12 C 141/2021

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou se sídlem Strojírenská 28, Žďár nad Sázavou, rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Trávníčkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupeny advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro vyklizení nemovitosti I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vyklizení žalovanými zaplocené části pozemku p.č. st. 16/1 v katastrálním území , adresa, , se zamítá.II. Určuje se, že žalované , Jméno žalované A, , narozená , Datum narození žalované A, , r.č. , RČ, , a , Jméno žalované B, , narozená , Datum narození žalované B, , r.č. , RČ, , jsou rovnodílnými spoluvlastnicemi pozemku p.č. , hodnota, – ost. pl. ve výměře 15 m2, vzniklého oddělením z pozemku p.č. st. 16/1, to vše v obci a k.ú. , adresa, , dle geometrického plánu č. , hodnota, -501/2024 ze dne , datum, , vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, , který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náklady řízení ve výši 71 116 Kč k rukám jejich zástupce , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem ve Velkém , adresa, , a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně , jméno FO, , narozená , datum, , se svojí žalobou ze dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil tehdy žalovaným , jméno FO, , narozenému , datum, , a Evě , jméno FO, povinnost vyklidit žalovanými zaplocenou část pozemku p.č. st. 16/1 v k.ú , adresa, . Žalobkyně uvedla, že je výlučnou vlastnicí tohoto pozemku na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , jejíž přílohou byl geometrický plán č. , hodnota, -4097/96, kde byli rodiče žalovaných také účastni osobě, z čehož vyplývá, že žalovaní nejsou vlastníky této části pozemku. Žalovaní uznali, že předmětná část pozemku nebyla zakoupena společně s pozemkem p.č. , hodnota, , a to dopisem z , datum, , nicméně stejně tak ve stejném dokumentu tvrdí, že předmětná část pozemku byla řádně vydržena. Žalobkyně dopředu již vyloučila tuto argumentaci pro nepravost držby, její nepoctivost a absenci právního titulu. Žalovaní také uvedli, že žalobkyni svědčí vlastnické právo k předmětnému pozemku, protože je jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí. Žalovaní nejpozději od , datum, užívají tuto část nemovitosti žalobkyně bez právního důvodu. Konkrétně se jedná o 15 m2, kterou mají žalovaní neoprávněně oplocenou po geodetickém zaměření v roce 1996. Ve stejné době sousedé , jméno FO, od rodiny Malouškových kupovali pozemek p.č. , hodnota, a v momentě, kdy truchlící rodina (zřejmě se má jednat o rodinu žalobkyně) nevěnovala tomuto pozemku pozornost, otec sourozenců , jméno FO, využil situace a rychle se pozemku oplocením zmocnil, aniž by ho při tom někdo viděl nebo mohl vidět. Rodina žalobkyně v té době byla zabrána do úplně jiných záležitostí ohledně truchlení a pohřbu , právnická osoba, , čehož otec , jméno FO, a , jméno FO, pan , jméno FO, využil ku svému prospěchu a v držbu předmětné části pozemku se vetřel potajmu a svémocí. Sousedům , jméno FO, bylo totiž dobře známo, že tato část pozemku jim nenáleží, zaútočili na majetkové právo v době, kdy se rodina těžko mohla bránit, zneužili jejího chvilkového rozrušení a slabosti vyvolané tragédií a tento pozemek si násilím přivlastnili. Nebrali ohled na skutečný právní stav, na dobré sousedské vztahy, na obyčejnou lidskou služnost nebo poctivost a věděli, že tímto dojde ke zkrácení majetkového práva žalobkyně, věděli, že vlastnické právo jim nenáleží. Žalobkyně v minulosti opakovaně vyzývala žalované k odstranění oplocení a uvolnění části pozemku, bylo provedeno geodetické zaměření dne , datum, , které žalovaní bez námitek podepsali. Po následných písemných výzvách žalovaní odmítli tuto část pozemku vyklidit a uvolnit právoplatnému vlastníku. Písemnou výzvu dle § 142a o.s.ř. žalobkyně zaslala žalovaným dne 18. 3. a , datum, . Ve prospěch žalobkyně také svědčí to, že za předmětnou část pozemku po celou dobu hradila řádně daň z nemovité věci, a to na rozdíl od žalovaných. Žalovaní tak svým jednáním kromě bezdůvodného obohacení zasahují do jejího Listinou základních práv a svobod zaručeného vlastnického práva.

2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili, navrhovali její zamítnutí a sami podali vůči žalobkyni vzájemný návrh, a to dne , datum, , když uvedli, že předmětný pozemek žalovaní a jejich právní předchůdci takto v tomto rozsahu užívají již od roku 1996. Bylo to na základě dohody právních předchůdců žalobkyně a žalovaných v období, kdy bývalý manžel žalobkyně boural zemědělskou usedlost a vznikl zde volný prostor. Po následné době pak otec žalovaných zde postavil taras a dohodli se na převodu části tohoto pozemku do vlastnictví otce žalovaných. K tomuto pak již bohužel nedošlo. Oba dnes již nežijí. Je pravdou, že žalobkyni doposud svědčí vlastnické právo k předmětné části pozemku, neboť je jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí. Správně všakdle přesvědčení žalovaných by měli být vlastníky pozemku oni. Pozemek byl získán v rámci kompenzace za postavení tarasu a oplocení prostoru vzniklého po demolici hospodářské budovy na pozemku žalobkyně. Do výstavby tarasu byly vynaloženy ze strany právního předchůdce žalovaných nemalé finanční prostředky. Výstavbu tarasu měl provádět bývalý manžel žalobkyně , jméno FO, , neboť odstranil zeď, která oplocení nahrazovala. Kdyby bývalý majitel , jméno FO, s vybudováním tarasu nesouhlasil, pak by tento nemohl být vybudován. Pozemek je takto oplocen od roku 1996 na stejných hranicích a takto je i užíván. Až následně v roce 2019 po geodetickém zaměření pozemku bylo zjištěno, o jakou plochu se jedná a kde jsou přesné hranice. Do té doby to nikomu nevadilo a všichni žili v přesvědčení, že tento plot s tarasem tvoří i vlastnické hranice. Otec žalovaných v roce 1996 odkoupil od majitelů část sousedního pozemku, ale pozemek, o který je veden tento spor, vykoupen nebyl, neboť zde ještě stála hospodářská budova. Kdyby zde hospodářská budova nestála, byl by odkoupen i sporný pozemek a vše by bylo dávno vyřešeno. V době, když byla výstavba betonového tarasu realizována, tak byl na místě skoro každý den přítomen manžel žalobkyně , jméno FO, i sama žalobkyně. Po celou dobu nebylo zaznamenáno, že by žalobkyně nebo někdo z její rodiny tehdy s výstavbou betonového tarasu nesouhlasil, anebo vznesl nějaké ústní či písemné námitky. Žalovaní se snažili se žalobkyní po celou dobu jednat a vyřešit tuto věc smírně a mimosoudně. Dokonce žalobkyni nabízeli určitou finanční kompenzaci a úhradu všech souvisejících nákladů, a to i přes to, že jsou přesvědčeni, že jsou již vlastníky této části předmětného pozemku, neboť toto vlastnické právo již řádně vydrželi. Z doby trvání faktického užívání, tedy jednoznačně vyplývá, že žalovaní se stali spoluvlastníky předmětné části pozemku p.č. st. 16/1, která je tzv. připlocena k jejich pozemku, neboť nabyli jeho vlastnictví vydržením dle ust. § 1089 a násl. o.z. Tuto část předmětného pozemku žalovaní a jejich právní předchůdci užívali minimálně nepřetržitě od roku 1996, a to v dobré víře, že jsou jejími vlastníky. Po celou dobu také jako vlastníci této části pozemku jednali i s třetími osobami a starali se o ni způsobem, který charakterizuje vlastnické právo. S ohledem na právě uvedené potom žalovaní učinili vzájemný návrh, kterým se domáhali určení, že jsou rovnodílnými spoluvlastníky části zaploceného pozemku p.č. st. 16/1 v obci a k.ú. , adresa, , přičemž přesně tento pozemek měl být vymezen geometrickým plánem, jehož vyhotovení soudu navrhli, a který by měl být nedílnou součástí rozhodnutí soudu v této věci. Žalovaní potom nejsou schopni se se žalobkyní dohodnout mimosoudně. Pokud jde o splnění podmínky naléhavého právního zájmu na tomto určení dle ust. § 80 o.s.ř., potom lze dle žalovaných konstatovat, že je splněna, neboť bez soudního rozhodnutí nedosáhnou zápisu vlastnického práva ve svůj prospěch v katastru nemovitostí. Žalovaní až do současné doby předmětnou část pozemku užívají dlouhodobě, jako součást svých nemovitostí. Podáním vyklizovací žaloby, jak učinila žalobkyně, nepřipadá v úvahu a cílem je, aby rozsudek, který bude vydán, mohl sloužit jako podklad pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí.

3. Žalobkyně v replice ze dne , datum, uvedla, že vzájemný návrh žalovaných neuznává. Řádné vydržení předmětné části pozemku nelze vůbec brát v potaz, protože o řádné vydržení nemohlo jít, neboť se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci a nelze ani argumentovat pro institut mimořádného vydržení, jelikož při absentujícím právním důvodu se zároveň nesmí prokázat nepoctivý úmysl držitele, který lze spatřovat v okolnostech, které žalovaným musely být známy. Žalobkyně se důvodně domnívá, že v jednání otce žalovaných v tomto případě lze spatřovat svémocné vetření se v držbu, které navíc proběhlo potajmu nebo lstí. V době, kdy sousedé , jméno FO, od rodiny Malouškových kupovali sousední pozemek p.č. , hodnota, zemřel tchán žalobkyně , právnická osoba, a v momentě, kdy truchlící rodina nevěnovala pozemku p.č. 16/1 svojipozornost, otec sourozenců , jméno FO, využil situace a rychle se pozemku oplocením zmocnil, aniž by ho při tom někdo viděl, nebo mohl vidět. Využil tak ku svému prospěchu, že rodina žalobkyně byla zabrána do truchlení a pohřbu , právnická osoba, , v držbu předmětné části se vetřel potajmu a svémocí s nepoctivým úmyslem. Žalovaní se po celou dobu užívání pozemku nezajímali o placení daně za nemovitou věc. Podle žalobkyně jednáním právního předchůdce žalovaných byla flagrantně porušena zásada, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Sousedům , jméno FO, bylo dobře známo, že tato část pozemku jim nenáleží, zaútočili na majetkové právo v době, kdy se rodina žalobkyně těžko mohla bránit, zneužili jejího chvilkového rozrušení a slabosti vyvolané tragédií a tento pozemek si násilím přivlastnili. Žalobkyně popírá existenci dohody mezi právními předchůdci žalobkyně a žalovaných, žádná taková dohoda nikdy neexistovala, neboť manžel žalobkyně neměl nikdy v úmyslu se části pozemku vzdávat. Žalovaní zmiňují, že onen taras měl vybudovat manžel žalobkyně , jméno FO, . Žalobkyně však nevidí důvod, proč by její právní předchůdce bořil hospodářské stavení, postavil na jeho místě taras, a ještě předmětnou část pozemku p.č. 16/1 nechal převést do vlastnictví souseda. Žalovaná poukázala na to, že otec žalovaných měl v obci špatnou pověst, místní se jej báli, vystrnadil a „vyhnal“ původní majitele pozemku p.č. , hodnota, rodinu Malouškových. Z tohoto důvodu lze tedy pochybovat o tom, co žalovaný uvádí, že jim otec sděloval či činil a lze silně pochybovat, zda takto sděloval či činil s dobrým úmyslem. Žalobkyně tak reagovala na tvrzení žalovaných o tom, že její manžel holdoval alkoholu. Žalovanými namítané vydržení potažmo držba nepřichází v úvahu, jelikož žalovaní neprokázali, že jejich držba se zakládá na platném právním důvodu, že se jedná o držbu poctivou, kdy jim musí být z okolností zjevné, že vykonávají právo, které jim nenáleží (§ 991 a 992 o.z.). I kdyby jejich držba existovala, byla by nepravá, když se do držby vloudili potajmu (lstí) a svémocně – výstavba plotu na pozemku žalobkyně, což brání tomu, aby došlo k vydržení v kontextu s ust. § 1090 odst. 1 a 2 o.z.

4. Na základě poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ze dne , datum, potom žalobkyně, resp. její procesní nástupkyně, doplnila svá skutková tvrzení tak, že matka žalobkyně byla vlastníkem ½ podílu předmětné nemovité věci a po smrti otce žalobkyně se stala výlučným vlastníkem. Matka žalobkyně souhlas žalované straně k vybudování oplocení na svém pozemku nikdy nedala, žalovaní do doby tohoto řízení neprojevili zájem o koupi části pozemku p.č. st. 16/1 a žádná strana nemohla mít pochybnosti o tom, kde hranice pozemku je. O hranici pozemků nebylo pochyb ani v letech 1996-1998. Rodina žalobkyně v těchto letech procházela velkými životními událostmi, čímž byl těžký průběh , podezřelý výraz, a úmrtí otce žalobkyně, svatba žalobkyně, její rizikové těhotenství a narození dcery. Nikoho nenapadlo kontrolovat, zda náhodou nebyla zabrána část pozemku, protože o hranici nebylo pochyb. Zásahy do vlastnického práva žalobkyně probíhaly vždy v nepřítomnosti. Pozemek nebyl a není trvale užíván k bydlení. Z počátku nebyl užíván vůbec, později jako zahrada. Udržovací práce a péči o pozemek prováděl otec žalobkyně a žalobkyně mu v úplném začátku pomáhala. Po zjištění o zabrání části pozemku se žalobkyně poprvé pokoušela domluvit ještě s , jméno FO, st. Pro odpor žalovaných k vyřešení sporu nedošlo. Zlom přišel úmrtím otce žalobkyně. V té době také žalobkyně řešila přístup na pozemek i s dalším sousedem, kde ke vzájemné dohodě došlo okamžitě. Další komunikace probíhala v dalších letech. V roce 2014 došlo v rámci digitalizace , adresa, k zaměření z vnější strany a geodetem byli opětovně upozorněni na nesrovnalosti. V roce 2017 nabídla žalobkyně, že na své náklady postaví oplocení dle zaměření z roku 1996. Pořídila i stavební materiál pro oplocení. V roce 2019 došlo k novému zaměření, což žalovaní stvrdili podpisem. Začaly se stupňovat osobní útoky ze strany žalovaných. Z jejich strany nabídnutou cenu žalobkyně považuje za nízkou, kdy ceny pozemku sev roce 2020 na okraji obce pohybovaly v částce 2000 Kč/m2. Zájem o pozemek žalobkyně byl a je velký. Pozemek je v centru obce, je celý vyjmut ze ZPF, je oplocený a udržovaný. Matka žalobkyně je starší člověk, velmi důvěřivý a citlivý. Stupňující se ataky žalovaných ji hodně zraňují, nikdy nepředpokládala, že si někdo může nárokovat něco, co mu nepatří, když matka žalobkyně jako vlastník pozemku platí řádně daně a jen oplocení je špatně vybudováno. Právo stavby, věcné břemeno či služebnost nebo jiné věcné právo na pozemku ve prospěch žalovaných nikdy nebylo sjednáno.

5. Žalovaní na základě téhož poučení dne , datum, uvedli, že poprvé byli stranou žalující vyzváni k vydání pozemku ústní formou ze strany tehdejší majitelky , jméno FO, , a to po datu , datum, , kdy došlo k seznámení s vytýčením hranic pozemků, které si objednala stávající žalobkyně. , jméno FO, a žalovaným , jméno FO, bylo dohodnuto, že se toto vyřeší a nebude žádný problém. Následně již do celé věci vstoupila dcera žalobkyně, současná žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , která toto ujednání popřela a vyslovila svůj nesouhlas. Následně přišla od právního zástupce žalobkyně předžalobní výzva dopisem ze dne , datum, . Do faktického vytýčení těchto pozemků, tedy do , datum, , žalovaní neměli tušení, že předmětná zaplocená část není jejich majetkem. Ani v dědickém řízení, které probíhalo po smrti otce žalovaných , jméno FO, se tato věc nijak neřešila. Ani matka žalovaných, která zemřela , datum, , o tomto problému nevěděla. Poprvé tedy ze strany žalující byla dobrá víra žalovaných o jejich vlastnickém právu k dotčené části pozemku zpochybněna dne , datum, . K tomuto žalovaní navrhli svědky.

6. Žalobkyně v následné replice dne , datum, uvedla, že nadále má za to, že její nárok je nezpochybněný, žalovaný nevydrželi část pozemku a má plné právo na soudní ochranu svého vlastnického práva. Následně se poměrně obsáhle vyjádřila k navrhovaným svědeckým výpovědím, která označila za zcela neúčelná a nedůvodná.

7. Žalovaní posléze po poučení soudu dle ust. § 118a odst. 2 o.s.ř. ještě doplnili svá skutková tvrzení dne , datum, tak, že dobrá víra žalovaných ohledně jejich vlastnictví k dotčené části pozemku byla zpochybňována poprvé , datum, . Žalovaní předmětný pozemek minimálně od roku 1996 užívali v dobré víře, kdy byl postaven taras, a to bez jakýchkoliv námitek či vyjádření nesouhlasu. Mají tedy za to, že došlo k mimořádnému vydržení předmětné části pozemku ve smyslu ust. § 1095 o.z., neboť uplynula již dvojnásobná doba vyžadovaná zákonem pro řádné vydržení tak, jak má na mysli ust. § 1089 o.z. Žalobkyně reagovala tak, že nebyly splněny podmínky pro mimořádné vydržení předmětné části pozemku žalovanými, neboť žádný nemůže těžit ze svého protiprávního jednání. Žalovaní jednali nepoctivě, věděli, že užívají cizí pozemek, resp. jeho část, neboť takto to bylo vymezeno v geometrickém plánu a hranice pozemku byly zřetelné. Žalovaní nehradili nikdy daň z nemovitostí, nenapadli ani formou opravy zápis v katastru nemovitostí a nevznesli ani žádné námitky ohledně jiného průběhu hranic v souvislosti s ukončenou digitalizací v roce 2014. Měli si být vědomi zápisu ve veřejném rejstříku dle ust. § 980 o.z. a na jejich straně tak chybí jejich poctivá držba. Žalovaní potom zareagovali tak, že v této věci podali vzájemný návrh na určení svého vlastnického práva k dotčené části pozemku, že na tomto určení je dán naléhavý právní zájem. Pokud by podali návrh na opravu zápisu v katastru nemovitostí, potom by stejně toto řízení bylo přerušeno s odkazem na řízení ve věcech občanskoprávních. Odkaz žalobkyně na dobrou víru v zápisy ve veřejném rejstříku nelze vztahovat k roku 1996. Žalovaní prokázali řádnou a poctivou držbu předmětné části dotčeného pozemku.

8. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud vyhověl návrhu původní žalobkyně , jméno FO, ze dne , datum, a připustil, aby do řízení na místo žalobkyně , jméno FO, vstoupila její dcera , tituly před jménem, , jméno FO, (nyní , Jméno žalobkyně, ), jako nová vlastnice pozemku p.č. 16/1 v obci a k.ú. , adresa, .

9. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud řízení přerušil, neboť žalovaný , jméno FO, dne , datum, zemřel.

10. Usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, potom soud rozhodl o pokračování v řízení s procesní nástupkyní žalovaného , Jméno žalované A, , narozenou , Datum narození žalované A, č.j. , spisová značka, .

11. Z provedeného dokazování, a to z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, , soud zjistil, že žalobkyně , jméno FO, byla na základě usnesení zdejšího soudu o schválení smíru ze dne , datum, č.j. , spisová značka, výlučnou vlastnicí pozemku p.č. st. 16/1 – zast. pl. a nádvoří, zbořeniště, o výměře 2510 m2.

12. Z kupní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že prodávající , jméno FO, a , jméno FO, prodali za dohodnutou kupní cenu do bezpodílového spoluvlastnictví kupujících , jméno FO, a , jméno FO, geometrickým plánem č. , hodnota, -4097/96 ze dne , datum, oddělenou parcelu p.č. 188/3 – zahrada a p.č. st. 16/1 – zast. pl. a nádvoří o výměře 2510 m2 v obci a k.ú. , adresa, , a to se základy nacházejícími se na pozemku p.č. st. 16/1 a trvalými porosty dle posudku , tituly před jménem, , jméno FO, Bradáče ze dne , datum, . Právní účinky vkladu vlastnického práva dle této kupní smlouvy nastaly rozhodnutím , právnická osoba, , adresa, , ke dni , datum, . Nedílnou součástí této kupní smlouvy byl i geometrický plán č. , hodnota, -4097/96 ze dne , datum, pro rozdělení st. 16/1 a 188/1 a zaměření skutečného stavu na st. 16/1 pro obec a k.ú. , adresa, . Soud z tohoto geometrického plánu potom zjistil, že , jméno FO, a , jméno FO, , , adresa, , se stali bezpodílovými spoluvlastníky pozemku p.č. st. 16/1 o výměře 2510 m2 a že tato parcela vznikla sloučením pozemků, resp. pozemkových částic „b“ o výměře 32 m2 z pozemku p.č. 118/1, „a“ o výměře 510 m2 z pozemku p.č. st. 16/1, pozemku p.č. , hodnota, o výměře 139 m2, pozemkové částice „h“ o výměře 1229 m2 z pozemku p.č. st. 16/1, pozemku p.č. , hodnota, o výměře 115 m2, pozemkové částice „k“ o výměře 169 m2 z pozemku p.č. 188/2 a „f“ o výměře 16 m2 z pozemku p.č. st. 16/3. Všechny tyto pozemky a pozemkové částice byly zapsány v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, . Dále soud zjistil, že , jméno FO, a , jméno FO, , adresa, , se stali vlastníky pozemku p.č. 188/2, který vznikl sloučením pozemkových částic „d“ o výměře 66 m2 z pozemku p.č. st. 16/3, „e“ o výměře 15 m2 z pozemku p.č. st. 16/3 a „l“ o výměře 6 m2 z pozemku p.č. st. 16/1, o celkové výměře 87 m2 v kultuře zast. pl., zem. hospod. budova. Předmětem sporu mezi účastnicemi je potom pozemková částice „f“ o výměře 16 m2 z pozemku p.č. st. 16/3, která je zaplocena žalovanými a nyní je nově označena jako pozemek p.č. , hodnota, – ost. pl. ve výměře 15 m2.

13. Z dodejek původního zástupce žalobkyně advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , soud zjistil, že písemnosti tímto zástupcem žalobkyně původním žalovaným a jejich zástupci zasílal doporučeně.

14. Z korespondence původních účastníků prostřednictvím jejich tehdejších zástupců vztahujících se ke stavebnímu řízení vedeném Městským úřadem , adresa, pod č.j. Výst/, č. účtu, ve věci blíže neurčené, soud zjistil, že původní žalobkyně chtěla postavit nový plot a stavět, přičemž chtěla vést kanalizaci přes pozemek zaplocený žalovanými (pozemek, který je předmětem sporu), s čímž žalovaní nesouhlasili s tvrzením, že dotčená část je jejich vlastnictví, že ji užívají již od roku 1996 na základě dohody právních předchůdců původní žalobkyně a původních žalovaných, kdy po odbourání zemědělské stavby manželem původní žalobkyně zde vznikl volný prostor. Po následné dohodě zde otec původních žalovaných postavil taras a došlo k dohodě o převodu části tohoto pozemku do vlastnictví otce původních žalovaných, k čemu již ale nedošlo. Původní žalovanínenamítali ničeho, že původní žalobkyni svědčí vlastnické právo k dotčené části pozemku, neboť je jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí. Hovoří se zde o možném smíru, ale tento zde vyjeven není. Původní žalovaní navrhovali původní žalobkyni odkoupení oněch 15 m2 s tím, že na tomto prodeji se dříve údajně dohodli s paní , jméno FO, (nynější žalobkyní), na základě toho byl vypracován vytyčovací náčrt ze dne , datum, , který měl být podkladem pro geometrický plán. Současně s uzavřením kupní smlouvy by původní žalovaní souhlasili se zbouráním stávajícího tarasu a stavbou plotu nového ze strany původní žalobkyně. Obě strany na sebe apelovaly na uspořádání sousedských vztahů do budoucna, ale na druhou stranu sebe navzájem upozorňovali na možnost soudního řízení. Původní žalovaní poukazovali také na to, že zábor je 1 m, pozemek tak, jak nyní je, je rovný a pro stavbu nového plotu tedy mnohem snadnější. Rovněž poukazovali na to, že výstavbu tarasu měl provádět manžel původní žalobkyně, když odstranil zeď, která nahrazovala oplocení. Do výstavby tarasu žalovaní vložili nemalé finanční prostředky a pozemek byl získán v rámci kompenzace za postavení tarasu a oplocení prostoru vzniklého po demolici hospodářské budovy na pozemku původní žalobkyně. Kdyby původní majitel , jméno FO, s vybudováním tarasu nesouhlasil, tak by tento nemohl být vybudován. Pozemek je takto oplocen od roku 1996. Až v roce 2019 po geodetickém zaměření pozemku se zjistilo o jakou plochu se jedná a kde jsou přesné hranice. Do té doby to nikomu nevadilo a všichni žili v přesvědčení, že tento plot s tarasem tvoří i vlastnické hranice. Tak tomu také mělo správně být.

15. Z předžalobní výzvy původní žalobkyně učiněné prostřednictvím jejího tehdejšího zástupce advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, a , datum, soud zjistil, že žalovaní byli vyzváni k vyklizení předmětného pozemku a zpřístupnění vstupu na pozemek, především odstraněním plotu a umožnění prací pro nové a již správné uspořádání hranice mezi pozemky p.č. st. 16/1, p.č. , hodnota, a p.č. , hodnota, .

16. Z reakce žalovaných na právě uvedenou předžalobní výzvu ze dne , datum, soud zjistil, že prostřednictvím zástupce původní žalovaní setrvali na svých stanoviscích, znovu zopakovali svoji argumentaci (soudem již shora uvedenou). I když jsou žalovaní přesvědčeni o tom, že jsou vlastníky dotčené části pozemku, nabízeli odkoupení této části, přestože vlastnické právo k této části pozemku již vydrželi. Žalovaní poukazovali také na téměř každodenní přítomnost manžela původní žalobkyně, i žalobkyně samé, při výstavbě tarasu, aniž by někdo z nich s výstavbou betonového tarasu nesouhlasil.

17. Z obsahu připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že původní žalobkyně , jméno FO, , narozená 1959, se domáhala vypořádání společného jmění s nyní již bývalým manželem , jméno FO, , když jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, . Předmětem vypořádání SJM byl mimo jiné i pozemek p.č. st. 16/1 zbořeniště a pozemek p.č. 188/3 – zahrada, zapsané na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, . Žalovaný , jméno FO, v průběhu řízení zemřel (, datum, ). Procesní nástupkyní zemřelého žalovaného se stala jeho dcera , tituly před jménem, , jméno FO, , která potom se žalobkyní uzavřela smír schválený soudem, jeho usnesením ze dne , datum, č.j. , spisová značka, . Výlučnou vlastnicí předmětných pozemků se tak stala , jméno FO, . Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

18. Z protokolu o vytýčení hranice pozemků č. zak. 597-43/2019, jakož i z Technické zprávy č. 43/19 a Vytyčovacího náčrtu, soud zjistil, že na žádost žalobkyně byly vytyčeny body na vlastnické hranici mezi pozemky st. 16/1, 186 a 2673 v obci a k.ú. , adresa, . Vytyčené body byly v terénu označeny. K vytyčovacím bodům neměly žalobkyně ani původní žalovaní připomínky. Z vytyčovacíhonávrhu je zřejmé, že skutečný stav neodpovídá údajům katastrální mapy v bodech 518-2858 a 498-30. Bod 498-23 je vlastnická hranice pozemků p.č. st. 16/1 a p.č. , hodnota, . Zaplocená část pozemku p.č. st. 16/1 potom činila 15 m2, když se jedná o nepravidelný obdélník o stranách 1,80 m, 12,80 m, 4,12 m a 9,14 m.

19. Z barevných fotografií soud zjistil, že zachycují otce a bratra původních žalovaných na stavbě blíže neztotožněného objektu a v blíže neuvedené době a dále zachycují blíže neuvedené stavby a bourací práce, které proběhly dle shodných tvrzení účastníků na pozemku žalobkyně.

20. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně se stala vlastnicí pozemku p.č. st. 16/1 na základě darovací smlouvy ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, .

21. Z internetové informace o pozemku p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že je tento pozemek zapsán v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, a vlastnické právo náleželo původním žalovaným, každému ku polovici.

22. Z fotografií pořízených soudem při místním šetření dne , datum, , jakož i šetření namístě samém soud zjistil, že sporná část pozemku je přístupná pouze ze zahrady žalovaných, jejíž součástí byl. Je nyní oddělen od ostatní zahrady páskou. Od pozemku žalobkyně potom je oddělen drátěným plotem s betonovou podezdívkou a je zakryt neprůhlednou textilií. Na dotčeném pozemku je jeden starší strom, nachází se zde viditelné zbytky nějaké dnes již neexistující stavby, je zde viditelná geodetická značka červené barvy. Sporná část je označena v horní části před plotem i za plotem nevysokými tyčkami. Tato část zahrady žalovaných je využívána k hospodářské činnosti, když je zde umístěno hospodářské nářadí a stroje. Ze strany žalobkyně se jedná o neobhospodařovanou plochu.

23. Z čestného prohlášení původní žalobkyně , jméno FO, ze dne , datum, soud zjistil, že za ní nikdy z osob vlastníků a trvalé adresy , adresa, , sousedního pozemku p.č. , hodnota, a p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, nepřišel v záležitosti p.č. st. 16/1 v jejím vlastnictví. Neinformoval ji ani její manžel , jméno FO, o tom, že by chtěl darovat část pozemku p.č. st. 16/1 a že by dovolil někomu s tímto pozemkem jakkoliv nakládat. S původními majiteli , jméno FO, (nar. 1940) a , jméno FO, (nar. 1939) nebyla domluva možná ohledně špatného oplocení z jejich strany. , jméno FO, (nar. 1963) byla několikrát ujišťována, že tuto záležitost dají do pořádku, že se domluví. K tomu nedošlo, naopak místo dohody došlo k vyhrožování pisatelce a její dceři.

24. Z čestného prohlášení , adresa, , narozeného , datum, , ze dne , datum, , soud zjistil, že dne , datum, ho v jeho bydlišti navštívil , jméno FO, (narozený 1963) s tím, aby si dal pozor na , tituly před jménem, , jméno FO, (narozená 1977), že bere drogy a že o tom bude informovat jednatele společnosti , právnická osoba, ., kde jak pisatel, tak i , tituly před jménem, , jméno FO, pracovali. Dále mluvil o vyvlastnění jejího pozemku, ale že k tomu nemá a neměl potřebné dokumenty.

25. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že původní žalovaný , jméno FO, a , Jméno žalované B, jsou podílovými spoluvlastníky pozemků p.č. st. 200, jehož součástí je stavba: , adresa, , č.p. 121 rod. dům (stavba stojí na pozemku p.č. st. 200), p.č. , hodnota, a p.č. , hodnota, , a to na základě usnesení zdejšího soudu o dědictví ze dne , datum, č.j. , spisová značka, .

26. Z usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, č.j. , spisová značka, soud zjistil, že se jednalo o řízení ve věci dědictví po zůstaviteli , jméno FO, , narozenému , datum, , zemřelému , datum, . Jeho dědici byli pozůstalá manželka , jméno FO, , narozená 1939, a pozůstaléděti , Jméno žalované B, , narozená 1969, , jméno FO, , narozený 1963, a , jméno FO, , narozený 1967. Z majetku zůstavitele náležejícího do dědictví nabyly pozůstalé děti , jméno FO, a , Jméno žalované B, každý id. ½ rodinného domu čp. 121 v , adresa, na pozemku p.č. st. 200 a pozemku p.č. st. 200, st. 16/3, p.č. , hodnota, , zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, . Každý z nich potom odpovídal za polovinu dluhů vůči pozůstalé , jméno FO, z titulu vypořádání zaniklého společného jmění manželů ve výši 517 276,40 Kč.

27. Z dopisu spol. Geodézie , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že se jednalo o pozvánku pro , jméno FO, na seznámení se s vytýčením části vlastnické hranice mezi p.č. , hodnota, , p.č. , hodnota, a p.č. st. 16/1 v k.ú. , adresa, .

28. Znaleckým posudkem ze dne , datum, vyhotoveného , tituly před jménem, , jméno FO, bylo provedeno geometrické zaměření části pozemku p.č. st. 16/1, zapsaného v katastru nemovitostí na LV č. , hodnota, pro obec a k.ú. , adresa, , která je zaplocena plotem ve vlastnictví žalovaných a která byla vymezena jako pozemková částice „f“ v geometrickém plánu č. , hodnota, -4097/96 ze dne , datum, a vyhotoveným geometrickým plánem č. , hodnota, -501/2024 ze dne , datum, této pozemkové částici bylo přiděleno nové pozemkové číslo , hodnota, .

29. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že věděl, že původními vlastníky pozemku, který dnes vlastní žalobkyně, byli nějací Malouškovi, byli to statkáři, byli vystěhováni. Dále věděl, že po revoluci potom pozemek koupil tatínek žalobkyně, stavby prakticky byly zbourány, zůstala tam pouze zeď. Otec žalobkyně toto nechal zbourat firmou. Podle názoru svědka ve vztazích mezi rodinami žalobkyně a žalovaných tam nic nebylo. Věděl, že když se to bouralo, stavěli tam nějaký taras, a to , jméno FO, , rodina žalovaných, a to ještě starý pán se dvěma syny, z nichž jeden již zemřel. Taras budovali se souhlasem majitele. Majitel tam jezdil, nic nenamítal, kdyby to nebylo oprávněné, určitě by proti tomu něco měl. Podle názoru svědka stavěli po právu, nikdy se tam nikdo nehádal. Svědek nic neslyšel a na stavbě tarasu nepomáhal. Časově svědek vymezil stavba tarasu před nějakými 30ti lety. Viděl, že taras stavěl starý pan , jméno FO, a jeho synové. Se starým p. , jméno FO, si často povídali přes plot, mluvili o zahradě i o tom, jak na pozemku měl vzniknout zub a že majitel pozemku povídal, ať to udělají do roviny, aby to nějak vypadalo. Majitelem pozemku svědek rozuměl tatínka žalobkyně, se kterým se rovněž bavil, probírali spoustu věcí, znali se. Svědek nikdy neslyšel nic o tom, že by stavba měla být postavena na cizím pozemku. Ke vztahům, potom svědek uvedl, že žalované jsou dobří sousedi. Pokud se týče žalobkyně, tak s tou až tak dobré vztahy nemá. Dostali se do sporu, je to asi 5 let zpátky, tehdy sušil seno a měl je rozprostřené pravda i na pozemku žalobkyně. Ta za ním přišla, ať to hned svědek odstraní. Ptal se jí, komu to vadí, že stejně asi za 2 hod. bude sklízet. Žalobkyně sdělila, že jí to vadí, tak to svědek s neteří odhrnuli na jejich pozemek. Svědek sdělil, že ho to trochu naštvalo, a tak žalobkyni řekl, že mu vadí, že jezdí po jeho cestě, když kousek dál mají koupenou svou cestu. To se žalobkyně zarazila, možná to nevěděla, a šla domů. Také se stalo, že manžel od neteře svědkovi přivezl sušáky na seno, bohužel je opřel o její plot a svědek hned telefonicky od žalobkyně byl vyrozuměn, co se děje. Sušáky hned odstranili. Potom žalobkyně s manželem přišla za svědkem se smlouvou, abych jí podepsal souhlas, že po jeho cestě mohou jezdit dva roky. No a už je to asi 5 let. Svědkovi to nevadí, ať si tam klidně jezdí, stejně tak tam jezdí i pan , jméno FO, , co tam hospodaří a jeho nenapadlo, aby něco sepisoval. Svědek na sporný pozemek vidí a vidí na něj ze svého vlastního pozemku. S matkou žalobkyně svědek o této problematice nehovořil. Se sousedy spor o hranice svých pozemků neměl.

30. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyně je jeho přímá sousedka. Žalované jsou přessousedky. Svědek o koupi pozemku ze strany rodičů žalobkyně nic nevěděl, věděl však,že se jedná o pozemek 15 m2, a to proto, že se o tom bavili s chlapama v hospodě. Všichni, co jsou tady dostali obsílky od soudu, a tak se bavili o tom, čeho se to bude týkat. Svědek nevěděl, kdo přinesl informaci o tom, že se jedná o spor o pozemek o 15 m2, věděl jenom to, že se říkalo, že plot byl postaven jinak, že se na tom nejdřív domluvili a teď, že už se nedomluvili. Původní majitel byl tatínek paní , jméno FO, , se svědkem sousedili a tenkrát bylo všechno jinak. Určitě se domluvili, protože svědek s otcem žalobkyně se také domluvil. Původním majitelem byl otec paní , jméno FO, , domlouvali se se svědkem na tom, že on zbourá plot, který svědek měl postaven ze své strany, plot se jim nelíbil, už byl starý. Otec žalobkyně plot zboural, domluvili se na tom, že postaví nový. Trvalo to asi 20 let, než se postavil. Protože se svědek s otcem žalobkyně domluvil, tak si myslel, že se tak domlouvají ze všech stran. Z toho svědek tedy usuzoval, že když si , jméno FO, postavili taras, že tak učinili se souhlasem původního majitele. Ohledně svých vztahů se sousedy svědek vypověděl, že se žalovanými mají vztah jako domorodci bez problémů. Pokud se týče paní , jméno FO, , tak takového souseda by svědek nepřál nikomu. S její maminkou byli normální sousedi, stejně jako se všemi ostatními. Jak přišla tady mladá paní, vše se zhroutilo. Svědek uvedl, že v roce 2018 či 2019, může to být tak 6 let, na něho paní , jméno FO, 3x volala Policii ČR, a to kvůli tomu, že jeho větev spadla na její pozemek. Svědek nevěděl, jak takové chování má působit na něho jako souseda. S paní , jméno FO, je pořád něco. Svědek předpokládal, že když se staví taras na hranicích pozemků tak, že je k tomu zapotřebí spolupráce obou sousedů. Když taras stavěla paní , jméno FO, , tak to tady nebylo, a to je pořád něco. Pozemek svědka byl vyměřen před tím, než paní , jméno FO, začala stavět taras. Spor se žalobkyní o hranice pozemku nemá. Svědek znal oba pány , jméno FO, , tedy jak otce paní žalobkyně, tak otce a tchána žalovaných. Nikdy tam žádné problémy nebyly, aspoň on nic neslyšel, že by bylo. Ve vztahu k tarasu svědek mohl sdělit pouze to, o čem se bavili s chlapama v hospodě. Určitě byl ten taras stavěn někdy v 90. letech, bylo to před rokem 2000. Určitě tam stojí tak 20 let. Otec žalobkyně koupil Malouškův pozemek, tehdy tam byly ještě nějaké stavby, asi chlévy, a ty potom bourala firma. Po odstranění staveb potom svědek na pozemek viděl bez problémů. V hospodě se říkalo, že tam byl nějaký zub a že otec žalobkyně tady otci žalované říkal, ať to srovnají do roviny. Taras určitě stavěl otec žalované, nikoliv určitě otec žalobkyně. Na tu stavbu tarasu svědek tehdy viděl, mají tam vedle zahradu a ta zahrada je výš, takže to všechno mají jako na talířku. Svědek slyšel, a to od bratra paní žalované pana , jméno FO, , že než začali stavět taras, tak že původní majitel mu říkal, ať ten zub srovnají. Ten taras budoval ještě tatínek pana , jméno FO, . Tuto informaci svědek od pana , jméno FO, obdržel až později, může to být tak 10 let zpátky. Svědek neslyšel nic o nějakých sporech o taras.

31. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že žalobkyni zná od vidění, nikdy s ní do kontaktu nepřišel. Když se potkali na dědině, vyplazovala na něho jazyk. Žalované potom jsou sestra a švagrová svědka. V rodině o dané věci mluvili pouze zběžně s bratrem, když byl ještě živ, svědek má svou rodinu a své starosti. O stavbě tarasu svědek uvedl, že na jeho stavbě se sám podílel, byť ho budoval jeho otec. Na sousedním pozemku se boural barák. Otec žalobkyně jim sdělil, že se barák bude bourat a měl zabezpečit pozemek. To ale otec žalobkyně neučinil. Otec svědka jednal s otcem žalobkyně tedy o tom, že taras postaví sami. Otec to vykolíkoval, ale otec žalobkyně mu řekl, že takhle ne, že to má postavit rovně. Taras totiž měl původně budovat otec žalobkyně. Ten nakonec vybudovali rodiče svědka na své náklady a otec žalobkyně potom otci řekl, že za to, že taras vybudovali sami a za své, že si pozemek může ponechat. O dohodě s otcem žalobkyně stran pozemku svědku vykládal táta. Svědek nevěděl, jestli to měli nějak ošetřené krom té ústní dohody. Podle názoru svědka tu dohodu respektovali obě rodiny, aspoň on nic neslyšel, bratr s matkou žalobkyně normálně komunikovali, stejně jako s jejím otcem. Stejně tak otec svědka spolu s otcemžalobkyně komunikovali normálně. Bratr měl psy, paní , jméno FO, , tedy matka žalobkyně, je i krmila, vše bylo normální, najednou se však všechno změnilo, jako kdybychom jim snad rodina svědka měla ublížit. Změnilo se chování, svědek nevěděl, jestli se tam něco stalo, či nestalo. V té době byl již otec žalobkyně i jeho táta po smrti. Svědek věděl, že bratr s matkou žalobkyně komunikovali normálně. Problémy se žalobkyní začaly po digitalizaci, ještě před tím, než pozemek zdědila. Oni o ničem ani nevěděli, zřejmě to táta svědka s otcem žalobkyně nedořešili dokonce. Může to být tak 5 let zpátky, či 3 roky, svědek nevěděl, kdy digitalizace proběhla. Tehdy se prováděla digitalizace celé obce, svědek již nebyl schopen pro odstup času říct přesně rok, kdy taras stavěli, bylo to určitě v 90. letech. Pozemek byl Malouškův, oni to dostali zpátky v restituci a potom to koupil otec žalobkyně. To nějakou chvilku trvalo. Jak říkám, bylo to určitě v 90. letech.

32. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že účastnice zná, je rodilý Oslavičák, v obci vykonával 8 let funkci starosty a potom 8 let funkci místostarosty, takže lidi v obci zná. V době, kdy byl starostou, to mohlo být někdy v roce 1995 či 1996, za ním přišel pan , jméno FO, , otec žalované, aby mohl nahlédnout do starších map. Chtěl vědět, jak to bylo s pozemky, svědek tehdy vyřizoval restituční nároky pro Malouškovi. Tehdy pan , jméno FO, něco kupoval a chtěl vědět, jak vedou hranice podle mapy. Svědek věděl, že tam byla zeď a ta se zbourala. , adresa, mezi pozemky tehdy byla rovně. Svědek následně neměl žádné informace o tom, že tam byly nějaké problémy, dozvěděl se o nich až poté, co obdržel obsílku od soudu. Pokud si svědek vzpomínal, tak na pozemku Malouškových se nacházel výměnek, konírna a přístřešek pro obecního kozla, nebyl to přístřešek, ale normální stavba s klenbou, kterou se vjíždělo do polí. Svědek sám 50. léta nezažil, takže nevěděl, jak to tam vypadalo. Zřejmě se jednalo o tu část pozemku, kde byla stavba pro obecního kozla, ale nic bližšího o tom nevěděl. Svědek o žádných problémech mezi , jméno FO, nevěděl. Tady , jméno FO, (žalované), tam žádný problém nebyl. Pozemek od Maloušků koupil , jméno FO, , ten potom zemřel, pozemek získala asi jeho manželka a potom tady žalobkyně. Svědkovi bylo známo, že taras se stavěl asi v roce 1996. Z logiky věci vyplývalo, že taras stavěla rodina , jméno FO, , zřejmě se tak s , jméno FO, domluvili. Je obvyklé, že taras z jedné strany staví jeden soused a z druhé strany druhý soused. Svědek uvedl, že kdyby mezi těmito sousedy byly problémy, že by se to na obci dozvěděl, ale on nic neslyšel, nemohl se tedy k tomu blíže vyjádřit. Myslel si však, že se domluvili dobře. O problémech by se vědělo.

33. Z výpovědi svědka , adresa, soud zjistil, že žalovaná , Jméno žalované A, je jeho sestra, paní , jméno FO, je jeho známá. Se sestrou má dobré vztahy. Od paní , jméno FO, se dozvěděl, že s rodinou sestry mají spor o pozemek, který patří paní , jméno FO, a že chce, aby se to napravilo. Od sestry žádné informace neměl. Švagr mu akorát říkal, že se snaží, aby se to vyvlastnilo ve prospěch rodiny jeho sestry. Svědek nevěděl nic o tom, kdo, kdy, od koho, co koupil, nevěděl ani přesně, kde se to nachází. Věděl jen, že je to na pozemku jeho sestry, někde v rohu, to mu ukazovala paní , jméno FO, . U , jméno FO, , sousedů paní , jméno FO, , viděl i kostku. Na dotaz svědka, co to je mu paní , jméno FO, řekla, že je to geodetická značka určující hranice pozemku. Informace, které svědek získal od žalobkyně si u rodiny své sestry neověřoval. Pamatoval se, že , datum, , kdy se u nich koná výšlap na Holý vrch, u něho byla sestra s manželem a jejich maminkou. Pamatoval si, že když se vrátili z výšlapu, tak si povídali a tehdy mu švagr povídal, ať si dá pozor tady na paní , jméno FO, , že bere drogy, tak ať se nedostane do nějakých problémů. Svědek reagoval tak, že je mu to jedno, ať nějaké drogy bere či nebere. K listině na č.l. 108 (čestné prohlášení svědka ze dne , datum, ), potom svědek potvrdil, že toto čestné prohlášení sepsal on sám o své vlastní vůli, nebyl o to nikým požádán. Dal to žalobkyni sám, aby to předložila u soudu, protože to, co se dozvěděl z předvolání, tak to je nesmysl. Nedokážal však vysvětlit rozdíl v datu předvolání k jednání, kterédle sdělení soudu svědek obdržel , datum, , a vystaveným čestným prohlášením. Svědek se o tom bavil s paní , jméno FO, , ale nedokázal říct, kdy se o tom bavili. S paní , jméno FO, si tykají a jsou přátelé. Dále uvedl, že když se s paní , jméno FO, bavili, tak se jí ptal na ten plot a ona mu sdělila, že plot není její, je sousedů a že stojí na jejím pozemku. Svědkovi připadlo divné, aby někdo užíval cizí pozemek. Že se jedná o pozemek žalobkyně věděl proto, že mu to řekla. Švagr svědkovi neřekl tehdy, že k danému pozemku žádné dokumenty nemá, ale svědek pochyboval, že by je neměl. On má také mapy z geodézie od svých pozemků. Proto pochyboval, že by je neměl švagr. Nedokázal však vysvětlit, proč před chvílí řekl něco jiného, než co uvedl ve svém čestném prohlášení. Toto čestné prohlášení svědek sepsal doma u sebe, má počítač i tiskárnu, nejdřív si to napsal na papír. Tehdy u něho doma byl kámoš na Cyrilově pan , jméno FO, a tehdy se o tom bavili a on svědkovi radil, jak to sepsat. Svědek nedokázal říct, proč se s tím kámošem o paní , jméno FO, bavili, on ji nezná. Svědek znovu potvrdil, že ono čestné prohlášení sepsal sám, psát na počítači umí. Již nebyl schopen si vybavit, zda v této souvislosti sepisoval nějaké další česné prohlášení. Svědek věděl, jak pozemky na místně samém vypadají, jsou tam ploty, tvoří hranice pozemků. Pracoval pro paní , jméno FO, jako její zaměstnanec. Pracovní poměr ukončili dohodou k , datum, . Vybavil si, může to být tak 3-4 roky zpětně, kdy tam pracoval poprvé, hrabal bagrem základy, jednalo se o základy rodinného domu. Naposledy potom na tomto pozemku pracoval loni v listopadu 2024, to už prováděl stavební práce na onom rodinném domě. Zaměstnancem žalobkyně byl asi rok, již přesně si nevzpomněl. Vůči sobě navzájem s paní , jméno FO, žádné závazky nemají, vše je vypořádáno. U žalobkyně byl zaměstnán jako dělník. Svědek měl problémy se svojí rodinou kvůli tomu, že pracoval u paní , jméno FO, . Asi před rokem či dvěma mu ze strany pana , jméno FO, , švagra, přišla SMS, ve které mu psal, že jestli tam nepřestane pracovat tak, že uvidí, co se bude dít. Tuto SMS již k dispozici svědek nemá, hodil to za hlavu. Nijak to se švagrem neřešil. Svědek znovu zopakoval, že se svojí sestrou vychází dobře. Píší si blahopřání k narozeninám, běžně se baví.

34. K výpovědi těchto svědků s výjimkou , adresa, žalobkyně dne , datum, , tedy po uplynutí více jak 1 měsíce po jejich výslechu (, datum, ) uvedla, že všichni svědci navržení žalovanými se sešli v hospodě a bavili se o tom, čeho se bude výpověď týkat. Poukazovala na to, že informace o pozemku 15 m2 je známa pouze soudu a účastnicím řízení a je tedy zřejmé, že se svědky musel někdo z účastníků hovořit a toto jim sdělit. Potom se vyjadřovala k jejich jednotlivým tvrzením a dovysvětlovala, čeho se týkaly či netýkaly, např. svědek , jméno FO, na fotografiích, které předložila vyplazuje jazyk na jejího otce, že pokud její otec říkal otci žalovaných, ať to staví rovně, měl na mysli stavbu na fotografii a nikoliv změnu hranice apod.

35. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že pracoval ve firmě u tatínka žalobkyně. Žalované znal rovněž zběžně, protože je viděl pracovat na parcele. U otce žalobkyně byl zaměstnán jako soustružník v letech 1994-1997. Po pracovní době chodili k majiteli pomáhat vyklízet parcelu v , adresa, . Už přesně si nepamatoval, kdy to bylo, je to už 30 let. Myslel si, že tak v roce 1995 a dělali tam vše, co jim majitel pozemku řekl. Vybavilo se mu, že tam bylo nějaké hospodářství a všechno se to bouralo. Účastnil se toho toliko majitel pozemku a oni, jako jeho zaměstnanci. Vykonávali pouze práce, nic dalšího jim ani řečeno nebylo. K fotografiím se potom svědek vyjádřil tak, že poznává pana , adresa, , majitele stolařství. Nevěděl nic o vztazích majitele pozemku a sousedů , jméno FO, . To bourání bylo uprostřed pozemku, nebylo důvodu přijít do kontaktu se sousedy. Dále na fotografiích poznal sousedy majitele pozemku , jméno FO, . , adresa, , o jakou stavbu se na fotografiích jedná. Svědek s nimi nemluvil, majitel pozemku občas ano. Svědek nevěděl nic o tom, že se stavěl nějaký plot či taras na vedlejším pozemku. Nic podrobnějšího si nevybavil. Svědek posléze na fotografiích poznal i sám sebe a dále uvedl, že na fotografiích se jednáo celou skupinu stolařů od p. , jméno FO, . Stavba zdi se mu nevybavuje, může se jednat o stavbu zdi kdekoliv. O nějakých dohodách s majiteli sousedních pozemků nic nevěděl, akorát věděl, že majitel pozemku měl domluveno s p. , jméno FO, , že může jezdit přes jeho pozemek, aby nemusel všechno objíždět. Nic dalšího svědek nevěděl. V jeho přítomnosti žádné hádky či spory na pozemku nebyly. , adresa, bouracích prací se účastnil někdy v roce 1995 či 1996, protože k majiteli pozemku nastoupil v roce 1994 a byl zde do roku 1997. Když se dělal taras k , jméno FO, , to už tam nebyl. Na šalování , jméno FO, neviděl.

36. Soud provedl ještě důkaz Oznámením , právnická osoba, pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, ze dne , datum, o dokončení obnovy kat. operátu a jeho vyložení k veřejnému nahlédnutí adresované , jméno FO, , nicméně k tomuto důkazu nepřihlížel, neboť neměl pro rozhodnutí soudu ve věci význam.

37. Žalovaní ještě navrhovali výslech původní žalobkyně , jméno FO, v postavení svědka. Vzhledem k ust. § 126 a § 131 o.s.ř. však původní žalobkyně , jméno FO, mohla být vyslýchána pouze jako účastnice řízení, což vzhledem k předložené lékařské zprávě ze dne , datum, nebylo možné realizovat.

38. Žalobkyně potom k důkazu navrhovala k osvětlení, jak její rodiče přistupovali k předmětnému pozemku a k případnému zarovnání onoho zubu svůj výslech jako účastnice řízení. Soud k její účastnické výpovědi jako důkazu nepřistoupil, neboť jej nepovažoval za přínosný, když matka žalobkyně stále žije a svůj výslech jako účastnice řízení defacto odmítla předloženou lékařskou zprávou o takřka nemožnosti svého výslechu.

39. Dle ust. § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

40. Dle ust. § 1089 odst. 1 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

41. Dle ust. § 1095 o.z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

42. Dle ust. § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

43. Dle ust. § 129 odst. 1 obč. zák. držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

44. Dle ust. § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

45. Dle ust. § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

46. Dle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

47. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala vyklizení žalovanými zaplocené části pozemku p.č. st. 16/1 v obci a k.ú. , adresa, s tvrzením, že tato zaplocená část pozemku je jejím vlastnictvím a žalovaníse této části pozemku zmocnili oplocením, když otec žalovaných využil ke svému prospěchu, že rodina žalobkyně truchlila a nevěnovala tomuto pozemku pozornost, a v držbu předmětné části pozemku se vetřel potajmu a svémocí. Zaútočil na majetkové právo žalobkyně v době, kdy se její rodina těžko mohla bránit, zneužil jejího chvilkového rozrušení a slabosti a tento pozemek si násilím přivlastnil. Věděl, že mu vlastnické právo nenáleží.

48. Žalované s podanou žalobou nesouhlasily, navrhly její zamítnutí a samy se vzájemným návrhem domáhaly určení, že jsou rovnodílnými spoluvlastnicemi dotčené části pozemku, nově označené p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, .

49. Soud ve věci provedl dokazování ve shora uvedeném rozsahu a po zhodnocení provedených důkazů, každého jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, došel k závěru, že žaloba žalobkyně po právu není a že naopak lze vyhovět vzájemnému návrhu žalovaných.

50. Žalované prokázaly na požadovaném určení naléhavý právní zájem (viz ust. § 80 o.s.ř.). Toto řízení samotné vyvolané žalobkyní je jednoznačným důkazem toho, že žalované změny zápisu vlastnického práva k předmětnému pozemku nedosáhnou jinak než rozhodnutím soudu. Proto soud mohl návrh žalovaných na určení jejich vlastnického práva projednat a meritorně rozhodnout.

51. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, a to z tvrzení žalobkyně, kterému žalované neodporovaly, že k uchopení držby, nyní pozemku p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , došlo nejpozději od , datum, . V podstatě i slyšení svědci hovořili o události staré cca 30 let.

52. Žalované tvrdily, že k uchopení držby daného pozemku, tedy výstavbě tarasu a oplocení pozemku, došlo se souhlasem právního předchůdce žalobkyně, jejího otce pana , jméno FO, , který nejen, že se zúčastnil bouracích prací zemědělských objektů na svém pozemku p.č. st. 16/1, ale na tomto koupeném pozemku také pobýval, hovořil se sousedy apod. Toto tvrzení žalovaných o vydaném souhlasu, tedy o uzavření dohody mezi právními předchůdci účastnic se žalobkyni vyvrátit nepodařilo. Naopak ale existenci ústní dohody o výstavbě tarasu a oplocení nepřímo potvrdili slyšení svědci, když tak usuzovali na základě svých osobních zkušeností s otcem žalobkyně, jakož i z toho, že otec žalobkyně, ač mnohokrát přítomen na svém pozemku, nikdy nevznesl žádnou námitku proti stavbě oplocení dotčené části pozemku p.č. st. 16/1. Svědek , jméno FO, uvedl, že mezi rodinou účastnic nic nebylo. Otec žalovaných se svými syny taras budoval se souhlasem otce žalobkyně, tedy majitele, který tam jezdil, nic nenamítal. Dle svědka, kdyby to nebylo oprávněné, určitě by proti tomu něco měl. Podle názoru svědka tedy žalovaní stavěli po právu. Od otce žalovaných slyšel, že majitel pozemku povídal, ať taras udělají do roviny, aby to nějak vypadalo a nebyl tam zub. Svědek na sporný pozemek vidí ze svého vlastního pozemku. Svědek , jméno FO, potom o vlastním sporu sice nic nevěděl, ale uvedl, že s původním majitelem, otcem žalobkyně, se svědek sám domluvil na stavbě plotu. Když se s otcem žalobkyně domluvil on, usuzoval, že se s ním domluvili i předchůdci žalovaných. Po odstranění staveb z Malouškova pozemku, který koupil otec žalobkyně, svědek viděl na tento pozemek. Svědek , jméno FO, potom tvrdil, že jeho otec jednal s otcem žalobkyně, který měl po zbourání staveb postavit plot, ale neudělal to, a že tedy jeho otec plot postavil sám. Jeho otec stavbu vykolíkoval, ale otec žalobkyně mu řekl, že takto ne, že to má postavit rovně. Taras vybudoval otec svědka na svoje náklady a otec žalobkyně potom otci svědka řekl, že si pozemek (rozumí se ona zaplocená část) může ponechat. Takto to svědek slyšel od svého otce, ale nevěděl, zda tato ústní dohoda byla ošetřena ještě jinak. Vztahy mezi rodinami účastnic popsal jako normální. K problémům se žalobkyní začalo docházet po digitalizaci obce, a to ještě před tím, než pozemek zdědila. V té době byli ale již oba otcové posmrti. Obdobně o tom, že mezi rodinami účastnic v té době nebyly žádné problémy hovořil i svědek , jméno FO, , bývalý starosta obce, protože jinak by se to na obci dozvěděl. O problémech by se vědělo. Otec žalovaných za svědkem přišel asi v roce 1996 s tím, že se chtěl podívat do map, aby to (rozumí se taras) nepostavil blbě. Skutečnost, že o uzavřené dohodě mezi otcem žalobkyně a otcem žalovaných ohledně výstavby tarasu a oplocení na zarovnání pozemku, dle svých tvrzení uvedených v žalobě nevěděla původní žalobkyně , jméno FO, , matka žalobkyně a manželka , jméno FO, , na tomto nemůže nic změnit. Jednak jde o tvrzení, které nebylo podepřeno žádným důkazem a svoji účastnickou výpověď původní žalobkyně sice výslovně neodmítla, ale s ohledem k předložené lékařské zprávě ze dne , datum, lze její odmítnutí účastnické výpovědi s úspěchem dovodit. Ostatně lze to rovněž dovodit z toho, že v průběhu řízení došlo k procesnímu nástupnictví na žalobkyni.

53. Dle názoru soudu byla prokázána skutečnost, že mezi právními předchůdci účastnic byla uzavřena ústní dohoda o právu oplotit dotčenou část pozemku p.č. st. 16/1 a ponechání ho v rodině žalovaných za to, že na své náklady vystavěli taras a oplocení mezi pozemky. Nicméně nebylo prokázáno, že by tato dohoda byla následně promítnuta do řádného nabývacího titulu, tedy písemné smlouvy kupní či darovací, schopné vkladu vlastnického práva k dotčené části pozemku do katastru nemovitostí. Tato skutečnost ale dle názoru soudu neznamená, že by žalované (stejně jako jejich právní předchůdci) dotčenou část pozemku držely bez dobré víry, že tak činí po právu a že tak činí v poctivém úmyslu. Žalobkyně sice tvrdila, že právní předchůdce žalovaných se dotčené části pozemku zmocnil násilím a v držbu dotčené části pozemku se vetřel potajmu a svémocí. Nicméně i přes poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žádné z těchto tvrzení nejenže nekonkretizovala (jakým jednáním či chováním měl právní předchůdce žalovaných tak učinit), ale už vůbec ani v takto zcela obecné podobě, když v podstatě jde o citaci ustanovení § 993 o.z., je neprokázala. Sice tvrdila, že otec žalovaných měl takto využít chvilkového rozrušení a slabosti rodiny žalobkyně vyvolané tragédií v její rodině (těžko ale říct, co je žalobkyní považováno za tuto tragédii, zda úmrtí otce či tchána původní žalobkyně, když tato původní žalobkyně sama uvedla obě tyto osoby, či snad to měla být svatba nebo rizikové těhotenství stávající žalobkyně). Pokud sama žalobkyně tvrdí, že šlo o chvilkové rozrušení, tedy nutně se jednalo o krátký časový úsek, přičemž stavba tarasu a plotu dle názoru soudu není chvilkovou záležitostí, kterou lze provést přes noc tak, aby si nikdo ničeho nevšiml, dle názoru soudu žádné toto tvrzení žalobkyně neprokázala. Naopak žalované prokázaly, že byla mezi otci účastnic uzavřena ústní dohoda o právu otce žalovaných, tesp. jeho rodiny dotčený pozemek oplotit s tím, že si jej mají ponechat (v podstatě na vyrovnání nákladů, které rodině žalovaných vznikly výstavbou daného oplocení) a že tato dohoda byla objektivní, neboť takto ji vnímali i sousedé, viz slyšení svědci p. , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a p. , jméno FO, . Nic na tom nemůže změnit zcela zjevně ve prospěch žalobkyně vypovídající svědek , jméno FO, , který zcela vycházel z informací, které od žalobkyně obdržel. Výpověď svědka , jméno FO, potom v tomto směru byla bez významu.

54. Dle názoru soudu na základě shora uvedených skutečností tak žalované, resp. jejich právní předchůdce, , jméno FO, , narozený 1940, držel dotčenou část pozemku poctivě a v dobré víře ve smyslu ust. § 992 odst. 1 a § 993 o.z., jakož i ve smyslu ust. § 129 odst. 1 a § 130 odst. 1 obč. zák. ve spojení s ust. § 3028 odst. 2 o.z. Protože tato držba byla na straně žalovaných minimálně od , datum, (tvrzení samotné žalobkyně) a právní předchůdci žalobkyně proti této držbě nevznášeli žádných námitek, a protože právní předchůdci účastnic řízení celou záležitost s dotčenou částí pozemku neukončili řádným nabývacím titulem, mohli právní předchůdci žalovaných vlastnické právo k dotčené části pozemku vydržet s tím, že počátek běhu vydržecí dobyje minimálně od , datum, . Dle ust. § 134 odst. 1 obč. zák. (shodně i ust. § 1091/2 o.z.) oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu 3 let, jde-li o movitost a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost. Deset let nerušené držby ze strany právních předchůdců žalovaných uplynulo minimálně v září 2006. V té době oba právní předchůdci účastnic ještě žili. Po celou tuto doby otec žalobkyně ani její matka, původní žalobkyně, ničeho proti držbě části svého pozemku p.č. st. 16/1 rodinou žalovaných nic nenamítali. Nicméně na žalované potom ale dotčená část pozemku shora popsaným způsobem připlocená dědictvím nepřešla, neboť, jak vyplývá z rozhodnutí zdejšího soudu o dědictví po zemřelém otci žalovaných, resp. i původního žalovaného , jméno FO, , ze dne , datum, č.j. , spisová značka, provedeného k důkazu, jakož i zemřelém původním žalovaném , jméno FO, ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , které bylo důkazem procesního nástupnictví žalované , Jméno žalované A, , dědictví nabyly v hranicích a výměře dle údajů katastru nemovitostí. Z tohoto důvodu tedy žalované nejsou v katastru nemovitostí zapsány jako spoluvlastnice dotčené části pozemku a s ohledem na žalobu žalobkyně na vyklizení dotčené části pozemku bylo třeba o vlastnictví připlocené části pozemku rozhodnout, neboť, jak již soud uvedl shora žalované by jinak změny zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí nedosáhly.

55. Podle názoru soudu tak vlastnické právo k nově označenému pozemku p.č. , hodnota, v k.ú. , adresa, ve výměře 15 m2 nabyl již otec původních žalovaných , jméno FO, vydržením minimálně v září 2006 ve smyslu ust. § 134 odst. 1 obč. zák. Z tohoto důvodu tedy nemohla být žaloba žalobkyně na vyklizení tohoto pozemku úspěšná, neboť v této části řízení měl soud jako otázku předběžnou posoudit, zda skutečně vzhledem k argumentaci žalovaných je žalobkyně vlastnicí i připlocené části pozemku p.č. st. 16/1 v k.ú. , adresa, . A protože soud došel po provedeném dokazování k závěru, že minimálně od září 2006 právní předchůdce žalovaných dotčenou část pozemku vydržel, tedy žalobkyně, resp. její právní předchůdci, o vlastnické právo v této části přišli, aniž by proti tomu bylo cokoliv do podání dané žaloby žalobkyní namítáno, nemohla být žalobkyně se svojí žalobou úspěšná, a proto ji soud zamítl. Navíc podle názoru soudu by žalobní žádání žalobkyně nebylo v případě vyhovění její žalobě materiálně vykonatelné, neboť žádala vyklizení části pozemku nedostatečně konkrétně vymezené. Oplocení pozemku žalovaných je jednolité z jednoho časového období (jak soud zjistil ze šetření na místě samém), těžko by tedy pro exekuční soud či pověřeného soudního exekutora by byla žalovanými zaplocená část pozemku seznatelná. Naopak žalované ze shora uvedeného důvodu jsou jako právní nástupkyně , jméno FO, , narozeného 1940, spoluvlastnicemi dané části pozemku, nyní p.č. , hodnota, , a proto soud jejich žalobě ve formě vzájemného návrhu vyhověl.

56. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byly plně úspěšné žalované, které byly v řízení před soudem zastoupeny advokátem. Náklady řízení žalovaných tedy tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2x 5 000 Kč, odměna advokáta v celkové výši 43 980 Kč za 6 úkonů právní služby po 4 000 Kč dle ust. § 9 odst. 3 ve spojení s ust. § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/96 Sb. advokátní tarif ve znění účinném do , datum, a za 3 úkony právní služby po 6 660 Kč dle ust. § 9 odst. 3 ve spojení s ust. § 12 odst. 4 cit. vyhlášky, ale již v pl. zn. Pokud se jedná o odměnu advokáta za úkony činěné do , datum, , potom soud vycházel k puncta 35 000 Kč, tj. 2 500 Kč za úkon, přičemž odměnu za každou zastupovanou osobu snížil o 20 %, tj. 2 000 Kč za každou zastupovanou osobu, když se tak jednalo o odměnu ve výši 4 000 Kč celkem za 1 úkon právníslužby tedy 24 000 Kč. Odměna advokáta činěné od , datum, , potom vychází dle názoru soudu opět z ust. § 9 odst. 3 advokátního tarifu z puncta 65 000 Kč, tj. 3 700 Kč za 1 úkon, přičemž odměnu za druhou zastupovanou osobu snížil o 20 %, tedy na částku 2 960 Kč, potom se jednalo o odměnu ve výši 6 660 Kč celkem za 1 úkon právní služby, tedy o částku 19 980 Kč. Úspěšným žalovaným rovněž náleží náhrada hotových výdajů v celkové výši 6 528,85 Kč za 6 režijních paušálů po 300 Kč za 6 úkonů právní služby (1x příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě včetně vzájemného návrhu ze dne , datum, , účast při jednáních soudu ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, ), za 3 režijní paušály po 450 Kč za 3 úkony právní služby (účast při jednání soudu dne , datum, , které přesáhlo 2 hodiny, a , datum, ), dále jde o náhradu za ztrátu na čase do , datum, za 6 půlhodin po 100 Kč (jedná se o náhradu za ztrátu na čase za cestu k jednáním soudu konaným v jeho sídle) a o náhradu za ztrátu na čase od , datum, za 4 půlhodiny po 150 Kč (jedná se o náhradu za ztrátu na čase k jednáním soudu), tedy celkem náhrada za ztrátu na čase činí 1 200 Kč. Žalovaným rovněž náleží náhrada cestovních nákladů jejich zástupce k jednáním soudu ve dnech , datum, a , datum, vždy z , adresa, do sídla soudu a zpět osobním vozidlem tov. zn. Škoda Kodiaq, reg. zn. , SPZ, , s kombinovanou spotřebou 5,4 l nafty/100 km, vždy v celkové vzdálenosti 60 km, a to při ceně PHM ve výši 36,10 Kč/l a opotřebení vozidla 4,70 Kč/km dle vyhl. č. 511/2021 Sb. ve výši 400 Kč (jednání konané dne , datum, ), při ceně PHM ve výši 47,10 Kč/l a opotřebení vozidla ve výši 4,70 Kč/km dle vyhl. č. 116/2022 Sb. ve výši 434,60 Kč (jednání konané dne , datum, ), při ceně PHM 34,40 Kč/l a opotřebení vozidla 5,20 Kč/km dle vyhl. č. 191/2023 Sb. ve výši 423,45 Kč (jednání konané dne , datum, ) a při ceně PHM 34,70 Kč/l a opotřebení vozidla 5,80 Kč/km dle vyhl. č. 475/2024 Sb. ve výši 2x 460,40 Kč, tedy 920,80 Kč (jednání konaná dne , datum, a , datum, ). Náhrada cestovních nákladů tak celkem činí částku 2 178,85 Kč. Protože právní zástupce žalovaných je plátcem DPH, náleží mu rovněž 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 10 606,87 Kč. Náklady řízení žalovaných tak celkem činí částku 71 116 Kč a k úhradě této částky soud také žalobkyni zavázal, přičemž stanovil současně lhůtu splatnosti a platební místo.