11 C 325/2025

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 28 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, , vždy k poslednímu dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši , Anonymizováno, % ročně z částky , částka, ode dne , datum, do zaplacení a částky , částka, , se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) dne , datum, smlouvu o krátkodobé podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, , na základě níž poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se úvěr zavázala splatit do , datum, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudil úvěruschopnost žalované. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení se splacením úvěru, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení s platbou větší než , Anonymizováno, dny, smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení s platbou větší než , Anonymizováno, dní a smluvní pokuty ve výši , částka, za prodlení s platbou větší než , Anonymizováno, dní. Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná se dále domáhá zaplacení vynaložených nákladů spojených s mimosoudním vymáhání pohledávky v celkové výši , částka, . Žalovaná na pohledávku uhradila pouze částku , částka, .

2. Žalovaná uvedla, že úvěr byl nesprávně sjednán jako podnikatelský, ačkoliv podnikatelská činnost žalované nebyla nikterak prověřena. Žalovaná doložila příjem pouze ze zaměstnání a úvěr byl schválen na základě předložených výplatních pásek. Nebylo specifikováno, na co měl být úvěr v rámci podnikání použit. Úvěr by měl být tedy posouzen jako spotřebitelský, přičemž právní předchůdce žalobkyně byl povinen řádně prověřit úvěruschopnost žalované. Zjevně tak však neučinil, neboť by zjistil, že žalovaná splácí i jiné úvěry, a její životní náklady jsou mnohem vyšší než uvedených , částka, měsíčně. Pokud žalobkyně tvrdí doložený příjem žalované , částka, měsíčně a výdaje , částka, měsíčně, bylo zřejmé, že nebylo v možnostech žalované jednorázově zaplatit částku , částka, . Žalovaná dále poukázala na nesprávné uvedení , Anonymizováno, , Anonymizováno, s přesností na desetinná místa ve smlouvě a vznesla námitku promlčení přinejmenším části pohledávky.

3. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:

4. Ze smlouvy o krátkodobé podnikatelské zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, , notifikace o podané žádosti o půjčku a všeobecných obchodních podmínek soud zjistil, že na základě smlouvy měla žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, , a to bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaná měla tento úvěr splatit společně s poplatkem ve výši , částka, nejpozději do , datum, . K osobě žalované bylo ve smlouvě uvedeno její rodné číslo, IČO a trvalé bydliště. , adresa, podnikání či sídlo uvedeno nebylo. Dle čl. II smlouvy byla zápůjčka sjednávána jako účelová a finanční prostředky měly být využity výhradně pro podnikatelské účely. Z kopie občanského průkazu soud zjistil, že před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalované skrze občanský průkaz. Z protokolu o vyhodnocení úvěruschopnosti a průběhu případu soud zjistil, že žalovaná právní předchůdci žalobkyně sdělila, že je zaměstnaná u společnosti , Anonymizováno, s čistým měsíčním příjmem ve výši , částka, a měsíčními výdaji ve výši , částka, . K tomu bylo uvedeno, že příjem odpovídá předloženým výplatním páskám ze zaměstnání. Žalovaná dále uvedla, že je vlastníkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Osoba žalované byla dohledána v živnostenském rejstříku. Z výplatních pásek žalované soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalované u zaměstnavatele – společnosti , Anonymizováno, , činil v , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku , částka, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku , částka, , v , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku , částka, a v , Anonymizováno, , Anonymizováno, částku , částka, . Z výpisu z živnostenského rejstříku žalované soud zjistil, že žalovaná má přerušené živnostenské oprávnění s předmětem podnikání , Anonymizováno, , Anonymizováno, od , datum, , a dále přerušené živnostenské oprávnění s předmětem podnikání , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, od , datum, . Z potvrzení o čerpání úvěru soud zjistil, že dne , datum, byla právním předchůdcem žalobkyně poukázána částka ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, , což žalovaná v průběhu řízení nerozporovala. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení žalované z téhož dne a doručenky datové zprávy soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná byla k zaplacení svého dluhu žalobkyní vyzývána. Z písemného tvrzení žalobkyně v návrhu soud zjistil, že žalovaná zaplatila na pohledávku celkem částku , částka, . Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

5. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování znaleckým posudkem z oboru ekonomika, účastnickým výslechem žalované a dalšími navrženými důkazy, které nebyly provedeny, neboť má za to, že tyto důkazy by nemohly s ohledem na níže uvedené skutkové a právní hodnocení sporu prokázat nové skutečnosti.

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , a to převodem na její bankovní účet. Dle smlouvy byl úvěr poskytnut jako podnikatelský, u osoby žalované bylo ve smlouvě uvedeno IČO. Žalovaná se zavázala zaplatit jistinu spolu s poplatkem ve výši , částka, do , datum, . Právní předchůdce žalované posuzoval úvěruschopnost žalované. Zjistil, že žalovaná je zaměstnána u , Anonymizováno, , její měsíční příjem činí , částka, , což bylo ověřeno z výplatních pásek. Výdaje dle jejího sdělení činily , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovanou z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, . Na dluh bylo žalovanou doposud zaplaceno , částka, . Tomuto tvrzení žalobkyně žalovaná nijak neodporovala. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, .

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 609 odst. 1 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když poskytnutý úvěr nehradila žalobkyni řádně a včas. Soud nicméně dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu ust. § 580 o. z., neboť právní předchůdce žalobkyně řádně nezkoumal, respektive chybně vyhodnotil, před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud má za to, že jen na základě toho, že je smlouva tzv. psána na IČO, resp. je v ní předtištěno, že „Zápůjčka je sjednávána jako účelová a finanční prostředky budou využity výhradně pro podnikatelské účely Dlužníka. Věřitel neposkytuje spotřebitelské úvěry podle zákona č. 257/2016 Sb.“, nelze dospět k závěru, že se má bez dalšího jednat o úvěr poskytnutý v souladu s podnikatelskou činností žalované a mimo rozsah regulace zákona o spotřebitelském úvěru. Právnímu předchůdci žalobkyně muselo být zřejmé, že žalovaná fakticky nepodniká, neboť před poskytnutím úvěru prověřoval její poměry a sám uzavřel, že žalovaná je zaměstnaná a deklarovaná výše jejího příjmu odpovídá předloženým výplatním páskám. Jiný zdroj příjmu žalovaná nepředložila ani netvrdila. Ve smlouvě nebylo uvedeno ani sídlo či místo podnikání žalované, nýbrž její trvalé bydliště. V době poskytnutí úvěru měla žalovaná jedno živnostenské oprávnění přerušené a druhé přerušila ještě před splatností krátkodobého úvěru. Právní předchůdce žalobkyně je profesionálem v oblasti poskytování nebankovních úvěrů, a měl vyhodnotit, že žalovaná nebyla podnikatelem. Pokud s ní přes tato zjištění uzavřel smlouvu o podnikatelském úvěru, učinil tak zcela jednoznačně za účelem vyloučit ochranu spotřebitele (zejména obejít povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost dlužníka), což je záměr, který nemůže požívat právní ochrany (§ 6 odst. 2 a § 8 o. z.). Není v zájmu společnosti, aby takový podnikatelský záměr požíval právní ochrany (k tomu viz i nález Ústavního soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ).

9. Právní předchůdce žalobkyně byl proto povinen před uzavřením smlouvy řádně zkoumat příjmy a výdaje žalované. Výši příjmů si ověřil z předložených výplatních pásek, avšak již neprověřoval výdaje žalované a spokojil se se sdělenou částkou , částka, . Pokud by výdaje žalované ověřil z výpisů z účtů, nepochybně by dospěl k závěru o předluženosti žalované (což je soudu známo z jeho úřední činnosti a množství řízení, která byla proti žalované vedena). Za dané situace nelze než dospět k závěru, že právní předchůdce žalobkyně řádně úvěruschopnost žalované způsobem odpovídajícím § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nezkoumal, jelikož žádným způsobem neprověřil skutečné výdaje žalované. Soud proto posoudil žalobkyní předloženou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou dle § 86 odst. 1 ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalované podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinnost vrátit (pouze) úvěrem poskytnutou jistinu. Žalobkyně tedy nemá nárok na sjednané úroky a poplatky, jak dovodil i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . V důsledku toho žalované vznikla povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši , částka, (§ 2991 o. z.). Nicméně z tvrzení žalobkyně ohledně uhrazených splátek je zřejmé, že žalovaná na poskytnutou jistinu úvěru žalobkyni, respektive jejímu právnímu předchůdci uhradila částku , částka, , a proto má žalovaná povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení pouze ve výši , částka, . Splatnost jistiny s ohledem na speciální úpravu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka, ještě nenastala. Jelikož nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnutá ani prozatím soudem určená, neocitla se žalovaná dosud v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Dobu splatnosti proto stanovil žalované tímto rozsudkem soud a teprve po jejím marném uplynutí se žalovaná dostane do prodlení.

10. Při zohlednění výše bezdůvodného obohacení, předložených listinných důkazů a vyjádření žalované stanovil soud podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného vrátit poskytnutou jistinu v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , vždy k poslednímu dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem právní moci tohoto rozsudku, to vše pod ztrátou výhody splátek (výrok I.). Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení dojde v přiměřené době.

11. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti smlouvy, je zřejmé, že žalobě nelze vyhovět v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované úhrady poplatků, smluvních úroků a smluvní pokuty, neboť nikdo se nemůže s úspěchem domáhat úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání. Rovněž nelze žalobě vyhovět co do požadavku na úhradu zákonného úroku z prodlení, jelikož splatnost jistiny úvěru dosud nenastala (blíže viz bod 9. odůvodnění tohoto rozsudku). Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

12. Soud shledal nedůvodnou námitku promlčení, neboť splatnost úvěru byla sjednána jednorázově ke dni , datum, a žaloba byla podána dne , datum, , tedy ještě před uplynutím tříleté promlčecí lhůty. Soud se nezabýval námitkou nesprávně uvedené výše , Anonymizováno, ve smlouvě, neboť žalované bylo tímto rozsudkem uloženo zaplatit pouze zbývající část jistiny a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení příslušenství pohledávky, byla žaloba zamítnuta.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, neboť žalovaná i žalobkyně měly v řízení téměř totožný úspěch ve věci (, částka, vs. , částka, s příslušenstvím).