12 C 109/2020

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou se sídlem adresa , rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Trávníčkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku p. [číslo] – orná půda ve výměře 1031 m2, zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou, na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], se zrušuje.

II. Pozemek p. [číslo] – orná půda ve výměře 1031 m2, zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou, na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání jejího podílu částku 400 000 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek za návrh na tzv. širší vypořádání podílového spoluvlastnictví částku 9 750 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na úhradu širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví částku 195 000 Kč představující ½ částky vynaložené žalobcem na pořízení společné nemovité věci, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši 1 448,50 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši 1 448,50 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou ze dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil a vypořádal jeho podílové spoluvlastnictví se žalovanou, když uvedl, že spolu se žalovanou nabyli kupní smlouvou ze dne [datum] do rovnodílného podílového spoluvlastnictví pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v obci a kat. území [obec], které byly následně sloučeny do nově vzniklé parcely [číslo] půda o výměře 1031 m2. Na základě tohoto titulu jsou nyní se žalovanou podílovými spoluvlastníky, každý se spoluvlastnickým podílem k jedné polovině pozemku p. [číslo] zapsaného v katastru nemovitosti na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec]. Účastníci nabyli předmětný pozemek v době, kdy trvala jejich známost, a plánovali společný život včetně stavby domu na uvedeném pozemku. Jejich společné soužití však bylo před delší dobou ukončeno a účel, pro který účastníci pozemek nabyli, nebyl naplněn. Žalobce proto žalované navrhoval uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že by předmětný pozemek nabyl do svého vlastnictví žalobce. Žalovaná toto neakceptovala. Proto se domáhá zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví k předmětnému pozemku touto žalobou. V zájmu účelného využití společné nemovité věci žalobce navrhl, aby byl pozemek přikázán do jeho výlučného vlastnictví, neboť rozdělení pozemku není dost dobře možné. Žalobce současně navrhoval, aby byly vypořádány pohledávky a dluhy, které souvisejí s podílovým spoluvlastnictvím nebo společnou věcí. Žalobce kupní smlouvou ze dne [datum] prodal bytovou jednotku [číslo] v k. ú. Město Žďár, která byla v jeho výlučném vlastnictví, za kupní cenu 1 250 000 Kč, přičemž z těchto výlučných prostředků žalobce byla uhrazena celá kupní cena předmětného pozemku, a to tak, že kromě rezervační zálohy ve výši 60 tis. Kč realitní kancelář [právnická osoba], která současně zajišťovala jak prodej jednotky, tak i koupi pozemku, vyplatila část kupní ceny bytu přímo [jméno] [příjmení], který kupní smlouvou ze dne [datum] předmětný pozemek prodával. Uvedená rezervační záloha byla uhrazena prostřednictvím zápůjčky, kterou žalobce následně vypořádal rovněž z výlučných finančních prostředků, které obdržel z prodeje bytu. Žalobce považuje za spravedlivé, aby částka celkem ve výši 390 tis. Kč představující kupní cenu pozemku hrazenou z jeho výlučných prostředků, byla ve smyslu ust. § 1148 odst. 1 o. z. v souvislosti se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví vypořádána. V takovém případě žalované náleží obvyklá cena jejího spoluvlastnického podílu snížená o částku 195 tis. Kč, kterou za žalovanou v souvislosti s pořízením společné věci zaplatil žalobce.

2. Žalovaná s podanou žalobou souhlasila a uvedla, že není sporu o tom, že se žalobcem nabyli do rovnodílného spoluvlastnictví shora uvedené pozemky následné sloučené do jednoho pozemku p. [číslo] – orná půda o výměře 1031 m2. Rovněž není sporu o tom, že od žalobce obdržela návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaná projevila zájem, aby zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo vyřešeno smírnou cestou, tj. uzavřením dohody, kdy navrhla, že předmětný pozemek převezme do svého výlučného vlastnictví a žalobci by vyplatila částku 400 Kč za m2. Uvedla však, že nevidí důvod, aby byla nějaká investice předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví. Pokud jde o tvrzenou investici, žalovaná uvedla, že nebyla prokázána existence jakéhokoliv jejího dluhu, který má být následně vypořádán. Nebylo tvrzeno ani dokazováno, o jaký závazkový právní vztah by se mělo jednat a co je jeho obsahem. Jednak by musela být investice žalobce do nemovitosti prokázána, ale i pokud by byla prokázána, nejedná se o žádný dluh žalované. V daném případě se nejedná o vypořádání společného jmění manželů, kde by samozřejmě žalobcem uváděné„ výlučné prostředky žalobce“ byly zohledněny v rámci vypořádání. Žádnou takovou úplatu však institut podílového spoluvlastnictví neobsahuje a nelze hledat jakékoliv umělé analogie k institutu společného jmění manželů. Z procesní opatrnosti žalovaná vznesla námitku promlčení jakéhokoliv tvrzeného závazku, který by snad měl v souvislosti s podílovým spoluvlastnictvím existovat mezi žalobcem a žalovanou. Pokud měl nějaký dluh vzniknout, došlo k tomu v roce 2012 a promlčecí lhůta tedy uplynula. Pokud by žalobce provedl tvrzenou úhradu (investici), pak není zřejmé, proč souhlasil se zápisem vlastnického práva do katastru nemovitostí tak, že se on i žalovaná stanou každý vlastníkem spoluvlastnického podílu v rozsahu id. ½, a nechtěl, aby jeho tvrzená investice byla zohledněna ve zvýšení jeho spoluvlastnického podílu. V tomto smyslu uzavřel kupní smlouvu, po celou dobu je takto pozemek evidován v katastru nemovitostí a žalobce tedy po celou dobu věděl, že žalovaná je rovnodílným spoluvlastníkem. Nejedná se tedy pro něj o záležitost novou, ale věděl o ní více než 8 let. Žalovaná dále dodala, že je čistě vůlí kupujících, jakým způsobem si podíly na pořizované věci rozdělí. Podle názoru žalované není na místě po 8 letech od uzavření kupní smlouvy zpochybňovat podíl, na kterém se tehdy kupující zcela svobodně při plném vědomí a plné svéprávnosti dohodli. Žalobce tedy svůj požadavek na zohlednění svých údajných investic zakládá na zcela neurčitém nároku. Žalovaná neeviduje žádný závazek vůči žalobci.

3. Žalobce zareagoval replikou a uvedl, že žalobce v žalobě popsal, jakým způsobem k úhradě kupní ceny za předmětný pozemek došlo, když prodal bytovou jednotku ze svého výlučného vlastnictví a z kupní ceny, kterou obdržel na účet realitní kanceláře, byla přímo uhrazena kupní cena pozemku. Odkazoval na obsah dané kupní smlouvy. Uvedl dále, že mezi účastníky, kteří žili ve družském poměru a pozemek kupovali za účelem stavby domu pro společné bydlení, bylo dohodnuto, že žalobce uhradí za žalovanou i kupní cenu jejího spoluvlastnického podílu a žalovaná v souvislosti s realizací stavby na předmětném pozemku prodá byt, který měla ve svém výlučném vlastnictví, prostředky získané prodejem bytu použije na stavbu společného domu a tím doje k vyrovnání nákladů na pořízení pozemku i stavby tak, aby se oba účastníci na těchto společných věcech podíleli rovným dílem a náklady z jejich strany vynaložené odpovídaly velikosti jejich podílů. Účastníci se však ohledně stavby společného domu na předmětném pozemku dostali pouze k vyhotovení studie, následně přípravu stavby odložili a na místo její realizace v roce 2018 soužití ukončili. Tímto popsaným způsobem vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši 195 tis. Kč, tedy v rozsahu částky, kterou na úhradu jejího spoluvlastnického podílu na předmětném pozemku vynaložil žalobce. Z tohoto pohledu tedy žalobce považuje za spravedlivé, aby částka 195 tis. Kč představující jeho pohledávku vůči žalované z titulu bezdůvodného obohacení, byla v souvislosti se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví zohledněna.

4. Při jednání dne [datum] potom žalobce odmítl námitku promlčení, kterou vznesla žalovaná s tím, že účastníci byli dohodnuti o tom, že na daném pozemku provedou stavbu rodinného domu, k tomu také měli vypracovanou studii a teprve až v roce 2018 ukončili své soužití. Teprve potom odpadl důvod pro takový postup, promlčení by nastalo někdy ve druhé polovině roku 2020. Učinil nesporným, že žalovaná uhradila rezervační zálohu, kterou jí ale on vrátil, neboť ze svého účtu vybral částku 60 tis. Kč a tato rezervační záloha byla zaplacena buď žalované, nebo jejím rodičům, kteří jí tyto finanční prostředky poskytli.

5. Žalobce potom dne [datum] doplnil žalobu s odkazem na ust. § 1148 odst. 1 o. z. s tím, že při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vypořádají pohledávky a dluhy související se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Žalobce považoval za spravedlivé, aby částka celkem ve výši 390 tis. Kč představující kupní cenu pozemku uhrazenou z jeho výlučných prostředků, byla v souladu s uvedeným zákonným ustanovením v souvislosti se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví vypořádána a navrhl, aby na vypořádací podíl náležející dle žalobního návrhu žalované byla započtena polovina částky vynaložená žalobcem z jeho výlučných prostředků na pořízení společné věci, tedy částka 195 tis. Kč. V tomto směru tedy svoji žalobu doplnil.

6. Při jednání dne [datum] potom žalobce opravil svoje právě uvedené doplnění žaloby tak, že se domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci v rámci širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví částku 195 tis. Kč představující ½ částky vynaložené žalobcem na pořízení společné věci. Následně soud usnesením vyhlášeným při jednání připustil rozšíření žaloby v opraveném znění.

7. Žalobce potom soudu předložil ke své solventnosti výpis ze svého podnikatelského účtu č. [bankovní účet] za září 2021, z něhož vyplynulo, že žalobce vládne disponibilním zůstatkem 431 068,72 Kč. Žalovaná potom k témuž účelu soudu předložila výpis z účtu svého právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] č. [bankovní účet], z něho vyplynulo, že Mgr. L. [příjmení] poskytl částku 400 tis. Kč se zprávou pro příjemce – zápůjčka [celé jméno žalované], a to dne [datum] zástupce žalované advokát Mgr. [jméno] [příjmení] potom tvrdil, že má se žalovanou a Mgr. [příjmení] uzavřenu smlouvu o úschově.

8. Žalobce potom soudu sdělil, že na předmětném pozemku si hodlá postavit rodinný dům, prodal byt, nyní žije v nájmu u svých rodičů. Nemá zatím žádnou projektovou dokumentaci či nějaké správní rozhodnutí, čeká na rozhodnutí soudu.

9. Žalovaná soudu sdělila, že se zatím rozmýšlí, jak by s pozemkem naložila, nicméně mít domeček bylo jejím snem. Pozemek si sama vyhlédla, má byt, který může prodat, bydlí ve čtyřbytovce a na své zahrádce si předpěstovává stromky, které by si u domu na předmětném pozemku vysázela. V souladu s filosofií fenk-šu-ej má připraven návrh domu, a to v počítači u své známé.

10. Žalobce uvedl, že tato dokumentace byla zpracována v době, kdy spolu účastníci ještě žili.

11. Z provedeného dokazování, a to z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako prodávajícím a kupujícími [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za vedlejší účasti Realitní kanceláře [právnická osoba] soud zjistil mimo jiné, že touto kupní smlouvou žalobce prodal ze svého výlučného vlastnictví bytovou jednotku [číslo]„ byt nacházející se v budově [adresa], byt. dům“ v části obce Žďár nad Sázavou 1, stojící na pozemku p.č. 2093, zastavěná plocha na nádvoří a p.č. 2094, zastavěná plocha a nádvoří, a s touto jednotkou související spoluvlastnický podíl o velkosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], bytový dům, spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku p.č. 2092 plocha a nádvoří a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku p.č. 2093 plocha a nádvoří, jak je vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou, na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] vedených pro obec Žďár nad Sázavou a kat. území Město Žďár. Sjednaná kupní cena činila 1 250 000 Kč a byla stranou kupující zaplacena společně a nerozdílně tak, že částku kupní ceny ve výši 188 000 Kč byla zaplacena z vlastních zdrojů kupujících nejpozději do [datum] do úschovy zprostředkující realitní kanceláře ([právnická osoba]) na zde uvedený její účet, a část kupní ceny ve výši 1 062 000 Kč byla zaplacena kupujícími nejpozději do [datum] rovněž do úschovy realitní kanceláře na zde uvedený účet. Kupní cena deponovaná u realitní kanceláře potom byla vyplacena tak, že částka ve výši 390 tis. Kč byla vyplacena do pěti pracovních dnů ode dne podání návrhu na vklad vlastnického práva podle této kupní smlouvy do katastru nemovitostí tak, že v uvedené lhůtě bude realitní kanceláří interně přeúčtována na úhradu kupní ceny za jinou nemovitost kupovanou stranou prodávající prostřednictvím realitní kanceláře, a to v rámci obchodního případu realizovaného realitní kanceláří pod [variabilní symbol]. [příjmení] kupní ceny potom byl vypořádán způsobem zde dále uvedeným. Vklad vlastnického práva dle této kupní smlouvy pro kupující byl proveden rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou, rozhodnutím sp. zn. V [číslo] 2012 [číslo] ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

12. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], jako prodávajícím, a kupujícími [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalované] za vedlejší účasti Realitní kanceláře [právnická osoba] soud zjistil mimo jiné, že touto kupní smlouvou prodávající prodal ze svého výlučného vlastnictví žalobci a žalované, každému do jeho výlučného vlastnictví spoluvlastnický podíl id. ½, za sjednanou kupní cenu 195 000 Kč pro každého kupujícího, a to pozemky p. [číslo] – orná půda, p. [číslo] půda a p. [číslo] – ost. pl., jak je vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou, na [list vlastnictví] vedeným pro obec a kat. území [obec]. Sjednaná kupní cena činila 390 000 Kč. Bylo sjednáno, že celková kupní cena 390 tis. Kč bude stranou kupující zaplacena společně a nerozdílně nejpozději do [datum]. Kupní cenu hradí strana kupující z prostředků získaných prodejem jiné nemovitosti realizované prostřednictvím realitní kanceláře pod číslem zakázky [číslo]. Kupní cena tedy bude uhrazena tak, že bude tato částka v uvedené lhůtě realitní kanceláří interně přeúčtována pod [variabilní symbol] na úhradu kupní ceny dle této smlouvy; vše ovšem za předpokladu, že v uvedeném termínu budou splněny smluvní podmínky sjednané v zakázce [číslo] pro výplatu (přeúčtování) částky 390 tis. Kč ve prospěch kupujících. Vklad vlastnického práva dle této kupní smlouvy pro kupující byl proveden rozhodnutím Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Žďár nad Sázavou, rozhodnutím sp. zn. V [číslo] 2012 [číslo] ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

13. Z korespondence účastníků, a to z dopisu zástupce žalobce advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že jeho prostřednictvím žalobce vyzval žalovanou ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku p. [číslo] o výměře 1031 m2 v obci a k. ú. [obec]. Uvádí se zde, že kupní cena byla nepochybně uhrazena z výlučných prostředků žalobce, které získal prodejem bytu ve Žďáře nad [jméno], když jak prodej tohoto bytu, tak koupi pozemků zajišťovala stejná realitní kancelář, která přímo z kupní ceny bytu hradila kupní cenu pozemků a vyplácena již jen pouze vzniklý rozdíl. Žalobce projevil zájem získat předmětný pozemek do svého výlučného vlastnictví a vzájemné podíly vypořádat, když v rámci tohoto vypořádání budou zcela nepochybně zohledněny jeho výlučné finanční prostředky na koupi společného pozemku a k vypořádání podílů bude zůstávat rozdíl mezi současnou obvyklou cenou pozemku a kupní cenou uhrazenou z výlučných prostředků žalobce. Žalovaná potom rovněž prostřednictvím svého zástupce advokáta Mgr. [jméno] [příjmení] sdělila, že upřednostňuje zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou. Nevidí však důvod, aby při vypořádání byly jakýmkoliv způsobem zohledněny tvrzené investice žalobce do nemovitosti. Žalovaná necítí vůči žalobci žádný závazek. Není zřejmé, na základě jakého právního titulu by tyto investice měly být zohledněny a na základě jakého zákonného ustanovení jsou požadovány. Žalovaná jako rovnodílný spoluvlastník nemovitosti navrhla, že se stane výlučnou vlastnicí předmětné nemovitosti a žalobci vyplatí jím zmiňovanou částku 400 Kč za m2, tedy 206 200 Kč, a je schopna ji vyplatit jednorázově.

14. Z výpisu za kat. nemovitostí ze dne [datum] a ze dne 5. 3. 2021 zjistil, že žalobce a žalovaná jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci, každý s podílem o velkosti id. ½, pozemku p. [číslo] půda ve výměře 1031m 2.

15. Z příjmových pokladních dokladů vydaných realitní kanceláří [právnická osoba] dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že jimi bylo potvrzeno přijetí částek 5 000 Kč a 43 000 Kč v hotovosti do poklady této realitní kanceláře od žalované z důvodu přijaté zálohy a doplatku zálohy na pozemek [obec] p. [číslo].

16. Z Potvrzení o převzetí nabídky soud zjistil, že bylo sepsáno mezi Realitní kanceláří [právnická osoba], kancelář [obec] jako zprostředkovatelem, a žalovanou jako zájemcem dne [datum] a žalovaná jako zájemce písemně potvrdila, že dne [datum] provedla osobně za účasti zástupce uvedené realitní kanceláře prohlídku nemovitostí, a to pozemků p. [číslo]. Výše kupní ceny činila 390 tis. Kč. Současně prohlásila, že v případě realizace koupě jí nabídnuté nemovitosti uvedené realitní kanceláři, zprostředkovateli, zaplatí provizi v celkové výši 40 tis. Kč + DPH. Dále prohlásila, že si je vědoma toho, že nabídka byla určena jenom jí, jakožto konečnému adresátu, a zavázala se vůči uvedené realitní kanceláři uchovat jí předané a žalovanou převzaté informace v tajnosti a nezneužít je na úkor realitní kanceláře, a to ani ve prospěch žalované ani ve prospěch třetích osob.

17. Z výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalobce dne [datum] provedl výběr hotovosti částky 60 tis. Kč.

18. Ze znaleckého posudku vypracovaného soudem ustanoveným znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí [celé jméno znalce] dne [datum] za účelem určení ceny obvyklé předmětného pozemku soud zjistil, že na základě provedeného místního šetření a dalších zde uvedených podkladů určil cenu obvyklou pozemku p. [číslo] půda ve výměře 1031 m2 ve výši 800 000 Kč. Znalec uvedl mimo jiné, že předmětný pozemek se nachází v „ Jv“ okrajové části obce Velká Losenice v lokalitě„ Pod Peperkem“. Pozemek tvoří územní proluku mezi novostavbou RD [adresa] a starším RD [adresa], území je mírně sklonité. Na oceňovaný pozemek potom ze strany„ J“ a„ Jv“ navazuje nová lokalita„ Pod Peperkem II“. Příjezd a přístup k předmětnému pozemku je z místní asfaltové komunikace na pozemku p. [číslo] přes malou nezpevněnou část pozemku p. [číslo] v němž jsou vedené některé IS. Pozemek není oplocen, nenachází se na něm žádné stavby ani venkovní úpravy. Ke dni ocenění je užíván jako zemědělský pozemek (v části orná půda, v části trvalý travní porost) a v části plochy jako zahrada. Dle sdělení žalobce není na pozemek vydán územní souhlas ani souhlas s provedením ohlášené stavby ani uzavřena veřejnoprávní smlouva umožňující umístění nebo výstavbu jakékoliv stavby. Na oceňovaném pozemku nebo na jeho„ Sv“ hranici se nachází vodovodní přípojka pro tento pozemek. V zelené ploše pozemku p. [číslo] ve vzdál. cca 0,50 – 1,50 m jsou vedení zemní kabelové rozvody elektro NN a optický kabel spol. [právnická osoba] [obec]. Na protější straně ve vzdálenosti cca 8 - 9 m od hranice pozemku je v zemi veden STL, rozvod zemního plynu (odbočka na oceňovaný pozemek není provedena). Stejně tak není provedena kanalizační přípojka. Pozemek se nachází v zastavěném území obce a v převažující ploše se nachází v plochách smíšených obytných forem, jejichž hlavní využití je zabezpečení potřeby individuálního bydlení v nízkopodlažních objektech obklopených soukromou zelení v kvalitním prostředí. V okolní zástavbě oceňovaného pozemku a na něho navazujících územních plochách se nenachází zástavba s negativními vlivy na rodinné bydlení. V katastru nemovitostí je evidován jako orná půda. Znalec pozemek ocenil jako pozemek, který je zahrnut do platného územního plánu jako pozemek určený k zastavění. Znalec cenu obvyklou předmětného pozemku stanovil na základě porovnávací metody ocenění v již uvedených 800 000 Kč.

19. Dle ust. § 1140 odst. 1 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

20. Dle ust. § 1140 odst. 2 o.z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého spoluvlastníků.

21. Dle ust. § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

22. Dle ust. § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

23. Dle ust. § 1147 věta první o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

24. Dle ust. § 1148 odst. 1 o.z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

25. Dle ust. § 1148 odst. 2 o.z. každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví.

26. Žalobce se v tomto řízení domáhal zrušení a vypořádání svého podílového spoluvlastnictví se žalovanou k nemovité věci, a to pozemku p. [číslo] půda ve výměře 1031 m2 zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec] s tím, aby tento pozemek, jehož obvyklá cena byla znalcem stanovena v částce 800 tis. Kč, byl přikázán do jeho výlučného vlastnictví oproti jeho povinnosti vyplatit žalované vypořádací podíl, a současně požadoval širší vypořádání podílového spoluvlastnictví účastků, když požadoval po žalované zaplacení jedné poloviny kupní ceny předmětného pozemku, tj. částku 195 tis. Kč, kterou zaplatil ze svých výlučných prostředků.

27. Žalovaná s podanou žalobou souhlasila, souhlasila se zjištěnou obvyklou cenou, ale navrhovala přikázání předmětného pozemku do svého výlučného vlastnictví oproti výplatě vypořádacího podílu žalobci. Úhradu částky 195 tis. Kč odmítla s tím, že žalobci ničeho nedluží a z procesní opatrnosti vznesla námitku promlčení jeho případného nároku.

28. Soud ve věci provedl dokazování ve shora uvedeném rozsahu a po zhodnocení provedených důkazů, a to každého jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, došel k závěru, že žalobě lze vyhovět.

29. Na základě shora uvedeného dokazování má soud za zcela jednoznačně prokázané a mezi účastníky ani o tom není sporu, že jsou podílovými spoluvlastníky nemovité věci, a to pozemku p. [číslo] půda ve výměře 1031 m2 zapsaného v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro obec a kat. území [obec], přičemž velikost podílu každého ze spoluvlastníků je id. ½. Dále má soud za prokázané, že oba tito spoluvlastníci jsou ve shodě, že chtějí toto své podílové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat je. Rovněž oba účastníci jsou ve shodě, pokud se jedná o cenu obvyklou předmětných nemovitých věcí, která byla zjištěna znaleckým posudkem [celé jméno znalce] ze dne ze dne [datum] [číslo] 2021. Výše vypořádacího podílu vyplývající z právě uvedeného znaleckého posudku mezi účastníky rovněž sporná nebyla. Stejně tak nebylo mezi účastníky sporu o tom, že pozemek není dělitelný, neboť byl kupován a byl určen ke stavbě rodinného domu.

30. Protože ani v průběhu soudního řízení se spoluvlastníci, účastníci řízení, nedohodli na tom, kdo z nich se stane výlučným vlastníkem předmětného pozemku, byl soud žalobou povolán k tomu, aby o zrušení spoluvlastnictví účastníků ke shora uvedené nemovité věci rozhodl sám (viz. ust. § 1143 o.z.).

31. Soud po zhodnocení provedených důkazů shora uvedeným způsobem došel k závěru, že předmětný pozemek je v katastru nemovitostí veden jako orná půda, i fakticky zatím je obhospodařován jako pozemek zemědělský, je ale územním plánem obce Velká Losenice určen k zastavění. Z tohoto důvodu tedy není ani dost dobře dělitelný. Jeho případným reálným rozdělením na dvě poloviny (tedy tak, aby reálné rozdělení odpovídalo výši spoluvlastnických podílů účastníků) by dle názoru soudu došlo k podstatnému snížení jeho hodnoty. Navíc ani jeho reálné rozdělení podle spoluvlastnických podílů nepožadovali ani sami účastníci řízení. Za této situace tedy bylo třeba rozhodnout, kterému ze spoluvlastníků předmětný pozemek přikázat do výlučného vlastnictví a který z účastníků obdrží přiměřenou náhradu za svůj spoluvlastnický podíl na něm. Soud se přiklonil k tomu, že výlučným vlastníkem předmětného pozemku se stane žalobce. Nebylo mezi účastníky sporu, že předmětný pozemek pořizovali společně v době, kdy spolu žili v nesezdaném soužití, plánovali zde stavbu domu, kde by společně bydleli. Žalobce z tohoto důvodu prodal byt, který měl ve svém výlučném vlastnictví a z takto získaných peněžních prostředků uhradil sjednanou kupní cenu předmětného pozemku (tehdy ještě tedy tří pozemků p. [číslo]) ve výši 390 000 Kč. Tehdy se účastníci jako kupující dohodli, že i za této situace se stanou podílovými spoluvlastníky daných pozemků, a to v rozsahu spoluvlastnického podílu id. ½. V čl. II. kupní smlouvy ze dne [datum] je potom uvedeno, že každý z nových spoluvlastníků svůj spoluvlastnický podíl kupuje a přijímá do svého vlastnictví za částku 195 000 Kč. Žalovaná nesporovala tvrzení žalobce, že ona svůj byt, který měla ve svém výlučném vlastnictví, měla rovněž prodat a prostředky získané prodejem bytu použije na stavbu společného domu a tím doje k vyrovnání nákladů na pořízení pozemku i stavby tak, aby se oba účastníci na těchto společných věcech podíleli rovným dílem a náklady z jejich strany vynaložené odpovídaly velikosti jejich podílů. Rovněž nerozporovala tvrzení žalobce, že se ohledně stavby společného domu na předmětném pozemku dostali pouze k vyhotovení studie, následně přípravu stavby odložili a na místo její realizace v roce 2018 soužití ukončili. Z uvedeného je tedy podle soudu zřejmé, že to byl žalobce, kdo naplnil sjednanou dohodu účastníků, prodal na rozdíl od žalované byt ve svém výlučném vlastnictví, a takto získané peněžní prostředky použil na plnou úhradu kupní ceny předmětného pozemku. Žalovaná potom svůj díl sjednané dohody nesplnila. Pokud tvrdila, že uhradila rezervační zálohu, potom z tvrzení žalobce, kterému neodporovala, vyplynulo, že danou rezervační zálohu žalované vrátil, což dožil výpisem ze svého účtu, z něho je výběr hotovosti v uvedené výši dne [datum] prokázán. Soud neměl důvod pochybovat o pravdivosti tvrzení žalobce, tím spíše, že tvrdil, že uvedené peněžení prostředky byly vráceny rodičům žalované, kteří jí tyto peníze na úhradu rezervační zálohy poskytli. Navíc žádné takové ujednání o zápočtu zaplacené rezervační zálohy složené žalovanou na sjednanou kupní cenu 390 000 Kč za předmětný pozemek z uzavřené kupní smlouvy nevyplývá, když účastníkům vůbec nic nebránilo v tom, aby tuto skutečnost v kupní smlouvě zmínili zejména za situace, kdy žalovaná prohlašuje, že spoluvlastnický podíl kupuje za částku 190 000 Kč, ale o zápočtu složené rezervační zálohy na tuto kupní cenu se zde již nehovoří, ačkoliv je to zcela běžným ujednáním ve smlouvách, kde koupi a prodej zprostředkovávají realitní kanceláře. I z uvedeného je zřejmé, že žalovaná sice koupila do svého vlastnictví spoluvlastnický podíl na předmětném pozemku ve výši id. ½, ale neuhradila za něj doposud ani korunu. Žalobce má jasnou představu o tom, jak s předmětným pozemkem naloží, žalovaná se stále ještě rozmýšlí, mít domeček bylo jejím snem. Žalobce nemá vlastní bydlení, bydlí v nájmu u svých rodičů, získáním předmětného pozemku tak získá možnost si své vlastní bydlení zrealizovat. Žalovaná naopak stále bydlí ve svém vlastním bytě, má zahrádku, neboť ona se svého bydlení ve prospěch svého snu mít domeček ničeho nevzdala. Žalobce potom vládne peněžními prostředky pro okamžitou výplatu náhrady žalované za její spoluvlastnický podíl. Z těchto důvodu tedy soud přikázání předmětného pozemku do výlučného vlastnictví žalobce (§ 1147 věta první o. z.) považoval za spravedlivé, a proto tak svým rozhodnutím učinil.

32. Soud při stanovení přiměřené náhrady vycházel ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] a jeho závěru obsaženého v jeho znaleckém posudku ze dne [datum] [číslo] 2021, který určil cenu obvyklou společné věci účastníků částkou 800 000 Kč. Spoluvlastnické podíly obou účastníků jsou stejné, každý vlastní podíl na společné nemovité věci o velikosti id. ½. Žalobce disponuje potřebnými finančními prostředky pro vyplacení vypořádacího podílu, tedy přiměřené náhrady, druhému spoluvlastníku.

33. Na základě všech shora uvedených skutečností tedy soud došel k závěru, že žaloba žalobce je po právu, spoluvlastnictví žalobce a žalované zrušil (výrok I.), současně je vypořádal tak, že dosud společnou nemovitou věc přikázal do vlastnictví žalobce (výrok II), kterému uložil povinnost zaplatit žalované náhradu ve výši 400 000 Kč jako náhradu přiměřenou (výrok III.), přičemž stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.

34. Žalobce se dále domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit mu v rámci širšího vypořádání podílového spoluvlastnictví částku 195 000 Kč, kterou za žalovanou zaplatil, když uhradil celou kupní cenu za předmětný pozemek ze svých výlučných prostředků.

35. Jak již soud uvedl shora, žalovaná s tímto nárokem žalobce nesouhlasila a tvrdila, že nevidí důvod, aby byla nějaká investice předmětem vypořádání podílového spoluvlastnictví, že nebyla prokázána existence jakéhokoliv jejího dluhu, který má být následně vypořádán, že nebylo tvrzeno ani dokazováno, o jaký závazkový právní vztah by se mělo jednat a co je jeho obsahem. A i pokud by byla prokázána nějaká investice do společné věci ze strany žalobce, nejedná se o žádný její dluh. Z procesní opatrnosti žalovaná potom vznesla námitku promlčení jakéhokoliv tvrzeného závazku, který by snad měl v souvislosti s podílovým spoluvlastnictvím existovat mezi ní žalobcem. Pokud měl nějaký dluh vzniknout, došlo k tomu v roce 2012 a promlčecí lhůta tedy uplynula.

36. Jak vyplývá z ust. § 1148 odst. 1 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

37. Shora citovaný text zákonného ustanovení obsahuje pokyn zákonodárce podílovým spoluvlastníkům, aby při zrušení a vypořádání svého podílového spoluvlastnictví si také vypořádali pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo společnou věcí. Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2018 sp. zn. 22 Cdo 6018/2017, z procesního hlediska potom půjde o kumulaci návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a návrhu na širší vypořádání.

38. Žalobce se v průběhu řízení opakovaně domáhal započtení platby kupní ceny, kterou za žalovanou uhradil ze svých výlučných peněžních prostředků, ve výši 195 000 Kč. Nakonec navrhl, aby soud tuto povinnost žalované uložil a soud usnesením rozšíření žaloby o tento nárok připustil.

39. Žalobce soudu doložil, a to shora citovanými kupními smlouvami ze dne [datum] a ze dne [datum], že prodal bytovou jednotku [číslo] nacházející se v budově [adresa], byt. dům v části obce Žďár nad Sázavou 1, stojící na pozemku p.č. [webová adresa] a nádvoří a p.č. 2094 -zast.pl. a nádvoří, a s touto jednotkou související spoluvlastnický podíl o velkosti [číslo] na společných částech budovy [adresa], bytový dům, spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku p.č. 2092 plocha a nádvoří a spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na pozemku p.č. 2093 plocha a nádvoří, v obci [obec] a kat. ú. Město Žďár, přičemž tato bytová jednotka byla v jeho výlučném vlastnictví. Z kupní smlouvy na předmětný pozemek potom vyplývá zcela nesporná skutečnost, že kupní cena předmětného pozemku ve výši 390 000 Kč bude zaplacena z prostředků získaných prodejem této jiné nemovitosti realizované prostřednictvím téže realitní kanceláře, spol. [právnická osoba], a to takovým způsobem, že dojde k internímu přeúčtování této částky na úhradu sjednané kupní ceny za předmětný pozemek. Žalovaná tvrdila, že jí žádný závazek vůči žalobci nevznikl. Takové tvrzení se však ukázalo nepravdivým, neboť žalovaná nerozporovala, že se žalobcem uzavřeli dohodu, kterou se dohodli, že žalobce prodá byt ve svém vlastnictví, za takto získané prostředky koupí do podílového spoluvlastnictví obou budoucích kupujících, tehdy ještě žijících v nesezdaném soužití, a žalovaná že rovněž prodá byt, který má ve svém výlučném vlastnictví a takto získané prostředky použije na stavbu společného domu a tím dojde k vyrovnání nákladů na pořízení pozemku i stavby tak, aby se oba účastníci na těchto společných věcech podíleli rovným dílem a náklady z jejich strany vynaložené odpovídaly velikosti jejich podílů. Tedy žalovaná souhlasila s tím, že to bude žalobce, kdo vynaloží náklad na budoucí společnou věc za shora uvedených podmínek. Soud tuto dohodu posoudil jako nepojmenovanou smlouvu ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o. z. A proto žalobci náleží právo na úhradu takto vynaložených prostředků a není vůbec rozhodné, že žalovaná existenci takového závazku ryze účelově popírá, neboť jak již soud shora opakovaně uvedl, ona svůj závazek z této nepojmenované smlouvy nesplnila. Náklady na pořízení společné věci tedy dle uvedené kupní smlouvy činily 390 000 Kč a finanční prostředky, které byly použity na pořízení společné věci, vlastnicky náležely žalobci.

40. Jak vyplývá z ust. § 1148 odst. 1 o. z. při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Dle ust. § 1148 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může žádat úhradu splatné pohledávky. Z citace zákonných ustanovení podle názoru soudu jednoznačně vyplývá, že vypořádání pohledávek a dluhů, jakož i právo spoluvlastníka žádat úhradu splatné pohledávky, je vázáno na okamžik zrušení spoluvlastnictví. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2016 sp. zn. 22 Cdo 2354/2016, pokud některý z účastníků řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (§ 1143 a násl. o.z.) řádně uplatní nárok na tzv. širší vypořádání (§ 1148 odst. 1 o.z.), nelze o vzájemných platebních povinnostech účastníků rozhodnout jediným výrokem a provést započtení budoucího nároku na zaplacení vyrovnávacího podílu. Tímto rozsudkem (mimo jiné) Nejvyšší soud ČR navázal na stávající judikaturu s tím, že i podle nové právní úpravy je nutno vycházet z povahy rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví v řízení před soudem, tedy že rozsudek soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozhodnutím konstitutivním, který práva a povinnosti teprve zakládá, tedy jde o rozhodnutí do budoucna, a proto před nabytím právní moci takového rozsudku není proti nároku z něj plynoucímu započtení možné. Účinky započtení totiž nastanou teprve až v okamžiku, kdy se pohledávky setkají, tedy se stanou způsobilými k započtení (§ 1982 odst. 2 o.z.), tedy nejdříve k okamžiku právní moci rozsudku o zrušení a pořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobce proto posléze správně opravil svoji žalobu, když navrhoval, aby povinnost zaplatit tzv. širší vypořádání podílového spoluvlastnictví, tj. jeho pohledávky za žalovanou, byla žalované uložena samostatným výrokem. Právo podílového spoluvlastníka na tzv. širší vypořádání ve smyslu ust. 1148 odst. 2 o. z., tedy žádat úhradu své pohledávky za žalovanou, je tedy dle názoru soudu vázáno na okamžik zrušení podílového spoluvlastnictví. Proto, pokud žalobce uplatnil ve své žalobě na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví svoji pohledávku za žalovanou z titulu nesplněné dohody ve výši jedné poloviny kupní ceny za předmětný pozemek (kdy se tak jedná o bezdůvodné obohacení žalované na úkor žalobce), kterou za žalovanou ze svých výlučných prostředků zaplatil, učinil tak řádně a včas a jeho nárok na zaplacení takové pohledávky nemůže být promlčen. Proto podle názoru námitka promlčení, kterou žalovaná vznesla, není po právu. Účastníci v roce 2018 svoje nesezdané soužití ukončili, když žalobce tvrdil, že se tak stalo ve druhé polovině roku 2018. [jméno] žalovaná k této otázce nic konkrétního neuvedla, ačkoliv je to ona, koho v tomto směru tížilo břemeno důkazní. Lze tedy vycházet z nesporných tvrzení, že nesezdané soužití účastníci ukončili ve druhé polovině roku 2018, žaloba byla podána dne [datum], tedy ještě před uplynutím promlčecí lhůty. Nicméně i kdyby námitka promlčení žalovanou vznesená byla po právu, soud by ji jako námitku nemravně uplatněnou odmítl. Žalobce zjevně vycházel z dobré víry v uzavřenou dohodu se žalovanou, za celou dobu jejich nesezdaného soužití, tj. do druhé poloviny roku 2018, kdy účastníci ukončili své soužití, mohl důvodně předpokládat, že k naplnění dohody dojde, vždyť dle tvrzení žalobce, kterému žalovaná neodporovala, se dokonce dohodli na tom, že přípravy na stavbu domu pozastaví. Na místo toho došlo k ukončení jejich nesezdaného soužití, žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila, tento dokonce popírá, a vůči oprávněnému nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení (což podle názoru soudu ale není tento případ, neboť žalobce řádně uplatnil nárok na širší vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků) vznáší námitku promlčení. Právo vznést námitku promlčení neodporuje ust. § 3 odst. 1 obč. zák., resp. nyní ust. § 6 o. z., nicméně, jak se uvádí v jeho odst. 2, nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého činu. Žalovaná ve vztahu k žalobci jednala nepoctivě, když nenaplnila svůj díl uzavřené dohody. Příčí se principu spravedlnosti, aby žalobci nevrátila to, co za ni zaplatil, a ještě získala náhradu přesahující více jak dvojnásobně kupní cenu, kterou byla dle kupní smlouvy zaplatit. Takové jednání nemůže požívat soudní ochrany, a proto za takto popsané situace je vnesená námitka promlčení nemravná čili v rozporu s dobrými mravy.

41. Protože však soud došel k závěru, že žalobce svůj nárok na širší vypořádání podílového spoluvlastnictví, tedy zaplacení své prokázané pohledávky za žalovanou ve výši 195 000 Kč, uplatnil řádně a včas a formálně správným způsobem, soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci tuto částku (výrok V.), když současně stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.

42. Protože žalobce neuhradil soudní poplatek za nárok na zaplacení částky 195 000 Kč, který řádně uplatnil až při jednání soudu, při kterém soud také rozhodl, soud mu výrokem IV. tuto povinnost uložil. Dle pol. 1 bod 1, písm. b) Sazebníku soudních poplatků činí soudní poplatek 5 % z této částky, což činí 9 750 Kč. Soud žalobci pak stanovil k zaplacení soudního poplatku v uvedené výši lhůtu splatnosti a platební místo.

43. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný účastník nemá na náhradu nákladů právo. V dané věci soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Zdá se, že se judikatura Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ustálila na dřívějším způsobu rozhodování soudů nižších stupňů o nákladech řízení účastníků v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Ústavní soud svým Nálezem ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 262/20 vyslovil, že v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o.s.ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o.s.ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Proto se soud vrátil zpět ke způsobu svého dřívějšího rozhodování o nákladech řízení ve věcech, kde není vázán návrhy účastníků, a rozhodl shora popsaným způsobem.

44. V tomto řízení ještě také vznikly náklady řízení státu tím, že soud vyplatil odměnu a náhradu hotových výdajů ustanovenému znalci [celé jméno znalce] (znalečné) ve výši, která již nebyla kryta zálohami účastníků, tj. ve výši 2 897 Kč. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud na straně žádného z účastníků nezjistil v průběhu řízení předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Znalečné soud znalci za podaný znalecký posudek přiznal ve výši 10 897 Kč Náklady na znalecký posudek nebyly kryty zálohou účastníků v částce přesahující 8 000 Kč (tj. ve výši složených záloh od obou účastníků), tedy v částce 2 897 Kč. Proto také uložil žalobci i žalované povinnost nahradit náklady řízení státu v uvedené výši, když pro každého z nich se jedná o částku 1 448,50 Kč, a současně stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.