Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou · Rozsudek

11 C 277/2024

č. j. 11 C 277/2024-29

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-02-04 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSZR:2025:11.C.277.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou zamítl žalobu žalobkyně proti žalované, která se domáhala zaplacení částky s příslušenstvím, protože smlouva o úvěru obsahovala zcela nepřiměřené poplatky ve výši 86 % jistiny, což je v rozporu s dobrými mravami a požadavkem rovnosti stran. Soud náležitě upravil odměnu úvěrujícího na výši 30 % jistiny, což je přiměřená částka vzhledem k délce splatnosti úvěru. Z důkazů vyplývá, že žalovaná již celkově přeplatila úvěr včetně upraveného příslušenství, a proto žaloba nemá důvod. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., Anonymizováno IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně Jméno advokáta Anonymizováno Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, Anonymizováno Datum narození žalované pro zaplacení 16 516,16 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky částka ode dne datum do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka ode dne datum do zaplacení, a to formou pravidelných měsíčních splátek v minimální výši částka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum uzavřené mezi žalovanou a společností právnická osoba. Žalovaná obdržela v den uzavření smlouvy v hotovosti částku částka, kterou se zavázala vrátit spolu s příslušenstvím v 14měsíčních splátkách po částka. Příslušenství představoval úrok vyčíslený na částku částka, úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu v částce částka a úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště v částce částka. Žalovaná naposledy uhradila dne datum částku ve výši částka. Právní předchůdce žalobkyně předmětnou pohledávku postoupil žalobkyni a ta je předmětem tohoto řízení. Žalobkyně se kromě nesplacené souhrnné jistiny v částce částka domáhala též obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení od datum (den následující po ukončení smlouvy) do jejího zaplacení (přičemž tyto úroky částečně kapitalizovala).

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, soudu pouze sdělila dne datum, že přišla o práci, je na neschopence a je schopna měsíčně splácet částka. Žalobkyně s výší splátek souhlasila.

3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřily). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. právnická osoba rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota a předpisu splátek soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne datum se společností právnická osoba. smlouvu o úvěru ve výši částka, když tuto částku měla splácet v měsíčních splátkách po částka společně s úroky a poplatky v souhrnné výši částka, částka byla žalované předána v hotovosti v den uzavření smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, seznamu pohledávek, oznámení žalované ze dne datum a podacího lístku soud zjistil, že pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena žalobkyni. Z předžalobní výzvy a podacího lístku soud zjistil, že žalovaná byla k zaplacení svého dluhu řádně vyzvána. Z písemného tvrzení žalobkyně v návrhu a z transakční historie soud zjistil, že žalovaná zaplatila na pohledávku celkem částku částka, po započtení částky částka ze dne datum dokonce částka.

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě došlo k přenechání peněz v hotovosti žalované, kdy žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku částka spolu s úrokem v pevné výši, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a úhradou za umožnění platit splátky hotovosti přímo v místě svého bydliště, a to v 14 měsíčních splátkách po částka. Marným uplynutím dohodnuté doby splatnosti jednotlivých měsíčních splátek se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením celých dosud nesplacených dluhů. Na dluh bylo žalované doposud zaplaceno minimálně částka. Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaná nijak neodporovala. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávek za žalovanou z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem a žalovaná na dluhy dále nic nezaplatila, přestože byla k tomu žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou.

7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná toliko částečně.

8. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne datum platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku) ve výši částka. Ujednání o „poplatcích“ v souhrnné výši částka, tj. 86 % jistiny, je zcela nepřiměřené, věřiteli nevznikly žádné neobvyklé náklady a soud se proto rozhodl tuto výši odměny úvěrujícího nepřipustit pro rozpor s dobrými mravy, jelikož se ztotožňuje s ustálenou judikaturou v názoru, že sjednání odměny úvěrujícího ve výši 86 % jistiny za rok je zcela nemravné. Soud tedy musel podle ustanovení § 577 občanského zákoníku modifikovat neplatně sjednanou odměnu na výši, v níž by obstála požadavku dobrých mravů a současně odpovídala rovnosti stran tak, že úvěrující jistě neměl v úmyslu uzavírat tyto smlouvy bezplatně. Ujednání o odměně ve výši zjevně nepřiměřené částce poskytnuté původním věřitelem je podle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy a v rozporu s požadavkem dobré víry, rovněž znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to v části, v níž tato částka přesahuje 30 % jistiny za dobu trvání úvěrového vztahu (v tomto případě 14 měsíců). Není přitom podstatné, jak poskytovatel úvěru svou odměnu ve smlouvě označí (typicky jako „poplatek za poskytnutí úvěru“, „obchodní úrok“, poplatek za jiné služby – stanovený ovšem fixní částkou bez ohledu na fakticitu plateb, případně jakékoli jiné označení), ani to, zda tuto odměnu označuje a uvádí jako celkovou částku, či zda uvádí jakékoli její složky (zde úrok a poplatky), dokonce ani to, které své náklady se tímto snaží pokrýt, jedná-li se o zcela standardní náklady úvěrujících (administrativa, zaměstnanci, vedení účtů, vymáhání). Za podstatné je třeba považovat to, že všechny tyto částky jsou svou povahou odměnou poskytovatele úvěru, a musí být přiměřené výši poskytované částky a délce doby, po niž je úvěr splácen (srov. např. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka vydaný ve skutkově i právně obdobné věci).

9. Jelikož žalovaná obdržela na základě jinak platné úvěrové smlouvy částku částka, je povinna ji vrátit po postoupení pohledávky žalobkyni spolu s „poplatky a pokutou“ ve výši 30 % jistiny, tj. částka. Zaplatila-li žalovaná celkem minimálně částka nebo avizovaných částka při zohlednění úhrady ze dne datum, po započtení na celou výši platných poplatků nezbývá na jistině uhradit ničeho. Pokud jde o další příslušenství, žalovaná se zavázala po splatnosti dále platit úrok 15 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši (§ 2395 a § 1970 občanského zákoníku). Výše smluvního úroku ovšem odporuje dikci ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Nad to je z transakční historie patrné, že žalovaná minimálně dne datum, ale spíše datum celý úvěr včetně veškerého modifikovaného příslušenství přeplatila, čímž uhradila i případné běžící příslušenství. Žaloba tak musela být v celém rozsahu zamítnuta.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Ačkoliv měla žalovaná ve věci plný úspěch, tak ji žádné náklady v řízení nevznikly, jelikož se k meritu věci ve svém podání nijak nevyjádřila. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené ji tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.