11 C 173/2024

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně t.č. Anonymizováno Jméno advokáta Anonymizováno Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro vypořádání společného jmění manželů

I. Nařizuje se prodej jednotky - bytu č. 24/4, vymezené v budově č.p. 24, část obce , adresa, , která je umístěna na pozemku p.č. St. 320, a dále spoluvlastnického podílu ve výši id 134/901 na společných částech budovy – bytového domu č.p. 24, část obce , adresa, , a na pozemku p.č. St. 320 zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec a katastrální území , adresa, , a to na listu vlastnictví č. , hodnota, (jednotka) a č. , hodnota, (budova spolu s pozemkem), ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje podílů bude rozdělen rovným dílem mezi účastníky řízení.

II. Každému z účastníků se přikazuje k úhradě polovina závazku vůči , právnická osoba, ., IČ , IČO, ze smlouvy o úvěru zajištěné smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne , datum, .

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala vypořádání společného jmění manželů (dále i jako „SJM“) s tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Za trvání manželství manželé nabyli nemovitou věc blíže vymezenou ve výroku I. rozsudku (dále jen „bytová jednotka“). Žalobkyně dále uvedla, že je nutné vypořádat rovněž i pasiva váznoucí na nemovitosti, a to úvěr vedený u , právnická osoba, spořitelny, a.s. Žalobkyně navrhla, aby žalovaný převzal do svého výlučného vlastnictví nemovitost, byl zavázán uhradit zůstatek úvěru poskytnutého účastníkům na stavbu nemovitosti a aby byl žalovaný zavázán žalobkyni uhradit vypořádací podíl ve výši stanovené soudem.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním ze dne , datum, tak, že se bytová jednotka neprodá za takovou cenu, aby si poté mohli účastníci pořídit nové bydlení, žalovaný by neměl kde bydlet a bude mít i komplikace s výkonem jeho práce. Žalovaný zdůraznil, že se nechce kvůli vypořádání zadlužit.

3. Při přípravném jednání dne , datum, setrvali účastníci na svých tvrzeních. Žalovaný sdělil, že není dostatečně solventní k úhradě vypořádacího podílu, hodnotu bytové jednotky odhaduje na , částka, . Právní zástupce žalobkyně uvedl, že hodnotu bytové jednotky odhaduje na , částka, ., právnická osoba, reakci na poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalovaný doplnil své vyjádření podáním ze dne , datum, tak, že není schopen žalobkyni vyplatit. Má za to, že lze bytovou jednotku rozdělit, žalobkyně by mohla obývat horní patro, žalovaný patro dolní.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že jediným aktivem předmětu vypořádání společného jmění je bytová jednotka v , adresa, a jako pasivum potencionální závazek na ni váznoucí, nemají žádné nezletilé nebo zletilé děti, o které by museli pečovat, žalobkyně o převzetí bytu nemá zájem, žalovaný zájem má, dostal byt od firmy a má tam i práci, jejich podíly na vypořádaném jmění jsou shodné. Pro úplnost soud dodává, že účastníci rovněž nejprve učinili nesporným i skutečnost, že bytová jednotka není reálně dělitelnou nemovitou věcí. Nicméně žalovaný mimo jiné v podání ze dne , datum, uvedl, že po rozvaze má za to, že lze bytovou jednotku rozdělit na půl, čímž učinil ze svého původně nesporného tvrzení tvrzení sporné.

6. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:

7. Z rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že manželství účastníků uzavřené před , adresa, národním výborem , adresa, dne , datum, se rozvádí. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .

8. Z výpisu z LV č. , hodnota, pro katastrální území a obec , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že bytová jednotka je zapsána jako součást SJM účastníků.

9. Z výzvy k vypořádání společného majetku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně žalovanému navrhla způsob vypořádání společného majetku v dostatečném předstihu před podáním žaloby.

10. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že ke dni , datum, výše nesplacené části úvěru dle smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, činí -, částka, , z toho úroky činí , částka, .

11. Z údajů o dosažených cenách nemovitostí podle řízení ze dne , datum, soud zjistil, že bytová jednotka , adresa, , zapsaná na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , přímo sousedící s bytovou jednotkou v SJM účastníků, která přibližně svojí velikostí odpovídá bytové jednotce účastníků, byla v roce 2019 prodána za cenu , částka, . Dále pak nemovitost nacházející se v bytovém domě stejně jako bytová jednotka v SJM účastníků, která je rovněž svojí velikostí srovnatelná s bytovou jednotkou účastníků, a to jednotka: , adresa, , zapsaná na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , byla v roce 2020 prodána za cenu , částka, .

12. Z výpisu z penzijního spoření žalovaného za rok 2023 soud zjistil, že ke dni , datum, byl zůstatek na účtu žalovaného , částka, včetně státní podpory.

13. Z přehledu účtu žalovaného č. , č. účtu, soud zjistil, že účetní zůstatek činil k datu pořízení přehledu částku , částka, .

14. Z mzdových listů žalovaného vystavených společností , právnická osoba, . za období od , datum, do , datum, a výpočtu daně a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2023 soud zjistil, že měsíční mzda žalovaného u uvedené společnosti se pravidelně pohybuje v rozmezí , částka, až , částka, , mimořádně pak dosahuje i v důsledku poskytnutých prémií , částka, .

15. Z účastnického výslechu žalovaného soud zjistil, že bytová jednotka se nachází v bytovém domě. Uprostřed domu je společný vchod, za vchodem je schodiště, které vede na pavlač. V garáži je kotelna a sklep. Až na jediný byt mají byty svoji vlastní kotelnu a sklep. U bytových jednotek jsou kontrolní vodoměry i elektroměry. V prvním patře bytové jednotky je obývák, jídelna, kuchyň, pod schody kumbál, záchod a chodba. V druhém patře je jeden menší pokoj, koupelna, záchod, kumbálek a velká ložnice. Záchody jsou v bytě celkem dva, kuchyň je jedna a koupelna rovněž. Žalovaný nemá představu o nákladnosti rekonstrukce, která by zahrnovala přinejmenším vybudování další kuchyně a koupelny. Naspořené finance si žalovaný šetří na důchod. Žalovaný se s žalobkyní naposledy viděl před rozvodem, když se od něj v roce , Anonymizováno, odstěhovala. V roce , Anonymizováno, se účastníci neviděli vyjma rozvodového řízení. Žalovaný se žalobkyni nepokouší kontaktovat, kontaktoval jejího přítele. Žalovaný žije sám, vážný vztah nemá. O úpravy a opravy bytové jednotky se stará sám. Na dotaz soudu, jak by si žalovaný za dané situace, kdy se s žalobkyní nevídá, představoval soužití v jedné nemovitosti, uvedl, že i před rozvodem se již s žalobkyní nevídal, v podstatě se doma míjeli.

16. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování znaleckým posudkem o ceně bytové jednotky a účastnickým výslechem žalobkyně, neboť měl za to, že za dané důkazní situace by tyto důkazy nepřinesly pro věc nic nového, a to i s ohledem na níže uvedené právní posouzení prokázaného skutkového stavu.

17. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , Anonymizováno, a následně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který dne , datum, nabyl právní moci, tímto dnem došlo k zániku SJM. Za trvání manželství účastníci nabyli do svého společného jmění bytovou jednotku (o dispozicích blíže popsaných v bodě 15. odůvodnění), kterou financovali úvěrem u , právnická osoba, . Účastníci se dlouhodobě nestýkají, v roce , Anonymizováno, se viděli pouze v rámci rozvodového řízení, jinak se od doby odstěhování žalobkyně od žalovaného v roce , Anonymizováno, vůbec nevídají, ani se jinak pravidelně nekontaktují. Žalovaný bydlí v bytové jednotce, splácí výše uvedený úvěr u , Anonymizováno, , a.s. Je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., kde si vydělává přibližně okolo , částka, měsíčně. Žalovaný má úspory v podobě penzijního spoření, na němž měl k , datum, naspořeno , částka, včetně podpory.

18. Podle § 3028 odst. 1 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (tj. od , datum, )Podle § 708 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen„ společné jmění“).Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.Podle § 736 o. z., je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.Podle § 742 odst. 1 o. z., nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

19. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, strany sporu totiž nebyly schopny uzavřít ve věci dohodu. Mezi účastníky bylo od počátku nesporné, že součástí společného jmění je bytová jednotka v , adresa, . V řízení bylo rovněž prokázáno a mezi účastníky bylo nesporné, že součástí SJM je i závazek vůči , právnická osoba, ., ze smlouvy o úvěru zajištěné smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne , datum, .

20. Stěžejní otázkou, na kterou si musel soud v řízení odpovědět, bylo, jakým způsobem dojde mezi účastníky k vypořádání bytové jednotky. Soud se nejprve zabýval tím, zda je možné bytovou jednotku přikázat jednomu z účastníků za současného stanovení vypořádacího podílu pro druhého z účastníků. Účastníci se shodli v tom směru, že žalovaný o bytovou jednotku zájem má, kdežto žalobkyně nikoliv. Dokazování bylo z toho důvodu vedeno za účelem ověření bonity žalovaného. Soud po provedeném dokazování vycházel z toho, že hodnota bytové jednotky účastníků činí nejméně , částka, . Vycházel přitom nejen ze samotných tvrzení účastníků, kdy žalovaný odhadoval hodnotu bytové jednotky na , částka, a žalobkyně na , částka, , ale i z údajů o dosažených cenách nemovitostí poskytnutých katastrem nemovitostí. Z těchto údajů bylo zjištěno, že dvě bytové jednotky (přímo či nepřímo) sousedící s bytovou jednotkou účastníků, o srovnatelných dispozicích, se v letech 2019 a 2020 prodaly za , částka, a , částka, . V řízení bylo prokázáno, že úspory žalovaného představuje pouze penzijní spoření, na kterém má žalovaný našetřeno , částka, včetně státní podpory. Sám žalovaný pak soudu opakovaně sděloval, že se nechce zadlužit. Aniž by tedy soud nechal vypracovat znalecký posudek k určení obvyklé ceny bytové jednotky, uzavřel, že pokud by cena bytové jednotka činila nejméně částku odhadovanou samotným žalovaným, tj. , částka, , žalovaný by nebyl schopen v případě přikázání bytové jednotky do jeho výlučného vlastnictví vyplatit žalobkyni vypořádací podíl, který by v takovém případě činil , částka, .

21. Soud se proto dále zabýval tvrzením žalovaného, že bytovou jednotku lze reálně rozdělit na dvě samostatné bytové jednotky. Nicméně i zde musel soud konstatovat, že rozdělení bytové jednotky možné není, a to hned z několika různých důvodů. V úvahu je nutné vzít zejména skutečnost, že žalobkyně s rozdělením věci nesouhlasila, rozdělení věci k návrhu žalovaného by bylo tedy možné realizovat pouze v případě, že by toto rozdělení finančně zajistil na své náklady žalovaný. Jak již však bylo výše konstatováno, úspory žalovaného představuje pouze penzijní spoření. Žalovaný sám k dotazu soudu v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že neví, jak by rekonstrukci, která by zahrnovala vybudování nové koupelny a kuchyně v nejvyšším patře, včetně úpravy ostatních prostor, financoval. Ani hypoteticky se žalovaný nevyjádřil k otázce, jak se k takovému potencionálnímu zásahu do struktury bytových jednotek a společných prostor v domě stavějí vlastníci sousedících jednotek, je totiž nesporné, že s vybudováním další jednotky v domě se budou pojit náklady v souvislosti s budoucí jednotkou i úpravou společných prostor. K tomu musel soud zohlednit i vysoce konfliktní vztahy mezi účastníky řízení. Z provedeného dokazování i samotného průběhu řízení jednoznačně vyplynulo, že vztahy mezi účastníky jsou silně narušené. Žalovaný se o žalobkyni v průběhu jednání nevalně vyjadřoval v tom směru, že již za jejich soužití se žalobkyně hodně zadlužila, brala žalovanému výplatu, doma se míjeli apod. Na druhou stranu žalobkyně se z jednání soudu omlouvala zejména z důvodu, že se nechce se žalovaným potkávat, pro účel omluvy z jednání nařízeného na , datum, pak předložila i lékařskou zprávu, ze které vyplynulo, že žalobkyně trpí depresivní poruchou a poruchou přizpůsobení a u lékaře jako jeden z důvodů svých úzkostných stavů uváděla i skutečnost, že se jí nedělá dobře, když jezdí kolem svého původního bydliště. Nadto žalovaný dále uváděl, že v kontaktu se žalobkyní není, nevídají se, a to již od roku 2023, kdy se žalobkyně odstěhovala ze společné domácnosti. Takto napjaté vztahy účastníků jednoznačně nepřipouštějí možnost, aby byla bytová jednotka společně užívána oběma účastníky, kteří by byli nuceni se denně potkávat, museli by se společně domlouvat na správě domu, jeho údržbě a nezbytných opravách atd., když ani v současné době nejsou schopni setrvat v jedné místnosti pro účely soudního jednání a žalobkyně navíc o bytovou jednotku zájem nemá a déle než rok v ní nebydlí. Stejné důvody vedly soud i k vyloučení úvahy o možném přikázání domu do podílového spoluvlastnictví účastníků, neboť takové vypořádání by vedlo jen k zahájení dalšího sporu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

22. S ohledem na výše uvedené zůstal jediným možným způsobem vypořádání bytové jednotky její prodej v dražbě, přičemž takový způsob vypořádání, který je zákonem upraven pro vypořádání spoluvlastnictví, byl připuštěn v řízeních o vypořádání SJM rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Soud proto výrokem I. nařídil podle § 1147 věty druhé o. z. prodej bytové jednotky v dražbě s následným rozdělením výtěžku rovným dílem mezi oba účastníky (mezi účastníky bylo nesporné, že jejich podíly na vypořádaném jmění jsou shodné).

23. Soud v souladu s ust. § 708 odst. 1 o.z. dovodil, že součástí společného jmění manželů je i nesplacená pohledávka , právnická osoba, . z titulu smlouvy o úvěru zajištěné smlouvou o zřízení zástavního práva ze dne , datum, . S ohledem na skutečnost, že bytová jednotka byla vypořádána nařízením jejího prodeje ve dražbě s následným rozdělením výtěžku rovným dílem mezi oba účastníky, považoval soud za spravedlivé, aby každému z účastníků byla přikázána k úhradě rovněž polovina tohoto závazku (výrok II. rozsudku). Ostatně takový způsob uspořádání vztahů mezi účastníky zásadně preferuje i rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

24. Pokud jde o otázku náhrady nákladů řízení, v daném případě by měla být respektována především povaha daného řízení, tzv. iudicium duplex. To je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého si každý z účastníků ponese své náklady sám. Tento přístup převládl v obdobném typu řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v poslední době i v judikatuře Ústavního soudu, který nejednotnou soudní praxi sjednotil tak, že (podle nálezu sp. zn. III. ÚS 2148/23) nelze v řízení o vypořádání společného jmění manželů zpravidla určit, který účastník měl ve věci plný úspěch ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). V souladu se stanoviskem pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne , datum, je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva a práva na soudní ochranu, aby žádný z účastníků řízení neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku. Výjimku z obecného použití § 142 odst. 2 o.s.ř. v řízení typu iudicium duplex by měly tvořit případy, kdy jde o obstrukční chování, kde se účastník řízení nezajímá o konstruktivní vyřešení věci nebo jde o šikanózní výkon práva (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 404/22). O takovou situaci zde ale nejde, žalovaný v průběhu řízení se aktivně snažil činit konstruktivní návrhy řešení vypořádání, jejichž nerealizace byla zaviněna finanční tísní žalovaného, kterou mu však nelze klást k tíži. Soud tedy s ohledem na uvedený charakter daného řízení rozhodl o nákladech mezi účastníky tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (viz výrok III. tohoto rozsudku.).