11 C 72/2023

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 23 998 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 928 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 578 Kč ode dne [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 350 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části týkající se částky 70 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 70 Kč ode dne [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobce.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek ve výši 960 Kč na účet [číslo] [variabilní symbol], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 998 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že ji vznikla škoda v celkové výši 23 648 Kč, neboť žalovaný svým jednáním způsobil újmu na zdraví policisty pprap. [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozený“) v trvání od [datum] do [datum], kdy zavdal příčinu vzniku dluhu na straně žalobce v podobě jeho povinnosti vyplácet tomuto policistovi po dobu pracovní neschopnosti služební příjem, a to spolu s náhradou za ztrátu na služebním příjmu a bolestném. Konkrétně bylo poškozenému žalobcem vyplacen služební příjem po dobu pracovní neschopnosti ve výši 9 428 Kč, náhrada za ztrátu na služebním příjmu ve výši 70 Kč, náhrada za bolest ve výši 13 750 Kč a 400 Kč coby náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením. Žalovaný byl vyzván k zaplacení uvedených nákladů nejpozději do [datum], avšak do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho. Dále dne [datum] přibližně v čase od 2.20 hodin do 4.09 hodin provedla žalobkyně převoz žalovaného z [obec] k odbornému lékařskému vyšetření a odběru biologického materiálu, jelikož žalovaný napadal spoluobčana a přítomného policistu, jevil známky ebriety II. stupně, přičemž dechová zkouška nemohla být pro nespolupráci a jeho agresivní chování provedena. Dle lékařského záznamu byl žalovaný pod vlivem alkoholu. Při převozu za asistence dvou policistů bylo služebním vozidlem najeto celkem 44 km. Náklady za převoz byly vyúčtovány ve výši 350 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení uvedených nákladů nejpozději do [datum], avšak do dne podání žaloby neuhradil na svůj dluh ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil.

3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání, přičemž dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:

5. Z úředního záznamu ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] v 0:06 hodin byla hlídka OOP [obec] ve složení z pprap. [jméno] [příjmení] a pprap. ing. [jméno] [příjmení] vyslána k prodejně [příjmení] ve [obec], kde mělo docházet k fyzickému napadání mezi několika lidmi, na místě byl ztotožněn mj. žalovaný, který se přes hlídku snažil dostat k panu [jméno] [jméno], který mu předtím nadával, jeho pokus byl marný, začal policisty napadat a poškozený pprap. [příjmení] utržil ránu do levé strany obličeje, čímž mu spadly dioptrické brýle, poté žalovaný chytl poškozeného kolem krku a natlačil ho na služební vůz přivolané městské policie, kam poškozený hlavou narazil, následně poškozený dostal 2 rány kolenem do zad, poté byl žalovaný zpacifikován, poškozený po ukončení směny z důvodu stupňující se bolesti v oblasti krční páteře a beder navštívil [nemocnice] sv. [obec] ve [obec]. Z lékařské zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že poškozený byl omezen na hybnosti páteře, byla mu předepsána analgetika při bolesti, nařízen klidový režim a uložena povinnost nosit krční límec, další kontrola byla nařízeno po uplynutí jednoho týdne. Z úředního záznamu (nadepsaného slovem„ Koncept“) o použití donucovacího prostředku ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaný pokusil přes zasahující policisty protlačit a když se mu to nepodařilo, zaútočil pěstmi, trefil poškozeného pěstí do obličeje, chytil ho kolem krku a narazil hlavou na služební vozidlo městské policie. Z rozhodnutí náměstka ředitele Krajského ředitelství policie kraje Vysočina pro ekonomiku ze dne 31. 3. 2022, č.j. KRPJ-14311-17/ČJ-2022-1600HS-U soud zjistil, že poškozenému byl přiznána náhrada za ztrátu na služebním příjmu po dobu neschopnosti ke službě ve výši rozdílu mezi jeho průměrným služebním příjmem před vzniku služebního úrazu, který činí 34 764 Kč a dosaženým služebním příjmem nebo nemocenským, protože se jedná o služební úraz. Z údajů o služebním poměru ze dne [datum] soud zjistil, že dočasná pracovní neschopnost poškozeného trvala od [datum] do [datum], výše průměrného služebního příjmu za rok 2021 činila 34 764 Kč, tarifní plat za leden a únor 2022 činil 27 320 Kč, rizikový příplatek 6 300 Kč a osobní příplatek 800 Kč, v únoru 2022 činila nemoc 30,5 hodin, což odpovídá tarifnímu platu 5 555,07 Kč a příplatkům 1 281 Kč, respektive 162,67 Kč, zaokrouhlení činilo 0,26 Kč, hrubá mzda tak činila 6 999 Kč, podíl zaměstnavatele na zdravotním pojištění 693 Kč a na sociálním pojištění 1 736 Kč, náhrada za ztrátu na služebním příjmu činila 70 Kč a celkem se tedy jednalo o 9 428 Kč. Z rozhodnutí náměstka ředitele Krajského ředitelství policie kraje Vysočina pro ekonomiku ze dne 23. 6. 2022, č.j. KRPJ-14311-29/ČJ-2022-1600HS-U soud zjistil, že poškozenému byla přiznána náhrada za bolest 13 750 Kč a náhrada účelně vynaložených nákladů 400 Kč. Ze zápisu o převozu ze dne [datum] a jeho příloh soud zjistil, že žalovaný byl v čase od 2:20 do 4:09 dopraven za asistence Policie České republiky dopraven z [obec] do [obec] vozidlem [anonymizována dvě slova] o objemu válců 1986 cm3 a počtu 44 ujetých kilometrů, jelikož odmítl dechovou zkoušku a zasahující lékař doporučil jeho umístění na protialkoholní záchytnou stanici, kde mu nebyl test na hladinu alkoholu v krvi rovněž proveden, jelikož byl vulgární, nespolupracoval a choval se podivínsky, zároveň soud z přílohového záznamu ze záchytné stanice zjistil, že žalovaný páchnul po alkoholu a ošetřujícímu lékaři sdělil, že požil láhev [jméno] [příjmení] 0,75 l. Z vyčíslení náhrady za použití služebního vozidla ze dne [datum] soud zjistil, že tato činí 206,8 Kč za základní náhradu za použití vozidla a 143 Kč za pohonné hmoty při průměrné spotřebě vozidla 9 l [číslo] km, po haléřovém zaokrouhlení tedy náhrada činila 350 Kč. Z předžalobních výzev ze dne [datum] a [datum] včetně zpátečních lístků soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě náhrady škody 23 648 Kč a 350 Kč.

6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že dne [datum] v čase 0:06 hodin dorazil poškozený jako člen hlídky Policie České republiky k nahlášenému napadání mezi několika lidmi. Žalovaný se pokusil napadnout dalšího účastníka šarvátky a při té příležitosti udeřil poškozeného, který se mu snažil v napadání bránit, do tváře, následně jej chytil kolem krku a udeřil s ním hlavou o přistavené vozidlo městské policie, po té poškozeného kopl dvakrát kolenem do zad. Žalovaný byl následně na doporučení lékaře v čase od 2:20 hodin do 4:09 hodin převezen z [obec] do Protialkoholní záchytné stanice v [obec], kde žalovaný opětovně odmítl dechovou zkoušku, avšak doznal se k pití alkoholu, po kterém zjevně zapáchal. Poškozený pociťoval po skončení směny bolesti a nechal se proto vyšetřit v nemocničním zařízení, kde mu byl nařízen klidový režim po dobu jednoho týdne, pracovní neschopnost poškozeného trvala od [datum] do [datum], což odpovídalo 30,5 hodinám z pracovního fondu a poškozenému byla přiznána a musela být žalobkyní i vyplacena náhrada ve výši 9428 Kč za služební příjem po dobu nemoci a ztrátu na služebním příjmu, ve výši 13 750 Kč za bolest a ve výši 400 Kč za účelně vynaložené náklady spojené s léčením. Žalobkyně nadto nesla i náklady související s přepravou žalovaného na protialkoholní záchytnou stanici ve výši 350 Kč. <i>7. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.</i> <i>Podle § 2917 o. z. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih.</i> <i>Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).</i> <i>Podle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.</i> <i>Podle § 101 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen„ služební zákon“), příslušník, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, má nárok na a) náhradu za ztrátu na služebním příjmu, b) náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, c) náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, d) jednorázové odškodnění, e) náhradu věcné škody.</i> <i>Podle § 112 odst. 1 služebního zákona má příslušník nárok na služební příjem za výkon služby. Nárok na služební příjem má také v dalších případech, kdy to stanovuje zákon. Za služební příjem se považují peněžitá plnění poskytovaná příslušníkovi bezpečnostním sborem ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem. Příslušník s kratší dobou služby má nárok na služební příjem odpovídající této kratší době služby.</i> <i>Podle § 124 odst. 5 písm. a) a b) služebního zákona se příslušníkovi poskytuje služební příjem po dobu prvního měsíce neschopnosti ke službě nebo nařízené karantény, nebo nejdéle po dobu 12 měsíců od počátku neschopnosti ke službě, jde-li o neschopnost ke službě v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání.</i> <i>Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (dále jen„ ZoSZS“), osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.</i> <i>Podle § 89e odst. 1 ZoSZS prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.</i> 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Žalovaný napadl dne [datum] v časných ranních hodinách službu konajícího poškozeného a způsobil mu tím služební úraz včetně navazující pracovní neschopnosti ve dnech od [datum] do [datum], díky čemuž poškozený, který byl ve služebním poměru k žalobkyni, nemohl v rozsahu 30,5 hodin vykonávat své povolání. Žalobkyni tím vznikla vinou chování žalovaného povinnost ve smyslu ust. § 2952 o.z., § 101, § 112 odst. 1 a § 124 odst. 5 písm. a) služebního zákona, vyplatit poškozenému v souvislosti s jeho služebním úrazem částku v celkové výši 23 578 Kč jako náhradu ve výši 9 428 Kč za služební příjem a ztrátu na služebním příjmu, ve výši 13 750 Kč za bolest a ve výši 400 Kč za účelně vynaložené náklady spojené s léčením, to vše přiznáno rozhodnutími náměstka ředitele Krajského ředitelství policie kraje Vysočina pro ekonomiku. Ve smyslu ust. § 2917 o. z. vznikl žalobkyni tzv. regresní nárok vůči žalovanému ve výši odpovídající vyplacenému nároku dle § 101 služebního zákona, jelikož právě žalovaný žalobkyní uhrazenou škodu svým chováním dne [datum] poškozenému ve skutečnosti způsobil. Žalovaný byl ve smyslu ust. § 89b odst. 1 dále týž den na pokyn lékaře záchranné služby doporučen k převozu do protialkoholní záchytné stanice v [obec], poněvadž vykazoval známky opilosti. Jelikož má soud za prokázané, že žalovaný byl zjevně pod vlivem alkoholu, vznikla mu v souladu s ust. § 89e odst. 1 ZoSZS i povinnost uhradit žalobkyni náklady na dopravu do zdravotnického zařízení ve výši 350 Kč po zaokrouhlení o haléřové vyrovnání, které odpovídají převozu za asistence dvou příslušníků žalobkyně vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka], s kombinovanou spotřebou benzinu 9 l [číslo] km, při průměrné ceně pohonných hmot 36,1 Kč, sazbě základní náhrady 4,7 Kč za 1 km jízdy, kdy celkem bylo ujeto 44 km. Žalovaný byl vyzván k úhradě obou plnění se splatností do [datum], respektive [datum], protože byl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z., přísluší žalobkyni vedle jistiny též úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nároku na úhradu částky 23 928 Kč s příslušenstvím soud vyhověl (výrok I.), žalobu v části týkající se 70 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení, to vše představující náhradu za ztrátu na služebním příjmu, zamítl (výrok II.), jelikož tato část škody byla požadována duplicitně. Náhrada 70 Kč byla již součástí vyplacené náhrady ve výši 9 428 Kč (blíže vyčíslení ze dne [datum]), představující jak náhradu za služební příjem, tak náhradu za ztrátu na služebním příjmu.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení z 99,7 % úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, když výši neúspěchu považoval soud za zanedbatelnou. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, a to za každý ze dvou úkonů dle § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky (tj. výzva k plnění ze dne [datum] a návrh ve věci samé, když dvojmo opatření listinných důkazů a vyčíslení spotřeby soud nepovažoval za úkon ve smyslu § 1 odst. 3 uvedené vyhlášky, toliko za plnění povinnosti tvrzení a důkazní žalobcem, stejně tak se soudu nejevilo účelné a v souladu s procesní ekonomií, že žalobkyně vyzvala žalovaného v krátkém časovém sledu 6dní v rámci svého stejného organizačního odboru dvěma výzvami k úhradě vyčíslené škody, namísto výzvou společnou, jak ostatně správně učinila v návrhu ve věci samé), tj. 600 Kč. Na rozdíl od návrhu žalobkyně soud došel k názoru, že první část sporu z titulu vyplacených náhrad byla uplatněna žalobkyní u zdejšího soudu nikoliv opakovaně a doposud na ne zcela ustáleném vzoru, jelikož naposledy zdejší soud obdobný případ v řízení civilním sporném (nikoliv elektronickém rozkazním) řešil v roce 2019, a to na základě zcela odlišného žalobního vzoru, proto žalobkyni náleží náhrada nikoliv snížená.

10. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Jelikož žalobkyně je podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích od poplatkové povinnosti osvobozena, přešla na žalovaného povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v částce 960 Kč (dle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku poplatků), soud proto žalovanému poplatkovou povinnost výrokem č. III tohoto rozsudku v uvedené výši uložil.

11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).