11 C 191/2025

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., Anonymizováno IČO žalobkyně Anonymizováno Adresa žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokáta Anonymizováno Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , Anonymizováno Datum narození žalovaného A Anonymizováno Anonymizováno Adresa žalovaného A fakticky bytem Adresa žalovaného B pro 90 938,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, , vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem po nabytí právní moci tohoto rozsudku, a to pod okamžitou ztrátou výhody splátek zbytku dluhu v případě nezaplacení jedné ze splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 8 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, doplněného k výzvě soudu podáním ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdce žalobkyně) s žalovaným uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytl žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s příslušenstvím v 17měsíčních splátkách po , částka, . Příslušenství představoval úrok vyčíslený na částku , částka, , úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce , částka, a úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště v částce , částka, , žalobou byla požadována rovněž smluvní pokuta ve výši , částka, . K posouzení úvěruschopnosti si právní předchůdce žalobkyně vyžádal od žalovaného informace o jeho rodinné, majetkové a pracovní situaci, k čemuž žalovaný sdělil, že je svobodný, bydlí u rodičů, je zaměstná u , právnická osoba, , s tím, že výše jeho měsíčních příjmů činí , částka, a výše měsíčních výdajů činí , částka, . Tyto údaje právní předchůdce žalobkyně ověřil z pracovní smlouvy, dohody o změně pracovní smlouvy, a z výplatních pásek za měsíce březen až květen 2023, nahlédl rovněž do veřejných registrů, tj. NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčního rejstříku. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil dne , datum, částku , částka, . Právní předchůdce žalobkyně předmětnou pohledávku postoupil žalobkyni a ta je předmětem tohoto řízení. Žalobkyně se kromě nesplacené souhrnné jistiny, poplatku a smluvní pokuty v celkové částce , částka, domáhá kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , kapitalizovaných zákonných úroků ve výši , částka, , obchodního úroku 8 % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že uznává toliko poskytnutou jistinu úvěru ve výši , částka, , kterou částečně uhradil, přičemž výši úhrad z žaloby nerozporoval. Neuznává však příslušenství, které je nepřiměřeně vysoké a dosahuje téměř trojnásobku poskytnuté jistiny, což je v rozporu s ochranou spotřebitele. Taková ujednání jsou absolutně neplatná. Žalovaný dále požádal, aby mu bylo umožněno uhradit dlužnou částku v přiměřených splátkách, s ohledem na jeho možnosti ve výši , částka, měsíčně. Při jednání soudu sdělil, že právnímu předchůdci žalobkyně před poskytnutím úvěru nepředkládal výpis z bankovního účtu, nebydlel u rodičů, ale u sestry. Dále ke svým finančním poměrům uvedl, že v roce 2023 spáchal značnou škodu, pohledávku nelze zahrnout do insolvenčního řízení, je to proto u exekutora, žalovaný má k dispozici pouze minimum (, částka, ), má dvě zaměstnání.

3. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobkyně., právnická osoba, rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že na základě smlouvy měl právní předchůdce žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný uvedenou částku převzal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný měl tento úvěr splatit ve 17měsíčních splátkách ve výši , částka, . Z žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný před uzavřením smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně sdělil, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, bydlí u rodičů, jeho příjmy představují příjem ze zaměstnání ve výši , částka, , náklady sestávají z nákladů na bydlení ve výši , částka, a nákladů na dopravu, jídlo a další osobní náklady ve výši , částka, , tj. jeho celkové výdaje činí , částka, a jako použitelný měsíční příjem mu tak zůstává , částka, . Výše příjmu žalovaného ze zaměstnání byla prokázána zejména předloženými výplatními páskami za měsíce březen až květen 2023. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu pohledávek, oznámení žalovanému ze dne , datum, a potvrzení o zaplacení kupní ceny soud zjistil, že pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni dne , datum, . Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl k zaplacení svého dluhu vyzván. Z transakční historie soud zjistil, že žalovaný zaplatil na pohledávku dne , datum, částku , částka, . Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaný dne , datum, od právního předchůdce žalobkyně obdržel v hotovosti finanční prostředky v celkové výši , částka, . Právní předchůdce žalobkyně žalovanému uvedené finanční prostředky poskytl, přestože žalovaný předložil pouze výplatní pásky a pracovní smlouvu, aniž by právní předchůdce žalobkyně jakkoliv dále ověřoval žalovaným tvrzené výdaje, např. na základě výpisů z účtu, či ověřoval, zda žalovaný skutečně bydlí u rodičů například jejich prohlášením. Žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil dne , datum, na dluh částku , částka, .

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když poskytnutý úvěr nehradil řádně a včas. Soud nicméně dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu ust. § 580 o. z., neboť právní předchůdce žalobkyně řádně nezkoumal, respektive chybně vyhodnotil, před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Po předložení výplatních pásek žalovaného a žalovaným předestřených tvrzení ohledně jeho výdajů byl právní předchůdce žalobkyně, jako profesionál na trhu poskytování spotřebitelských úvěrů, povinen trvat na tom, aby mu žalovaný jakkoliv prokázal své výdaje, aniž by slepě vycházel z tvrzení, že žalovaný bydlí u rodičů, když ve skutečnosti bydlel u sestry, což by právní předchůdce žalobkyně náhledem do katastru nemovitostí snadno zjistil, a jeho náklady na bydlení (v Praze) činí pouhých , částka, a na dopravu, stravu a osobní náklady vynaloží jako osoba v produktivním věku jen , částka, . Žalobkyně jednoduše žalovaným tvrzeným výdajům uvěřila, aniž by je řádně ověřila např. prostřednictvím výpisů z bankovního účtu či jiných relevantních dokladů. Za dané situace nelze než dospět k závěru, že právní předchůdce žalobkyně řádně úvěruschopnost žalovaného způsobem odpovídajícím § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nezkoumal, ostatně žalovaný vyjma úvodní splátky při podpisu smlouvy nebyl schopen hradit ničeho. Soud proto posoudil žalobkyní předloženou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou dle § 86 odst. 1 ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinnost vrátit (pouze) úvěrem poskytnutou jistinu. Žalobkyně tedy nemá nárok na sjednané úroky a poplatky, jak dovodil i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . V důsledku toho žalovanému vznikla povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši , částka, (§ 2991 o. z.). Nicméně z tvrzení žalobkyně i z předloženého přehledu žalovaným uhrazených splátek je zřejmé, že žalovaný na poskytnutou jistinu úvěru žalobkyni, respektive jejímu právnímu předchůdci uhradil částku , částka, , a proto má žalovaný povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení pouze ve výši , částka, . Splatnost jistiny s ohledem na speciální úpravu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka, ještě nenastala. Jelikož nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnutá ani prozatím soudem určená, neocitl se žalovaný dosud v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Dobu splatnosti proto stanovil žalovanému tímto rozsudkem soud a teprve po jejím marném uplynutí se žalovaný dostane do prodlení.

9. Při zohlednění výše bezdůvodného obohacení, předložených listinných důkazů a vyjádření žalovaného stanovil soud podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného vrátit poskytnutou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem po nabytí právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek (výrok I.). Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení dojde v přiměřené době.

10. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti smlouvy, je zřejmé, že žalobě nelze vyhovět v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady poplatků, smluvních úroků a smluvní pokuty, neboť nikdo se nemůže s úspěchem domáhat úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání. Rovněž nelze žalobě vyhovět co do požadavku na úhradu zákonného úroku z prodlení, jelikož splatnost jistiny úvěru dosud nenastala (blíže viz bod 8. odůvodnění tohoto rozsudku). Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Přestože byl žalovaný v řízení úspěšnější, s ohledem na uvažovanou bagatelní částku náhrady nákladů řízení při částečném úspěchu ve věci (podle vyhl. č. 254/2015 Sb.) mu náhrada nákladů nebyla rovněž přiznána.