11 C 17/2022

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 6 428 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 428 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 428 Kč ode dne datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

2. Žalobkyně se návrhem ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 428 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný způsobil dne datum poškození zdraví jméno příjmení, narozeného datum (dále jen„ pojištěnec“), tím, že jej fyzicky napadl, přičemž mu způsobil zranění, které si vyžádalo léčení. Odpovědnost žalovaného za uvedené jednání vyplývá ze sdělení Komise pro projednávání přestupků územní celek. Žalobkyně uhradila v příčinné souvislosti s tímto poškozením zdraví smluvním zdravotnickým zařízením zdravotní výkony, tj. náklady na ambulantní péči a náklady na dopravu v celkové částce 6 428 Kč. Žalovaný svým jednáním porušil ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. V souladu s ustanovením § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění (dále jen zákon o veřejném zdravotním pojištění), má žalobkyně vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci žalobkyně. Žalovaný tyto náklady žalobkyni neuhradil ani přes její výzvu k zaplacení ze dne datum.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil.

4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem na výzvu soudu vyjádřila souhlas a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání, přičemž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Žalovaný byl pravomocně uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, tím, že dne datum v době od údaj o čase hodin do údaj o čase hodin v obec na ulici ulice na místě veřejnosti přístupném před vstupem na anonymizována dvě slova, po oboustranné slovní rozepři fyzicky napadl pojištěnce role v řízení, kterého jedenkrát udeřil svojí levou rukou uzavřenou v pěst do oblasti tváře, následně do něj strčil, pojištěnec upadl na zem a při pádu se udeřil temenem hlavy o betonový chodník. V souvislosti s ošetřením pojištěnce uhradila žalobkyně smluvním zdravotnickým zařízením náklady na ambulantní péči a náklady na dopravu v celkové výši 6 428 Kč, které doložila potvrzeními nemocnice na anonymizováno a Zdravotnické záchranné služby anonymizováno obec. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne datum k zaplacení žalované částky do 15 dnů od doručení výzvy, zásilka byla žalovanému doručena datum, splatnost tak nastala datum, žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil.

6. Po právním posouzení shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalovaný svým zaviněným protiprávním jednáním způsobil pojištěnci žalobkyně zranění, což je zřejmé z toho, že žalovaný byl uznán vinným z přestupku. Z toho soud vycházel v souladu s ustanovením § 135 o. s. ř. Uvedené zranění si vyžádalo lékařské ošetření, v důsledku čehož žalobkyně následně vynaložila náklady na lékařské ošetření svého pojištěnce a jeho dopravu ve výši 6 428 Kč. Žalobkyně tak má podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění proti žalovanému právo na náhradu toho, co vyplatila smluvním zdravotnickým zařízením. Žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a paušálních nákladů právně nezastoupeného účastníka řízení ve výši 600 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč za dva úkony (předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) à 300 Kč dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

8. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.) Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.