Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou · Rozsudek

11 C 21/2026

č. j. 11 C 21/2026-53

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-04-14 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSZR:2026:11.C.21.2026.1

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 76 458,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal úvěr splatit ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, . Peněžní prostředky měly být zaslány na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . K posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že zohlednila, že žalovaný má , Anonymizováno, vyživovací povinnosti, výši příjmu ověřila z výpisu z bankovního účtu a z daňovém přiznání žalovaného. Dále zjistila, že v případě jiných závazků není žalovaný v prodlení s jejich splácením. Zjištěné skutečnosti konfrontovala s výstupy z veřejných registrů a databází. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením splátky splatné dne , datum, a se splátkami následujícími, přestože jej žalobkyně k zaplacení upomínala. Dopisem ze dne , datum, žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění úvěru ke dni , datum, a vyzvala jej k úhradě veškerých závazků ze smlouvy. Žalovaná částka sestává ze splátek splatných do zesplatnění ve výši , částka, (, Anonymizováno, splátek po , částka, ), dlužné jistiny ve výši , částka, , smluvní pokuty v důsledku zrušení smlouvy ve výši , částka, , úroku z prodlení kapitalizovaného částkou , částka, , nákladů na odeslání , Anonymizováno, upomínek ve výši , částka, , nákladů na odeslání oznámení o zesplatnění ve výši , částka, a smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši , částka, . Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, ačkoliv byl k jejímu zaplacení vyzván předžalobní upomínkou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil.

3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně ani žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřili). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:

5. Z úvěrové smlouvy č. , IBAN, ze dne , datum, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrových podmínek a tabulky umoření soud zjistil, že na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve , Anonymizováno, měsíčních splátkách po , částka, . První splátka byla splatná dne , datum, . Smluvní úrok byl sjednán ve výši , Anonymizováno, % ročně. Pro případ prodlení se splácením byla sjednána smluvní pokuta. Žalovaný při sjednávání smlouvy uvedl, že je , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, vyživovací povinnosti, je , Anonymizováno, , měsíční příjem domácnosti činí , částka, , náklady na bydlení , částka, měsíčně, splácí další úvěry částkou , částka, měsíčně a ostatní měsíční výdaje činí , částka, . Z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že zůstatek na konci měsíce činil , částka, . Žalovaný splácel jiné úvěr či dlužné pojistné , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dle popisu platby dne , datum, ), dále hradil nájem dílny ve výši , částka, . Z daňového přiznání žalovaného za rok, Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný měl příjem ze závislé činnosti i z podnikání. Základ daně žalovaného činil , částka, , výdaje byly uplatněny paušálem ve výši , Anonymizováno, %. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně a sdělení společnosti , právnická osoba, ., soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně provedla platbu ve výši , částka, ve prospěch účtu žalovaného č. , č. účtu, . Z dopisu o zesplatnění ze dne , datum, a dodejky soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, z důvodu prodlení žalovaného se splácením a vyzvala ho k úhradě dlužné částky , částka, do , datum, . Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný na úvěr uhradil celkem , částka, . Z předžalobní výzvy ze dne , datum, včetně potvrzení o odeslání soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky.

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, v níž se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalobkyně žalovanému uvedené finanční prostředky poskytla, ačkoliv řádně neposoudila jím tvrzené a doložené příjmy a výdaje. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, žalobkyně jej zesplatnila a vyzvala ho k zaplacení dlužné částky. Žalovaný na pohledávku zaplatil , částka, .

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Mezi žalobkyní a žalovaným měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když poskytnutý úvěr nehradil řádně a včas. Soud nicméně dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu ust. § 580 o. z., neboť žalobkyně řádně nezkoumala, respektive chybně vyhodnotila, před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně vycházela z výpisu z bankovního účtu žalovaného, který předložil pouze za jeden měsíc s konečným zůstatkem , částka, . Z plateb je zřejmé, že žalovaný splácel více úvěrů, hradil i dlužné pojistné na zdravotní pojištění, nájemné , Anonymizováno, a další výdaje související s podnikáním i soukromým životem. Žalobkyně se nemohla spokojit s tvrzením, že ostatní výdaje žalovaného činí , částka, měsíčně, neboť uvedená částka je zcela nepřiměřená skutečnosti, že žalovaný je povinen vyživovat , Anonymizováno, nezletilé děti. Tvrdí-li žalobkyně, že uváděný příjem žalovaného ve výši , částka, měsíčně byl ověřen výpisem z bankovního účtu a daňového přiznání, je třeba uvést, že z výpisu z účtu předloženého pouze za jeden měsíc nelze učinit závěr o pravidelné výši příjmu žalovaného. Na základě daňového přiznání také nelze výši příjmu určit, a to zejména u osob samostatně výdělečně činných, které mají možnost výdaje uplatnit paušálem a jejich faktická finanční situace je často odlišná. Z transakcí žalovaného bylo dále patrné, že často vybírá hotovost a nespoří si. Za dané situace nelze než dospět k závěru, že žalobkyně řádně úvěruschopnost žalovaného způsobem odpovídajícím § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nezkoumala. Soud proto posoudil žalobkyní předloženou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou dle § 86 odst. 1 ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalovaného podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinnost vrátit (pouze) úvěrem poskytnutou jistinu. Žalobkyně tedy nemá nárok na sjednané úroky a poplatky, jak dovodil i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . V důsledku toho žalovanému vznikla povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši , částka, (§ 2991 o. z.). Nicméně z tvrzení žalobkyně i z předloženého přehledu žalovaným uhrazených splátek je zřejmé, že žalovaný na poskytnutou jistinu úvěru žalobkyni uhradil částku , částka, , a proto má žalovaný povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení pouze ve výši , částka, . Splatnost jistiny s ohledem na speciální úpravu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka, ještě nenastala. Jelikož nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnutá ani prozatím soudem určená, neocitl se žalovaný dosud v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Dobu splatnosti proto stanovil žalovanému tímto rozsudkem soud a teprve po jejím marném uplynutí se žalovaný dostane do prodlení. Při zohlednění procesní neaktivity žalovaného, výše bezdůvodného obohacení a předložených listinných důkazů stanovil soud podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného vrátit poskytnutou jistinu lhůtu (hmotněprávní) shodnou s obecnou třídenní pariční lhůtou podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (výrok I.).

9. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti smlouvy, je zřejmé, že žalobě nelze vyhovět v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady zbylé jistiny, poplatků, smluvních úroků a smluvní pokuty, neboť nikdo se nemůže s úspěchem domáhat úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání. Rovněž nelze žalobě vyhovět co do požadavku na úhradu zákonného úroku z prodlení, jelikož splatnost jistiny úvěru dosud nenastala (blíže viz bod 8. odůvodnění tohoto rozsudku). Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

10. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ačkoliv žalovaný byl převážně procesně úspěšný, na jeho straně nedošlo v průběhu řízení ke vzniku žádných nákladů.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.