11 C 95/2023

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného pro zaplacení částky 82 881 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 82 881 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 82 881 Kč ode dne datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet č. bankovní účet, variabilní symbol.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 745 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně na účet č. bankovní účet, variabilní symbol.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne datum u místně nepříslušného Okresního soudu Brno-venkov domáhala po žalovaném zaplacení částky 82 881 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa na adrese obec a číslo dne datum byl pracovníky servisní firmy žalobkyně zjištěn neoprávněný odběr elektřiny. Na uvedeném odběrném místě došlo k ukončení smluvního vztahu z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, nicméně žalovaný pokračoval v odběru elektřiny i nadále, tedy bez uzavřené platné obchodní smlouvy. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Žalobkyně provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, a tuto částku ve výši 82 881 Kč žalovanému vyúčtovala. Žalobkyně žalovaného vyzvala před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu ničeho neuhradil.

2. Okresní soud Brno-venkov vyslovil usnesením ze dne 16. 2. 2023, č. j. 8 C 211/2022-24 svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou, neboť šetřením Policie ČR bylo zjištěno, že žalovaný se fakticky zdržuje na adrese adresa žalovaného.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil.

4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (účastníci se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřili). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

5. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:

6. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa ID číslo, pořadové číslo kontroly 1, soud zjistil, že dne datum byla provedena kontrola odběrného místa na adrese adresa žalovaného, při které byl zjištěn odběr elektřiny, přestože dosavadní smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny byla ukončena ke dni datum (stav VT 28 067), zároveň byla provedena demontáž elektroměru. Stav elektroměru (VT) činil 39 484. Ze stanovení výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny – NN a ze stanovení výše oprávněných nákladů soud zjistil, že za období od datum do datum byla na odběrném místě adresa žalovaného, neoprávněně odebrána elektřina v množství 11 417 kWh, tj. 11,417 MWh. Žalobkyni jako provozovateli distribuční soustavy tak vznikla škoda ve výši 64 286,71 Kč Náklady na zjištění neoprávněného odběru elektřiny činily 4 210 Kč. Zároveň byl zjištěn i způsob výpočtu náhrady škody za energii včetně daně z energie a dále přehled jednotlivých položek, které jsou zahrnuty do celkové výše oprávněných nákladů. Z faktury číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 82 881 Kč jako náhradu za neoprávněný odběr elektřiny z distribuční soustavy na adrese adresa žalovaného. Z uznání dluhu a dohody o náhradě škody soud zjistil, že žalovaný výši škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě na adrese adresa žalovaného, ve výši 68 496,71 Kč bez DPH uznal co do důvodu a výše s tím, že se jej zavázal zaplatit na účet žalobkyně v termínu stanoveném jako termín splatnosti na faktuře. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu.

7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaný neoprávněně odebíral elektřinu v odběrném místě na adrese adresa žalovaného, ačkoliv neměl řádně uzavřenou smlouvu, ta byla žalobkyní vypovězena pro neplacení ceny dodané elektřiny ke dni datum. Tím způsobil žalobkyni škodu nejen na úplatě za odebranou elektřinu, ale též na nákladech, které žalobkyni vznikly v souvislosti se zjišťováním a odstraněním neoprávněného odběru. Žalovaný svůj dluh uznal co do důvodu a výše, žalobkyni však na svůj dluh ničeho neuhradil, ačkoliv k tomu byl opakovaně vyzván. Žalobkyně vystavila žalovanému za neoprávněný odběr fakturu znějící na žalovanou částku se splatností dne datum. Žalovaný však dosud žalobkyni ničeho zaplatil a žalobkyni tak dluží částku celkem ve výši 82 881 Kč. Z důvodu prodlení na straně žalovaného s úhradou dlužné částky požaduje žalobkyně také úrok z prodlení z dlužné částky.

8. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Podle § 2951 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, a to § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.

9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se v souladu s § 51 energetického zákona dopustil v odběrném místě na adrese adresa žalovaného, v důsledku čehož žalobkyni v souladu s § 51 odst. 3 energetického zákona vzniklo vůči žalovanému právo na náhradu vzniklé škody, která zahrnuje nárok na náhradu za neoprávněný odběr elektrické energie ve výši 77 787 Kč (64 286,71 Kč bez DPH) a dále nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 5 094 Kč (4 210 Kč bez DPH). Nadto žalovaný v souladu s ustanovením § 2053 občanského zákoníku jednostranným právním jednáním svůj závazek vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého závazku ve smyslu § 1968 o. z., má žalobkyně právo dle § 1970 o. z. na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období od datum, tj. ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury, do zaplacení. Proto soud žalobě vyhověl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 745 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 145 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění a žaloba).

11. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyně. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.