 Kč, které doložila potvrzeními [nemocnice] na [anonymizováno] a Zdravotnické záchranné služby [anonymizováno] [obec]. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne [datum] k zaplacení žalované částky do 15 dnů od doručení výzvy, zásilka byla žalovanému doručena [datum], splatnost tak nastala [datum], žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil.

6. Po právním posouzení shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalovaný svým zaviněným protiprávním jednáním způsobil pojištěnci žalobkyně zranění, což je zřejmé z toho, že žalovaný byl uznán vinným z přestupku. Z toho soud vycházel v souladu s ustanovením § 135 o. s. ř. Uvedené zranění si vyžádalo lékařské ošetření, v důsledku čehož žalobkyně následně vynaložila náklady na lékařské ošetření svého pojištěnce a jeho dopravu ve výši 6 428 Kč. Žalobkyně tak má podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění proti žalovanému právo na náhradu toho, co vyplatila smluvním zdravotnickým zařízením. Žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a paušálních nákladů právně nezastoupeného účastníka řízení ve výši 600 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč za dva úkony (předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) à 300 Kč dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

8. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).