12 C 184/2022

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou se sídlem adresa, rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Trávníčkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 561 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 561 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 200 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou soudní poplatek ve výši 400 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou ze dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 561 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že dne datum provedla převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice obec, přičemž důvodem zadržení žalovaného bylo výtržnictví. Při převozu za asistence policistů bylo najeto 90 km. Dle § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. o specifických anonymizováno službách prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí náklady na dopravu vyšetřovaná osoba. V daném případě u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu v hodnotě 2,66 promile v dechu, přičemž žalobkyně odkazovala na záznam protialkoholní záchytné stanice. Náklady žalobkyně na převoz žalovaného byly vyúčtovány ve výši 561 Kč, když se jedná o náhradu za použití služebního dopravního prostředku. Žalovaný byl vyzván písemnou výzvou k zaplacení uvedených nákladů nejpozději do datum. K úhradě ze strany žalovaného doposud nedošlo.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci vydal dne datum elektronický platební rozkaz čj. EPR číslo, který následně soud usnesením ze dne datum čj. EPR číslo zrušil, protože se ho žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou.

4. Usnesením ze dne 15. 8. 2022 čj. 12 C 184/2022-19 soud uložil žalovanému povinnost písemně se ve stanovené lhůtě k podané žalobě vyjádřit. Žalovaný tuto povinnost nesplnil.

5. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobkyně omluvila, a žalovaný se k němu bez omluvy nedostavil, ačkoliv řádně a včas předvolán dne datum uložením. Proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků na základě obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).

6. Z provedeného dokazování, a to z listiny nazvané Vyčíslení náhrad za použití služebního vozidla při eskortě osob do protialkoholní záchytné stanice ze dne datum, soud zjistil, že k převozu žalovaného jméno příjmení dne datum byl použit služební dopravní prostředek Škoda Octavia 2,0, druh pohonných hmot Natural 95, ujeto bylo 90 km, přičemž náhrada za 1 km jízdy činil dne vyhl. č. 589/2020 Sb. 4,40 Kč, tj. celkem 396 Kč a průměrná spotřeba PHM uvedeného vozidla činila 6,6 l číslo, při ceně 27,80 Kč, tedy celkem 165,10 Kč Náklady při eskortě osob do PZS tak celkem po zaokrouhlení činily 561 Kč.

7. Z Osvědčení o registraci vozidla, část II. (technický průkaz) soud zjistil, že vozidlo tov. zn. Škoda Octavia, registrační značka, je registrováno na vlastníka ČR – Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, a to od datum, kombinovaná spotřeba tohoto vozidla činí 6,6 l benzínu Natural číslo km.

8. Z listiny označené Doprava osoby do ZS č.j. KRPJ-90821/T číslo, soud zjistil, že dne datum byl proveden převoz žalovaného policisty žalobkyně do Protialkoholní záchytné stanice obec, z obec do obec v době od 20:00 hod. do 21:30 hod. služebním vozidlem žalobkyně tov. zn. Škoda Octavia, registrační značka, že s tímto vozidlem bylo najeto 90 km, s poznámkou, že v 20:45 hod. uvedeného dne byl žalovaný předán PZAS obec.

9. Ze Záznamu Protialkoholní záchytné stanice obec soud zjistil, že z něho vyplývá, že žalovaný byl dne datum v 20:45 hod. přijat na tuto PZS na základě příkazu Obvodního oddělení Policie ČR obec, když žalovaný způsobil výtržnost – honil jinou osobu s nožem. Z dechové zkoušky potom vyplynulo, že žalovaný měl 2,66 promile alkoholu, odběr krve proveden nebyl.

10. Z výzvy k zaplacení ze dne 24. 1. 2022 č.j. KRPJ-3804-3/ČJ-2022-1600VO, soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částky 561 Kč nejpozději do datum na zde uvedený účet žalobkyně s tím, že žalovaný byl datum dopraven služebním vozidlem Policie ČR k ošetření do Protialkoholní záchytné stanice v obec a jeho vyšetření na zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky bylo pozitivní.

11. Z doručenky žalobkyně adresované žalovanému soud zjistil, že žalovanému byla uvedená písemnost doručována pod podacím číslem RR034166035CZ a že tato písemnost se žalobkyni vrátila dne datum s údajem od doručující pošty část obce, že si ji žalovaný tuto uloženou zásilku v úložní době nevyzvedl.

12. Dle ust. § 17 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami v platném znění pokud poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý zjistí, že ošetřovaná osoba není ohrožena na životě selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování, a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace.

13. Dle ust. § 17 odst. 4 cit. zák. dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba.

14. Dle ust. § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

15. V dané věci se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí náklady, které jí vznikly v souvislosti s dopravou žalovaného do protialkoholní záchytné stanice. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

16. Soud ve věci provedl dokazování v navrženém rozsahu a po zhodnocení provedených důkazů, a to každého jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, došel k závěru, že žalobě lze vyhovět.

17. Soud má za prokázané, že žalovaný dne datum byl v důsledku rozhodnutí Obvodního oddělení Policie ČR obec č.j. KRPJ-90821/T číslo, dopraven do Protialkoholní záchytné stanice obec, kde byl také přijat. Ze Záznamu uvedené Protialkoholní stanice vyplynulo, že dechovou zkouškou bylo zjištěno množství alkoholu v krvi žalovaného ve výši 2,66 promile. Z uvedeného důkazu lze tedy jednoznačně dovodit, že se žalovaný nacházel pod vlivem alkoholu či jiné návykové látky a že tento jeho stav si vyžadoval přijetí na protialkoholní záchytné stanici. Proto je žalovaný povinen v souladu s ust. § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. v pl. zn. a § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách v pl. zn. nahradit náklady žalobkyni, které vynaložila na dopravu žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice obec, a to z obec do obec a zpět. Proto soud žalovanému uložil povinnost nahradit ČR, Krajskému ředitelství policie kraje Vysočina (pod které organizačně spadá Obvodní oddělení Policie ČR ve Žďáře nad jméno) náklady spojené s jeho eskortou do PZS v obec ve výši 561 Kč. Jedná se o náhradu za použití služebního vozidla Policie ČR, tov. zn. Škoda Octavia, registrační značka, s kombinovanou spotřebou 6,6 l číslo km, základní sazbou 4,40 Kč/km, ceně PHM 27,80 Kč benzínu Natural 95 za celkem ujetých 90 km na trase - obec – obec a zpět, a to vše dle vyhl. č. 589/2020 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví se průměrná cena pohonných hmot (výrok I).

18. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byla plně úspěšná žalobkyně, která nebyla zastoupena advokátem, a proto jí náleží v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb. náhrada nákladů řízení ve výši 200 Kč za 2 úkony po 100 Kč. K úhradě této částky soud také žalovaného zavázal, když stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.

19. Toto řízení podléhá poplatkové povinnosti. Žalobkyně je od placení soudního poplatku dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích v pl. zn. osvobozena. Žalovaný potom byl v tomto řízení neúspěšný, proto je dle ust. § 2 odst. 3 citovaného zákona povinen zaplatit soudní poplatek. Soudní poplatek za toto řízení činí dle pol. 2 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků 400 Kč. Protože soud neshledal na straně žalovaného předpoklady pro osvobození od soudního poplatku, uložil žalovanému povinnost zaplatit státu soudní poplatek za toto řízení, tj. částku 400 Kč. Současně také stanovil lhůtu splatnosti a platební místo. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.